„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti na západě Ruska, kde operují od počátku srpna, dobyly obce Vitrjano, Durovka a část obce Žuravli, zatímco ruské síly se při protiútoku v regionu zmocnily obce Snagosť i s okolními osadami a postoupily k Ljubimovce. Uvedli to analytici portálu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Snagosť ještě donedávna ovládali Ukrajinci, připomněl list Ukrajinska pravda.
Ruské síly útočící v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dobyly Halycynivku a postoupily u Piščaného, Hryhorivky, Hostreho, Heorhijivky, jakož pronikly hlouběji do obcí Synkivka, Ňju-Jork a Ukrajinsk, uvedl DeepState.
Ukrajinské jednotky dokázaly prorazit ruskou obranu a na dalším místě proniknout do Kurské oblasti, a to hloubky několika kilometrů, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Ruské ministerstvo obrany o den dříve tvrdilo, že ruská obrana odrazila tři ukrajinské útoky na ruské hranice. The Moscow Times se odvolávají na několik ukrajinských zdrojů, včetně zpráv od jednotky bezpilotních letounů, které průnik podporovaly.
15:20
14. 9. 2024
Dosluhující generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prozradil podrobnosti o tom, jak Rusko lhalo při posledních schůzkách před invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Tehdy, jak připomněl, Rusko požadovalo, aby byly všechny jednotky NATO staženy z východního území Aliance. „To pro nás bylo naprosto nepřijatelné, ale já věřím v dialog. Proto jsme si s nimi znovu sedli,“ uvedl.
Stoltenberg poznamenal, že Rusko tvrdilo, že žádné vojenské plány neexistují a že zemi údajně ohrožuje Ukrajina. „Předložili mapy, které měly pravděpodobně prokázat, že Rusko je obklíčeno NATO. Avšak i tyto mapy byly nesprávné. Například Dánsko nebylo vůbec označeno jako území NATO. Bylo to neuvěřitelné,“ řekl Stoltenberg.
13:36
14. 9. 2024
Britská rozvědka ukázala snímky zničených mostů v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zničily několik mostů a pontonových přechodů přes řeku Seim v Kurské oblasti.
13:35
14. 9. 2024
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Interfax. Podle prohlášení Moskvy se domů vrátili ruští vojáci zajatí v západoruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda překvapivě vpadla letos na začátku srpna. Kyjev zatím výměnu nekomentoval. Výměnu zprostředkovaly podle ministerstva obrany Spojené arabské emiráty.
„14. září se po vyjednávání z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 103 ruských vojáků zajatých v Kurské oblasti. Výměnou jsme předali 103 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení. Všichni ruští zajatci jsou podle Moskvy momentálně v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři.
Ukrajina a Rusko si zajatce vyměnily i v pátek, kdy se domů z obou táborů vrátilo 49 lidí včetně civilistů. Server RBK-Ukrajina k tomu podotkl, že se jednalo o 56. výměnu od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
12:19
14. 9. 2024
V noci z 13. na 14. září vletěl do Běloruska ruský letoun Šahed a běloruské letectvo povolalo stíhačky, uvádí nezávislé běloruské vojenské monitorovací médium Belaruski Hajun. Dron letěl západním směrem, pak se stočil na jihovýchod a vrátil se na území Ukrajiny. Podle zprávy Belaruski Hajun letěl do oblasti Slavutyče.
10:31
14. 9. 2024
„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.
Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.
09:26
14. 9. 2024
Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruské síly v pátek ostřelovaly dohromady 84krát dělostřeleckými granáty 15 příhraničních lokalit v Sumské oblasti. Zabily dva lidí poblíž města Jampil a dalších devět zranily, oznámila na platformě Telegram oblastní správa.
09:25
14. 9. 2024
Dobré ráno. S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.
Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.
