„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Úřady podle Kommersantu dnes zhruba na hodinu a půl uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodinu byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.

Trajekt, v jihoruském přístavu Kavkaz, který zasáhla ukrajinská raketa, se nakonec potopil. Železniční trajekt byl naložen 30 cisternami s pohonnými hmotami. Většinu posádky se podařilo zachránit, a po dvou pohřešovaných se ještě pátrá, tvrdí ruská média.

Ukrajinský prezident se v Sumské oblasti setkal s tamními vojenskými veliteli. Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. 

Americké úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT), který se odvolává na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.

Ruské mediální společnosti včetně odnoží agentury RIA nebo televize RT jsou ve Spojených státech na seznamu zahraničních agentů. Vyšetřování amerických spolupracovníků přichází poté, co zpravodajské služby přišly s hodnocením, že ruská státní média spolupracují s ruskými rozvědkami při snahách o ovlivňování voleb po celém světě.

To podle Američanů zahrnuje i listopadové prezidentské volby v USA. „Podle činitelů i veřejných vyjádření se propagandistická mašinerie Kremlu potřetí postavila za Trumpovu kandidaturu a vytváří webové stránky a falešná videa s cílem očernit prezidenta (Joea) Bidena a nově také (viceprezidentku Kamalu) Harrisovou,“ uvádí NYT.

Ministerstvo spravedlnosti nedávno oznámilo, že ve spolupráci se zahraničními partnery zablokovalo síť stovek falešných účtů na sociální síti X, která šířila ruskou propagandu. Vláda tehdy operaci spojila nejen s ruskou tajnou službou FSB, ale také s televizí RT, dříve známou jako Russia Today.

Třetí ukrajinská útočná brigáda postupuje podle svého oficiálního oznámení v Charkovské oblasti. „Hlavním úkolem je vytlačit ozbrojené síly Ruské federace za státní hranice Ukrajiny v Charkovské oblasti. Tento úkol splníme,“ oznámil velitel brigády plukovník Andrij Bileckyj.

Objevily se první údajné pozemní záběry škod po dnešním možném útoku dronu na ruskou leteckou základnu Marinovka ve Volgogradské oblasti. Žádné oficiální kanály zatím útok nepotvrdily. Fotografie naznačují poškození hangárů. „Uvnitř těchto hangárů byla zaparkována ruská vojenská letadla,“ tvrdí zatím nepotvrzené zdroje. 

Ruský vojenský soud zrušil jako neplatný kontrakt dánského rappera Nicklase Hoffgaarda s ruským ministerstvem obrany, které Hoffgaarda poslalo do války proti Ukrajině. O verdiktu dnes informoval server Mediazona, který se odvolává na svého zpravodaje v soudní síni a na záznam na webu soudu.

Dán přicestoval do Ruska loni v létě, protože obdivoval ruského prezidenta Vladimira Putina a nesouhlasil s evropskými hodnotami. Aby rychleji získal povolení k pobytu, podepsal kontrakt s ministerstvem obrany v domnění, že si sám bude moci vybrat místo služby. Přál si sloužit jako pohraničník na Sibiři, řekl jeho advokát Roman Petrov.

Dána ale poslali do války proti Ukrajině, a tak se ocitl v okupovaném Luhansku. Hoffgaard si stěžoval, že jej ruští vojáci šikanovali, nutili jej pít vodku a obviňovali ho, že je západní špion. Rozhodl se proto napadnout kontrakt u soudu. Trval na tom, že smlouvu podepsal, aniž tušil, co vlastně podepisuje, protože neumí rusky. U první instance prohrál, ale odvolací soud mu dal za pravdu.

Ruské tankery, na něž Evropská unie uvalila sankce, jsou stále v provozu. Plují ale pod vlajkami jiných států a vyvážejí do zemí mimo EU. Upozornila na to agentura Reuters, a to na základě dat společnosti LSEG. Západní státy zavedly proti Rusku sérii sankcí za to, že ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Tanker Saga, který v minulosti nesl jméno NS Spirit, pluje pod vlajkou Barbadosu. Podle dat jej Rusové 8. srpna naložili 33.000 tunami ropných produktů v přístavu Vysock u severního pobřeží Finského zálivu. Tanker aktuálně směřuje k Suezskému průplavu, což by mohlo naznačovat, že míří do Asie.

Plavidlo Kavja, dříve nesoucí jméno Hana, se aktuálně plní naftou v Primorsku. Kam bude dodávka směřovat, se dosud neví.

