„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, díky za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Byla podle něj chyba, že se této role loni nezhostila Evropa. Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček.

Pro Bílý dům je Budapešť první volbou místa, kde by se mohl konat summit i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal dnes večer server Politico s odkazem na dva zdroje. Tajná služba Spojených států (USSS), která má za úkol ochranu prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů, se podle serveru připravuje na summit ve středoevropské zemi a jako nejvhodnější se jeví právě maďarské hlavní město.

Maďarský premiér Viktor Orbán patří k největším podporovatelům Trumpa v Evropské unii, a Budapešť již jednou odmítla uplatnit zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydaný na vysokého politika. Stalo se tak při letošní návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pro Ukrajince by však Budapešť měla neblahé konotace, jelikož právě tam bylo v roce 1994 uzavřeno memorandum, v rámci kterého se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti. Memorandum pak Rusko porušilo v roce 2014 okupací Krymu.

Na 25 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku v ruské Rjazaňské oblasti, který se podle médií zabývá výrobou střelného prachu. Záchranné práce byly ukončeny, informovalo dnes ruské ministerstvo pro mimořádné události. Konkrétní příčina výbuchu je stále nejasná.

Ruská média tvrdí, že exploze nastala zřejmě kvůli porušení bezpečnostních postupů, a úřady zahájily trestní řízení kvůli nedodržení bezpečnostních norem. To naznačuje, že za výbuchem pravděpodobně není ukrajinský útok, napsala agentura AFP a připomněla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikli Ukrajinci řadu sabotáží zaměřených na ruský průmysl a infrastrukturu.

„V Rjazaňské oblasti byly dokončeny záchranné práce. Při neštěstí utrpělo zranění 164 lidí, z toho 25 osob zemřelo,“ uvedlo ministerstvo.

Donald Trump nemíní posílat v rámci bezpečnostních garancí na Ukrajinu pozemní síly, ovšem letectvo by poskytl: „Budeme ochotni jim pomoci, zejména ze vzduchu, protože nikdo nemá to co my, prostě to nemají,“ uvedl Trump o možné letecké podpoře evropských spojenců, kteří by pomáhali zajistit bezpečnost Ukrajiny.

„Dnes jsem měl tu čest setkat se na velvyslanectví s legendou českého hokeje Dominikem Haškem,“ tweetuje ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. „Poděkoval jsem mu za jeho aktivní postoj na podporu Ukrajiny.“

Předpokladem pokroku mírových jednání je diskuse o územních změnách a také porozumění, že Kyjev se nemůže stát členem NATO, pronesl slovenský premiér Fico. .„Pokud tato dvě porozumění, jedno ohledně členství v NATO a druhé o vojensky kontrolovaných územích, povedou k příměří a k ukončení nesmyslného zabíjení Slovanů, proces otevřený americkým prezidentem bude třeba považovat za jeho obrovský osobní úspěch,“ uvedl Fico v nahrávce na sociální síti. Vyjádřil rovněž lítost, že podle něj EU musela čekat na Trumpa, aby ji ukázal cestu k míru.

Fico zopakoval, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyřešit a že Rusko jako jadernou velmoc nelze porazit v konvenční válce. 

Jednání lídrů o válce na Ukrajině je na začátku, očekávání by se měla mírnit, řekl prezident ČR Petr Pavel novinářům. Je nutné tlačit na Rusko sankcemi, uvedl.

EU musí pokročit v přijímání Ukrajiny, řekl předseda Evropské rady António Costa. Evropa má být součástí mírových jednání s Ukrajinou a Ruskem, dodal.

„V rámci iniciativy ukrajinského prezidenta Bring Kids Back se nám podařilo zachránit dvě dospívající dívky. Žily tři roky v okupované oblasti, čelily výhrůžkám, riziku prohlídek a byly nuceny chodit do ruských škol,“ tweetuje šéf kanceláře Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. „Navzdory tomu si dívky zachovaly svou ukrajinskou identitu. Studovaly online na ukrajinských školách, vyhýbaly se vnucovaným „vlasteneckým“ akcím a každý den bojovaly za právo být samy sebou.“

V posledních několika minutách promluvil i slovenský premiér Robert Fico, který se v minulosti opakovaně střetával s Ukrajinou a snažil se zablokovat nebo odložit některé sankce EU vůči Rusku.

