„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
21:47
7. 5. 2025
„Mluvil jsem se studenty a fakultou univerzit v Ekvádoru o boji Ukrajiny proti ruské agresi a o globálním významu této války. Ukrajinský boj dokázal, že každý národ, který statečně brání sebe a své oprávněné aspirace, dokáže odolat i většímu nepříteli – čistě co do velikosti nebo zásob. Rusko rozhodně není větší srdcem ani myslí. My na Ukrajině chceme, aby naše obrana, naše úspěchy a hrdinství našeho lidu inspirovaly ostatní,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. Poděkoval také partnerům v Latinské americe za podporu.
I spoke with students and faculty from universities in Ecuador about Ukraine’s fight against Russian aggression and the global meaning of this war.
Ukraine’s struggle has proven that any nation bravely defending itself and its rightful aspirations can withstand even a larger… pic.twitter.com/u42cnmJ2mu
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 7. května 2025
21:35
7. 5. 2025
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském nebi není klid. Řekl to v souvislosti s vlnami ukrajinských dronových útoků na Rusko.
Zelenskyj podotkl, že Moskva ignorovala ukrajinskou nabídku na 30denní příměří a že tato iniciativa stále platí. „Svět kromě nových útoků nevidí žádnou odpověď ze strany Ruska,“ řekl prezident, který připomněl, že ruské raketové i dronové údery si během dneška na různých místech Ukrajiny vyžádaly raněné i mrtvé.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno na nadcházející tři dny vyhlásil jednostranné třídenní příměří v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Kyjev ale ruský návrh označil za bezpředmětný.
20:55
7. 5. 2025
Ruské síly protivzdušné obrany údajně zachytily několik ukrajinských dronů mířících k Moskvě, uvedl 7. května starosta města Sergej Sobjanin. Jedná o další vlnu útoků dronů zaměřených na ruské hlavní město před oslavami Dne vítězství. Útoky vedou k tomu, že jsou některá letiště v regionu uzavřena, uvádí The Kyiv Independent.
„Protivzdušná obrana ministerstva obrany odrazila další útok dronu na Moskvu,“ napsal Sobjanin na Telegramu a poznamenal, že trosky dopadly do několika oblastí, kde nyní pracují záchranné složky. Později potvrdil, že během večera bylo sestřeleno nejméně sedm dronů.
19:38
7. 5. 2025
Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.
19:20
7. 5. 2025
Za první čtyři měsíce letošního roku bylo do armády přijato 908 vojáků z povolání, cíl pro toto období byl 800 lidí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Na celý letošní rok je podle něj náborový cíl stanoven na 2100 vojáků. Náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) opakovaně poukazují na to, že se armáda potýká s nedostatkem lidí. Černochová na konci dubna uvedla, že v letošním roce má v plánu ze služby odejít 720 vojáků, armádě podle ní chybí 14.000 lidí.
18:20
7. 5. 2025
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruská armáda přijímá veškerá opatření, aby se moskevské oslavy vítězství uskutečnily v „klidném, stabilním a mírovém prostředí“.
Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání plošné ruské invazi, vojenskou přehlídku označila za ruskou propagandu. Uvedla také, že se nebude řídit příměřím, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin a které by mělo platit od 8. do 10. května. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nemůže Kyjev zaručit bezpečí lidem, kteří přijedou do Moskvy na oslavy. Ke třicetidennímu klidu zbraní, který prosazují Spojené státy a se kterým Ukrajina souhlasila, Rusko bez splnění dalších podmínek přistoupit nechce.
17:30
7. 5. 2025
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.
„Domníváme se, že je pravděpodobně nemožné zajistit úplné zprostředkování (rozhovorů) bez alespoň nějakého přímého jednání mezi oběma stranami. Na to se tedy právě soustředíme,“ řekl Vance v debatě na akci pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí ve Washingtonu.
15:47
7. 5. 2025
Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. V době vrcholících příprav na vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa by šlo o jeden z největších vzdušných útoků za celou válku.
„Prostředky protivzdušné obrany zničily pět řízených střel dlouhého doletu Neptun, šest řízených leteckých pum JDAM a dvě rakety vícenásobného raketometného systému HIMARS americké výroby, jakož i 524 bezpilotních letounů,“ uvedlo ve svodce ruské ministerstvo obrany.
Informaci ministerstva nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
15:46
7. 5. 2025
Nový německý kancléř Friedrich Merz po dnešní schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Merz dodal, že brzy plánuje cestu do Kyjeva.
