„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Autor: bhu - 
25. srpna 2025
05:00

Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.

„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“

Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.

Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.

Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.

„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.

Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.

Směnný obchod s jídlem mezi sousedy

Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.

„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.

Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.

Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).

Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).

Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.

„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.

Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.

Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.

„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.

„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.

 

Požár rafinérie ve ve Volgogradu Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet

Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.

Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.

Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.

Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“

V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.

Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.

Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.

„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.

Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.

Tlak na získání ruského občanství

Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.

„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.

Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.

„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.

Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.

„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.

Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.

Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.

Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.

„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“

Válka Rusko vs. Ukrajina
Filtr:
Vše Důležité Foto Video Sociální sítě
Refresh
Datum:
25. 8. 2025 24. 8. 2025 23. 8. 2025 22. 8. 2025 21. 8. 2025 20. 8. 2025 19. 8. 2025 18. 8. 2025 17. 8. 2025 16. 8. 2025 15. 8. 2025 14. 8. 2025 13. 8. 2025 12. 8. 2025 11. 8. 2025 10. 8. 2025 9. 8. 2025 8. 8. 2025 7. 8. 2025 6. 8. 2025 5. 8. 2025 4. 8. 2025 3. 8. 2025 2. 8. 2025 1. 8. 2025 31. 7. 2025 30. 7. 2025 29. 7. 2025 28. 7. 2025 27. 7. 2025 26. 7. 2025 25. 7. 2025 24. 7. 2025 23. 7. 2025 22. 7. 2025 21. 7. 2025 20. 7. 2025 19. 7. 2025 18. 7. 2025 17. 7. 2025 16. 7. 