V tříminutovém videu zveřejněném na jeho profilech na sociálních sítích, natočeném po jeho účasti na zasedání Evropské rady o Ukrajině, trval na tom, že „prvním základním předpokladem pro ukončení konfliktu je pochopení, že Ukrajina se nemůže stát členským státem NATO“.

Fico také odmítl návrh, že by se země EU mohly podílet na nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu v hodnotě 100 miliard eur, a uvedl, že to zní „jako špatný vtip“. Je samozřejmě také „skeptický“ ohledně myšlenky dalších sankcí proti Rusku.

Řekl však, že doufá v mír „co nejdříve“ a je připraven podpořit ambice Ukrajiny připojit se k Evropské unii.

Tzv. Koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference zhodnocovala výsledky včerejšího setkání Trump-Zelenskyj v Bílém domě. Tématem bylo hlavně dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Konferenci předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

„Pokud jde o další kroky, premiér nastínil, že plánovací týmy Koalice ochotných se v nadcházejících dnech setkají se svými americkými protějšky, aby dále posílily plány na zajištění robustních bezpečnostních záruk a připravily se na nasazení uklidňujících sil v případě ukončení nepřátelských akcí,“ uvádí v prohlášení mluvčí Downing Street. „Lídři také diskutovali o tom, jak by mohl být na Putina vyvíjen další tlak – včetně sankcí – dokud neprokáže, že je připraven podniknout seriózní kroky k ukončení své nelegální invaze.“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nikdy neměla v úmyslu dobýt ukrajinské území, ale místo toho „chránit“ rusky mluvící obyvatele žijící na východní Ukrajině a na Krymu, uvádí server CNN.

V úterý v rozhovoru pro ruská státní média Lavrov prohlásil, že Rusko „se nikdy nesnažilo dobýt území – ani Krym, ani Donbas“. Místo toho řekl, že cílem Ruska bylo „chránit Rusy, kteří na těchto územích žili po staletí“.

Předseda Evropské rady António Costa dnes odpoledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Řekl mu, že EU je jednotná ve své „neochvějné podpoře Ukrajiny“ a odhodlána vyvíjet tlak na Rusko, aby ho přiměla k diskusi a souhlasu s ukončením války na Ukrajině, píše deník The Guardian.

Více z telefonického rozhovoru prezidenta Donalda Trumpa pro Fox News, který právě probíhá. Zdá se, že obvinil Ukrajinu z zahájení války s Ruskem, řekl: „Není to válka, která měla být zahájena. To se nedělá. Nenapadnete národ, který je desetkrát větší než vy.“

Trump se během rozhovoru zmínil o ukrajinském Donbasu, ačkoli veřejně poskytl jen málo podrobností o nejnovějších požadavcích ruského prezidenta Vladimira Putina na území a uvedl, že takové diskuse jsou mezi ruským vůdcem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informuje o tom CNN.

„Teď mluví o Donbasu, ale Donbas je v tuto chvíli, jak víte, ze 79 % vlastněn a ovládán Ruskem. Takže chápou, co to znamená,“ dodal prezident.

Ukrajina zaútočila na dva ruské muniční sklady v okupovaném Luhansku, uvedla v úterý Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Použila drony s dlouhým doletem.

Sklady se nacházely v obci Bilokurakyne, která podle Ukrajiny „leží na důležité železniční trati používané k dodávkám munice z Ruska na frontu, zejména ve směru na Pokrovsk“. Pokrovsk je klíčové město v Doněcké oblasti na Ukrajině, jihozápadně od Luhanska, které je již více než rok v hledáčku Kremlu a již měsíce je ohniskem bojů.