Merz také v Paříži apeloval na členy Evropské unie, aby zvýšili výdaje na obranu a zaplnili tak mezery ve schopnostech sedmadvacítky a zajistili pokračující podporu Ukrajině. Ta se už přes tři roky brání ruské agresi.
Kancléř doufá, že se na Ukrajině podaří brzy zajistit trvalé příměří a Německo i Francie jsou připraveny na něj dohlížet. Macron je ale skeptik - podle něj šéf Kremlu Vladimir Putin pravděpodobně jím ohlášené jednostranné třídenní příměří od 8. do 10. května nedodrží. Oba státníci si přejí, aby se na zajištění příměří podílely také Spojené státy.
13:24
7. 5. 2025
OBRAZEM: Vasyl Stjevastjanov dává dohromady svůj byt v centru Kyjeva, který poničil jeden z ruských útoků. Okna vysklená, knihy spálené, ale aspoň, že vyvázl bez větší újmy.
12:36
7. 5. 2025
Za rusofobii označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údajný zákaz průletu letadel se slovenským premiérem Robertem Ficem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nad některými zeměmi Evropské unie při jejich cestě na vojenskou přehlídku v Moskvě. O existenci zákazu psala srbská média a minulý týden o něm hovořil i sám Fico, žádná z dotčených zemí ho ale dosud nepotvrdila.
Fico a Vučić patří mezi téměř 30 zahraničních lídrů, kteří se podle Kremlu zúčastní vojenské přehlídky, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí nad nacismem. Slovenský premiér je jediným vrcholným představitelem země EU, který svou účast veřejně potvrdil.
10:58
7. 5. 2025
„Na pozadí četných bojovně-rusofobních prohlášení německých politiků není důvod očekávat zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi. Na rusko-německých vztazích už dlouho není co zhoršovat,“ komentovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová nástup kancléře Friedricha Merze, který podle ní na vztazích nic nezmění.
10:46
7. 5. 2025
Nový velvyslanec ČR v Rusku Daniel Koštoval považuje za svůj hlavní cíl pochopit ruské zájmy a záměry vůči ČR. Do Moskvy by měl odjet v polovině května.
10:06
7. 5. 2025
Inciativa Evropské komise ohledně ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU je pro slovenskou vládu neakceptovatelná, řekl její předseda Robert Fico.
09:42
7. 5. 2025
Rusko je trvalou hrozbou pro Evropu, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu a vyzvala k podpoře Ukrajiny v zájmu míru i k ukončení dovozu ruských paliv.
08:57
7. 5. 2025
Při požáru v závodě na zpracování uhlí na ruském Dálném východě se zranili čtyři lidé. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na místní úřady. Oheň vypukl ve skladu hotových výrobků, když začal hořet metan.
Úřady evakuovaly všechny pracovníky závodu, který se nachází u města Nerjungri v autonomní Sašské republice. Žádné oběti na životech nejsou známy.
Požár se snažilo uhasit více než 50 hasičů, uvedl zástupce velitele místního hasičského a záchranného sboru. Největší potíž způsobují hasičům konstrukce budovy a přítomnost hořlavého nákladu.
07:53
7. 5. 2025
Takhle vypadají následky ruského úderu na Kyjev.
Kyiv was just attacked by Russian iranian drones - 2 people killed, 5 injured including 4 children in four different districts of Kyiv. First responders are at all sites working hard to save lives. Russia simply conducts terrorist attacks daily killing civilians, kids. Inhumane. pic.twitter.com/m5Vq4sr7r3
Útok na Kyjev si v noci vyžádal dva životy, zranění utrpělo sedm lidí, včetně čtyř dětí, píše Ukrinform. Tři děti hospitalizovány s popáleninami.
06:58
7. 5. 2025
Kyjev v noci čelil dronům, ale i raketám, které na ukrajinskou metropoli vyslalo Rusko. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na síti Telegram napsal, že zranění utrpělo šest lidí. Trosky padajících dronů způsobily požáry bytů a budov ve třech kyjevských obvodech.
06:31
7. 5. 2025
Ukrajina a Rusko v noci vzájemně podnikly vzdušné údery proti hlavním městům. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana v noci zničila nejméně 14 ukrajinských dronů. Žádné škody úřady neoznámily, všechna důležitá moskevská letiště se ale musela uzavřít.