„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve čtvrtek ráno, dobrou noc. 

Rusko dnes večer podniklo rozsáhlý útok přibližně deseti střelami na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, ve městě Oděsa se ozvaly výbuchy. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na místní úřady.

„Nepřítel vypálil na Oděskou oblast asi deset raket různých typů,“ napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. O případných škodách slíbil zveřejnit informace později.

Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka označil vystoupení slovenského premiéra Roberta Fica v ruském kanále za hanbu. „Premiér Fico vystoupil v ruské propagandistické televizi. Doma se mu rozpadá (vládní) slepenec, zdravotnictví pro něj není premiérské téma, ale na sloužení Putinovi si čas najde. Je to obrovská hanba,“ uvedl Šimečka ve vyjádření.

O hanbě hovoří také opoziční hnutí Slovensko. „To, že Robert Fico jako vůbec první vrcholný politik EU a NATO poskytl rozhovor jedné z nejtvrdších propagandistek Kremlu Olze Skabejevové, je mezinárodní hanbou pro Slovensko,“ sdělilo hnutí v tiskové zprávě. Opoziční poslankyně Veronika Remišová uvedla, že moderátorka Olga Skabejevová pravidelně šíří protiukrajinské a proruské dezinformace. „Tímto krokem se Robert Fico otevřeně zařadil mezi největší přisluhovače Moskvy ve střední Evropě, po bok (maďarského premiéra Viktora) Orbána. Ale ani Orbán ze sebe nedělá až takového Putinova užitečného oslíka a tento pořad je i pod jeho úroveň,“ dodala.

Rusko by Severní Koreji výměnou za její vojáky vyslané k Ukrajině mohlo pomoci s technologií pro taktické jaderné zbraně, míní jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjo. Řekl to dnes podle agentury Reuters ve Washingtonu po setkání s americkým protějškem Lloydem Austinem. Vyzval k okamžitému stažení severokorejských vojáků z Ruska.

KLDR do Ruska, které už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, vyslala až 11 000 vojáků. Austin dnes řekl, že Severokorejci v ruských uniformách a s ruskými zbraněmi směřují do Kurské oblasti u ukrajinských hranic, což označil za nebezpečný a destabilizující tah.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval severským zemím za podporu jeho Vítězného plánu. „Jsme otevřeni návrhům a pohledům dalších zemí, ale v tuto chvíli máme jasnou a promyšlenou vizi, jak s našimi partnery v rámci Vítězného plánu postupovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. 

I want to express my deep gratitude to all Northern European countries for supporting the Victory Plan – a strategic action plan that is already on the table.

We are open to hearing proposals and perspectives from other countries, but as of now, we have a clear, calculated… pic.twitter.com/JemxYEEv50

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 30, 2024

Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začalo po červnové mezivládní konferenci, postupuje hladce, oznámila dnes Evropská komise. Pokud země splní všechny podmínky, vyjednávání o jednotlivých kapitolách sdružených do takzvaných klastrů by mohlo začít již v roce 2025. Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové zůstává rozšíření hlavní prioritou nové unijní exekutivy. Evropská komise dnes zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do unie.

Ukrajina dosud obdržela jen desetinu americké vojenské pomoci, kterou dříve v tomto roce schválil Kongres USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři ze severských zemí podle agentury Reuters.

Ta připomněla, že Rusko, které v únoru 2022 vyslalo svá vojska proti sousední zemi, urychlilo postup svých sil na východě Ukrajiny, jejíž armáda čelí silnějšímu, početnějšímu a lépe vyzbrojenému nepříteli. Země se chystá také na nejtěžší válečnou zimu poté, co ruské útoky podle úřadů zničily asi polovinu ukrajinských kapacit na výrobu elektřiny.

Západ by měl uznat, že Rusko vyhrálo v Gruzii a chystá se učinit totéž i v Moldavsku, pokud Západ neustane s řečmi o nepřekračování „nepřekročitelných mezí“ vytyčených Moskvou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři ze severní Evropy, ze kterého dnes citovaly tiskové agentury a ukrajinská média.