Lodě ze sankčního seznamu nemohou vplout do přístavů členských států EU, ale to jim nebrání vykládat svůj obsah jinde. Dříve byly minimálně dva tankery ze sankčního seznamu zaměřeného na Írán vyloženy v čínských přístavech. Podle Reuters přepravovaly ruský topný olej.

Lodě Serenade (dříve NS Stream), N Cerna (dříve Canis Power) a Success (dříve SCF Amur), které byly rovněž zařazeny na sankční seznam EU, se podle údajů LSEG aktuálně nacházejí v Marmarském moři.

Mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ČTK sdělila, že škola neměla možnost zjistit pravou totožnost ruského agenta Pavla Rubcova, který jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na fakultě. Po odhalení případu podle ní univerzita přijala opatření zvyšující odolnost proti ovlivňování. 

„Velmi nás mrzí, že agent cizí země oklamal organizátory i účastníky letní školy na půdě FF UK, a to bez ohledu na to, že jsme tehdy neměli reálnou možnost zjistit, kdo Pablo González skutečně byl,“ sdělila dnes ČTK mluvčí fakulty Ina Palacká. Organizační tým podle ní neměl kapacity ani pravomoci k detailnímu prověřování lektorů na úrovni, která by umožnila odhalit takové skryté záměry.

„Podstatné je, že od té doby, co byl případ Pabla Gonzáleze odhalen, UK přijala konkrétní opatření na zvýšení institucionální odolnosti proti nelegitimnímu ovlivňování,“ uvedla Palacká. „Bezpečnostní odbor rektorátu má specializovanou manažerku protivlivové bezpečnosti a síť koordinátorů na jednotlivých fakultách,“ sdělila mluvčí.

Objevují se informace o dronovém zásahu letecké základny Marinovka ve Volgogradské oblasti Ruska. Značné množství destrukce je vidět na fotografiích v okolí hangárů a severně od nich. Žádná ze stran se zatím k možnému úderu nevyjádřila. 

„Trajekt převážející palivo se potopil v přístavu Kavkaz,“ informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Loď byla s největší pravděpodobností zasežena ukrajinským úderem. 

Ruské okupační úřady podle Kommersantu dnes zhruba na půldruhé hodiny uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodiny byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ovládla servery několika ruských televizních stanic, na kterých pak odvysílala informace o ruské invazi na Ukrajinu. Dnes to oznámila ukrajinská tisková agentura UNN. Zároveň uvedla, že ruské protiopatření vyústilo v pozastavení vysílání devíti stanic, HUR si však udržela přístup na jejich servery.

„Ukrajinským kybernetickým specialistům se podařilo odvysílat třikrát v hlavním čase videa na stanicích Pervouralsk TV, Evrazija 360, Evrazija Pervij kanal a dalších. Některé kanály jsou součástí holdingu místního oligarchy Andreje Komarova,“ poznamenala UNN.

Ruští experti se pokusili situaci napravit, což skončilo pozastavením vysílání devíti ruských stanic, zároveň ale nedokázali zabránit Ukrajincům v přístupu na televizní servery. Podle informací UNN se k dnešním ránu podařilo částečně obnovit vysílání jen stanic Evrazija 360 a TV-3.

Rusové provedli raketový úder na město Nikopol a sousední obce na levém břehu Dněpru v Dněpropetrovské oblasti. S informací přišel deník Dnipro Dnes.  „Agresor zaútočil na obce Nikopol, Marhanetska, Červonohryhorivska a Myrivska. Jedna 81letá žena byla zraněna. Bude ošetřena ambulantně. Byly poškozeny čtyři soukromé domy, pětipatrová budova a elektrické vedení. Vznikly dva požáry, které uhasili záchranáři,“ napsal deník. 

Jeden mrtvý a 6 zraněných v důsledku ruského bombardování v Bohoduchově v Charkovské oblasti. Oznámil to server Ukrajinska pravda. Mrtvým je 57letý muž, který zemřel v důsledku bezprostředního dopadu rakety v jeho blízkosti. „Mezi zraněnými jsou 15letý chlapec, 50letý muž a ženy ve věku 28 a 45 let. Věk dalších dvou zraněných žen se v současné době zjišťuje,“ uvedl server s odkazem na oblastní vojenskou správu. 

. 

V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.

