„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
21:14
31. 1. 2025
Tisíce lidí dnes v několika slovenských městech opět demonstrovaly proti zahraniční politice vlády premiéra Roberta Fica. V Banské Bystrici, kde organizátoři hovořili asi o 6000 účastnících, demonstranti kritizovali Fica za to, že podle nich zpochybňuje příslušnost Slovenska k Evropské unii a k Severoatlantické alianci.
„Protestem chceme vyjádřit nesouhlas s politikou vlády Roberta Fica, nesouhlas s otáčením zahraničněpolitické orientace směrem na Rusko,“ citoval deník Sme Jozefa Sedilka z iniciativy Ne v našem městě, která akci v Banské Bystrici pořádala. Dodal, že účastníci se nenechají vystrašit smyšlenými státními převraty.
Fico opakovaně obvinil opozici, že chystá převrat a okupaci vládních budov. Na dnešní schůzce s diplomaty prohlásil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve Ficova tvrzení odmítla a označila je za snahu odvést pozornost od vládních problémů.
20:37
31. 1. 2025
Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele.
Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Starosta Oděsy Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram potvrdil, že při náletu utrpěli zranění dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Šéf oblastní správy Oleh Kiper dodal, že městem v podvečer otřásly dvě silné exploze.
19:16
31. 1. 2025
Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.
Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.
17:30
31. 1. 2025
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to dnes na svých telegramových účtech oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany. Předchozí výměnu zajatců oznámili ve čtvrtek. Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že proces výměny podle nedávných dohod z Istanbulu dál pokračuje a přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny.
Zelenskyj uvedl, že většina vojáků, kteří se dnes vrací z ruského zajetí, v něm byli přes dva roky. Jde podle něj o obránce Mariupolu, Doněcké, Luhanské, Záporožské, Chersonské, Charkovské a Černihivské oblasti. Podle telegramového účtu RBK Ukrajina je nejstaršímu vojákovi propuštěnému z ruského zajetí 60 let.
17:06
31. 1. 2025
Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami regionu na západě Ruska. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil americký list The New York Times (NYT).
„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl agentuře AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
16:33
31. 1. 2025
Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Vvýpočty agentury Reuters vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG). Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.
TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Export ruského plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream se v lednu podle výpočtů agentury Reuters zvýšil téměř o 27 procent na 50,6 milionu metrů krychlových denně ze 39,9 milionu před rokem.
Celkový objem dodávek plynu přes TurkStream do Evropy v lednu podle Reuters dosáhl zhruba 1,57 miliardy krychlových metrů. Zvýšil se tak z 1,24 miliardy loni v lednu i z 1,54 miliardy v loňském prosinci.
15:53
31. 1. 2025
Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.
„Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu „hvězdných válek“ někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi, ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.
14:25
31. 1. 2025
„Že Ukrajina není ochotna pustit ruský plyn přes své území, aby se dostal do střední Evropy, a tím zvyšuje cenu plynu, (...) je nepřijatelné,“ řekl Viktor Orbán s tím, že jeho vláda tento týden požádala EU o záruky ohledně své energetické bezpečnosti.
Pokud nebudou obnoveny toky plynu, bude Maďarsko vetovat další prodloužení sankcí. „Komise mimo jiné slíbila, že vyřeší, aby Ukrajinci obnovili tranzit ruského plynu. Pokud komise nesplní, na čem jsme se dohodli, budou sankce zrušeny," pohrozil ministerský předseda.
13:59
31. 1. 2025
Česko v Kyjevě oficiálně představilo mobilní pracoviště na konzervaci vzácných tisků, knih, archivních dokumentů a dalších fondů. Cílem projektu Archa je ochránit ukrajinské kulturní dědictví před ruskou válečnou agresí.
