„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
20:22
26. 1. 2025
V Baltském moři byl dnes ráno poškozen podmořský optický kabel mezi Lotyšskem a Švédskem. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM s odvoláním na provozovatele kabelu uvedla, že na vině mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.
Lotyšské námořnictvo vyslalo hlídku, aby zkontrolovala plavidlo, které škodu pravděpodobně způsobilo. Podle LSM své kroky koordinuje s NATO. Lotyšská premiérka Evika Siliňová svolala mimořádné zasedání vlády.
19:46
26. 1. 2025
Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině
18:44
26. 1. 2025
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v dnešních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů. Informují o tom světové tiskové agentury.
Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.
17:33
26. 1. 2025
Rusko v uplynulém týdnu vypálilo na Ukrajinu 1250 leteckých bomb, přes 750 útočných dronů a 20 raket, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
16:18
26. 1. 2025
Ruské ministerstvo obrany dnes podle státní agentury TASS oznámilo dobytí obce Velyka Novosilka v ukrajinské Doněcké oblasti. O něco dříve Moskva hlásila obsazení vsi Zelene. Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil. Analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek na telegramu uvedli, že invazní vojska u Velyke Novosilky postoupila.
Rusové podle DeepState obsadili Vremivku a postupovali na dalších místech Doněcké oblasti, analytici konkrétně zmínili právě Velykou Novosilku, Toreck, Kotlyne, Nadijivku nebo Petropavlivku. Podle serveru Ukrajinska pravda se DeepState už před několika dny domníval, že bitva o Velykou Novosilku se chýlí ke konci.
16:02
26. 1. 2025
Ukrajinští vojáci se vyhnuli obklíčení ve Velké Novosilce, tvrdí armáda. Ukrajinské jednotky se úspěšně stáhly z některých oblastí, aby se vyhnuly obklíčení, ale podle 110. samostatné mechanizované brigády boje v okolí obce pokračují.
14:50
26. 1. 2025
Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček je nyní nejpopulárnějším politikem v Rusku, řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Narážel na jeho výrok, že pokud by se ANO dostalo do vlády, nepokračovalo by v muniční iniciativě ve prospěch Ukrajiny. Havlíček v televizní debatě tvrdil, že nejde o „žádnou ránu do zad“. V muniční iniciativě měla Ukrajina dostat do konce loňského roku půl milionu dělostřeleckých granátů, projekt pokračuje také letos.
14:31
26. 1. 2025
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes podle agentury AFP prohlásil, že jeho synové po něm nechtějí převzít úřad, který zastává už 30 let. Vyjádřil se tak v den prezidentských voleb, v nichž se všeobecně očekává, že si v nich zajistí sedmé funkční období. Podle Rádia Svoboda na tiskové konferenci vyloučil debatu s exilovou opozicí.
„Opozice jsou ti lidé, kteří jsou v zemi. Jsem připraven zapojit se do dialogu s těmi, kdo mají rozhodovací pravomoc,“ prohlásil Lukašenko podle státní agentury Belta a zmínil Hannu Kanapackou, která je v současném hlasování jedním ze čtyř protikandidátů. AFP už dříve napsala, že běloruský vůdce v současných volbách nemá skutečného vyzyvatele, neboť čtveřice nepředstavuje skutečnou opozici.
13:42
26. 1. 2025
Úřady v Doněcké oblasti se rozhodly zahájit nucenou evakuaci rodin s dětmi z více než 20 osad kvůli zesílenému ruskému ostřelování, oznámil 24. ledna gubernátor Vadim Filaškin.
Úřady zintenzivnily evakuaci civilistů v Doněcké oblasti v létě a na podzim, kdy ruské síly zesílily svou ofenzívu na východě Ukrajiny. Navzdory těmto snahám zůstalo na začátku ledna v částech regionu kontrolovaných Ukrajinou přibližně 307 000 civilistů.
13:01
26. 1. 2025
Rusko na své území v Bělgorodské oblasti shodilo „chytrou bombu“, informoval kanál Astra Telegram.
Bomba UMPB-250 byla nalezena ve vesnici v regionu, nedošlo k žádným obětem ani škodám na majetku. UMPB-250 používá stejnou hlavici jako FAB-250, ale je navržena jako „inteligentní“ a „klouzavá“ s integrovanýmnavigačním modulem a proudovou pohonnou jednotkou.
12:37
26. 1. 2025
Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
10:35
26. 1. 2025
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 72 drony, z nichž 50 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších devět bezpilotních přístrojů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 15 ukrajinských dronů. Podle místních obyvatel drony zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani, napsal server Meduza.
Lidé podle něj popsali, že drony letěly nízko nad domy, slyšeli několik ran a posléze se ozývaly zvuky spojované s prací protivzdušné obrany nad rafinerií, píše Meduza. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov na telegramu bez bližších informací informoval o likvidaci dronů nad regionem, útok se podle něj obešel bez zraněných. Rafinerii nezmínil. Neučinilo to ani ruské ministerstvo obrany, které ráno podle státní agentury TASS hlásilo noční likvidaci osmi dronů nad Rjazaňskou oblastí, šest nad Kurskou a jeden nad Belgorodskou oblastí.
09:46
26. 1. 2025
V Bělorusku se dnes ráno otevřely volební místnosti v hlasování, které má určit příštího prezidenta země. Všeobecně se očekává, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž státu vládne tvrdou rukou přes 30 let, si v nich zajistí sedmé funkční období.
Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Jsou to první prezidentské volby od roku 2020, kdy Lukašenko potlačil následné protivládní protesty.
09:29
26. 1. 2025
Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety vynaložila zhruba 140 miliard eur (3,5 bilionu korun) na podporu napadené země. Částka zahrnuje finanční, vojenskou i humanitární pomoc, i náklady členských států na začleňování uprchlíků. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
09:10
26. 1. 2025
Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru roste, Česko usiluje o jeho zařazení do chystaného 16. balíčku evropských protiruských sankcí. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) návrh představil dříve s vysvětlením, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v hostitelské zemi, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
08:18
26. 1. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství. V Bělorusku se dnes uskuteční prezidentské volby, jejichž výsledek je považovaný za předem daný. Očekává se, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž zemi vládne tvrdou rukou přes třicet let, si v nich zajistí sedmé funkční období. Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni, či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a uzavřou v 18:00, ústřední volební komise se chystá vyhlásit předběžné výsledky v noci na pondělí.
Naposledy volili Bělorusové hlavu státu v létě roku 2020, kdy oznámený volební výsledek - 80 procent hlasů pro Lukašenka - vyvolal v zemi obrovské protesty. Do ulic vyšly statisíce lidí. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku voleb označila Svjatlanu Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Lukašenko ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.