Podle CNN Trump zmínil, že mezi ním a Putinem panuje „vřelost“.

„Viděli jste, že když vystoupil z letadla, já jsem vystoupil z letadla, byla tam taková vřelost, které se nedá, víte, byl tam takový slušný pocit… a je to dobrá věc, ne špatná,“ řekl prezident

Americký ministr financí Scott Bessent však podle CNN prohlásil, že setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce minulý týden bylo spíš podobné jako „pozvat svého nekontrolovatelného souseda k sobě domů a ukázat mu svoje pouzdro na zbraň“. Vyjádřil se tak v úterý pro Squawk Box, pořad CNBC. Schůzku se Zelenským podle CNN označil za „velmi dobrou“.

Trump říká, že si „tak nějak domluvil“ schůzku s Putinem a Zelenským. Právě promluvil v televizi Fox News.

„Domluvil jsem si to s Putinem a Zelenským a víte, oni jsou ti, kdo musí rozhodovat, jsme 7 000 mil od sebe,“ řekl Trump. „Zavolal jsem prezidentu Putinovi a snažíme se domluvit schůzku s prezidentem Zelenským a uvidíme, co se tam stane, a pak, pokud to vyjde, jestli to vyjde, pak půjdu na trilaterální schůzku a uzavřu to.“

Prezident dodal, že Putin a Zelenskyj podle něj „vycházejí o něco lépe, než si myslel“.

Řekl také, že doufá, že ruský prezident Vladimir Putin bude pokračovat vstříc míru na Ukrajině, ale připustil možnost, že ruský vůdce dohodu uzavřít nechce, informovala agentura Reuters. 

Rusko vrátilo na Ukrajinu těla 1 000 lidí, uvádí server CNN.

Podle ukrajinského velitelství pro zacházení s válečnými zajatci Rusko uvedlo, že těla patří ukrajinským vojákům, Ukrajina však toto tvrzení dosud neověřila. Během předchozích výměn Rusko vrátilo některá těla, která byla v ruských vojenských uniformách nebo u nichž byly nalezeny ruské dokumenty a psí známky, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.

„Ruská strana nadále otálí a neplní své závazky,“ uvádí se v prohlášení. „Ukrajina trvá na okamžitém propuštění všech těžce nemocných a těžce zraněných vězňů a bojuje za návrat všech ukrajinských občanů.“

Ukrajinské úřady poděkovaly Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc s repatriací těl. Zatím není jasné, zda Ukrajina repatriovala těla ruských vojáků výměnou.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se opět odmítl zavázat ke schůzce prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale nevyloučil další jednání, uvádí server CNN.

V rozhovoru pro ruská státní média se Lavrov vyhýbal možnému bilaterálnímu setkání mezi Putinem a Zelenským, které podpořil americký prezident Donald Trump.

„Veškeré kontakty zahrnující vrcholné představitele musí být připraveny s maximální pečlivostí,“ řekl Lavrov v úterý. Zároveň připomněl, že Donald Trump byl v pátek na Aljašce pozván do Moskvy.

„Na tiskové konferenci na Aljašce prezident Putin toto pozvání potvrdil a Donald Trump, pokud si dobře pamatuji, řekl, že je to velmi zajímavé,“ řekl.

Macron navrhuje pro jednání Zelenského s Putinem Ženevu jako neutrální místo. Tamní ministr zahraničí uvedl, že Švýcarsko nabídne Putinovi imunitu, uvádí ČTK.

Agentura Reuters také informuje, že se jako místo setkání nabízí také Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval nebo odložil vojenskou pomoc Ukrajině, udržoval vztahy s Putinem a opakoval narativy Kremlu.

Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.

Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.

„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.

Ukrajinské drony zasáhly v noci na 19. srpna ropnou rafinerii v ruské Volgogradské oblasti, uvedl regionální guvernér Andrej Bočarov podle deníku Kyiv Independent.

Tato rafinerie, druhá největší rafinerie ruské ropné společnosti Lukoil, je významným producentem ropných produktů v ruském Jižním federálním okruhu. Podle Bočarova po útoku na místě vypukl požár.

Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že nad regionem bylo sestřeleno 13 ukrajinských dronů.

Rafinerie Lukoil ve Volgogradu, která má roční kapacitu 14,8 milionu tun, byla již dříve nucena zastavit výrobu po dřívějších úderech z 13. na 14. srpna. Agentura Reuters 18. srpna informovala, že poškozené jednotky dohromady představují celou rafinérskou kapacitu závodu.

Rozsah škod zatím není znám. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.

Britský premiér Starmer podle CNN uvedl, že schůzka v Bílém domě dosáhla pokroku směrem ke dvěma hlavním cílům. Zaprvé, Starmer uvedl, že pondělní setkání vedlo k „průlomu“ v otázce bezpečnostních záruk, které „zajistí, že pokud nastane mír… pak se ho budeme držet“.

Zadruhé, Starmer uvedl, že se brzy uskuteční bilaterální setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, po kterém bude následovat třístranný summit obou lídrů spolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Přesná povaha projednávaných bezpečnostních záruk však není jasná.

Kreml se také vyjádřil k možnosti summitu Zelenského a Putina. Uvedl, že je připraven „zvýšit úroveň zastoupení“ v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem, ale nepotvrdil, že se Putin a Zelenskyj setkají. 

Starmer ve videu zveřejněném na síti X také říká, že „to je opravdu důležité, protože je to skutečné uznání principu, že žádná rozhodnutí o Ukrajině nemohou být přijímána bez Ukrajiny.“

Švédský premiér Ulf Kristersson napsal o přípravách na sérii telefonátů – nejprve v kruhu tzv. koalice ochotných, poté v kruhu EU.

V příspěvku na X zdůraznil, že Švédsko je pátým největším dárcem Ukrajině a je tomu tak právě proto, že si země uvědomuje dopad války na Ukrajině na její vlastní bezpečnost.

„Tlak na Rusko se musí zvýšit a to zdůrazňuji v každém rozhovoru,“ řekl.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států. V příspěvku na síti X vyjádřil také podporu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

„Jsem rád za další pokrok v jednání o míru na Ukrajině. Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak - stejně jako celá Evropa - jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat,“ uvedl dnes pro ČTK Fiala. Odpoledne se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných, po němž bude následovat videokonference Evropské rady.

Zelenskyj na síti X zveřejnil také video z Bílého domu. V příspěvku děkuje všem zúčastněným a přibližuje detaily jednání.

„Děkuji prezidentu Trumpovi za pozvání a za dnešní speciální formát našeho setkání. Děkuji také všem lídrům, kteří s námi dnes byli: Emmanuelu Macronovi, Keiru Starmerovi, Friedrichu Merzovi, Giorgii Meloni, Alexandru Stubbovi, Ursule von der Leyenové a Marku Rutteovi. Dnešek byl důležitým krokem, demonstrací skutečné jednoty mezi Evropou a Spojenými státy,“ napsal.

Volodymyr Zelenskyj se právě vyjádřil na síti X. Pondělní jednání v Bílém domě v příspěvku označil za „významný krok k ukončení války“ a zajištění bezpečnosti Ukrajiny a dodal, že lídři „již pracují na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk“.

„Dnes pokračujeme v koordinaci na úrovni lídrů,“ řekl Zelenskyj. „Budeme pokračovat v práci i zítra. Poradci pro národní bezpečnost jsou nyní také v neustálém kontaktu. Budou existovat bezpečnostní záruky.“

Dále ještě jednou poděkoval ukrajinským partnerům a dodal, že jeho země „tuto sílu cítí“.

Čína podporuje veškeré úsilí směřující k míru na Ukrajině, kterého lze dosáhnout pouze dialogem a vyjednáváním. Dnes to podle agentury AFP uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Reagovala tak na pondělní schůzku v Bílém domě, jejímž výsledkem je příprava setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„Čína byla vždy přesvědčena, že dialog a vyjednávání jsou jedinou schůdnou cestou k řešení ukrajinské krize. Podporujeme veškeré úsilí o mír,“ uvedla mluvčí.

