„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Další sérii zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Hovořil také o tom, jak hodlá zakročit proti nelegální migraci, a naznačil, že by mohl změnit přístup k očkování dětí. Časopis Time dnes zveřejnil plný přepis rozhovoru s tím, že přečíst jej celý čtenáři potrvá průměrně 59 minut.

„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru, který souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který nastupující prezident poskytl ve svém floridském sídle Mar-a-Lago 25. listopadu. Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že se Trump chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.

Pokud se Evropská komise obrátí na Kyjev ohledně tranzitu jiného plynu než ruského, ukrajinští činitelé o tom budou diskutovat a jsou připraveni dosáhnout příslušné dohody. Na platformě telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který zároveň oznámil, že hovořil se svým slovenským protějškem Robertem Ficem. Šéf ukrajinské vlády dodal, že platnost smlouvy o tranzitu ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu od konce roku nebude prodloužena. Fico se zatím nevyjádřil.

Rusko, které bylo před zahájením invaze na Ukrajinu největším dodavatelem plynu do Evropy, ztratilo většinu evropských odběratelů v souvislosti se sankcemi a snahou EU snížit závislost na ruských energiích. Západní státy postupně uvalily na Rusko řadu sankcí, které se týkají i energetiky. Vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku na dodávky plynu, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.

„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.

Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi dnešní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.

Vadym Sukharevskyi, velitel jednotek bezpilotních systémů, řekl, že ukrajinský laserový systém, nazvaný Tryzub, dokáže sestřelit letadla ve výškách přesahujících 2 kilometry. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent. 

Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.

Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na dnešní schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov dnes také prohlásil, že Rusko si pro rok 2025 vytyčilo následovný cíl: Plně okupovat ukrajinskou Doněckou oblast, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou.

Rusko narušuje mobilní komunikaci i systém pro sledování polohy lodí v Baltském moři, ohrožuje plavidla a dodávky energie, aby vyzkoušelo, jak budou západní země reagovat. Podle agentury Reuters to uvedl polský admirál Krzysztof Jaworski.

Moskva podle viceadmirála polského námořnictva systematicky používá tuto taktiku, aby skryla pohyb vlastních plavidel a narušila cizí operace v Baltském moři, které Rusko sdílí s osmi zeměmi NATO.

„Hybridní válka v Baltském moři je největší výzvou, které čelíme,“ řekl Jaworski agentuře Reuters s odkazem na praxi, kdy aktér vedle konvenčních útoků podniká také pokusy o narušení politiky, dodávek energie a dalších důležitých a klíčových systémů protivníka.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se chce v nadcházejícím roce zabývat otázkou propagací hodnot, jako jsou demokracie, svoboda či úcta k lidským právům. Tématem bude také budoucí rozšíření Evropské unie, utváření evropského víceletého finančního rámce nebo konkurenceschopnost a bezpečnost. Dvořák to řekl na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci k vyhodnocení letošního aktivit k oslavě 20 let od vstupu Česka do EU.

Česko podle Dvořáka vždy hodně podporovalo rozšíření EU, vývoj situace po ruském útoku na Ukrajinu podle něj naznačuje, že se Evropa potřebuje více zabývat regiony, které jsou na pomezí mezi evropským a ruským vlivem. Současně je ale podle ministra nutné dbát na to, aby se případné nové státy EU dokázaly vyrovnat s podmínkami pro přijetí.

Spojené státy, Evropská unie, Německo, Francie a sedm dalších zemí dnes odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem. O jejich společném prohlášení informují agentury Reuters a AFP.

Skupina varovala, že přímá podpora Rusku ze strany KLDR je „nebezpečným rozšířením“ konfliktu na Ukrajině. Vyjádřila také „hluboké znepokojení“ týkající se jakékoliv politické, vojenské nebo ekonomické podpory, kterou by Rusko mohlo poskytnout „nelegálnímu zbrojnímu programu Severní Koreje, včetně zbraní hromadného ničení“.

Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti případnému zavedení sankcí ze strany Evropské unie proti Gruzii, které od EU požadují tamní opoziční strany kvůli represím v zemi. Vyplývá to z dnešního Ficova prohlášení po jeho telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Fico se rovněž vyslovil pro to, aby se EU angažovala ve snaze zachovat tranzit zemního plynu mezi Ukrajinou a evropským blokem.

„Naléháme, aby současná situace v Gruzii byla hodnocena objektivně. Jakékoliv úvahy zasahovat do vnitřních věcí Gruzie zavedením sankcí jsou pro nás červenou čárou,“ uvedl Fico v prohlášení, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Informovala o tom Rada EU, tedy členské státy bloku. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.

„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.

Evropská unie dnes vůbec poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Na seznamu je například jedna z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.

