„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme online reportáž z válečného konfliktu. Za redakci Blesk zpráv vám přejeme dobrou noc. Ve zpravodajství budeme pokračovat opět zítra v ranních hodinách.   

Nejméně čtyři lidé zahynuli a čtyři desítky utrpěly zranění při ruském vzdušném útoku na hypermarket se stavebními potřebami v ukrajinském Charkově. Na platformě Telegram to dnes uvedli starosta města Ihor Terechov a šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Oba činitelé zároveň vpodvečer informovali o dalším ruském úderu, který zasáhl centrum druhého největšího ukrajinského města a vyžádal si dvě desítky zraněných včetně třináctiletého chlapce.

Ruská armáda při prvním vzdušném úderu zaútočila na Charkov podle oblastní prokuratury pomocí řízených leteckých bomb UMPB D-30 z ruské Belgorodské oblasti. Syněhubov dříve informoval o ruském útoku dvěma naváděnými leteckými pumami KAB.

Na místě úderu vypukl požár a prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v hypermarketu mohlo být tou dobou přes 200 lidí. Původní informace hovořily o dvou zabitých, kteří byli podle Syněhubova pracovníci hypermarketu, a 25 zraněných.

K 21:00 místního času byli během ruského útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově zabiti nejméně čtyři lidé a 38 jich bylo zraněno.

Při ukrajinském ostřelování obce Okťabrskij zahynuli dva lidé, uvedl dnes gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram. Dalších deset lidí podle něj utrpělo zranění, mezi nimi i osmiletý chlapec.

„Ukrajinské ozbrojené síly ostřelovaly vesnici Okťabrskij ze salvových raketometů. K velkému zármutku zemřeli dva lidé - muž a žena utrpěli mnohočetná smrtelná poranění střepinami,“ napsal gubernátor.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil zpochybnění své současné legitimity v čele země ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem za nudné a nezajímavé. A jako nelegitimního naopak označil ruského prezidenta. Vyjádřil se tak v rozhovoru, který dnes zveřejnil například kazachstánský server Vlasť.

Šéf Kremlu v pátek prohlásil, že je třeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou, jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením země. Zelenskyj podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. „Legitimita stávající hlavy státu vypršela,“ pronesl Putin na návštěvě v Minsku. Narážel tak na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku ruské invaze se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.

Jen několik hodin po smrtícím útoku na hypermarket v Charkově bylo při dalším útoku v centru města zraněno nejméně dvanáct lidí, uvedl charkovský starosta Ihor Těrechov.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude při jednání s kolegy z členských zemí NATO, které se uskuteční v Praze koncem příštího týdne, apelovat na zvýšení podpory pro zadržování ruského imperialismu, uvedl v příspěvku na sociální síti X. Reagoval tak na dnešní ruský vzdušný útok na hypermarket v Charkově. Dal to do protikladu k pátečním prohlášením ruského prezidenta Vladimira Putina, že je potřeba obnovit mírové rozhovory s Ukrajinou.

„Nevěřte kremelským pohádkám. Na zasedání ministrů NATO v Praze budu na kolegy apelovat, abychom zvýšili podporu pro zadržování ruského imperialismu,“ uvedl Lipavský.

Při ruském útoku na hypermarket se stavebním materiálem v Charkově byli zabiti nejméně dva lidé a 33 jich bylo zraněno, informovaly ukrajinské úřady.

Obrazem: Ruský útok na Charkov zasáhl hypermarket a zabil dva lidi

V okolí zasaženého nákupního centra není jediný vojenský objekt, podotkl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Také ukrajinský prezident uvedl, že ruský útok zasáhl zjevně civilní objekt. „Jedno z největších (obchodních) center - uvnitř bylo mnoho pracovníků a návštěvníků,“ napsal Zelenskyj. „Kdyby Ukrajina měla dostatečné prostředky protivzdušné obrany a moderních bojových letadel, byly by takové ruské údery prostě nemožné,“ podotkl prezident a znovu vyzval zahraniční představitele, aby pomohli Ukrajině posílit její protivzdušnou obranu.

V hypermarketu se stavebními potřebami v Charkově, na který dnes zaútočilo Rusko, mohlo být přes 200 lidí. Na platformě Telegram to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o dvou mrtvých a 24 zraněných. Na místě zasahují záchranáři. Rusové podle Syněhubova zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to dnes oznámil charkovský starosta Ihor Terechov. Invazní síly podle něj zasáhly hypermarket zaměřený na stavebnictví. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval také o 24 zraněných. Podle Syněhubova Rusové zaútočili pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB a na místě vypukl požár.

Moskva hlásí dobytí další ukrajinské obce, podle ruského ministerstva obrany invazní jednotky obsadily vesnici Archanhelske v Pokrovském okrese Doněcké oblasti. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil. Zpravodajský kanál DeepState, který je blízký ukrajinské armádě, nicméně v noci na dnešek informoval o postupu Rusů u Archanhelske, poznamenal server Meduza.

Archanhelske leží nedaleko vsi Očeretyne, jejíž dobytí oznámilo Rusko na začátku května. Ukrajinská armáda v posledních dnech hlásila intenzivní boje ve směru na Pokrovsk, podotkla Meduza a upozornila na páteční hlášení ukrajinského generálního štábu, ve kterém ukrajinské ozbrojené síly připustily částečný úspěch Rusů v tomto regionu, konkrétně východně od vesnice Jevhenivka. Soudě dle mapy DeepState Rusové Archanhelske kontrolují, konstatuje Meduza.

Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala dnes agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.

Yellenová potvrdila, že dohoda o poskytnutí půjčky kryté výnosem ze zmrazeného ruského majetku ještě není zcela dojednaná. Podle agentury AFP Spojené státy navrhly, aby Kyjev dostal půjčku ve výši 50 miliard dolarů (1,14 bilionu korun). Podle ní musí návrh na půjčku ještě projednat Evropská unie, která ve skupině G7 rovněž zasedá. Do budoucna však Yellenová nechtěla vyloučit i jiná opatření vedle této speciální půjčky.

Ztráty Ruska během ofenzivy v Charkovské oblasti zahájené na začátku tohoto měsíce jsou osmkrát vyšší než ztráty ukrajinských ozbrojených sil, uvedl v rozhovoru prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování zahájil vyšetřování 125. brigády a jejích podřízených jednotek kvůli nesprávné organizaci obrany v Charkovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda.

Skupina zemí, včetně pobaltských států, Polska, Norska a Finska, se dohodla na vytvoření "dronové zdi", která by pomohla chránit jejich společné hranice, uvedla v rozhovoru litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová.

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.

ISW ve své páteční analýze uvedl, že podle vícero zdrojů z ruské i ukrajinské strany ve čtvrtek úder za použití bezpilotních prostředků zasáhl radarovou stanici v ruském městě Armavir v Krasnodarském kraji. Stanice je podle analýzy součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket, jež mohou nést jadernou hlavici. Snímky ze satelitů ukazují, že jeden radar je zřejmě poškozen.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že probíhá zdokonalování robotických námořních platforem. Jsou vybaveny zejména systémy k zasahování malých hladinových a vzdušných cílů a k úderům na pobřeží.

„Časem se tedy pravděpodobně dočkáme úplné převahy bezpilotních plavidel nad konvenčními válečnými loděmi. Přinejmenším v uzavřených nebo polouzavřených vodách, jako je Černé moře, Středozemní moře atd. To je cesta vpřed,“ uvedl Kyrylo Budanov.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.

Evropská unie vstoupila do nové fáze, ve které bude zásadní bezpečnost. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý italský ministr financí Giulio Tremonti, který je v současnosti předsedou výboru pro zahraniční věci a Evropskou unii italské Poslanecké sněmovny. Podle politika vládní strany Bratři Itálie se EU dříve příliš spoléhala na fungování volného trhu. Tremonti, který řídil italské veřejné finance v několika vládách premiéra Silvia Berlusconiho, také říká, že podporuje, aby EU více fungovala na principu většinového rozhodování než jednomyslnosti.

V současné fázi, kterou charakterizují mimo jiné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, je podle Tremontiho prioritou v EU posílení společné obrany a bezpečnosti. „Když zajdete do nějaké hospody a baru a začnete mluvit o bankovní unii, tak se na vás jen divně dívají. Ale když řeknete, že je zapotřebí více obrany, tak vám zaplatí rundu,“ řekl italský vládní politik.

Ruské síly 24. května zaútočily na 12 pohraničních území a osad v Sumské oblasti, přičemž způsobily nejméně 204 výbuchů, informovala vojenská správa Sumské oblasti.

Ruské síly v noci na 25. května provedly raketové útoky na Charkovskou oblast a poškodily vzdělávací instituci, informovaly regionální úřady.

Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů. Dnes ráno to uvedl ukrajinský generální štáb. Údaj však nelze nezávisle ověřit a Moskva o svých ztrátách neinformuje. Ukrajinský údaj navíc nerozlišuje mezi mrtvými, zraněnými či pohřešovanými vojáky nepřátelské strany.

Podle odhadu ukrajinské armády, o kterém informují ukrajinská média, se za poslední den ruské ztráty zvýšily o zhruba 1 000 mužů na 500 080 vojáků. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda zaznamenala také rozsáhlé škody na technice.

Většina Ukrajinců, kteří po napadení své země Ruskem získali v Česku dočasnou ochranu, dostává od státu potřebné informace rychle a kvalitně. Ukázal to průzkum, který pro ministerstvo vnitra provedla společnost Socio.Faktor. Uprchlíci využívají k získávání informací především internet, blízké osoby ze své komunity a sociální sítě. Těmito kanály ale často nelze oslovit takzvané zranitelné osoby, například seniory, kteří k nim nemají přístup, uvedlo ministerstvo. Vnitro proto výsledky využije pro další zlepšení služeb ze strany státních institucí i neziskových organizací.

Zhruba 80 procent ukrajinských uprchlíků v průzkumu uvedlo, že mají od státu kvalitní informace a stejný podíl dotázaných držitelů dočasné ochrany konstatoval, že informace od státu dostává včas.

Západní média nadále informují, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem na vyjednaném příměří na Ukrajině . Analytici Amerického institutu pro studium války zároveň píší, že rétorika Kremlu a vojenské akce Ruska ukazují, že Putin stejně jako dříve nemá zájem o smysluplná jednání a jakékoli urovnání, které by mu zabránilo usilovat o nezávislý ukrajinský stát.