„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V zájmu Francie už není diskutovat s ruskými představiteli, je přesvědčen francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné, podle něhož Moskva o těchto jednáních šíří „lživé“ zprávy. Informuje o tom dnes agentura AFP, podle které se tak Séjourné vyjádřil pro francouzská média při návštěvě Abidžanu.

Ve vazební věznici v ruské Belgorodské oblasti zemřel ruský dobrovolník Alexandr Demidenko, který pomáhal ukrajinským uprchlíkům s návratem do vlasti. Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na příbuzné jednašedesátiletého muže. O příčině smrti zatím nejsou informace, ruské úřady se nevyjádřily. Demidenko podle médií pomáhal ukrajinským uprchlíkům poté, co do sousední země před více než dvěma roky vtrhla ruská vojska, proti invazi také protestoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) při dnešním večerním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě hovořil o výsledku prezidentských voleb na Slovensku, v nichž o víkendu vyhrál Peter Pellegrini. Dalšími tématy jednání byly plány vlády do konce volebního období nebo válka na Ukrajině. Premiér to sdělil na síti X.

Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom dnes vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Ruské útoky na ukrajinská města si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy nejméně pěti civilistů. Během raketového útoku, který zasáhl průmyslový objekt v Záporoží v jižní části země, zemřeli tři civilisté, sdělila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Jedna žena v důchodovém věku zemřela při dělostřeleckém ostřelování města Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě a další žena zemřela ve městě Bilopillja v Sumské oblasti na severu Ukrajiny, uvedli také regionální představitelé a ukrajinské úřady.

Německo dnes zahájilo rozmisťování svých vojáků v Litvě, kde vznikne vojenská základna, která má odradit Rusko od dalších útoků na sousedy. Informovaly o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle a agentura AP. Podle této agentury je to poprvé od druhé světové války, kdy budou německé jednotky trvale umístěny mimo svou zemi. Litva i Německo jsou spojenci v NATO.

Prezident Petr Pavel dnes vpodvečer přijal na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS), letos se politici setkávají v tomto formátu potřetí. Diskutovat by dnes mohli například o blížící se Fialově cestě do Bílého domu, nedávném jednání na Hradě k důchodové reformě se zástupci koalice i opozice či o české iniciativě na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě. Po jednání se neočekává vyjádření pro média.

Rusko změnilo taktiku útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a namísto rozsáhlých úderů používá přesně naváděné střely k ničení elektráren v oblastech méně chráněných protivzdušnou obranou než je Kyjev, přičemž některé z nich se nepodaří plně opravit před příští zimou. Napsal to dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na ukrajinské činitele. Podle nich jsou škody větší než v zimě z přelomu let 2022 a 2023, kdy ruské vzdušné údery způsobily na Ukrajině velké výpadky v dodávkách elektřiny.

Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.

„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.

Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.

Další incident u atomové elektrárny? „Dnes byl nad elektrárnou sestřelen dron typu kamikadze. Spadl na střechu reaktoru šest,“ uvedla správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou dosadily ruské okupační orgány.

V neděli hlásila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny. Ruská jaderná společnost Rosatom uvedla, že při ukrajinském útoku utrpěli zranění tři zaměstnanci, jeden vážně. Mluvčí ukrajinské rozvědky ovšem následně popřel, že by Ukrajina měla s „provokacemi“ v areálu elektrárny cokoliv společného.

Někdejší ministryně kultury Krymu, která si odpykává desetiletý trest vězení za korupci, chce jít do války na Ukrajině. Alina Novoselská ve vězení napsala žádost o přijetí do služby v armádě v rámci kontraktu, řekl člen moskevské komise pro ochranu lidí ve vězení Arslan Chasavov. „Před několika dny jsme kvůli prověrce navštívili vězení číslo šest v Moskvě, kde jsme kromě jiného mluvili s bývalou ministryní kultury Krymu Věrou (Alinou) Novoselskou. Řekla nám, že podala žádost o službu v rámci zvláštní vojenské operace,“ řekl Chasavov podle agentury RIA Novosti. Novoselská žádost podala už před třemi měsíci a podle Chasavova doufá, že její věc bude brzy vyřízena.

Soud v Moskvě loni v červenci poslal Novoselskou na deset let do vězení kvůli závažné korupci. Podle vyšetřovatelů někdejší politička, která byla krymskou ministryní kultury od roku 2014 do roku 2021, v roce 2018 dostala úplatek ve výši 25 milionů rublů (6,3 milionu korun) související se stavebními pracemi v Krymském středisku divadelního umění pro děti. Byla zatčena v Moskvě v listopadu 2021.

„Kybernetičtí specialisté SBU zabránili pokusům Ruska získat nové technologie v oblasti jaderné energetiky. Výsledkem komplexní speciální operace v Charkově bylo zadržení šesti bývalých úředníků ukrajinských konstrukčních ústavů, kteří pracovali pro sankcionovaný ruský Rosatom,“ informuje ukrajinská kontrarozvědka SBU.

„Na žádost ruské korporace vypracovali výzkumnou a projektovou dokumentaci pro modernizaci ruských jaderných elektráren. Představitelé Rosatomu také plánovali zapojit své spolupracovníky do high-tech prací na dočasně okupované části území na jihu Ukrajiny. Tam měli obvinění pomoci okupantům plně začlenit Záporožskou jadernou elektrárnu do ruského energetického systému,“ říká služba v tiskovém oznámení s tím, že odměnu dostávali v kryptoměnách. „SBU však nepřátelské komplice předem odhalila, jejich trestnou činnost postupně zdokumentovala a zadržela je ve fázi přípravy projektové dokumentace pro agresora. Ukrajinská speciální služba tak zmařila pokusy Rosatomu získat přístup ke strategicky důležitým ukrajinským technologiím.“

Do příprav mistrovství světa v hokeji (v Praze a Ostravě od 10. do 26. května) se zapojila i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě či Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „Vnímáme, že v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, s děním v pásmu Gazy a v souvislosti s migračními vlnami je bezpečnostní situace podstatně více problematická,“ komentoval  to policejní prezident Martin Vondrášek.

