„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
21:55
13. 7. 2024
Členové Svazu Ukrajinců ve Francii vyšli do ulic Paříže, aby uctili památku sportovců padlých během ruské agrese. Podle odhadů zemřely ve válce desítky až stovky sportovců.
21:00
13. 7. 2024
Při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské a Chersonské oblasti dnes zemřelo na dvou místech celkem pět lidí. Mezi oběťmi v Charkovské oblasti je policista a záchranářka, kteří pomáhali na místě dopadu předchozí rakety u vesnice Budy jihozápadně od Charkova na východě země. Podle agentury AFP o tom informovaly ukrajinské úřady.
"Není to poprvé, kdy Rusové útočí na záchranné složky zasahující u civilistů," uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko a slíbil najít osoby zodpovědné za útok.
Rakety dopadly na totéž místo s odstupem 30 minut, uvedl šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Útok si podle něj vyžádal 22 zraněných, včetně pěti zaměstnanců železnice, neboť rakety dopadly na nádraží.
20:22
13. 7. 2024
V ukrajinské Chersonské oblasti dnes ruské ostřelování zabilo dva lidi a další dva utrpěli zranění, informovala agentura AP. Zraněný 41letý muž a 58letá žena byli hospitalizováni v těžkém stavu.
19:09
13. 7. 2024
V areálu dětské nemocnice v Kyjevě, kterou na začátku týdne bombardovali Rusové, zahrál orchestr. Poslechnout si ho přišli i zdravotníci.
17:45
13. 7. 2024
Podnikatel ruského původu Vladimir Lichutin se stal prvním obyvatelem Česka, který byl oficiálně uznán vinným z porušení protiruských sankcí, píše Český rozhlas.
Podnikatel se sídlem v Teplicích se v květnu 2022 pokusil propašovat do Ruska tři prémiové vozy Mercedes-Benz, Audi a BMW. Zároveň byl od března 2022 zakázán vývoz vozidel v hodnotě nad 50 000 eur z EU do Ruska, s výjimkou sanitek. Verdikt soudu, který nyní nabyl právní moci, uložil Likhutinovi za přestupek pokutu ve výši 300 000 Kč. Na dalších 20 měsíců mu byl uložen zákaz obchodování s motorovými vozidly.
16:48
13. 7. 2024
Americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
16:09
13. 7. 2024
Prezident Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Irska komentoval přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena na summitu NATO, kde Biden omylem označil Zelenského za Putina.
„Byl to omyl. Spojené státy poskytly Ukrajincům velkou podporu. Myslím, že některé chyby můžeme prominout,“ řekl důrazně Zelenskyj.
13:58
13. 7. 2024
Šéf ukrajinské obranné rozvědky Kyrylo Budanov se domnívá, že se Rusko v nadcházejících měsících pokusí zaútočit na území Ukrajiny ze severu.
„Víte, tato situace mi připadá trochu jako anekdota. Dva roky, kdy všichni křičeli, že dojde k útoku ze severu, jsme trvali na tom, že se to nestane. Nic se nestalo. Ve chvíli, kdy jsme řekli, že dojde k útoku ze severu, se všichni začali ptát: “Možná k tomu přece jen nedojde?„ Dojde. Už se to děje,“ řekl.
12:38
13. 7. 2024
Zhruba padesát lidí požadovalo před ambasádami Francie, USA a Německa v Praze, aby bylo Ukrajině vydáno povolení zasahovat vojenské cíle na území Ruska. Demonstraci svolala česko-ukrajinská organizace Hlas Ukrajiny v reakci na pondělní ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě a na výsledky summitu NATO, který se konal tento týden ve Washingtonu.
„Chceme upozornit na naléhavost dovolení Ukrajině zasahovat vojenské cíle na území teroristického Ruska. Pouze toto rozhodnutí může změnit průběh války a dát ukrajinské armádě výhodu tím, že zničí vojenské kapacity, které Rusové používají k zabíjení civilního obyvatelstva a okupaci suverénního státu Ukrajina,“ uvedli organizátoři v tiskové zprávě.
