„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Obrazem: Obyvatelé Charkova se během ruského útoku dnes ráno museli uchýlit do sklepů
20:17
6. 4. 2024
Pokud budou ruské útoky pokračovat nynější intenzitou, mohly by Ukrajině dojít rakety, které používá k obraně, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho slova z rozhovoru s ukrajinskou televizí přinesla dnes agentura Reuters. „Pokud budou (na Ukrajinu) útočit každý den tak jako poslední měsíc, mohou nám dojít rakety, a partneři to vědí,“ řekl Zelenskyj.
19:52
6. 4. 2024
Ruské jednotky ostřelovaly obce Kurachove a Marinka v Doněcké oblasti, přičemž zabily tři a zranily dva lidi, informoval gubernátor Vadym Filaškin.
19:32
6. 4. 2024
Ukrajina potřebuje 25 protiletadlových raketových systémů Patriot, informovala o tom již všechny západní partnery, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský prezident dále vyjádřil naději, že americký Kongres nakonec přeci jen schválí další balík pomoci jeho zemi.
18:52
6. 4. 2024
Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov
18:31
6. 4. 2024
Dva ruské útoky na druhé největší ukrajinské město Charkov si dnes vyžádaly osm životů civilistů a nejméně deset zraněných. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady, podle nichž se jeden útok odehrál nedlouho po půlnoci a druhý odpoledne.
18:02
6. 4. 2024
Ukrajinská pohraniční stráž úspěšně zničila na jihu Ukrajiny automobil ruské armády. Pohraniční stráž spolu s jednotkami leteckého průzkumu zjistila přítomnost narušitelů v regionu. Ukrajinci cíl zlikvidovali pomocí FPV dronů.
Ukrainian border guards successfully destroyed a car belonging to the Russian military in southern Ukraine
The border guards, along with aerial reconnaissance units, detected the presence of the intruders in the region.
Obrazem: Poničený kostel v Orichivu v Záporožské oblasti
17:17
6. 4. 2024
Volodymyr Zelenskyj se setkal s delegací Kongresu USA, diskutovali zejména o situaci na frontě. „Včera jsem se v Černihivské oblasti setkal s delegací Kongresu Spojených států, která zahrnovala zástupce obou stran a obou komor. Naši partneři musí být přímými svědky toho, co se děje na Ukrajině, v našich regionech, které jsou ostřelovány ruskými teroristy,“ uvedl ukrajinský prezident.
⚡️ Zelenskyy meets with a delegation from the U.S. Congress: they discussed the situation on the frontline and more
"Yesterday in the Chernihiv region, I met with a delegation from the United States Congress, including representatives from both parties and both chambers. Our… pic.twitter.com/soKgWcemHK
Ruské síly odpoledne zasáhly Charkov, přičemž zabily nejméně jednoho člověka, dalšího zranily a poškodily civilní infrastrukturu, uvedl oblastní gubernátor.
15:58
6. 4. 2024
Nizozemsko dodá stihačky F-16 Ukrajině Nizozemsko odhaluje i načasování a množství dodávek letadel ukrajinským ozbrojeným silám „Celkem dodáme 24 stíhaček F-16. Budou předány Ukrajině, jakmile bude vše připraveno. Tento okamžik závisí na výcviku ukrajinských pilotů a techniků a také na infrastruktuře,“ uvedlo Nizozemsko.
⚡️ F-16 for Ukraine: Netherlands reveals timing and quantity of plane deliveries to Ukrainian Armed Forces
„In total, we are going to hand over 24 F-16 fighters. They will be handed over to Ukraine as soon as everything is ready. This moment depends on the training of Ukrainian… pic.twitter.com/rbLHhr4j0k
Peníze z Ruska politikům v Evropě proudily do Česka přes Polsko Německé investigativní skupině Correctiv to řekl předseda českého sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Ten také upřesnil, že to byly stovky tisíc eur až jeden milion eur (až 25 milionů). Aféra, která se týká podezření z úplatků od proruské sítě, nejvíce dolehla na spolkového poslance pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Ten tento týden odmítl, že by od Rusů či od nyní zablokované proruské platformy Voice of Europe bral peníze. Žáček ČTK sdělení potvrdil a doplnil, že podrobněji by se operací Bezpečnostní informační služby (BIS) měl sněmovní výbor zabývat 25. dubna.