Zastupitelé ruské Vologdské oblasti severně od Moskvy navrhli omezení prodeje alkoholu na dvě hodiny denně během pracovních dnů. Učinili tak poté, co místní gubernátor poukázal na podle něj děsivé statistiky úmrtnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Gubernátor Georgij Filimonov uvedl, že v oblasti je 71 procent úmrtí mužů v produktivním věku spojeno s konzumací alkoholu, včetně onemocnění, jako jsou cirhóza jater nebo srdeční choroby.

Demografické problémy v Rusku nabyly na významu v souvislosti s válkou proti Ukrajině, připomněl Reuters. Oficiální údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že porodnost v Rusku klesla na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí. Podle oficiálních statistik činila průměrná délka života Rusů v loňském roce 73,1 roku. Podle údajů statistického úřadu Eurostat ze stejného roku se občané zemí Evropské unie dožijí v průměru 81,5 roku.

Evropská unie se musí společně připravovat na hrozby a začít chápat, že bezpečnost je základem všeho, co je pro Evropany důležité. Ve své dlouho očekávané zprávě o civilní a vojenské připravenosti EU to dnes uvedl bývalý finský prezident Sauli Niinistö. O vypracování zprávy ho před sedmi měsíci požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Slovenský opoziční politik Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Úryvky z rozhovoru zveřejnila na platformě Telegram přední prokremelská moderátorka Olga Skabejevová, která interview vedla. „Neexistuje žádné racionální pozadí toho, že má Rusko zájem na konfliktu s celým světem,“ uvedl v interview podle agentury TASS Fico. „Stejně jako Ukrajina, tak i Rusko potřebuje vlastní bezpečnostní záruky,“ uvedl dále premiér. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.

Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.

Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.

Jižní Korea má v úmyslu vyslat na Ukrajinu tým, který by monitoroval a analyzoval rozmístění severokorejských jednotek Ruskem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl nejmenovaný jihokorejský činitel. Soul odhaduje, že nejméně 11.000 vojáků KLDR se přesunulo do Ruska a přes 3000 z nich už je blízko frontových linií na Ukrajině. Konkrétní místa Reuters nezmiňuje.

Americké ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je. Do Kurské oblasti začátkem srpna překvapivě pronikla ukrajinská armáda a ovládá tam území o rozloze několika stovek kilometrů čtverečních.

Noční údery bezpilotních letounů ohlásilo také Rusko. To uvedlo, že zničilo 23 ukrajinských dronů v několika regionech západního Ruska. Sedm dronů ruská armáda zničila nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou oblastí, čtyři nad Smolenskou oblastí a další pak nad Brjanskou, Belgorodskou a Orjolskou oblastí.

Po nočním útoku jsou v Kyjevě škody a zranění, podle serveru Ukrajinska pravda a úřadů je způsobily trosky sestřelených dronů, hořelo mimo jiné ve vícepodlažním obytném domě. „Z budovy bylo evakuováno 18 lidí. Zraněno je devět lidí, z toho jedno dítě,“ napsal Popko. Podle Reuters je poškozená také školka.

Ukrajinské letectvo mezitím informovalo, že invazní síly zaútočily na Ukrajinu 62 drony a střelou neznámého typu, přičemž 33 bezpilotních strojů zlikvidovala protivzdušná obrana. Dalších 25 strojů podle něj zmizelo z radarů.

 Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160.000 lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.

„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a 50.000 občanů. Plánuje se povolat ještě 160.000 lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda, který se odvolal na přímý přenos z úterního jednání parlamentu, který vysílal na internetu poslanec Oleksij Hončarenko. Mobilizace dalších 160.000 mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník.

Kyjevem v noci na dnešek otřásla série explozí. Starosta města Vitalij Kličko informoval o ruském dronovém útoku a následném požáru, uvedla agentura Reuters. Informace o škodách nejsou zatím dostupné.

„Pohotovostní služby byly vyslány na místo,“ sdělil Kličko na síti Telegram. Svědci podle Reuters hovořili o několika explozích, které zněly jako palba protivzdušné obrany.

Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany. Za prioritu to označuje i německý kancléř Olaf Scholz.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Původně měla Komise v plánu zprávu zveřejnit již 16. října, nakonec ale unijní exekutiva vše o 14 dnů odložila a podle informací ČTK vyčkávala ještě na výsledky moldavských a gruzínských voleb.

V loňském roce se pozornost všech, zejména Kyjeva, soustředila na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec stalo. Zahájení přístupových rozhovorů bylo navrženo nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem.