„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Polský soud dnes shledal vinným jednoho Ukrajince a jednoho Bělorusa ze špionáže ve prospěch Ruska. Dostali tresty odnětí svobody a peněžité tresty. Oba byli členy organizované skupiny, píše agentura Reuters.

V rámci vyšetřování aktivit špionážní skupiny, která se mimo jiné zaměřovala na získávání informací o přepravě vojenského materiálu pro Ukrajinu, zadržela polská kontrarozvědka (ABW) 16 lidí původem z Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Oba odsouzení, kteří mezi ně patřili, jsou ve vazbě od března 2023.

Ruské síly pokračují v postupu na Pokrovsk, který je důležitou logistickou základnou a dopravním uzlem. „Pokud nezemřou oni, zemře místo toho naše pěchota. Nikdy jsem si nemyslel, že budu rád, když někoho zabiju, ale nenávidím je,“ řekl o Rusech major Oleksandr Fanagej. Jaké jsou boje a věří Ukrajinci ještě ve vítězství? Celý článek čtěte ZDE

Prezident Petr Pavel dnes v zaplněné aule Chicagské univerzity hovořil o ruské agresi na Ukrajině, o důležitosti Severoatlantické aliance i o fungování Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Svým vystoupením zároveň na škole zahájil cyklus přednášek věnovaný odkazu Václava Havla.

Pavel ve svém vystoupení na téma Výzvy a příležitosti transatlantické vazby vyzdvihl mimo jiné nutnost většího převzetí odpovědnosti evropských zemí v rámci NATO. „Spojené státy potřebují rovnocenného partnera," řekl. Situace se podle něj lepší, což je vidět například na tom, že Česko a další země letos dostojí svému závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Zatímco Evropa zvyšuje svou snahu, je podle Pavla v zájmu USA, aby Ukrajina a Evropa nepadly za oběť ruské agrese. „Ruské vítězství by bylo zásadním neúspěchem pro demokratický svět," prohlásil. Na vystoupení českého prezidenta navázala debata se studenty, kteří se zajímali především o válku na Ukrajině.

Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl ve středu Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Dnes o tom informuje agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.

"Každá země má právo rozhodovat o svém vlastním osudu a lídři za to přebírají odpovědnost," řekl Balázs Orbán v podcastu na portálu Mandiner, který má blízko k vládě. Tento politik z vládnoucí strany Fidesz, který není s premiérem příbuzný, uvedl, že kdyby se Maďarsku stalo totéž co Ukrajině, přepadené v únoru 2022 Ruskem, nepustilo by se do boje proti agresorovi.

Ruské úřady předaly Ukrajině devět dětí a mladistvých, informovala dnes zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Návrat dětí pomohl zprostředkovat Katar, uvádí server The Moscow Times.

"Jde o o osm chlapců ve věku od 12 do 17 let a jednu 17letou dívku," uvedla Lvovová-Bělovová. Většina z nich podle ní žila v Rusku s příbuznými, zejména prarodiči. Tak to bylo i v případě 17leté dívky, která žila s babičkou na Krymu, ale přála si, aby mohla být sloučena se svou matkou v Kyjevě. Rusko Krym anektovalo v roce 2014.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území. "Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového," řekl jeden z nejmenovaných představitelů.

Rusko v noci na dnešek opět masivně zaútočilo na ukrajinský energetický systém, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Údery podle něj cílily zejména na tři zařízení elektrické přenosové soustavy. Ukrajinský energetický systém nicméně dál funguje, kvůli útokům nejsou plánované žádné nouzové výpadky, dodal ministerský předseda.

Evropská unie rázně odmítá ruské jaderné hrozby v podobě úpravy nukleární doktríny země útočící na Ukrajinu. Prohlásil to dnes mluvčí unijní diplomacie v reakci na středeční slova ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderného arzenálu v případě ruského napadení konvenčními zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že vyjádření o změnách doktríny bylo jasným signálem pro Západ, informovaly tiskové agentury. Moskvu dnes před změnou přístupu varoval polský prezident Andrzej Duda.

