„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, přejeme klidnou noc. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.
22:05
10. 4. 2025
Při dnešním ruském raketovém úderu na ukrajinské město Dnipro zahynul dvaačtyřicetiletý muž, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Další lidé podle něj utrpěli zranění a na místě vypukl rozsáhlý požár, poškozen je civilní objekt.
Agentura Reuters později s odvoláním na šéfa správy Žytomyrské oblasti Vitalije Bunečka informovala o zabitém člověku při ruském dronovém útoku, který zasáhl bytový dům. Další lidé jsou zraněni. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne útok zasáhl obec Ozerne, poblíž které se nachází vojenské letiště.
21:48
10. 4. 2025
Ukrajinská armáda uvedla, že její dron natočil ruského vojáka, kterak popravuje ukrajinského zajatce. V ruinách v jihoukrajinské vesnici Pjatichatky záběry ukazují stojícího Rusa a vzdávajícího se ukrajinského vojáka - ruský na něj však namíří zbraň a stiskne spoušť.
20:19
10. 4. 2025
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí ukrajinské vsi Žuravka, která se nachází v Sumské oblasti hraničící s ruskou Kurskou oblastí. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve středu řekl, že Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na Sumskou a Charkovskou oblast.
Rusko proniklo do Sumské oblasti poté, co v posledních týdnech vypudilo ukrajinské vojáky z většiny sousední Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Hlášený ruský postup v Sumské oblasti ukazuje na širší potíže ukrajinské armády, která v poslední době v Kurské oblasti neustále ztrácela pozice, píše agentura AFP.
19:39
10. 4. 2025
Britská protiteroristická policie zadržela na londýnském letišti Stansted muže (38) z Rumunska v souvislosti s požárem v logistickém centru společnosti DHL nedaleko Birminghamu z loňského července. „Vyšetřování nadále pokračuje a jeden muž byl zatčen pro trestné činy podle zákona o národní bezpečnosti,“ uvedla policie; konkrétně je podezřelý z napomáhání zahraniční zpravodajské službě.
Loni 22. července se vznítil balíček v Midpoint Way v Minworthu v logistickém centru DHL. Vyšetřování případu se ujala protiteroristická policie. Při požáru na birminghamském předměstí nebyl nikdo zraněn. Britská protiteroristická policie stále prošetřuje, zda ruští agenti neumístili do balíčku zápalné zařízení, které pak způsobilo požár. Totožný incident se tehdy odehrál v dalším skladišti DHL v Německu, politici hovoří o hybridních útocích Ruska proti Západu.
18:17
10. 4. 2025
Americké ministerstvo zahraničí označilo diplomatické rozhovory s ruskými protějšky v Istanbulu za konstruktivní, ale uvedlo, že je i nadále znepokojeno ruským zákazem zaměstnávat na zastupitelských úřadech místní zaměstnance. Delegace obou zemí se při jednání zaměřily na dokončení zajištění přístupu k bankovním službám pro diplomatické mise, dodalo podle agentury Reuters ministerstvo.
Podle ruského velvyslance ve Spojených státech dnešní rozhovory umožnily posunout se blíže k normalizaci činnosti diplomatických misí obou zemí, píše ruská agentura TASS. Obě delegace podle Darčijeva zdůraznily nutnost obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi pro rozšíření obchodních vazeb a kontaktů.
17:29
10. 4. 2025
„Čína není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou. Jsme pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien k vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Moskva do války zatahuje Čínu. A vyzval „zainteresované strany“, aby se neuchylovaly k „nezodpovědným poznámkám“.
16:18
10. 4. 2025
Na ruském konzulátu v Istanbulu dnes skončilo druhé kolo rusko-amerických rozhovorů zaměřených na provoz zastupitelských úřadů obou zemí. Jejich činnost byla výrazně omezena v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Rozhovory se nicméně nijak netýkaly Ukrajiny, píše agentura AFP.
15:17
10. 4. 2025
Ministři obrany skupiny zemí, která připravuje budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, budou dnes v Bruselu diskutovat zejména o další podpoře Ukrajiny i o tom, jak by mohli přispět k případné mírové misi evropských vojáků v zemi. Před začátkem jednání to uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds.
Setkání zemí takzvané „koalice ochotných“ v sídle NATO pořádá Británie a Francie. Účastní se více než tři desítky zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. Česko na schůzce zastupuje šéfka resortu obrany Jana Černochová.
12:38
10. 4. 2025
Rusko dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Moskva do války zatahuje Čínu. Podle Kremlu je naopak postoj Pekingu vyvážený, napsala agentura Reuters. Moskva takto komentovala Zelenského čtvrteční oznámení, že proti ukrajinským ozbrojeným silám bojuje v ruské armádě nejméně 155 čínských občanů. Peking už dříve tuto informaci označil za nepodloženou.
Takováto ukrajinská vyjádření jsou podle Ruska nezodpovědná. Kreml dnes Čínu označil za partnera, přítele a soudruha.
11:01
10. 4. 2025
Spojené státy a Rusko si v Abú Zabí vyměnily dva vězně. Dnes o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že je to další známka budování vzájemné důvěry v době, kdy obě jaderné mocnosti jednají o možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva v únoru 2022 rozpoutala.
V rámci výměny, kterou podle WSJ dohodly tajné služby, Rusko předalo Američanům Xeniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA naopak vydaly Rusům Arthura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
10:18
10. 4. 2025
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva a Mykolajivu, na které dnes zaútočili Rusové.
09:01
10. 4. 2025
Nejméně 12 lidí utrpělo v noci na dnešek zranění v ukrajinských městech Kyjev a Mykolajiv při ruských dronových útocích. Ukrajinská armáda informovala, že Rusko v noci vyslalo 145 dronů, z nichž se 85 podařilo sestřelit a dalších 49 nedosáhlo svého cíle. Co se stalo se zbylými 11 drony, armáda neupřesnila, napsala agentura Reuters.
06:12
10. 4. 2025
Ruská protivzdušná obrana během noci zasahovala v okolí hlavního města, uvedl na svém webu listu Kommersant s odvoláním na očité svědky z města Naro-Fominsk, které leží přibližně 70 kilometrů jihozápadně od Moskvy.
„Podle záběrů z města byly na obloze spatřeny bezpilotní letouny. Obyvatelé Naro-Fominska také uvedli, že na ulicích slyšeli exploze,“ napsal deník. Zmíněné záběry z útoku dronů na okolí Moskvy zveřejnil na X mj. ukrajinský politik Anton Heraščenko.
Ještě dříve úřady přerušily provoz na moskevském letišti Vnukovo, jakož i na letišti v Kaluze, která leží asi 200 kilometrů od Moskvy, dodal Kommersant. Ve Vnukovu byla omezení již zrušena.
06:08
10. 4. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně dva zranění museli být hospitalizováni po náletu ruských dronů na přístavní město Mykolajiv na jihu Ukrajiny, oznámil dnes na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Několik dalších raněných ošetřili zdravotníci na místě. Náletu během noci čelilo také hlavní město země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Kyjevský starosta Vitalij Kličko informoval o požáru skladů. Oběti či ranění dosud nejsou hlášeni.