Peking a Moskva v posledních letech zintenzivnily ekonomickou spolupráci a diplomatické kontakty a jejich partnerství se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 prohloubilo. Čína se v této válce prezentuje jako neutrální strana a říká, že neposílá smrticí pomoc ani jedné straně, ale zároveň je blízkým spojencem Moskvy. Asijská země nepřímo Rusko podporuje, jelikož mu umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu.

Podle deníku The Guardian máme další potvrzení o dnešní schůzce „koalice ochotných“, a to od německé vlády a Elysejského paláce ve Francii. Schůzce budou společně předsedat britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, uvedl Elysejský palác.

Takzvaná „koalice ochotných“ dnes prostřednictvím videokonference společně zhodnotí výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí. 

Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí polského premiéra Donalda Tuska. Podle něj se virtuální schůzka uskuteční dnes ve 12:00 SELČ. Zúčastní se jí i český premiér Petr Fiala, potvrdil ČTK premiérův mluvčí.

Německý tisk píše, že schůzka s Trumpem byla úspěšná, Evropa prý uklidnila bláznivého krále.

Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků. Píše to dnes německý tisk. Například podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.

Podle německých médií lze jednání označit za úspěch. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung panovala na jednání „dobrá nálada“, i když konkrétních výsledků schůzka mnoho nepřinesla. Také list Die Zeit napsal, že výsledky summitu jsou vágní, „Evropané ale předvedli působivou intervenci“ ve prospěch Ukrajiny.

Během své pondělní návštěvy Bílého domu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj daroval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi speciální golfovou hůl – dar, který mu předal zraněný ukrajinský voják.

Jak uvádí server CNN, hůl dříve vlastnil Kostiantyn Kartavtsev, mladší seržant, který přišel o nohu v prvních měsících po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. Golf se stal součástí rehabilitace mladšího seržanta, řekl Zelenskyj Trumpovi při předávání daru.

„Hlava státu (Zelenskyj) také ukázala video, ve kterém Kostiantyn Kartavtsev apeluje na amerického prezidenta, aby pomohl Ukrajině ukončit válku spravedlivým a trvalým mírem,“ uvedla ukrajinská prezidentská kancelář ve svém prohlášení. „Donald Trump dar přijal, natočil video, v němž ukrajinskému bojovníkovi poděkoval za golfovou hůl, a předal prezidentovi Ukrajiny symbolické klíče od Bílého domu.“

Trilaterální setkání s Trumpem, Zelenským a Putinem „může přinést průlom na cestě k míru,“ říká ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha. Právě reagoval na noční ruské útoky na Ukrajinu a uvedl, že ukazují, „jak důležité je ukončit zabíjení, dosáhnout trvalého míru a zajistit robustní bezpečnostní záruky“.

Potvrdil také dřívější zprávy o poškození energetické infrastruktury a zraněných civilistech.

Vyjádřil se také finský prezident Alexander Stubb, pochválil úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a řekl, že věří, že se „opravdu snaží tuto válku ukončit“.

„Ale samozřejmě, víte, máme co do činění s prezidentem Putinem a musíme pochopit, že jeho základní strategické cíle se nezměnily,“ řekl novinářce Erin Burnett z CNN.

Putinovy klíčové cíle nastínil takto: vzestup Ruska v roli supervelmoci, rozdělení Západu a popření suverenity Ukrajiny.

„To je realita, se kterou se potýkáme. Realita je také taková, že každý den máme minimálně 1 000 mrtvých nebo zraněných. Snažíme se tedy udělat vše pro to, abychom diplomatickými prostředky našli řešení tohoto konfliktu, ruské agresivní války,“ řekl Stubb.

