„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Dva dobrovolníci působící ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti jsou již čtyři dny pohřešováni. Je možné, že byli zastřeleni ruskými vojáky, uvedly místní úřady.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo potenciální prodej protiletadlových střel s infračerveným naváděním AIM-9 Sidewinder Rumunsku za zhruba 340,8 milionu dolarů (přes 7,8 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na Pentagon.

Nadzvukové střely AIM-9 Sidewinder mohou nést například americké stíhačky F-16, kterými rumunské síly disponují. Konečná cena potenciálního kontraktu se může před uzavřením dohody změnit.

Kancelář francouzského prezidenta nezveřejnila bližší detaily ohledně dnes oznámené vojenské pomoci Ukrajině. V minulosti Paříž poslala Ukrajincům houfnice Caesar, obrněné vozy, protivzdušné systémy i munici. Při slyšení v parlamentu dnes odpoledne ministr obrany Lecornu oznámil novou dodávku protivzdušných střel. „Mohu možná prozradit, že jsme podepsali druhou dodávku střel Aster, abychom umožnili další fungování (protivzdušného) systému SAMP/T, který jsme předali spolu s italskými partnery,“ uvedl podle agentury Reuters ministr.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnosy, kterými jmenoval členy nové vlády premiéra Michaila Mišustina, oznámil dnes večer Kreml na svém webu. Předchozí Mišustinova vláda v souladu s ústavou odstoupila po Putinově inauguraci před týdnem. Členy staronového kabinetu mezitím schválil parlament. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS potvrdil, že prezident se ještě dnes s novým kabinetem sejde.

Patrně největší změnou v kabinetu je výměna v křesle ministra obrany. Tuto funkci posledních 12 let zastával Sergej Šojgu, pokládaný za blízkého Putinova spolupracovníka, který ale za výkony ruské armády ve válce proti Ukrajině čelil ostré kritice, zejména od šéfa soukromé žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgenije Prigožina; ten po loňské vzpouře proti Moskvě přišel o život při záhadné letecké katastrofě.

Zemřel kremelský propagandista Maxim Kononenko, informovala ruskou stanici RT jeho manželka. Příčiny úmrtí nebyly upřesněny. Bylo mu 53 let.

Počet zraněných v důsledku ruského útoku na Charkov vzrostl na 20. Mezi raněnými jsou údajně i 3 děti.

Přibližně 280 občanů Srí Lanky bylo naverbováno, aby bojovalo na obou stranách konfliktu na Ukrajině. Uvedli to dnes srílanští úředníci, kteří byli pověřeni vyšetřováním zapojení svých krajanů do války, informuje agentura AFP.

„Obdrželi jsme stížnosti od přibližně 280 rodinných příslušníků,“ řekl agentuře AFP ministr bezpečnosti Tiran Alles. Stížnosti rodin přicházejí od chvíle, kdy ministerstvo obrany minulý týden zřídilo speciální jednotku, která má shromažďovat informace o Srílančanech, kteří odcestovali do Ruska a na Ukrajinu. Většina z nich byla naverbována ruskou armádou a oklamána příslibem vysokého výdělku a falešnými ujištěními, že nebudou vysláni do bojových misí, řekl dnes v parlamentu poslanec Gamini Valeboda. Oficiální počet Srílančanů zabitých v konfliktu parlament nezveřejnil.

Lotyšsko přispěje deseti miliony eur (asi 248 miliony Kč) na českou iniciativu na obstarání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, oznámili novinářům po dnešním jednání vlády premiérka Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Kromě toho Lotyšsko dodá Ukrajině další drony.

Sociálními sítěmi se šíří video zachycující zbytek jedné z ruských raket, které dnes dopadly na Charkov.

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) polovina ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku uvedla, že je „méně pravděpodobné, že se vrátí“ na Ukrajinu.

Spojené království nebude nutit ani přesvědčovat Ukrajinu, aby přijala nevýhodnou mírovou smlouvu, zejména takovou, která by znamenala ztrátu území, uvedl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Times Radio.