13:59
6. 4. 2024
V Pokrovsku v Doněcké oblasti byla v důsledku ruského útoku ostřelována a zcela zničena kancelář mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Uvádí se, že zaměstnanci organizace nebyli zraněni, ale zraněno bylo pět místních obyvatel, kteří byli poblíž úřadu.
In Pokrovsk, Donetsk region, the office of the international organization Doctors Without Borders was shelled and completely destroyed as a result of a Russian attack.
It is reported that the organization's staff was not injured, but five local residents who were near the office… pic.twitter.com/8LqKEwzLfh
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) 5. dubna 2024
12:21
6. 4. 2024
Po výbuchu je mimo provoz ropovod v katastru města Azov ruské Rostovské oblasti,
uvedla v sobotu ukrajinská tajná služba HUR. Ropovodem teče nafta z místního skladu k přístavišti tankerů Azovského námořního přístavu.
⚡️Last night, a pipeline was blown up in Azov settlement, Rostov region of Russia. The pipeline pumped oil products into tankers at the Azov Sea Port, - Ukrainian Defense Intelligence.
Loading of tankers with petroleum products has been suspended, it's unclear for how long. pic.twitter.com/rXdRnUbfPu
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) 6. dubna 2024
11:59
6. 4. 2024
Německo modernizuje své ozbrojené síly
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse země vytvoří jednotné operační velení pro čtyři hlavní složky ozbrojených sil, včetně kybernetických sil. Poznamenal, že německé ozbrojené síly musí být připraveny na válku.
Germany is modernizing its armed forces
According to #German Defense Minister Boris Pistorius, the country will create a unified operational command for the four major branches of the armed forces, including cyber forces.
Stanice NEXTA upozornila, že dnes bylo ruské město Belgorod cílem útoků. Místní média uvádějí, že nad městem bylo sestřeleno 10 vzdušných cílů, záběry níže ukazují následky po útoku.
The morning was noisy in the Russian city of Belgorod
Local media reports that 10 aerial targets were shot down over the city, as well as footage of a fire in the city and the aftermath of the "shootdown". pic.twitter.com/tW5qKdLbkC
Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, která v souvislosti s tím ve čtvrtek vyhlásila stav nouze. Orsk leží na řece Ural po proudu od Iriklinské přehrady, ze které musely po prudkém zdvižení hladiny úřady upustit rekordní množství vody, napsal ruskojazyčný server BBC.
V Orsku se část hráze sloužící k regulaci vody protrhla ve Starém městě, tedy v části ležící na asijském břehu Uralu. Evakuovat se muselo přes 4200 obyvatel.
„Momentálně je zaplaveno více než 2400 obytných budov a 3065 přilehlých pozemků,“ uvedla dnes v prohlášení oblastní vláda. Hladina vody se podle ní v zaplavených oblastech od pátku zvýšila, přičemž kulminace se teprve čeká.
08:58
6. 4. 2024
Více než 2400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska, informovala s odkazem na úřady agentura TASS.
U města Orsk v Orenburské oblasti se protrhla hráz a hrozí zaplavení více než 4000 domů, ve kterých žije téměř 11.000 lidí. Z ohrožených míst začala evakuace, uvedla v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Protržená hráz nebyla vodohospodářským dílem, ale slouží k regulaci řeky, která městem protéká, poznamenal list Kommersant na svém webu a připomněl, že záplavy sužují celý region. TASS později upřesnil, že část hráze se protrhla ve Starém městě, tedy v části Orsku, která leží na asijském břehu řeky Ural.
07:05
6. 4. 2024
Dobré ráno,
při novém ruském útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov dnes brzy ráno přišlo o život šest lidí a deset dalších bylo zraněno. Uvedli to na sociální síti Telegram šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a starosta Charkova Ihor Terechov.
Ukrajinská policie uvedla, že útok byl proveden bezpilotními letouny. Zveřejnila také fotografie požárů, které vypukly v ulicích města a kolem budov.
Veřejnoprávní televize Suspilne podle agentury Reuters uvedla, že byl poškozen výškový bytový dům v Ševčenkivské čtvrti a vyhořel obchod. Další zprávy uváděly, že útok se uskutečnil krátce po půlnoci. Terechov dodal, že útok zasáhl obytné oblasti a poškozeno bylo nejméně devět výškových budov, tři ubytovny, řada administrativních budov, obchod, čerpací stanice, autoservis a automobily.