Evropští lídři zmírnili svůj optimismus ohledně pokroku směrem k míru na Ukrajině s opatrností ohledně důvěry v ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Z mé strany mám největší pochybnosti o realitě touhy ruského prezidenta po míru, protože dokud si bude myslet, že může vyhrát válkou, bude to dělat,“ řekl novinářům CNN francouzský prezident Emmanuel Macron. 

„A jeho konečným cílem je dobýt co nejvíce území, oslabit Ukrajinu a mít Ukrajinu, která buď sama o sobě není životaschopná, nebo je pod ruskou kontrolou. To je celkem zřejmé každému.“

Ve svém dnešním příspěvku na síti X Macron vyjádřil také své odhodlání míru mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhnout.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci odpálilo 270 dronů a 10 raket, což je podle dostupných zdrojů největší letecký útok na Ukrajinu od 31. července.

Ukrajinskou protivzdušnou obranou proklouzly 4 rakety a 16 dronů, uvedlo prohlášení letectva. Ruské údery zabily na Ukrajině během 24 hodin do úterního rána osm lidí a 54 dalších zranily. Pět lidí bylo zabito při ruských útocích na města za frontovou linií v Doněcké oblasti, zatímco tři byli zabiti a 33 zraněni při ruských útocích na město Záporoží, uvedly vojenské úřady v obou regionech.

Ruské útoky zranily také civilisty v Charkově, Chersonu, Dněpropetrovsku a Nikopolu, uvádí CNN.

Nejméně 1471 domácností a 119 podniků v úterý přišlo o proud poté, co Rusko zahájilo „masivní útok“ na Poltavskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedl v úterý regionální vojenský správce Volodymyr Kohut.

Poslankyně ukrajinského parlamentu Inna Sovsun řekla serveru CNN, že i když si lidé v její zemi přejí konec války, nebudou v mírových rozhovorech věřit slovům ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Putinovi a čemukoli, co říká, v žádném případě nebudeme věřit, ne po všem, čím jsme si prošli, a ne po všech vraždách a veškeré zkáze, kterou způsobil,“ řekla.

Sovsun uvedla, že lidé jsou unavení a navzdory rozhovorům na vysoké úrovni mezi světovými lídry nic nenasvědčuje tomu, že by se něco měnilo.

„Každou noc vidíme útoky. Ve čtyři hodiny ráno jsme tady v Kyjevě měli poplach před náletem,“ dodala.

Sovsun vyzvala USA a Evropu k pevným slibům, včetně „mírových misí v terénu“.

Britský premiér Keir Starmer pro BBC uvedl, že jednání o bezpečnostních zárukách budou pokračovat dnes. 

„Nyní budeme s USA na těchto bezpečnostních zárukách spolupracovat,“ řekl v pondělí BBC ve Washingtonu, D.C. „Udělili jsme úkol našim týmům. Některé z nich dokonce zítra dorazí, aby na tom začaly podrobně pracovat.“

Starmer novinářům řekl, že jedním z klíčových výsledků jednání v Bílém domě byla dohoda, že 30 zemí, nazývaných „Koalice ochotných“, bude pracovat na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a zahájí koordinované úsilí s USA.

Zelenskyj v pondělí uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou formalizovány do 10 dnů. Součástí těchto záruk jsou plány, že Ukrajina nakoupí americké zbraně v hodnotě 90 miliard dolarů prostřednictvím evropského financování, uvádí server CNN.

Schůzka s ruským vůdcem „je nezbytná pro řešení citlivých otázek“, napsal na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat o ruských územních požadavcích.

Na telegramu Zelenskyj uvedl, že v Bílém domě se jednalo o bezpečnostních zárukách. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ napsal.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinské drony opět podnikly rozsáhlý útok na Volgograd na jihu evropského Ruska, kde zasáhly rafinérii a nemocnici, oznámil dnes gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov na sociální síti Telegram. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dozvuky jednání v Bílém domě, stejně jako veškeré další dění týkající se ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od brzých ranních hodin.