„Vůbec poprvé se dnes Rada rozhodla zavést omezující opatření vůči 16 jednotlivcům a třem subjektům odpovědným za destabilizační akce Ruska v zahraničí,“ stojí v tiskovém prohlášení Rady EU s tím, že jde o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Syrský vůdce Bašár Asad, jehož režim předminulý víkend svrhli islamističtí povstalci, v dnes zveřejněném prohlášení potvrdil, že opustil Sýrii v neděli večer 8. prosince a že byl evakuován z ruské letecké základny Hmímím do Moskvy poté, co se základna stala terčem dronových útoků. Uvádí se to v prohlášení na telegramovém účtu využívaném syrskou prezidentskou kanceláří. Jedná se o Asadovo první vyjádření od chvíle, kdy opustil Sýrii.

Světová fotbalová federace FIFA se omluvila Ukrajině za nesprávnou mapu Evropy, kterou použila při pátečním losování kvalifikace na mistrovství světa 2026. Na mapě chybně nebyl zobrazen poloostrov Krym jako součást Ukrajiny.

Na kontroverzi podle agentury DPA upozornil ukrajinský svaz světovou federaci FIFA i evropskou unii UEFA. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj vyzval federaci k veřejné omluvě.

O novém směřování Německa musí teď rozhodnout voliči. V projevu ve Spolkovém sněmu před hlasováním o důvěře to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Cílem hlasování, které vyvolal, je podle něj umožnit předčasné volby a rozhodnout mimo jiné o další podpoře Ukrajiny či investicích do infrastruktury. Poslanci budou o důvěře v Scholze rozhodovat po kancléřově projevu a zhruba 90minutové rozpravě. Očekává se, že ji nedostane. Volby by se měly uskutečnit 23. února.

Scholz v projevu také řekl, že nadcházející volby rozhodnou mimo jiné o tom, jak bude Německo dál podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Zároveň zopakoval, že on odmítá dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus a že jako kancléř nedopustí vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Volby podle Scholze rozhodnou také o tom, jak bude v Německu vypadat infrastruktura, která potřebuje nutně investice.

Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.

Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.

Bylo vyrobeno již téměř 100 kusů nových ukrajinských hybridních raket Peklo, zbraň vstoupila do sériové výroby, informovala 16. prosince Ukrajinská pravda.

Ukrajina se poslední dobou pokouší zvýšit objem výroby bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce v příštím roce vyrobit nejméně 30 000 bezpilotních letounů dlouhého doletu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým patnáctým balíčkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česko se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.

„Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku,“ uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním, v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými „sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku“. Zúčastnil se jí například šéf diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.

Ruské útoky na Ukrajinu zranily za poslední den nejméně šest civilistů, informovaly 16. prosince regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 27 ze 49 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem během noci na dnešek, uvedlo letectvo. Devatenáct dronů bylo údajně ztraceno vlivem protiopatření elektronického boje.

Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.

HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.

Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi.

Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský.

Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy Kč) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Je nezbytné chránit ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinskou infrastrukturu před útoky ruské Černomořské flotily,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe. „Je rovněž důležité chránit vývoz obilí a dalších produktů po moři, který Ukrajině přináší zásadní příjmy,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin nebude pozván na příští summit G20 kvůli zatykači vydaném Mezinárodním trestním soudem (ICC), uvedl 15. prosince mluvčí jihoafrického prezidenta pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS.

Jihoafrická republika, která organizaci předsedá od 1. prosince, nemohla ruského vůdce hostit ani v srpnu během setkání zemí BRICS v Johannesburgu. „Právní situace se od summitu BRICS v Johannesburgu nezměnila. Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nemůžeme nijak ovlivnit,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Vincent Magwenya. Příští summit G20 je naplánován na 21.–22. listopadu 2025.

Vladimir Šišov, bývalý zástupce vedoucího odboru vojenského majetku ruského ministerstva obrany, je podezřelý z podílu na zpronevěře 600 milionů rublů (asi 138 milionů korun), uvedl pro agenturu TASS představitel ruského ministerstva vnitra.

Ruská armáda v noci na dnešek nad Ukrajinu vyslala 49 útočných dronů, informovalo ukrajinské letectvo. Podle ukrajinských médií protivzdušná obrana pracovala v Kyjevské oblasti. Dronový útok ohlásila i ruská Brjanská oblast.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 27 dronů, dalších 19 zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, o zbývajících třech nejsou informace, ale žádný cíl prý nebyl zasažen. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevské oblasti a úřady vyzývaly obyvatele regionu, aby až do jeho skončení zůstali v krytech. Později byly výbuchy hlášeny z Chmelnycké oblasti v západní části země. Další podrobnosti k nim zatím nejsou k dispozici.

V Čerkaské oblasti byly kolem 5:50 místního času slyšet výbuchy, informovalo Suspilne. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou útoků ruských dronů.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit válku na Ukrajině, formálně schválí patnáctý balíček sankcí proti Rusku a nově i omezení pro několik osob, které se podílejí na ruských hybridních útocích v Evropě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte znovu u online přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější o dění spojeném s válkou na Ukrajině.