Putin na středečním zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva podle návrhu změn bude považovat útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Země si v takovém případě vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud ohrozí bezpečnost Ruska, dodal Putin.

 Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard Kč). Bílý dům o tom informoval v prohlášení. Cílem pomoci, které zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenskyj vzápětí za americkou pomoc poděkoval na síti X.

Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, podpora Spojených států je v jejím úsilí zásadní.

Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj. S odvoláním na své rešerše o tom informoval německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.

Podle časopisu Der Spiegel byli členy "sabotážního komanda" ukrajinští potápěči, kteří nebyli příslušníky žádné z ukrajinských ozbrojených složek či tajných služeb. V čele skupiny ale stál bývalý člen tajných služeb SBU a HUR Červinskyj, který tým sestavil, nechal vycvičit a poslal do akce. Hledal přitom cíleně potápěče, kteří byli schopni ponoru se do hloubky až 100 metrů a byli ochotni podstoupit s tím spojená zdravotní rizika. Přímo na palubě jachty Andromeda, na které se sabotážní skupina ze severoněmeckého Rostocku plavila do blízkosti ropovodů, velel příslušník ukrajinské armády.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 66 dronů a čtyři řízené střely, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedlo to ukrajinské letectvo. Trosky jednoho sestřeleného bezpilotního letounu způsobily požár v Kyjevě. Centrum západoukrajinského Ivano-Frankivsku je po útoku bez elektřiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho obrana zničila v noci sedm dronů z Ukrajiny.

Celkem Rusko zaútočilo na ukrajinské území 78 drony íránské výroby, uvedlo letectvo, podle kterého také ruská armáda "z Belgorodské oblasti zaútočila dvěma neznámými střelami na Sumskou oblast a z Černého moře na Oděskou oblast vyslala čtyři řízené střely Ch-59/69". Protivzdušná obrana podle letectva pracovala nad velkou částí země.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a hovořil s ním mimo jiné o "slovenských zájmech v oblasti energetické bezpečnosti". Blanár o tom informoval na facebooku. Ve středu s Lavrovem jednal též maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó, uvedla agentura MTI.

Slovensko společně s Maďarskem jsou nyní jedinými zeměmi Evropské unie, které jsou do značné míry vstřícné vůči Rusku navzdory jeho agresi vůči Ukrajině. EU kvůli Ukrajině uvalila na Moskvu rozsáhlé hospodářské sankce a bránící se zemi podporuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude v Bílém domě jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Také se setká se členy Kongresu.

Bílý dům dnes oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.

Pomoc Bílý dům oznámil pomoc krátce před čtvrtečním jednáním mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že oba politici budou například jednat o tom, zda Ukrajina může používat americké zbraně pro útoky na cíle v ruském týlu.

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického exprezidenta Donalda Trumpa se zřejmě neuskuteční. Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Očekávalo se, že Zelenskyj bude jednat s Trumpem, který znovu kandiduje na prezidenta, během své návštěvy Spojených států. Trump dnes ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války na Ukrajině.

Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to dnes v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini. Reagoval na projev ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, který v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny.

„Orgány Slovenské republiky by teď měly zvýšit svou pohotovost a být připravené pravidelně měřit úroveň radiace na hranicích Slovenska s Ukrajinou,“ uvedl Pellegrini. Varoval, že případný útok Ruska na atomové jaderné elektrárny na Ukrajině by mohl způsobit podobnou tragédii, jako byla havárie v Černobylu v roce 1986 a radioaktivní spad by mohl zasáhnout i ukrajinské sousedy.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to dnes na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.

„V aktualizované verzi dokumentu se navrhuje, aby agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, byla považována za jejich společný útok na Ruskou federaci,“ uvedl Putin na zasedání rady, kde prohlásil, že změny jsou odpovědí na rychle se měnící globální situaci, která přinesla Rusku nové hrozby a rizika.