Prezident Donald Trump uvedl, že se šéfkou Evropské komise diskutoval o otázce unesených dětí, což je téma, které je důležité i pro jeho manželku, první dámu Melanii Trumpovou. „S Ursulou von der Leyen, váženou a vysoce respektovanou předsedkyní Evropské komise, jsme diskutovali o obrovském celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto je také velké téma s mou manželkou Melanií. Je to téma na vrcholu všech seznamů a svět bude spolupracovat na jeho vyřešení a doufejme, že je vrátí domů k jejich rodinám!“ zveřejnil Trump na Truth Social. 

Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být vypracovány během deseti dnů, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Také uvedl, že Ukrajina nabídla, že koupí americké zbraně za přibližně 90 miliard dolarů (asi 1,9 bilionu Kč).

Ukrajina je připravena jednat s Vladimirem Putinem v jakémkoliv formátu a bez předběžných podmínek, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina nepotřebuje přestávku v bojích, ale skutečný mír, doplnil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod brífinku před Bílým domem poděkoval Donaldu Trumpovi za setkání, které označil za dosud nejlepší. Americkému prezidentovi podle svých slov ukázal mapy bojiště a vysvětlil, kdo co ovládá.

Schůzka mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Novinářům to ve Washingtonu řekl německý kancléř Friedrich Merz. "Americký prezident hovořil s ruským prezidentem telefonicky a dohodl se, že se v příštích dvou týdnech uskuteční schůzka mezi ruským a ukrajinským prezidentem," řekl Merz podle agentury Reuters. Trump souhlasil s tím, že následně svolá další, třístrannou schůzku, aby jednání mohla skutečně začít, dodal Merz.

Ministr zahraničí Jan Lipavský označil jednání v Bílém domě za další krok k míru. "Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu," uvedl ministr na síti X. 

Další krok k míru dnes pod vedením prezidenta Trumpa a evropských lídrů. Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 18, 2025

Vladimir Putin řekl v telefonátu Donaldu Trumpovi, že je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedla agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s jednáním.

Volodymyr Zelenskyj právě opustil Bílý dům, informuje BBC.

V Bílém domě skončila důležitá setkání prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských lídrů.

Bílý dům oznámil uzavření jednání, což znamená, že se Trump po zbytek dne neobjeví před kamerou, informuje CNN.

Další kroky budou složitější, napsal o jednání v Bílém domě německý kancléř Friedrich Merz. "Musíme vyvinout tlak na Rusko. Před dalšími rozhovory musí být uzavřeno příměří," zdůraznil Merz. 

Es ist ein gutes Treffen mit Präsident Trump, Präsident Selenskyj und unseren europäischen Partnern heute in Washington, aber die nächsten Schritte werden komplizierter.

Wir müssen Druck auf Russland ausüben. Vor weiteren Gesprächen muss es einen Waffenstillstand geben. pic.twitter.com/UUFV3RjB9J

— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) August 18, 2025

"Spolu s Ukrajinou, za mír a bezpečnost v Evropě a ve Francii,"  napsal k fotografii z Bílého domu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Aux côtés de l’Ukraine, pour la paix et la sécurité de l’Europe et de la France. pic.twitter.com/MjrJtESc0O

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 18, 2025

Hovor mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem trval asi 40 minut, oznámil Kreml. Podrobnosti nepřidal.

Prezident Donald Trump oznámil, že začal s plánováním setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsal to sociální síť Thuth Social.

Trump napsal, že o této záležitosti s Putinem hovořil během telefonátu uprostřed setkání s evropskými lídry v Bílém domě. „Na závěr schůzek jsem zavolal prezidentu Putinovi a začal jsem s plánováním setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským na místě, které bude určeno,“ napsal Trump. Poté by měla následovat i schůzka obou prezidentů s ním. Neupřesnil, kdy k oběma setkáním dojde. Uvedl, že se jeho dnešní schůzky zaměřily na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které „by poskytly různé evropské země ve spolupráci se Spojenými státy americkými“. „Všichni jsou velmi rádi za možnosti MÍRU pro Rusko/Ukrajinu,“ napsal Trump.