„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Ukrajinské ozbrojené síly sdílely fotky dobrovolníků, kteří se připojili v Charkově k armádě a pomáhají zemi před ruským agresorem. Na snímcích je například pod krycími jmény Dima z Texasu, Lee z Taiwanu, Neko z USA a Tine z Belgie.
19:56
26. 10. 2024
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval partnery k většímu tlaku na Rusko a podpoře Ukrajiny v souvislosti s pravděpodobným vstupem severokorejské armády do války proti Ukrajině v nadcházejících dnech. Uvedl to ve svém tradičním večerním poselství.
„Svět může zastavit rozvíjení války. Abstrakce a slova k tomu nestačí – jsou potřeba konkrétní kroky,“ uvedl mimo jiné Zelenskyj.
19:30
26. 10. 2024
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) včera navštívila Ukrajinu. Informaci sdílela na sociální síti. „Sliby se mají plnit! Proto jsem se dnes vrátila na místo, kde odpočívají naši legionáři – do ukrajinského Zborova,abych předala pomoc, kterou jsme při mé červencové návštěvě slíbili paní starostce Starého Martynivu a starostovi Zborova. Spolu se zástupcem společnosti Excalibur Army jsme přivezli nabíjecí stanice, dieselové agregáty, elektrocentrálu a také drony. Tato pomoc není jen o vybavení – je to vzkaz, že česká podpora a solidarita s Ukrajinou je trvalá. Zima, která se blíží, je na Ukrajině tvrdá a ruské útoky na energetickou infrastrukturu krutě dopadají na základní potřeby běžných lidí. Tato pomoc jim pomůže udržet teplo a světlo v domovech či školách,“ uvedla na instagramu.
Evropská komise uvítala konsensus dosažený skupinou sedmi zemí a Evropskou unií ohledně jejich příspěvků na půjčku 50 miliard dolarů pro Ukrajinu, která bude splacena zisky ze zmrazených ruských aktiv; příspěvek EU bude přibližně 18 miliard eur. Uvádí to ukrajinský server Ukrajinska pravda s odkazem na zveřejněnou tiskovou zprávu Evropské komise.
17:58
26. 10. 2024
Ruský vojenský vrtulník Ka-52 se zřítil v Kerčském průlivu. Informovala o tom ruská média.
❗️Russian Ka-52 military helicopter has crashed in the Kerch Strait.
Ruští vojáci v rozhovoru, jehož záznam získala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR), mluví pohrdavě o vojácích ze Severní Koreje a spekulují o tom, jak budou vyzbrojeni a jak bude možné jim velet. Informovala o tom americká televize CNN na svých internetových stránkách. Podle ukrajinské strany do Ruska dorazilo na 12 000 severokorejských vojáků a Moskva je v nejbližších dnech plánuje začít nasazovat na bojišti proti ukrajinské armádě.
15:56
26. 10. 2024
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že jej hluboce znepokojil růst napětí mezi Izraelem a Íránem a vyzvalo ke zdrženlivosti, píše agentura Reuters. Izrael v noci na dnešek provedl údery na vojenské objekty v Íránu. Podle Teheránu, který pohrozil odvetou, útok zabil dva vojáky, ale jinak nezpůsobil rozsáhlejší škody.
„Vyzýváme všechny zúčastněné strany, aby zachovaly zdrženlivost, zastavily násilí a zabránily katastrofickému scénáři,“ řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
15:12
26. 10. 2024
Při ruském ostřelování okolí města Čuhujiv na jihovýchod od Charkova byl zasažen obytný dům, v němž zemřel jeden civilista. Další muž prodělal akutní reakci na stres. Ruská armáda ostřelovala také Kupjansk dále na východ. Nachází se od něho pouhých několik kilometrů.
Při ruském ostřelování Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny v noci na dnešek zemřeli dva lidé, uvedla podle ruskojazyčného servisu BBC ukrajinská generální prokuratura. Terčem ostřelování byl i samotný Cherson, kde záchranáři museli do nemocnice převézt jednoho muže v těžkém stavu.
15:10
26. 10. 2024
Několik tisíc severokorejských vojáků již dorazilo do ruské oblasti Kursk, aby posílili ruské síly v protiofenzívě, jejímž cílem je vytlačit ozbrojené síly z oblasti. Podle listu The New York Times s odvoláním na informované ukrajinské a americké představitele, začali první severokorejští vojáci přicházet do oblasti Kursk ve středu a do pondělí 28. října se očekává příchod až 5000 severokorejských vojáků. Více informací na Unian.ua.