Často opakovaný narativ, že „Ukrajina na jaře 2022 odmítla mírovou dohodu nabízenou Ruskem“, je „jednou z oblíbených lží, které Rusko propaguje“, uvedl ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Kuleba připustil, že se ruští a ukrajinští delegáti v prvních měsících války skutečně setkali a jednali o ukončení bojů. Příslušné pozice však byly „tak vzdálené“ a „ruské požadavky natolik bizarní, že vyhlídka na skutečné řešení nebyla reálná“.

Nejméně 17 zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti. Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov dříve oznámil devět zraněných poté, co Rusové zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.

Francie dodá v příštích dnech a týdnech vojenskou pomoc Ukrajině. V dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to podle Elysejského paláce řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava Francie také odsoudila sílící ruské údery na Ukrajinu, například na její energetickou infrastrukturu, uvedla agentura AFP. Rusko francouzský prezident vyzval k zastavení bojů a k takzvanému olympijskému příměří.

V prohlášení, které vydal Elysejský palác po telefonátu obou prezidentů, stojí, že Francie je odhodlána dále podporovat Ukrajinu, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Macron také detailně hovořil „o dodávkách v příštích dnech a týdnech na podporu ukrajinského vojenského úsilí“. Francouzský prezident odsoudil rostoucí ruské údery i „probíhající ofenzivu“ ruské armády.

Nejméně devět zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na sociální síti. Rusové podle něj zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.

„Zásah utrpělo desáté podlaží bytového domu. Požár nevypukl,“ napsal starosta s tím, že záchranáři nyní prohledávají byt po bytu a hledají možné oběti a raněné. Zásah podle něj utrpěly také garáže, z nichž asi deset hoří. Na místě zasahují záchranné složky a dobrovolníci.

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku pomoci už přijíždí na Ukrajinu, část dorazila a další zásoby jsou na cestě. Dnes to na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Dodal, že dodávky budou mít skutečný význam na bojišti. 

Blinken se dnes podle agentury Reuters setkal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, se kterým si dal pizzu, a se zástupci občanské společnosti kávu. Šéf americké diplomacie dorazil dnes do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře. 

„V posledních měsících polský stát zmařil připravované pokusy o sabotážní akce a požáry. Jde o vážnou věc,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polské bezpečnostní složky jsou ve zvýšené pohotovosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucí aktivitou ruských tajných služeb nebo situací na polsko-běloruské hranici, kde se může režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Ruska, snažit znovu vyvolat migrační krizi.

Polská vláda má podle Tuska jasné zprávy z různých evropských zemí, že Rusko se snaží zasahovat do červnových voleb do Evropského parlamentu. „Z našich i spojeneckých zdrojů vyplývá, že v největší míře jsou ohrožené Polsko, Litva a Estonsko,“ uvedl polský premiér.

Varoval také, že Rusko se snaží zasahovat do blížících se voleb do Evropského parlamentu, a oznámil, že vláda na činnost tajných služeb vyčlení dodatečných 100 milionů zlotých (579,6 milionu korun).

„Hovoříme o personálním obsazení ozbrojených sil. Chtěl bych novinářům zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci nebo o nějakých mimořádných opatřeních. Hovoříme o plánovaných opatřeních, ale tento proces již byl zahájen, a to jak odvody občanů, tak zejména důležité kontrahování,“ prohlásil podle agentury TASS Andrej Belousov, ekonom nominovaný na pozici ruského ministra obrany, při slyšení v Radě federace, horní komoře parlamentu, jež by ho měla ve funkci potvrdit.

Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Vladimira Kara-Murzy proti jeho odsouzení k 25 letům vězení za údajnou vlastizradu a šíření falešných zpráv o ruské armádě.  Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.

Agentura Reuters jeho trest označila za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru v roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku ruské invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinili i z vlastizrady.

Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. „Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti,“ uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za „zradu“, což činí každá diktatura.

Bezpečnější počítačové sítě a komunikační kanály budou pro Ukrajinu klíčové pro úspěchy na bojišti proti ruským agresorům. Na konferenci v britském Birminghamu to dnes řekl šéf odboru pro kyberbezpečnost Bílého domu Harry Coker. 