Policie informace získává i prostřednictvím příslušné platformy Interpolu, která sdružuje 190 států světa, tedy nikoliv jen země, které se mistrovství zúčastní. „Nebyla indikována žádná rizika, která by znamenala konkrétní hrozbu pro tento šampionát,“ sdělil Vondrášek k prvotnímu vyhodnocení. Zmínil, že policie rizikové faktory analyzuje už téměř dva roky. Vyhodnocovat je bude ještě těsně před mistrovstvím a také v době jeho konání.

Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci, vyplývá z průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.

Ukrajinu opustily podle údajů OSN miliony lidí, v České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň říká, že odrazil podezření z úplatků od proruské sítě. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.

Podezření vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mělo jít o nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení. 

Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem. Již před týdnem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral. 

Britský ministr zahraničí David Cameron se chce během své návštěvy USA zasadit o uvolnění 60 miliard dolarů z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu. Při setkání s republikánským vůdcem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem hodlá Cameron varovat, že Spojené státy ohrožují bezpečnost Západu, pokud budou republikáni nadále blokovat finanční pomoc schválenou Senátem. Cameron to napsal ve společném článku se svým francouzským protějškem Stéphanem Séjourném, který zveřejnil list The Daily Telegraph.

Cameron a Séjourné v článku zdůraznili, že Ukrajina musí vyhrát válku proti Rusku. „Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme všichni. Cena za to, že nyní Ukrajinu nepodpoříme, bude mnohem vyšší než cena za odražení Putina,“ uvedli.

Ukrajina vyšetřuje další případ, kdy ruští vojáci údajně zastřelili neozbrojené ukrajinské válečné zajatce. V neděli o tom podle Rádia Svoboda informoval úřad generální prokuratury. Případ se podle ní stal v obci Krynky v Rusy okupované části Chersonské oblasti.

V neděli bylo na jednom z telegramových kanálů zveřejněno video, na kterém ruský voják několika ranami zřejmě z útočné pušky zastřelil tři příslušníky ukrajinských ozbrojených sil. V popisku pod videem bylo uvedeno, že se to stalo nedaleko Krynek. Tato obec leží na levém, Rusy ovládaném břehu Dněpru. Podle úřadu generální prokuratury „představitelé Ruské federace znovu demonstrativně ignorují ustanovení Ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci, což svědčí o tom, že takové jednání podporuje nejvyšší velení ruských ozbrojených sil“.

„Zatímco na stovky systémů protivzdušné obrany po celém světě se jen práší, ukrajinští lidé každý den a noc trpí ruským leteckým terorem...“ apeluje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková. „Znovu vyzýváme naše spojence: pomozte nám chránit naše města.“

Za poslední den ztratil protivník 890 lidí, 13 tanků, 24 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Okolo 10 000 našich dětí se už nachází v jiných regionech,“ informoval Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, často ostřelované. „Dík patří všem, kteří nám pomáhají vypořádat se s tímto složitým problémem,“ napsal na sociální síti VKontaktě s tím, že je stále potřeba z příhraničních míst Belgorodské oblasti odvážet děti. V neděli o tom jednal se šéfy několika ruských oblastí, včetně Baškirska na jižním Urale. Úřady v Belgorodské oblasti se podle Gladkova dohodly na odvozu dětí do Severní Osetie ležící na Kavkaze. „Doufám, že se našim dětem bude líbit tamní příroda, kultura a památky a že si oblíbí nové přátele,“ napsal také Gladkov.

Dračí zuby. Protitankové bariéry v Doněcké oblasti.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentuje včerejší výbuch dronu v budově reaktoru Záporožské jaderné elektrárny: „Mluvčí ukrajinské rozvědky popřel, že by Ukrajina měla s drony v areálu jaderné elektrárny v Záporoží cokoli společného. Elektrárna je v pořádku, žádné zařízení důležité pro bezpečnost nebylo poškozeno,“ tweetuje ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci.

Ukrajinská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila 17 z 24 ruských útočných dronů a jednu raketu Ch-59. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. V Oděské oblasti bylo zasaženo logistické centrum a čerpací stanice a v části Žytomyrské oblasti platí v důsledku ruského útoku varování před znečištěním ovzduší.

„V Oděské oblasti jsou bohužel zásahy. Poškozené je logistické centrum... Trosky sestřeleného dronu také poničily čerpací stanici,“ informovalo podle serveru Ukrajinska pravda jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Přesné následky nočních útoků, jejichž cílem byla podle ukrajinské armády kritická infrastruktura, se stále zjišťují. Nikdo neutrpěl zranění.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Prezident Petr Pavel dnes večer přijme na Pražském hradě předsedu vlády Petra Fialu (ODS). Diskutovat by mohli například o chystané Fialově cestě do Bílého domu, jednání na Hradě k důchodové reformě či české iniciativě ohledně nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě.

Pavel s Fialou se takto setkají letos potřetí. Poobědvali spolu v polovině února, kdy podle prezidentské kanceláře jednali o ekonomickém výhledu České republiky nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Podle Fialy se tehdy politici shodli na potřebě dodržování spojeneckých závazků v Severoatlantické alianci (NATO) a investování do bezpečnosti země. Počátkem roku spolu prezident s premiérem poobědvali i s manželkami, tehdy to ale bylo spíše společenské setkání.