2025 15. 7. 2025 14. 7. 2025 13. 7. 2025 12. 7. 2025 11. 7. 2025 10. 7. 2025 9. 7. 2025 8. 7. 2025 7. 7. 2025 6. 7. 2025 5. 7. 2025 4. 7. 2025 3. 7. 2025 2. 7. 2025 1. 7. 2025 30. 6. 2025 29. 6. 2025 28. 6. 2025 27. 6. 2025 26. 6. 2025 25. 6. 2025 24. 6. 2025 23. 6. 2025 22. 6. 2025 21. 6. 2025 20. 6. 2025 19. 6. 2025 18. 6. 2025 17. 6. 2025 16. 6. 2025 15. 6. 2025 14. 6. 2025 13. 6. 2025 12. 6. 2025 11. 6. 2025 10. 6. 2025 9. 6. 2025 8. 6. 2025 7. 6. 2025 6. 6. 2025 5. 6. 2025 4. 6. 2025 3. 6. 2025 2. 6. 2025 1. 6. 2025 31. 5. 2025 30. 5. 2025 29. 5. 2025 28. 5. 2025 27. 5. 2025 26. 5. 2025 25. 5. 2025 24. 5. 2025 23. 5. 2025 22. 5. 2025 21. 5. 2025 20. 5. 2025 19. 5. 2025 18. 5. 2025 17. 5. 2025 16. 5. 2025 15. 5. 2025 14. 5. 2025 13. 5. 2025 12. 5. 2025 11. 5. 2025 10. 5. 2025 9. 5. 2025 8. 5. 2025 7. 5. 2025 6. 5. 2025 5. 5. 2025 4. 5. 2025 3. 5. 2025 2. 5. 2025 1. 5. 2025 30. 4. 2025 29. 4. 2025 28. 4. 2025 27. 4. 2025 26. 4. 2025 25. 4. 2025 24. 4. 2025 23. 4. 2025 22. 4. 2025 21. 4. 2025 20. 4. 2025 19. 4. 2025 18. 4. 2025 17. 4. 2025 16. 4. 2025 15. 4. 2025 14. 4. 2025 13. 4. 2025 12. 4. 2025 11. 4. 2025 10. 4. 2025 9. 4. 2025 8. 4. 2025 7. 4. 2025 6. 4. 2025 5. 4. 2025 4. 4. 2025 3. 4. 2025 2. 4. 2025 1. 4. 2025 31. 3. 2025 30. 3. 2025 29. 3. 2025 28. 3. 2025 27. 3. 2025 26. 3. 2025 25. 3. 2025 24. 3. 2025 23. 3. 2025 22. 3. 2025 21. 3. 2025 20. 3. 2025 19. 3. 2025 18. 3. 2025 17. 3. 2025 16. 3. 2025 15. 3. 2025 14. 3. 2025 13. 3. 2025 12. 3. 2025 11. 3. 2025 10. 3. 2025 9. 3. 2025 8. 3. 2025 7. 3. 2025 6. 3. 2025 5. 3. 2025 4. 3. 2025 3. 3. 2025 2. 3. 2025 1. 3. 2025 28. 2. 2025 27. 2. 2025 26. 2. 2025 25. 2. 2025 24. 2. 2025 23. 2. 2025 22. 2. 2025 21. 2. 2025 20. 2. 2025 19. 2. 2025 18. 2. 2025 17. 2. 2025 16. 2. 2025 15. 2. 2025 14. 2. 2025 13. 2. 2025 12. 2. 2025 11. 2. 2025 10. 2. 2025 9. 2. 2025 8. 2. 2025 7. 2. 2025 6. 2. 2025 5. 2. 2025 4. 2. 2025 3. 2. 2025 2. 2. 2025 1. 2. 2025 31. 1. 2025 30. 1. 2025 29. 1. 2025 28. 1. 2025 27. 1. 2025 26. 1. 2025 25. 1. 2025 24. 1. 2025 23. 1. 2025 22. 1. 2025 21. 1. 2025 20. 1. 2025 19. 1. 2025 18. 1. 2025 17. 1. 2025 16. 1. 2025 15. 1. 2025 14. 1. 2025 13. 1. 2025 12. 1. 2025 11. 1. 2025 10. 1. 2025 9. 1. 2025 8. 1. 2025 7. 1. 2025 6. 1. 2025 5. 1. 2025 4. 1. 2025 3. 1. 2025 2. 1. 2025 1. 1. 2025 31. 12. 2024 30. 12. 2024 29. 12. 2024 28. 12. 2024 27. 12. 2024 26. 12. 2024 25. 12. 2024 24. 12. 2024 23. 12. 2024 22. 12. 2024 21. 12. 2024 20. 12. 2024 19. 12. 2024 18. 12. 2024 17. 12. 2024 16. 12. 2024 15. 12. 2024 14. 12. 2024 13. 12. 2024 12. 12. 2024 11. 12. 2024 10. 12. 2024 9. 12. 2024 8. 12. 2024 7. 12. 2024 6. 12. 2024 5. 12. 2024 4. 12. 2024 3. 12. 2024 2. 12. 2024 1. 12. 2024 30. 11. 2024 29. 11. 2024 28. 11. 2024 27. 11. 2024 26. 11. 2024 25. 11. 2024 24. 11. 2024 23. 11. 2024 22. 11. 2024 21. 11. 2024 20. 11. 2024 19. 11. 2024 18. 11. 2024 17. 11. 2024 16. 11. 2024 15. 11. 2024 14. 11. 