„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
20:53
2. 2. 2025
Na ukrajinských frontových liniích se pohřešují víc než dvě desítky Američanů - hlavně z posledního půlroku. Obecně může být velmi těžké dostávat ostatky padlých vojáků domů, jejich blízkým; v případě Američanů je to těžké dvojnásob. Celý článek čtěte ZDE
19:52
2. 2. 2025
Ruský prezident Vladimir Putin podle britského deníku The Sun propustil usvědčeného vraha a MMA zápasníka 51letého Maxima Novoselova, známého pod přezdívkou „šílený Max“, aby sloužil na Ukrajině. Odpykával si ve vězení pětiletý trest za únos, zbití a znásilnění 18leté dívky, nyní bude trénovat ruské vojáky i elitní jednotky. Celý článek čtěte ZDE.
18:41
2. 2. 2025
Rusko podle ukrajinského letectva při sobotním útoku vyslalo proti Ukrajině celkem 165 dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Protivzdušná obrana sestřelila 56 ze 123 ruských dronů, dalších 61 se zřítilo bez způsobení škod. „Značná část“ střel zásluhou obrany nezasáhla své cíle, uvedlo letectvo. Připustilo zároveň, že některé rakety cíle zasáhly. Na obytný dům v Poltavě podle letectva udeřila letecká raketa Ch-22, původně vyvinutá jako protilodní.
17:38
2. 2. 2025
Počet obětí sobotního ruského vzdušného útoku na město Poltava v centrální části Ukrajiny se zvýšil na 14, mezi zabitými jsou i dvě děti. Uvedla to dnes na sociální síti Telegram ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS), pod kterou spadají záchranáři. Dalších 17 lidí, včetně čtyř dětí, vyvázlo se zraněním.
16:47
2. 2. 2025
Úřady ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou uvedly, že dnešní dronové útoky ukrajinské armády si vyžádaly životy dvou civilistů. Jistý muž zemřel v noci na dnešek v Malinovce asi osm kilometrů východně od ukrajinské hranice. Druhou obětí je žena, která v nemocnici podlehla těžkým zraněním. Belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na síti Telegram informoval, že zraněn byl ještě další civilista poté, co se jeho auto stalo terčem dronového úderu.
16:01
2. 2. 2025
Kyjev podle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že ruský útok na východoukrajinský Charkov způsobil rozsáhlý požár v areálu nejmenované soukromé společnosti.
Starosta Charkova Ihor Terechov dnes oznámil, že město v noci na dnešek čelilo ruskému dronovému útoku, který způsobil velký požár. Dopoledne záchranáři oznámili, že se plameny podařilo uhasit a že výši škod prověřují.
15:22
2. 2. 2025
Rusko ohlásilo, že za posledních 24 hodin sestřelilo 44 ukrajinských dronů a zničilo salvový raketomet HIMARS. Informovala o tom agentura Reuters.
13:55
2. 2. 2025
Ukrajina evakuuje obyvatele obcí, ke kterým se v Doněcké oblasti přiblížila frontová linie. V centru ve městě Pavlohrad jsou většinou staří lidé, kteří do poslední možné chvíle chtěli zůstat doma.
13:20
2. 2. 2025
Premiér Petr Fiala chce s koaličními partnery jednat o navýšení výdajů na obranu na 2,1 nebo 2,2 pct HDP, aby měla rezervu a určitě dosáhla minimálně dvou procent. Pokud by vládl i v dalším volebním období, věří, že výdaje by mohly vzrůst až na 3 procenta HDP. Řekl to v OVM.
12:03
2. 2. 2025
Írán o víkendu oznámil, že má dva nové druhy střel. V sobotu ukázal nový druh rakety s plochou dráhou letu, která má dolet 1000 kilometrů a podle Teheránu má schopnosti obelhat protivzdušnou obranu. Dnes pak představil nový druh balistické rakety s doletem až 1700 kilometrů, uvedla agentura AFP. Írán tvrdí, že rozvíjí své obranné schopnosti.
Západní země íránský raketový program kritizují a obávají se, že k jeho rozvoji může přispívat Rusko, které podle západních rozvědek dostává z Íránu bezpilotní prostředky a rakety pro válku na Ukrajině.
