„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí, na shledanou ráno.

V Jekatěrinburgu dnes začal soud s třiatřicetiletou Ksenijí Karelinovou, která má americké i ruské občanství a je obžalovaná z vlastizrady kvůli tomu, že přispěla zhruba 50 dolary (1 160 korun) ukrajinské charitě ve Spojených státech. Napsal to server televize CNN, podle kterého ženě hrozí až 20 let vězení.

Amatérskou baletku, která žije v Los Angeles a v Rusku byla navštívit své rodiče, zatkli ruští policisté v lednu kvůli údajné výtržnosti. Až později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady.

Soud se koná za zavřenými dveřmi, jak je zvykem v podobných případech v zemi, která už třetím rokem vede válku proti Ukrajině. Další stání bylo stanoveno na 7. srpen.

Obranný pakt mezi Ruskem a KLDR označil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby za „znepokojivý, ale očekávatelný“. Spojené státy odsoudily především oznámení o možné dodávce ruských zbraní do KLDR. „Destabilizovalo by to Korejský poloostrov a potenciálně porušilo rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které Rusko samotné podpořilo,“ řekl novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, souvisí to s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Dnes to podle ruských agentur po návštěvě Vietnamu řekl novinářům šéf Kremlu Vladimir Putin.

Podle své současné jaderné doktríny by ruská armáda tento typ zbraní použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení pro ruský stát. Agentura Reuters připomíná, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Rusko by kritéria pro nasazení jaderných zbraní mělo snížit. Dnes Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.

„Ruské strategické síly jsou vždy ve stavu plné operační pohotovosti, proto se nás to, co se nyní děje v západních zemích, příliš netýká,“ řekl ruský prezident. Rusko kroky Západu ale podle něj pozorně sleduje a v případě zvyšujících se hrozeb bude „adekvátně reagovat“.

Spojené státy odloží některé vojenské dodávky do jiných zemí a upřednostní Ukrajinu bránící se ruské invazi, oznámil dnes mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Půjde především o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Jiné země dodávky dostanou, byť se zpožděním, uvedl Kirby, který rozhodnutí označil za „obtížné, ale nutné“, píší agentury.

O posílení ukrajinské protivzdušné obrany požádal své spojence v posledních týdnech několikrát prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Minulý týden ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil. Americký ministr obrany Lloyd Austin o den později vyzval partnerské země Ukrajiny, aby jí poskytly další systémy protivzdušné obrany. Ta je podle Austina nyní hlavní prioritou, na kterou se USA zaměřují.

Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích.

Ruské vzdušné síly „poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ píše TASS.

Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům. Na svém účtu na sociální síti X je sdílel Rob Lee, analytik amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI). Bomba dvoupatrovou budovu, která podle všeho byla cílem útoku, přímo nezasáhla, dopadla však v její bezprostřední blízkosti a následný výbuch ji významně poškodil.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall dostal největší zakázku za dobu své existence. Německá armáda s ním uzavřela rámcovou smlouvu na dělostřeleckou munici až za 8,5 miliardy eur (téměř 212 miliard Kč).

Počet objednaných nábojů, které mohou být vystřeleny na vzdálenost 40 kilometrů a mají ráži 155 milimetrů, nebyl upřesněn. Podle agentury DPA pravděpodobně půjde o několik milionů. Vyrábět se budou především v Unterlüssu v Dolním Sasku.

Munice má naplnit relativně prázdné sklady Bundeswehru a velká její část má směřovat také na Ukrajinu. Země napadená Ruskem již dodávky munice z Německa obdržela a další dodávky mají v budoucnu následovat.

Spojené státy poskytnou 5,28 milionu dolarů (zhruba 120 milionů korun) pro mezinárodní organizace podporující uprchlíky z Ukrajiny a komunity, které jim v Česku pomáhají. Informovalo o tom dnes americké velvyslanectví v Praze. Částka je součástí humanitární pomoci ve výši 379 milionů dolarů (8,8 miliardy korun), kterou USA letos poskytnou na pomoc při řešení naléhavých potřeb uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a komunit zasažených ruským útokem na Ukrajinu.

„Spojené státy jsou hrdé na to, že mohou podporovat práci mezinárodních a místních organizací v České republice. Od té doby, co Rusko zahájilo svou nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou válku, je Česká republika regionálním lídrem v podpoře ukrajinských uprchlíků,“ poznamenal velvyslanec USA v ČR Bijan Sabet. „Naše pokračující partnerství s mezinárodními organizacemi a Českou republikou odráží společné odhodlání pomáhat těm, kterých se dotkla ruská invaze na Ukrajinu,“ dodal.