2024 13. 11. 2024 12. 11. 2024 11. 11. 2024 10. 11. 2024 9. 11. 2024 8. 11. 2024 7. 11. 2024 6. 11. 2024 5. 11. 2024 4. 11. 2024 3. 11. 2024 2. 11. 2024 1. 11. 2024 31. 10. 2024 30. 10. 2024 29. 10. 2024 28. 10. 2024 27. 10. 2024 26. 10. 2024 25. 10. 2024 24. 10. 2024 23. 10. 2024 22. 10. 2024 21. 10. 2024 20. 10. 2024 19. 10. 2024 18. 10. 2024 17. 10. 2024 16. 10. 2024 15. 10. 2024 14. 10. 2024 13. 10. 2024 12. 10. 2024 11. 10. 2024 10. 10. 2024 9. 10. 2024 8. 10. 2024 7. 10. 2024 6. 10. 2024 5. 10. 2024 4. 10. 2024 3. 10. 2024 2. 10. 2024 1. 10. 2024 30. 9. 2024 29. 9. 2024 28. 9. 2024 27. 9. 2024 26. 9. 2024 25. 9. 2024 24. 9. 2024 23. 9. 2024 22. 9. 2024 21. 9. 2024 20. 9. 2024 19. 9. 2024 18. 9. 2024 17. 9. 2024 16. 9. 2024 15. 9. 2024 14. 9. 2024 13. 9. 2024 12. 9. 2024 11. 9. 2024 10. 9. 2024 9. 9. 2024 8. 9. 2024 7. 9. 2024 6. 9. 2024 5. 9. 2024 4. 9. 2024 3. 9. 2024 2. 9. 2024 1. 9. 2024 31. 8. 2024 30. 8. 2024 29. 8. 2024 28. 8. 2024 27. 8. 2024 26. 8. 2024 25. 8. 2024 24. 8. 2024 23. 8. 2024 22. 8. 2024 21. 8. 2024 20. 8. 2024 19. 8. 2024 18. 8. 2024 17. 8. 2024 16. 8. 2024 15. 8. 2024 14. 8. 2024 13. 8. 2024 12. 8. 2024 11. 8. 2024 10. 8. 2024 9. 8. 2024 8. 8. 2024 7. 8. 2024 6. 8. 2024 5. 8. 2024 4. 8. 2024 3. 8. 2024 2. 8. 2024 1. 8. 2024 31. 7. 2024 30. 7. 2024 29. 7. 2024 28. 7. 2024 27. 7. 2024 26. 7. 2024 25. 7. 2024 24. 7. 2024 23. 7. 2024 22. 7. 2024 21. 7. 2024 20. 7. 2024 19. 7. 2024 18. 7. 2024 17. 7. 2024 16. 7. 2024 15. 7. 2024 14. 7. 2024 13. 7. 2024 12. 7. 2024 11. 7. 2024 10. 7. 2024 9. 7. 2024 8. 7. 2024 7. 7. 2024 6. 7. 2024 5. 7. 2024 4. 7. 2024 3. 7. 2024 2. 7. 2024 1. 7. 2024 30. 6. 2024 29. 6. 2024 28. 6. 2024 27. 6. 2024 26. 6. 2024 25. 6. 2024 24. 6. 2024 23. 6. 2024 22. 6. 2024 21. 6. 2024 20. 6. 2024 19. 6. 2024 18. 6. 2024 17. 6. 2024 16. 6. 2024 15. 6. 2024 14. 6. 2024 13. 6. 2024 12. 6. 2024 11. 6. 2024 10. 6. 2024 9. 6. 2024 8. 6. 2024 7. 6. 2024 6. 6. 2024 5. 6. 2024 4. 6. 2024 3. 6. 2024 2. 6. 2024 1. 6. 2024 31. 5. 2024 30. 5. 2024 29. 5. 2024 28. 5. 2024 27. 5. 2024 26. 5. 2024 25. 5. 2024 24. 5. 2024 23. 5. 2024 22. 5. 2024 21. 5. 2024 20. 5. 2024 19. 5. 2024 18. 5. 2024 17. 5. 2024 16. 5. 2024 15. 5. 2024 14. 5. 2024 13. 5. 2024 12. 5. 2024 11. 5. 2024 10. 5. 2024 9. 5. 2024 8. 5. 2024 7. 5. 2024 6. 5. 2024 5. 5. 2024 4. 5. 2024 3. 5. 2024 2. 5. 2024 1. 5. 2024 30. 4. 2024 29. 4. 2024 28. 4. 2024 27. 4. 2024 26. 4. 2024 25. 4. 2024 24. 4. 2024 23. 4. 2024 22. 4. 2024 21. 4. 2024 20. 4. 2024 19. 4. 2024 18. 4. 2024 17. 4. 2024 16. 4. 2024 15. 4. 2024 14. 4. 2024 13. 4. 2024 12. 4. 2024 11. 4. 2024 10. 4. 2024 9. 4. 2024 8. 4. 2024 7. 4. 2024 6. 4. 2024 5. 4. 2024 4. 4. 2024 3. 4. 2024 2. 4. 2024 1. 4. 2024 31. 3. 2024 30. 3. 2024 29. 3. 2024 28. 3. 2024 27. 3. 2024 26. 3. 2024 25. 3. 2024 24. 3. 2024 23. 3. 2024 22. 3. 2024 21. 3. 2024 20. 3. 2024 22. 2. 2024 3. 1. 2024
Zobrazit další dny
22:00
21. 12. 2024