„Tuto formu pomoci považuji za mimořádně důležitou. Kultura představuje historickou paměť a duši národa a slouží jako určitý pevný bod, k němuž se mohou lidé v těžkých časech vztahovat,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa prostřednictvím videa. Iniciativa je podle něj výsledkem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. „To dokazuje, že když na něčem skutečně záleží, dokážeme spojit síly pro ušlechtilou věc,“ doplnil.
Mobilní jednotka byla podle komuniké oficiálně dokončena v prosinci 2024, kdy dorazila do areálu pracoviště Národní knihovny ČR v pražské Hostivaři. Po nezbytné přípravě, která trvala necelý měsíc, se kontejner naplněný speciálním vybavením vypravil do Kyjeva. Důležitou součástí dalšího působení Archy I. je podle komuniké odborné školení ukrajinských pracovníků knihovny, kterým kolegové z Česka předávají zkušenosti z konzervace knih.
12:39
31. 1. 2025
Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö.
„Máme podezření, že loď se podílela na vážném poškození optického kabelu v Baltském moři mezi Lotyšskem a Švédskem,“ uvedla policie v prohlášení.
Loď Silver Dania, vlastněná norským majitelem a plující pod norskou vlajkou, plula z Petrohradu do Murmansku v ruské arktické oblasti, sdělila norská policie.
12:24
31. 1. 2025
Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním summitem EU opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Navýšení kapacit obranného průmyslu je podle Fialy klíčové pro bezpečnost země a také příležitost pro další rozvoj české ekonomiky.
Premiéři ocenili, že EIB zřídila novou úvěrovou linku pro malé a střední podniky v oblasti bezpečnosti a obrany, jednotné kontaktní místo a umožní zvýšit objem peněz na financování obrany a bezpečnosti. EIB by podle nich ale měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka, pokud jde o půjčky pro bezpečnostní a obranný průmysl, přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory. Zvýšila objem dostupných úvěrů. A navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.
11:50
31. 1. 2025
Slovenský premiér Robert Fico dnes znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. V projevu na schůzce s diplomaty Fico také řekl, že země v této souvislosti vyhostí nebo odepře vstup do země osmi až deseti lidem. Tvrdil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve obvinění premiéra odmítla a tvrdila, že se pouze snaží odvádět pozornost od problémů jeho vlády a od toho, že neřeší palčivé otázky slovenské společnosti.
Opozice chce podle Fica vyhrocovat situaci v zemi a lže, že vláda má v plánu vystoupit z Evropské unie. „Celá slovenská veřejnost je klamána. Odmítám lži, které o členství v EU šíří slovenská opozice. Účelem je vytvořit výbušnou atmosféru,“ tvrdil Fico.
Na Slovensku po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem odstartovala vlna manifestací za proevropské směřování země. Minulý týden po celé zemi demonstrovaly desítky tisíc lidí a organizátoři shromáždění vyzvali Fica k rezignaci. Demonstrace byly klidné.
10:28
31. 1. 2025
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 102 dronů, z nichž 59 se podařilo sestřelit. Dalších 37 dronů se zřítilo, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že drony způsobily škody v Sumské, Oděské a Čerkaské oblasti. Nálet si vyžádal čtyři raněné, informovaly úřady v Oděské oblasti na jihu země
08:53
31. 1. 2025
„Musíme Putina přimět k tomu, aby akceptoval Zelenského pro jednání a jako prezidenta suverénního národa. To musí být jedna z našich podmínek pro jednání,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která dnes předem zveřejnila úryvky z rozhovoru.
„Putin, jeho ministr zahraničí Lavrov a někteří propagandisté říkají, že s Ukrajinou vyjednávat nechtějí. Mluví raději s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nebo s americkým prezidentem, ale ne s Ukrajinci,“ řekl Lipavský. „Chtějí, abychom uvěřili, že s ukrajinskou vládou nelze jednat. Do této pasti se nesmíme nechat chytit,“ řekl ministr.
06:34
31. 1. 2025
Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.
Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.
Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.