Rumunsko daruje Ukrajině jeden ze svých dvou funkčních raketových systémů Patriot pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany, uvedla bukurešťská Nejvyšší rada národní obrany (CSAT), které předsedá prezident Klaus Iohannis.  

„Tento klíčový příspěvek posílí náš vzdušný štít a pomůže nám lépe chránit náš lid a klíčovou infrastrukturu před ruským vzdušným terorem,“ děkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na síti X.

Rozhodnutí darovat systém Patriot Rumunsko učinilo „s ohledem na výrazné zhoršení bezpečnostní situace Ukrajiny v důsledku neustálých a masivních útoků Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, jakož i na regionální dopady, včetně důsledků pro bezpečnost Rumunska,“ uvedla CSAT v prohlášení.

Při ruském ostřelování severních částí východoukrajinské Doněcké oblasti zemřeli čtyři lidé, uvedl Vadym Filakov, šéf regionu, kterým prochází fronta a který částečně kontroluje Rusko. Jeden člověk přišel o život v Konsťantynivce, kterou zasáhla letecká bomba. Kazetovou municí ruské jednotky ostřelovaly ves Rozkišne západně od Kosťantynivky, zemřeli tři lidé a další tři utrpěli zranění.

Ruské útoky na Doněckou oblast zabily 4 lidi a další 4 zranily, včetně dítěte. Stalo se tak dnes, řekl regionální guvernér Vadym Filaškin.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Vietnam chce posílit vztahy s Ruskem, řekl vietnamský prezident To Lam na dnešním setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Hanoji. Prezident To také poblahopřál Putinovi ke znovuzvolení a ocenil úspěchy Ruska, včetně „vnitropolitické stability“. Putin uvedl, že posílení komplexního strategického partnerství s Vietnamem je jednou z priorit Ruska.

Ruský prezident dnes odpoledne místního času přijel do vietnamského prezidentského paláce, kde ho přivítaly školní děti mávající ruskými a vietnamskými vlajkami. Potřásl si zde rukou s novým vietnamským prezidentem Toem a objal ho. Při jednání podepsali oba státníci dohody o další spolupráci ve vzdělávání, vědě a technice, energetice či zdravotnictví, uvedla agentura AP.

Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy. Zatím není jasné, zda tak učiní v pondělí na svém jednání unijní ministři zahraničí, či zda budou sankce schváleny takzvanou písemnou procedurou.

Ruský prezident Putin přijel na návštěvu Vietnamu. Podívejte se na aktuální snímky.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un věnoval Vladimiru Putinovi dárky. Podívejte se na nové snímky.

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil rozsáhlý požár ropného skladu v ruské Adygejské republice. Plameny se již podařilo uhasit, oznámil podle agentury Reuters na komunikační platformě Telegram šéf Adygejské republiky Murat Kumpilov. Naopak Kyjev informuje o nových ruských útocích na ukrajinská energetická zařízení.

Tisková agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany uvedla, že ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 15 ukrajinských dronů, z toho šest nad Adygejskou republikou. Bezpilotní letouny zasáhly také město Slavjansk na jihu evropského Ruska. Při úderech, zejména na ropné sklady, podle ruských úřadů zahynula jedna žena.

Naopak ruský útok poškodil v noci na dnešek energetickou infrastrukturu ve čtyřech ukrajinských regionech, uvedlo prostřednictvím aplikace Telegram ukrajinské ministerstvo energetiky. Úder podle úřadu zranil tři pracovníky jednoho ze zasažených zařízení a přerušil dodávky elektřiny pro některé spotřebitele.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl do Vietnamu, kde bude na návštěvě do čtvrtka. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.

Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli: prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS. Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která "potvrdí zásady komplexního strategického partnerství" mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem 20 dokumentů.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda.

Putin a Kim podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská státní agentura KCNA dnes podle AP uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“. AP poznamenává, že smlouva může posílit spolupráci obou k Západu nepřátelských zemí na nejvyšší úroveň od konce studené války.

Rusko podle Putina na základě paktu nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR.

„Musíme si být vědomi toho, že autoritářské mocnosti se stále více sbližují. Vzájemně se podporují způsobem, který jsme dříve neviděli,“reagoval na zprávu šéf NATO Stoltenberg během návštěvy Kanady. Japonská vláda dala najevo vážné znepokojení z Putinových slov o spolupráci v oblasti vojenských technologií.

USA a jejich spojenci v oblasti, tedy právě Japonsko a Jižní Korea, mají podle Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Šéf Kremlu během první návštěvy KLDR za posledních 24 let slíbil, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti USA. Putin se z KLDR přesunul do Vietnamu, s jehož vrcholnými představiteli by měl jednat ve čtvrtek.