České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na dotaz ČTK uvedlo, že situaci kvůli ekonomické bezpečnosti dlouhodobě monitoruje. „V případech, kdy dochází k transakcím, ze kterých by mohlo plynout bezpečnostní riziko pro ČR, MPO investice prověřuje,“ sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.

Zásah v přístavu Kavkaz v Krasnodarském kraji již oficiálně potvrdily i ruské úřady.  „V přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár poté, co Ukrajinci zasáhli trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami,“ oznámily. 

Ukrajinské kanály na sociální síti Telegram tvrdí, že úder v ruském přístavu Kavkaz údajně zasáhl trajekt Akvatrader naložený palivem. Z poloostrova Taman nedaleko přístavu nadále stoupá dým. Údaje o úderu na přístav Kavkaz a zásahu zakotveného plavidla bez dalších podrobností potvrzuje i pro-kremelský kanál SHOT. 

Nad jadernou elektrárnou na severu Německa operují ruské drony. Informoval o tom deník Bild. Podle Bildu jde o bezpilotní letouny Orlan-10, které nad oblastí prolétají vysokou rychlostí už od 8. srpna. „V posledních dnech byly opakovaně zaznamenány drony, které létaly vysokou rychlostí nad průmyslovou oblastí v Brunsbüttelu. Policejní stanice a státní zastupitelství jsou v pohotovosti,“ napsal deník. 

V šesti příhraničních okresech ruské Brjanské oblasti probíhá cvičení pro případ evakuace civilního obyvatelstva. Agentuře Ria Novosti to sdělil tamní gubernátor. „V regionu je připraveno 12 dočasných ubytovacích středisek,“ dodal. Podle nepotvrzených zpráv ruských vojenských blogerů se ukrajinské jednotky pokusily během dneška a včerejška o několik průlomů státní hranice právě v této oblasti. 

Na Tamaňské poloostrově, který se nachází na jihozápadě evropské části Ruska v západním předhůří Kavkazu, byl spatřen kouř. V Sevastopolu zní poplach a doprava přes Kerčský most je zastavena, informuje na síti X televize Nexta. 

Jeden z 26 aktérů nedávné výměny vězňů mezi Ruskem a Západem Pavel Rubcov jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V Praze se stýkal s představiteli ruské opozice, o kterých jako ruský agent předával informace velícím důstojníkům, zjistil Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Na webu iROZHLAS.cz dnes uvedl, že Rubcov se dokonce podílel na výběru studentů, kteří se mohli letní školy v Praze zúčastnit. ČTK zjišťuje vyjádření vedení fakulty.

Španělsko-ruský novinář Rubcov alias Pablo González byl mezi desítkou prominentních vězňů, které si Kreml vybral výměnou za 16 vlastních vězňů. Předtím strávil dva a půl roku ve vazbě poté, co ho polské úřady v únoru 2022 zadržely čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ oznámila tehdy polská vláda.

V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.

Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise (EK) musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Ukrajina se zatím k Putinovu obvinění nevyjádřila. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny pronikla do Kurské oblasti. Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

„Nepřítel se dnes v noci pokoušel na jadernou elektrárnu zaútočit,“ řekl Putin, aniž by o tom předložil důkazy. Dodal, že Rusko o věci informovalo MAAE a že ta slíbila na místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes Putinovi řekl, že situace v elektrárně je stabilní.

Americké úřady spustily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) před několika dny zavítali k Dimitrimu Simesovi, který kdysi působil jako neformální poradce exprezidenta Richarda Nixona a v roce 2016 byl součástí volebního štábu exprezidenta Donalda Trumpa. Druhým terčem prohlídek byl Scott Ritter, bývalý zbrojní inspektor OSN a kritik americké zahraniční politiky, který byl v roce 2011 odsouzen za sexuální delikty.

Indický premiér Nárendra Módí je podle svého polského kolegy Donalda Tuska připravený zapojit se do rychlého a spravedlivého ukončení války na Ukrajině. Tusk za to dnes Módímu poděkoval na společné tiskové konferenci během návštěvy šéfa indické vlády ve Varšavě.

„Jsme přesvědčeni, že Indie může odehrát velmi důležitou roli na cestě k ukončení konfliktu na Ukrajině," uvedl Tusk. Polsko patří mezi země, které Ukrajinu, jež se půldruhého roku brání ozbrojené ruské invazi, nejvíce podporují.