12:02
2. 2. 2025
Vyloučení napadené země z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení ruské války na Ukrajině by bylo nebezpečné, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:59
2. 2. 2025
Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie budou v pondělí na neformálním summitu v bruselském paláci Egmont jednat o evropské obraně a posílení unijních obranných schopností v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Půjde přitom o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala. „Věřím, že sdílíme podobné hodnocení hrozeb, kterým Evropa čelí. Ruská agrese proti Ukrajině přivedla zpět na náš kontinent válku vysoké intenzity. Tato agrese porušuje základní principy mezinárodního práva a ohrožuje evropskou bezpečnost, spolu s hybridními a kybernetickými útoky na členské státy a jejich ekonomiky a společnosti," napsal předseda Evropské rady ve zvacím dopise pro unijní vůdce. „Mír v Evropě závisí na tom, zda Ukrajina získá komplexní, spravedlivý a trvalý mír," dodal a zmínil i situaci na Blízkém východě.
10:17
2. 2. 2025
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje. „Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali," řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii," uvedl.
09:28
2. 2. 2025
„Rusko každý den útočí na Ukrajinu drony, raketami a leteckými bombami. Jen tento týden došlo ke stovkám útoků na naše města a komunity – téměř 50 raket, přibližně 660 dronů a více než 760 řízených leteckých bomb odpálených nepřítelem proti našemu lidu. Rusko se samo od sebe nezastaví. Svět ho musí donutit ukončit tuto brutální a nevyprovokovanou agresi,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k emotivnímu videu na sociálníc sítích. Ukrajina podle něj potřebuje posílení obrany, zejména systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého doletu a tlak sankcí.
Every day, Russia attacks Ukraine with drones, missiles, and aerial bombs. This week alone, there have been hundreds of strikes on our cities and communities – nearly 50 missiles, around 660 attack drones, and more than 760 guided aerial bombs launched by the enemy against our… pic.twitter.com/0tK3H8WAn1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 2, 2025
09:10
2. 2. 2025
Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu. „Existují nevyvratitelné důkazy a výsledky objektivní kontroly, že nálet uskutečnilo ruské taktické letectvo," tvrdí generální štáb na sociální síti. Štáb stejně jako letectvo zveřejnil mapu s vyznačenou dráhou, kterou uletěla řízená letecká bomba, vypuštěná přibližně v 18:00 kyjevského času (17:00 SEČ), než zasáhla třípodlažní budovu bývalého internátu na Leninově ulici. V budově se nacházelo 86 civilistů z řad obyvatel města a také stanoviště ukrajinské policie se čtyřmi policisty.
08:26
2. 2. 2025
Rusko podle ukrajinského letectva při sobotním útoku vyslalo proti Ukrajině celkem 165 dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Protivzdušná obrana sestřelila 56 ze 123 ruských dronů, dalších 61 se zřítilo bez způsobení škod. „Značná část" střel zásluhou obrany nezasáhla své cíle, uvedlo letectvo.
07:46
2. 2. 2025
Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami internátní školu sloužící jako útočiště pro civilní osoby. V budově byly desítky lidí, čtyři osoby zemřely a další čtyři jsou ve vážném stavu. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda.
Podle ukrajinské armády byly v budově „pouze civilní osoby - místní obyvatelé včetně žen a dětí" a Rusko si toho bylo vědomo. „Během odklízení sutin bylo zachráněno 84 civilistů, jimž byla poskytnuta lékařská pomoc a jejichž zdravotní stav je uspokojivý. Čtyři lidé jsou ve vážném stavu a čtyři lidé zemřeli," uvedla ukrajinská armáda.
Rusové tvrdí, že za útokem stojí ukrajinská armáda. Podobně v minulosti ruské úřady svalovaly odpovědnost například za sestřelení letu malajsijského civilního letadla s 298 lidmi na palubě v létě 2014 nad východní Ukrajinou na ukrajinská vojska, bojující s Ruskem podporovanými separatisty v tomto regionu.
07:27
2. 2. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři. Počet obětí ruského vzdušného útoku na město Poltava v centrální části Ukrajiny se zvýšil na 12, mezi zabitými jsou i dvě děti. Uvedla to dnes ráno na sociální síti ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS), pod kterou spadají záchranáři. Dalších 17 lidí, včetně čtyř dětí, vyvázlo se zraněním.