„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
20:48
4. 1. 2025
Počet zraněných v Sumské oblasti se podle ukrajinských úřadů zvýšil na 10, jsou mezi nimi i děti. Rusové shodili na rezidenční budovu klouzavou bombu.
20:16
4. 1. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video, ve kterém popsal přípravy na jednání na německé základně Ramstein. To se uskuteční příští týden, dorazí na něj končící americký prezident Joe Biden, Česko má zastupovat ministryně obrany Jana Černochová. „Zúčastní se desítky partnerských zemí, včetně těch, které mohou pomoci posílit naše schopnosti nejen bránit se proti raketám, ale také proti řízeným bombám a ruskému letectví. Probereme to s nimi a budeme je nadále přesvědčovat. Životy potřebují ochranu tady a teď na Ukrajině a za tímto účelem musí být funkční systémy protivzdušné obrany. Jsem vděčný všem partnerům, kteří to chápou a pomáhají nám posilovat náš vzdušný štít," řekl uvedl Zelenskyj na sítí X.
We are already preparing for the “Ramstein” meeting – it is scheduled for the next week. Dozens of partner countries will participate, including those who can help boost our capabilities not only to defend against missiles but also against guided bombs and Russian aviation.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 4, 2025
19:08
4. 1. 2025
V kritickém stavu se nachází ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti v roce 2023. Tehdy počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza vzrostl na 59. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků Ruska na Ukrajinu. Celý článek čtěte ZDE
17:51
4. 1. 2025
Rusko udeřilo na obytnou budovu v Sumské oblasti. Ukrajinská média informují, že okupanti vyslali takzvanou klouzavou bombu. Zranění utrpěli nejméně tři lidé, mezi nimi i dítě.
17:14
4. 1. 2025
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie vojáků na frontě. Odkud snímky pochází ale neuvedlo.
16:18
4. 1. 2025
Mladá žena jménem Natalia Vlasová popsala u ruského soudu své zkušenosti z mučírny Izoljacija, píše britský deník The Sun. Byla opakovaně znásilňována a týrána nejrůznějšími metodami, rovněž jí ruští dozorci vyhrožovali, že zabijí její 5tiletou dceru. Celý článek čtěte ZDE.
14:51
4. 1. 2025
Vladimir Putin je hlavou Ruské federace již čtvrtstoletí. Z celkem nevýrazného premiéra se v průběhu let stal jeden z nejmocnějších diktátorů světa, který přestál mnohé krize. Nyní však vládce Ruska musí čelit novým problémům. Tím patrně nejvýznamnějším je návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA. Celý článek čtěte ZDE.
13:29
4. 1. 2025
Ruská tajná služba oznámila, že zabránila teroristickému útoku v Jekatěrinburgu a zatkla kvůli tomu čtyři nezletilé, informovala agentura TASS.
12:36
4. 1. 2025
Za akt zoufalství označují média údajný krok ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten měl požádat ministerstvo o osvobození generálmajora Ivana Popova z vazby a domácího vězení, aby mohl bojovat s Ukrajinou. Popova oficiálně odsoudili z podvodů, média nicméně zdůrazňují, že Popov byl hlavně kritikem ruského vedení i Kremlu. Celý článek čtěte ZDE
12:02
4. 1. 2025
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda za posledních 24 hodin sestřelila osm amerických raket ATACMS vypálených Ukrajinou na ruské území. Agentura AFP v této souvislosti upozornila, že Moskva útok těmito raketami ve válce s Ukrajinou označuje za červenou linii, která by neměla být překročena. „Prostředky protivzdušné obrany sestřelily osm operačně taktických raket ATACMS americké výroby a 72 bezpilotních letounů,“ oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany.
11:02
4. 1. 2025
Ruské ministerstvo obrany dnes podle ruskojazyčné verze BBC oznámilo, že armáda v noci zničila 16 ukrajinských dronů vyslaných na Leningradskou, Brjanskou, Smolenskou, Belgorodskou a Pskovskou oblast. O případných škodách způsobených ukrajinským útokem nejsou informace k dispozici. Nad Leningradskou oblastí zničila ruská armáda podle oblastního gubernátora Alexandra Drozděnka čtyři drony poblíž Lužské zátoky ve Finském zálivu, jejichž cílem byl možná přístav Usť-Luga. Ten leží asi 110 kilometrů od mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě, které dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů přerušilo provoz.
10:23
4. 1. 2025
Rusko v prvních třech dnech nového roku zaútočilo na Ukrajinu více než 20 raketami a zhruba 300 bojovými drony, napsal Zelenskyj v pátek večer na sociální síti X.
V noci na dnešek ukrajinské letectvo sestřelilo 34 z osmi desítek dronů, které ruská armáda na území Ukrajiny vypálila, uvedla agentura Reuters.
09:43
4. 1. 2025
Podle blogu DeepState obsadili Rusové obce Dačenske, Novyj Trud a Vovkove, které leží několik kilometrů jižně od Pokrovska. Oficiální situační zpráva ukrajinského generálního štábu z pátečního večera tvrdila, že o Novyj Trud se stále vedou boje.
Rusko ovšem podle zdroje z ukrajinské armády ztratilo jen v pátek na pokrovském úseku fronty přes 300 vojáků, kteří padli či byli zraněni.
09:05
4. 1. 2025
Mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů zastavilo provoz. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija.
Přílety a odlety byly přerušeny od 07:45 místního času (05:45 SEČ) do 10:15 (08:15 SEČ). Důvodem bylo zajištění bezpečnosti civilních letadel, uvedl bez podrobností úřad Rosaviacija.
08:43
4. 1. 2025
Navzdory vysokým ztrátám ruská armáda na východě Ukrajiny dál pokračuje v postupu, podle DPA zřejmě dobyla další tři obce u města Pokrovsk.
08:06
4. 1. 2025
Rusové prostřednictvím ukrajinského projektu „Chci najít“ zaslali více než 50 000 dotazů, ve kterých hledají pohřešované vojáky, informuje Kyiv Independent. Úřady tvrdí, že pohřešovaných může být mnohem více. Zpočátku jako součást horké linky „Chci žít“, kterou v září 2022 spustila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) na pomoc ruským vojákům při kapitulaci, byl vytvořen samostatný projekt „Chci najít“, aby vyřizoval dotazy ruských rodin ohledně pohřešovaných vojáků.
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/putin-trump-rusko-usa-prezident/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDcyeDQwOjU4NngyMTUpL2ltZw/9317192.jpg?v=0&st=X2dngEwpqP3cmmlD3mCp-ShUV2GfNbXU0ge3lQhxNZI&ts=1600812000&e=0 "Putin po 25 letech v čele Ruska musí čelit novým problémům. Přežije "zkoušku Trumpem"?")