Z Varšavy Módí pojede na Ukrajinu. Agentura AP připomíná, že Kyjev šéfa indické vlády kritizoval poté, co minulý měsíc navštívil Moskvu, kde se objímal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Módí Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině veřejně neodsoudil a vyzývá k mírovému vyřešení konfliktu. Také dnes ve Varšavě řekl, že „podporuje dialog a diplomacii“.

Ukrajinská armáda obsadila ještě jednu obec v ruské Kurské oblasti, zajala další ruské vojáky a v ukrajinské Sumské oblasti mezitím ubylo ruského ostřelování i jeho civilních obětí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle svého vyjádření navštívil Sumskou oblast, kde jednal s hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské správy regionu Volodymyrem Arťuchem.

Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. „Navštívil jsem pohraničí Sumské oblasti a jednal s hlavním velitelem Syrským a náčelníkem oblastní vojenské správy,“ napsal Zelenskyj v příspěvku, který doprovodil videem, na němž je vidět, jak se zdraví s oběma činiteli a poté spolu jednají v jakési místnosti.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi příští týden navštíví Kurskou jadernou elektrárnu na jihozápadě Ruska, informovala dnes agentura AFP. Obavy ohledně jejího provozu vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny vnikla do Kurské oblasti.

„Tuto návštěvu můžeme potvrdit,“ řekl AFP mluvčí MAAE. Bez dalších podrobností uvedl, že se uskuteční příští týden. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu řekla, že Grossi potvrdil, že je připravený koncem srpna navštívit Kurskou jadernou elektrárnu.

Ruské ministerstvo obrany minulý týden obvinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu. Kyjev toto tvrzení popřel.

Kurská jaderná elektrárna leží v Kurčatovu několik desítek kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. V provozu jsou v ní dva bloky, dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už dříve odstavené.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 MAAE varuje před hrozbou jaderné havárie, a to zejména v Záporožské jaderné elektrárně. Tu krátce po začátku války obsadily ruské jednotky a od té doby ji Rusko kontroluje. Odstavená elektrárna je terčem opakovaných útoků, z nichž se bojující strany vzájemně obviňují.

Ruské ozbrojené síly zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, uvedl gubernátor ruského regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem a na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.

„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedl ve středu večer Bogomaz na platformě Telegram. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ poznamenal ruský gubernátor. Dnes ráno informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem.

Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace. K tomuto závěru podle agentury Bloomberg došla rozvědka amerického ministerstva obrany (DIA). Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června.

Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit 10.000 dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.

Na vojenské letiště Marinovka v ruské Volgogradské oblasti zaútočily bezpilotní letouny, vznikl tam požár. Volgogradské letiště je kvůli hrozbě útoku bezpilotních letounů uzavřeno.

Humanitární zásilku zahrnující starší sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby a zdravotnický materiál poslalo o víkendu do ukrajinského města Dubno olomoucké hejtmanství. O transport se postarali strážníci z Uničova na Olomoucku a dobrovolní hasiči z nedalekého Šumvaldu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS).

„Humanitární pomoc Olomouckého kraje je důkazem solidarity a odhodlání pomoci lidem v nouzi na Ukrajině. Pomáháme od začátku války, a to nejen posláním sanitek, ale také nemocničních lůžek. Těch jsme například do Rovenské oblasti poslali už přes dvě stovky, a to z nemocnic v Prostějově, v Přerově, ve Šternberku a v Šumperku,“ uvedl Horák. V neděli vypravená zásilka obsahovala kromě sanitky i zdravotnický materiál. Stranou podle Horáka nezůstali regionální producenti potravin. Společnost Adriana z Litovle přispěla těstovinami a Hanácká kyselka z Dolních Moštěnic poskytla minerální vodu.

Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti dnes propukl požár, když se do areálu zřítil ukrajinský dron. Na telegramu to uvedl gubernátor oblasti Andrej Bočarov.

Oheň podle agentury TASS hoří v areálu patřícímu ministerstvu obrany, útok si nevyžádal žádné oběti. Bližší informace zatím nejsou k dispozici.

Dobré ráno, na vysílání českých expertů do civilních struktur Evropské unie a mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí chce ministerstvo zahraničí dát v letech 2025 až 2027 vždy 120 milionů korun, stejně jako v dosavadním tříletém období. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválila vláda a který má ČTK k dispozici.

Pokračující ruská agrese proti Ukrajině podle ministerstva zahraničí ukazuje, že součástí mezinárodního bezpečnostního prostředí budou i nadále nestabilita a konflikty za hranicemi EU, které mají negativní dopady na naši bezpečnost.