„Od počátku ruské invaze ukrajinští obránci v kyberprostoru prokázali, jak úspěšně bránit kritickou infrastrukturu své země před útoky světové počítačové velmoci. Ruské hrozby v kyberprostoru se nicméně od té doby proměnily,“ uvedl Coker. Dodal, že Rusové „lépe porozuměli ukrajinské cloudové infrastruktuře a zneužili toho pro úspěchy na bojišti“. „Zlepšení zabezpečení sítí a komunikace bude pro ukrajinské úspěchy klíčové,“ uvedl Coker.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Jde o nejnovější krok Washingtonu ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese na Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA.

Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země dosud tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi z února 2022.

„Ten pocit, když vám manželský pár z Bratislavy pošle na munici třináctý důchod, který dostal od Fica...“ sdílí iniciativa Dárek pro Putina výpis ze svého účtu. Nová vláda Roberta Fica přestala posílat Ukrajině peníze na obranu před Ruskem, četní občané se to snaží nahradit ve sbírkách jako tato.

Pokračování rošády na předních postech ruské bezpečnostní sféry: Nikolaj Patrušev byl podle internetových stránek Kremlu jmenován asistentem ruského prezidenta. Na jeho pozici tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace se přesouvá odvolaný ministr obrany Sergej Šojgu.

Patrušev se s Vladimirem Putinem zná od 70. let, kdy spolu pracovali v tajné službě KGB v Leningradě. Její nástupkyni FSB pak řídil po Putinovi, v letech 1999-2008.

Rusko tvrdí, že ovládlo západní a severní část města Vovčansk v Charkovské oblasti. Podle Kyjeva je však situace ve městě pod kontrolou.

Za poslední den ztratil protivník 1400 lidí, 11 tanků, 43 obrněných vozidel, 49 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Jako všichni státníci, i americký ministr zahraničí Antony Blinken přijel na Ukrajinu vlakem Ukrajinských drah. Salonní vůz využil jako pracovnu, ukazují fotky. Na hlavním nádraží Kyjiv-Pasažyrskyj jej vítala americká velvyslankyně Bridget Brinková.

"Dronů není nikdy dost. Díky všem, kdo přispěli a přispívají třeba na projekt Drony Nemesis,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). "Vybralo se již na 17 tisíc dronů," dodává.

Ukrajina v noci na dnešek zničila všech 18 dronů, kterými na ni útočilo Rusko, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko zase informovalo o 25 raketách, které její protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí. Píše o tom agentura Reuters.

Drony se podle ukrajinského letectva podařilo zničit nad několika regiony, včetně Kyjeva a frontových oblastí. Rusko podle Ukrajiny zaútočilo také balistickou raketou. Jestli zasáhla svůj cíl, není z vyjádření ukrajinského letectva zřejmé.

Útoky na příhraniční Belgorodskou oblast si podle ruských úřadů vyžádaly jednu zraněnou ženu, kterou zasáhl šrapnel do páteře. Poškozeno bylo přes 20 domů a na několika místech je porušeno elektrické vedení.

V jihoruské Volgogradské oblasti dnes vykolejil nákladní vlak, podle ruských železnic je na vině „zásah nepovolaných osob“. Informovala o tom agentura RIA Novosti, podle níž se událost obešla bez zranění. Vlaková doprava v místě byla zastavena.

Vlak vezoucí nespecifikované produkty vyjel z kolejí u stanice Kotluban severně od Volgogradu, několik set kilometrů východně od ukrajinské hranice. Rusko z tohoto regionu pravidelně hlásí útoky ukrajinských dronů, potýká se zejména s útoky na svoji průmyslovou a logistickou infrastrukturu. Vykolejení vlaku je však výjimečné.

Ruské agentury neuvádějí, zda mají úřady podezření na konkrétní pachatele.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury.

Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který Kongres po měsících dohadů schválil koncem dubna.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999. Problémy Gazpromu odrážejí výrazný dopad evropských sankcí na ruský plynárenský průmysl a také omezení vyplývající ze sílícího partnerství Moskvy s Čínou, píše agentura Reuters.

Dopad mezinárodních sankcí na vývoz ropy Moskva vstřebala snáze, protože Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy po moři na jiné odběratele. Gazprom spoléhal na Evropu jako na svůj největší odbytový trh až do roku 2022, kdy konflikt Ruska s Ukrajinou přiměl Evropskou unii k omezení dovozu plynu od této ruské společnosti.