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.

20:46
21. 12. 2024

Čínská loď I Pcheng 3 podezřelá z přerušení kabelů v Baltském moři v listopadu dnes vyplula z baltské úžiny, kde měsíc kotvila. Podle agentury AFP to oznámila švédská pobřežní stráž. Stalo se tak po čtvrtečním jednání na palubě lodi mezi zástupci Číny, Švédska, Finska, Německa a Dánska.

Ve dnech 17. a 18. listopadu někdo přerušil dva telekomunikační kabely, které vedou na dně Baltského moře. Jeden z kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem. Některé dotčené země mluvily o sabotáži. Podezření padlo na čínskou loď, protože se podle záznamů o plavbě nacházela v oblasti. Loď od 19. listopadu kotvila v úžině Kattegat, která se nachází mezi Dánskem a Švédskem.

20:25
21. 12. 2024

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská invazní armáda na Ukrajině již o více než 770 000 vojáků.

18:30
21. 12. 2024

Podle OSN bylo na Ukrajině v období od 24. února 2022 do 30. listopadu 2024 zabito přes 12 340 civilistů a více než 27 830 jich bylo zraněno.

16:53
21. 12. 2024

Tvrzení, že příslušníci protivzdušné obrany jsou kvůli nedostatku vojáků přeřazováni k pěchotě, jsou „nevěrohodná a nesprávná“, uvedl 21. prosince Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. 

15:52
21. 12. 2024

Maďarsko jedná s Moskvou a Kyjevem o zachování dodávek plynu přes Ukrajinu, uvedl 21. prosince premiér Viktor Orbán. Ukrajina uvedla, že neprodlouží dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, která vyprší 31. prosince. Toto rozhodnutí vyvolalo obavy Maďarska a dalších zemí a Orbán nyní naznačil možné netradiční řešení, jak udržet trasu pro Budapešť otevřenou.

„Nyní zkoušíme takový trik. Co kdyby plyn v době, kdy vstoupí na území Ukrajiny, už nebyl ruský, ale byl by už ve vlastnictví kupujících,“ řekl v komentáři pro Reuters.

14:47
21. 12. 2024

Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropyřekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.

Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.

13:29
21. 12. 2024

Ukrajinské síly 20. prosince úspěšně zaútočily na ruské pozice, přičemž místo pěchoty použily pouze pozemní drony a bezpilotní letouny, tvrdí armádní mluvčí.

V projevu v národní televizi seržant Volodymyr Dehtiarov, mluvčí Chartijské brigády Národní gardy Ukrajiny, uvedl, že při útoku u obce Lyptsi severně od Charkova byly použity „desítky jednotek robotické a bezpilotní techniky“ podporované pozorovacími drony.

12:38
21. 12. 2024

Dvě ruská letiště pozastavila lety poté, co ukrajinské drony zaútočily na Kazaň, informují média a úředníci. Ruská státní média Kommersant informovala, že letiště v Kazani i v sousedním Iževsku pozastavila lety.

11:58
21. 12. 2024

Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzval ke zvýšení obranného rozpočtu země, jako hlavní důvod uvedl Rusko, informoval 21. prosince německý Spiegel. „Od roku 2028 potřebujeme obranný rozpočet ve výši nejméně 80 miliard, spíše 90 miliard eur ročně, abychom splnili požadavky, které máme kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci,“ řekl Pistorius. „Pokud Putin zaútočí, musíme být schopni vést válku,“ dodal.

10:49
21. 12. 2024

Ze 113 dronů vyslaných Rusy během dnešní noci na ukrajinské území se podařilo ukrajinským vzdušným silám do 09:00 (8:00 SEČ) sestřelit 57 z nich, uvedl ruskojazyčný server BBC. Oběti na životech nejsou hlášeny. Ruská strana hlásí útok drony v Kazani.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila drony v 11 různých regionech včetně Kyjeva. Dalších 56 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. V Záporožské a Charkovské oblasti sestřelené drony poškodily soukromé a bytové domy, dodala letectvo. Již dříve regionální vojenské správy informovaly o útocích dronů na Záporoží a Charkov.

09:37
21. 12. 2024

Rusko zaútočilo včera večer na Záporoží a zranilo čtyři lidi, včetně dvanáctiletého chlapce, informoval gubernátor regionu Ivan Fedorov. Útok poškodil devítipatrový obytný dům, zranění utrpěly tři ženy a dvanáctiletý chlapec. Podrobnosti o jejich stavu Fedorov nesdělil.

08:57
21. 12. 2024

 Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš ČTK. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.

„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.

 
07:30
21. 12. 2024

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

 Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dokončila šestou revizi úvěrového programu pro Ukrajinu, což umožňuje vyplacení dalších zhruba 1,1 miliardy dolarů (asi 26,5 miliardy Kč). MMF o tom informoval v tiskové zprávě. Zároveň zlepšil odhad letošního růstu ukrajinské ekonomiky na čtyři procenta. V říjnovém globálním ekonomickém výhledu letošní hospodářský růst na Ukrajině odhadoval na tři procenta.

„U ekonomického růstu v roce 2024 došlo ke zlepšení vzhledem k překvapivě silné odolnosti vůči energetickým šokům,“ uvedl MMF. „V roce 2025 se nicméně očekává zpomalení hospodářského růstu kvůli stoupajícímu napětí na trhu práce, dopadům ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a pokračující nejistotě ohledně války,“ dodal.

Video se připravuje ...
Další videa