„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.

Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.

Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.

„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.

Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.

Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.

Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.

Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi dobrá, o možnostech příměří s Ruskem však řeč nebyla, řekl po jednání na okraj summitu NATO americký prezident Donald Trump.

Dodal, že si hodlá promluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby probrali možnosti ukončení války na Ukrajině. Tu Rusko zahájilo invazí v únoru 2022. Zelenskyj krátce před Trumpovým vyjádřením uvedl, že s šéfem Bílého domu hovořili o možnostech dosažení příměří a trvalého míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil o možnostech dosažení příměří na Ukrajině a o trvalého míru s Ruskem. Po zhruba padesátiminutové schůzce uspořádané na okraj summitu NATO to uvedl Zelenskyj. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé, píší tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump se na summitu Severoatlantické aliance v Haagu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení. Po skončení vrcholné schůzky to dnes podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Novinářům rovněž řekl, že na okraj summitu měl příležitost s Trumpem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. Za znamení alianční jednoty pak kancléř označil dohodu více investovat do obrany.

Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, na kterém se dnes shodly členské státy Severoatlantické aliance, není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Dnes to na tiskové konferenci po aliančním summitu prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj státy aliance musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.

„Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ uvedl Rutte. Dodal, že státy se dohodly, že zvýší své výdaje na armádu, zbraně a další obranné aktivity na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP půjdou na aktivity, které s obranou souvisejí.

Ukrajinské úřady v Charkově zadržely devatenáctiletou dívku, kterou podezírají, že na zakázku Rusů spáchala atentát na ukrajinské vojáky. Jako dar od dobrovolníků totiž vojákům předala skútr napěchovaný výbušninami. Při explozi jeden voják zahynul a druhý byl zraněn, napsal dnes server Ukrajinska pravda, který se odvolává na kontrarozvědku, policii a prokuraturu.

Rusové podle vyšetřovatelů využili ke zverbování skutečnost, že si dívka hledala práci prostřednictvím sociálních sítí. Podle jejich pokynů si opatřila chemikálie používané v domácnostech, které posloužily k výrobě improvizovaného výbušného zařízení. To odpálili ruští agenti na dálku, když dívka dovezla skútr na místo, kam posléze dorazili i vojáci, aby si skútr odvezli, tvrdí ukrajinské úřady.

Všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl český prezident Petr Pavel.

Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.

Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.

Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.

Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.

„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.

Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska dobyla obec Jalta v Doněcké oblasti. Vesnice se nachází jihozápadně od města Pokrovsk, jehož okolí je již několik měsíců dějištěm prudkých bojů.

Severoatlantická aliance bude po navýšení obranných výdajů k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP) velmi silná. Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump před novináři při setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Sešli se krátce před dnešním jednáním summitu aliance v Haagu.

Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: "Jsme zcela s nimi." Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.

Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.

"Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost," poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.

Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude dnes o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.

Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

"Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit," řekl Merz. Poznamenal, že investice do obrany vzrostou na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou například infrastruktura či kybernetická bezpečnost.

Kancelář ukrajinského prezidenta potvrdila, že se dnes na okraj summitu NATO uskuteční schůzka mezi Zelenským a Trumpem. Začít by měla ve 14:30.

Kromě závazku na zvýšení výdajů na obranu považuje generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte za zásadní navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Řekl to dnes ráno novinářům před zahájením jednání lídrů členských států v Haagu.

Rutte poznamenal, že výdaje na obranu musí státy aliance zvýšit vzhledem k dlouhodobé hrozbě z Ruska, ale také kvůli masivnímu navyšování vojenských kapacit v Číně a skutečnosti, že Severní Korea, Čína a Írán podporují ruské válečné snahy na Ukrajině.

Desítky zničených nepřátelských dronů hlásí také Ukrajina. Její letectvo uvedlo, že Rusko zaútočilo 71 bezpilotními letouny. Z toho 32 bylo sestřeleno a 20 zneškodněno prostředky elektronického boje.

Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela v Moskvě dva agenty moldavské rozvědky. Zadrženým hrozí až osm let vězení. Uvedly to ruské agentury. Kišiněv se zatím nevyjádřil.

Dva cizinci s krycími dokumenty se smyšlenými údaji přicestovali do ruského hlavního města s úkoly moldavské rozvědky, zaměřenými proti bezpečnosti Ruska, uvedla FSB podle ruských médií. Podezřelí se podle FSB přiznali a soud je vzal do vazby.

Protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek desítky ukrajinských dronů nad různými oblastmi Ruska. Uvedly to tamní úřady. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev na Telegramu uvedl, že nejsou žádní zranění a že nad oblastí bylo zničeno více než 40 dronů.

V Rostovské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, gubernátor Jurij Sljusar uvedl, že jednotky protivzdušné obrany odrazily řadu útoků ve třech okresech a že drony poškodily stadion ve městě Taganrog a sklad obilí ve městě Azov. Ani tento útok si podle Sljusara nevyžádal zraněné. Gubernátor Uljanovské oblasti na Volze napsal, že bylo odraženo osm útočících dronů.

Formálním jednáním členských států Severoatlantické aliance (NATO) na úrovni hlav států a předsedů vlád dnes vyvrcholí dvoudenní summit v nizozemském Haagu. Očekává se shoda spojenců na zvyšování výdajů na obranu, ale také na pokračující podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi.

Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. V Haagu jsou také ministr zahraničí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu Karel Řehka či poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel fotorafii z večerní recepce s lídry NATO. "Společně budeme určitě schopni ochránit životy a dosáhnout skutečného bezpečí a míru," napsal k ní.

Together, we will definitely be able to protect lives and achieve true security and peace. pic.twitter.com/xMehE7bSSQ

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 24, 2025

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přivítal příměří mezi Izraelem a Íránem. Hovořil také o potřebě úzké spolupráce Ankary a Washingtonu s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy a rusko-ukrajinský konflikt.

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance (NATO) včera potvrdili na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Setkání, kterého se zúčastnil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo zhruba tři hodiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.