12:03
13. 7. 2024
Prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Spojených států zúčastnil výročního zasedání Národní asociace guvernérů a setkal se s představiteli amerických států v Salt Lake City. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje protiatomové kryty pro vzdělávací instituce, protivzdušnou obranu a výrobu elektřiny, a vyzval americké guvernéry k rozvoji regionální spolupráce s ukrajinskými oblastmi.
11:08
13. 7. 2024
Místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna prohlásila, že pozvání Ukrajiny do NATO zůstává na pořadu jednání Aliance a může k němu dojít kdykoli.
„Společně s našimi přáteli jsme však pochopili, jak důležité je zajistit, aby budoucnost Ukrajinců nemohla být vyjednávacím trumfem při jednání s agresorem. Žádné hrozby, výzvy ani volby nezmění skutečnost, že budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ napsala Stefanishyna po summitu ve Washingtonu.
10:03
13. 7. 2024
Rusové včera zaútočili na 142 infrastrukturních objektů na Ukrajině, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Kromě toho bylo napadeno 108 sídel v osmi oblastech. Rusové nasadili různé zbraně, včetně minometů, tanků, dělostřelectva, raketových systémů s vícenásobným odpálením (MLRS), bezpilotních letounů, raketových systémů země–vzduch a taktických letadel. Celkový počet obětí zatím nebyl stanoven.
10:01
13. 7. 2024
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že Varšava zvažuje návrh Kyjeva zachytit ruské rakety mířící na polské území ještě v ukrajinském vzdušném prostoru. Návrh byl zahrnut do dohody o společné obraně mezi oběma zeměmi, která byla podepsána během návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského ve Varšavě na začátku týdne. „V této fázi se zatím jedná o nápad. V rámci dohody tuto myšlenku probereme,“ řekl Sikorski.
Ministr zdůraznil, že Polsko je frontovým státem a ruské rakety narušují jeho vzdušný prostor. „Naše dilema je následující. Pokud je budeme sestřelovat pouze tehdy, když vstoupí do našeho vzdušného prostoru, trosky představují hrozbu pro naše občany a náš majetek. A Ukrajinci říkají: ‚Prosím, nám to nebude vadit, udělejte to nad naším vzdušným prostorem, když bezprostředně hrozí, že překročí polské území‘. Podle mého názoru je to sebeobrana,“ uvedl Sikorski.
09:56
13. 7. 2024
Prezident Petr Pavel sdělil během diskuse v Houstonu podrobnosti o dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu v rámci české iniciativy. Podle prezidenta má v červenci a srpnu na Ukrajinu dorazit dalších 50 tisíc kusů munice. Od září do konce roku bude pak podle něj dodáváno 80 tisíc až 100 tisíc kusů munice měsíčně.
09:22
13. 7. 2024
V ruské Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, vzplál v noci na dnešek v důsledku dronového útoku sklad ropy. Podle agentury TASS o tom dnes informoval gubernátor oblasti Vasilij Golubjev. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala čtyři ukrajinské drony nad Belgorodskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo čtyři z pěti útočných dronů typu Šáhed, které na Ukrajinu vyslalo Rusko. Pátý dron Šáhed přeletěl nad ukrajinským územím a zamířil do Běloruska, napsal list Ukrajinska pravda.
09:06
13. 7. 2024
Írán nepodlehne tlaku USA, cení si přátelství Ruska a Číny, bude jednat s Evropou a nechce jaderné zbraně, uvedl nový prezident Pezeškján.
06:51
13. 7. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Česko nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s útokem na největší ukrajinskou dětskou nemocnici Ochmatdyt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídku postoupí tamnímu ministerstvu zdravotnictví. Informaci ČTK potvrdil mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga. O nabídce, která ve středu zazněla při Pavlově jednání se Zelenským ve Washingtonu na okraj summitu Severoatlantické aliance (NATO), informoval deník Právo.
„Česká strana nabídla Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici. Prezident Zelenskyj za nabídku poděkoval s tím, že ji postoupí ukrajinskému ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Šeliga.