14:21
26. 10. 2024
„Začíná hon na ruské průzkumné bezpilotní letouny Jeden bezpilotní letoun lovil ruský UAV Zala, ale jiný stíhač jej předběhl a zničil cíl,“ uvádí na sociální síti ukrajinská obrana. Přiložila i video.
The hunt for russian reconnaissance drones begins 🔥 One 🇺🇦 drone was hunting a russian Zala UAV, but another interceptor outpaced it and destroyed the target.
Podle ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu více než 90 dronů. Uvádí to server Unian.ua. Od pátečního večera do sobotního rána vypustilo Rusko desítky dronů, včetně několika dronů neznámého typu. Bylo zničeno na 44 bezpilotních letounů. Celkem bylo detekováno na 91 nepřátelských strojů, které byly vypuštěné z ruských měst Orel a Kursk.
„Jeden bezpilotní letoun opustil vzdušný prostor ve směru na Bělorusko. 44 ruských bezpilotních letounů bylo ztraceno na místě, jeden další nepřátelský bezpilotní letoun je ve vzdušném prostoru Ukrajiny,“ uvedly ozbrojené síly. Letectvo dodalo, že Rusové zasáhli oblasti Dněpru a Sumy raketami a zaměřovali se na objekty civilní infrastruktury.
11:20
26. 10. 2024
Tajemník OSN António Guterres se vyjádřil ke kritice, která se na něj snesla poté, co se sešel s ruským prezidentem Vladimírem Putinem na Summitu BRICS. „Na zasedání jsem vyzval ke spravedlivému míru na Ukrajině v souladu s OSN a Listinou mezinárodních práv. Zdůraznil jsem, že všude musíme prosazovat hodnoty Charty OSN, právní stát a zásady suverenity,“ krotí reakce veřejnosti Guterres.
Kvůli setkání s Putinem se s Guterresem nesešel ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský. Nevlídně se ke Guterresově schůzce vyjádřila i manželka zesnulého opozičníka Navalného či český analytik Vladimír Votápka. Tajemník se nyní brání, že při rozhovoru s Putinem zdůrazňoval, že ruský akt agrese na Ukrajině byl v rozporu s Chartou OSN a zopakoval body o míru, které představil na summitu. „Zdůraznil jsem také svou silnou podporu vytvoření dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, která je zásadní cestou pro globální zajišťování potravin,“ dodává na sociální síti X.
I’m on my way back from Kazan, where I once again attended the Outreach session of the Summit of BRICS that represents nearly half of the world’s population.
In the session, I called for a just peace in Ukraine in line with the @UN Charter, international law and General Assembly…
Podle údajů ozbrojených složek Ukrajiny na The Kyiv Independent přišlo Rusko už o 687 tisíc vojáků. Počítá se i vojenská technika, kdy měla Ruská federace přijít už o 329 helikoptér, 369 letadel, 27 tisíc vozidel, 9 tisíc tanků či o 17 tisíc bezpilotních dronů.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Oct. 26, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/EyTFzSsCnf
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 26. října 2024
09:47
26. 10. 2024
V Kyjevě v noci z pátku na sobotu zemřela žena a byl zraněn třináctiletý hoch během útoku bezpilotních letounů. S odkazem na ukrajinskou službu pro mimořádné situace to uvádí web listu Ukrajinska pravda. V pátek večer zabil ruský raketový útok na východoukrajinské Dnipro tři osoby včetně čtrnáctileté dívky, celkem 19 lidí bylo zraněno, upřesnily tamní úřady.
07:22
26. 10. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské vzdušné útoky v hlavním městě Kyjevě a Dnipru dnes zabily celkem tři lidi a řadu dalších zranily. Uvedli to na sociálních sítích představitelé místní správy.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko napsal, že ruský dron dnes večer zasáhl výškový obytný dům nedaleko centra metropole. Podle předběžných informací zemřel jeden člověk a čtyři zranění byli ošetřeni na místě.
„Hoří dům v Solomjanské čtvrti, zasažen byl nepřátelským bezpilotním letounem. Byty v 17., 18. a 19. patře byly poškozeny,“ uvedl Kličko na platformě Telegram. Později uvedl, že požár se podařilo dostat pod kontrolu. Evakuováno z domu bylo na 100 osob.