„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Osm dětí unesených během ruské invaze na Ukrajinu se díky kontaktům první dámy Spojených států Melanie Trumpové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo navrátit jejich rodinám. Podle agentury AP to dnes uvedla choť prezidenta Donalda Trumpa s tím, že s Putinem domlouvá návrat dalších dětí.

Trumpová v polovině srpna v osobním dopise Putinovi napsala o utrpení dětí na Ukrajině a v Rusku. Dopis mu předal Trump během summitu na Aljašce.

První dáma dnes novinářům v Bílém domě sdělila, že Putin na dopis odpověděl a že od té doby si udržují „otevřený komunikační kanál“ věnovaný tématu dětí trpících válkou.

Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.

„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.

„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.

Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.

O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.

Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.

Ve městě Záporoží byli záchranáři při odstraňování následků ruského útoku opakovaně ostřelováni, informovala Státní záchranná služba. 

„Jeden zaměstnanec Státní záchranné služby byl zraněn: utrpěl uzavřené poranění hlavy, zranění způsobené výbuchem miny a pohmožděniny páteře a kolena,“ uvádí se v prohlášení. „Dále byla poškozena hasičská a záchranná technika.“

Mezitím v Sumské oblasti byli v důsledku útoků dronů v pohraničních obcích zraněni dva muži, uvedl Oleg Grigorov, šéf regionální vojenské správy.

Tádžikistán nedodržel zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. „Ruský prezident je v Tádžikistánu navzdory zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem. Tádžikistán jako smluvní stát Římského statutu Mezinárodního trestního soudu nesplnil své povinnosti vyplývající ze statutu, pokud jde o výkon zatykače,“ uvedla mluvčí zahraniční služby EU Anitta Hipperová.

„EU vyjadřuje svou silnou podporu úsilí o zajištění odpovědnosti za všechny zločiny podle mezinárodního práva, porušování lidských práv a zneužívání spáchané během ruské agresivní války a o zajištění práva obětí na spravedlnost, odškodnění a záruky neopakování. V tomto ohledu EU nadále podporuje vyšetřování prováděná žalobcem Mezinárodního trestního soudu na Ukrajině a vyzývá všechny státy ke spolupráci,“ uvádí se v prohlášení.

Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Jsou obviněni z deportace ukrajinských dětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s ředitelkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. 

„Diskutovali jsme o tom, jak zajistit spravedlivé využití zmrazených ruských aktiv k ochraně před ruskou válkou a k pomoci s obnovou života na Ukrajině. Existují řešení, jak toho dosáhnout. Jsem vděčný za podporu. V Evropě musí být dostatečná politická vůle, protože většina těchto aktiv je soustředěna právě tam. Většina našich partnerů nás v tomto úsilí podporuje a my počítáme s činy,“ píše na síti X. „Dohodli jsme se na úzké spolupráci s dalšími evropskými lídry,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat vysvětlil, v čem se nejnovější masivní ruský raketový a bezpilotní útok liší od předchozích. „To, co dělá tento úder unikátním, je použití velkého počtu balistických raket. Kromě dvou aerobalistických raket Kinžal bylo použito 14 balistických raket Iskander-M nebo KN-23,“ řekl v ukrajinské televizi (citováno RBC-Ukrajina).

V Kyjevě a dalších regionech pokračují výpadky proudu. Obnovovací práce po rozsáhlém nočním útoku na energetická zařízení pokračují. V Kyjevě, Sumách, Charkově, Poltavě, Dněpropetrovsku, Doněcku, Záporoží a částech Čerkaské oblasti platí nouzová odstávka, informuje společnost Ukrenergo.

Tři oblasti – Dněpropetrovsk, Charkov a Sumy – částečně zmírnily omezení pro spotřebitele. V Černihivské oblasti platí hodinové odstávky. V Kyjevě již bylo podle příspěvku Babel obnoveno napájení 270 000 odběratelů. V Charkově, Poltavě a Sumách byly zrušeny mimořádné nouzové odstávky, ale běžné harmonogramy zůstávají v platnosti.

Podle úřadů zůstává v Kyjevě 2 939 infrastrukturních objektů bez dodávek elektřiny a 4 474 domů je bez dodávek vody.

Do Nejvyšší rady Ukrajiny, kde byla po nočním útoku přerušena dodávka vody, byla voda opět dodána. „Speciální vozidlo dovezlo do parlamentu technickou vodu pro domácí potřeby,“ oznámila na Facebooku Iryna Geraščenka, šéfka frakce Evropské solidarity. Premiérka Julija Svyrydenková dříve oznámila, že dodávky vody v Kyjevě by měly být obnoveny do konce dne.

„V Kyjevské a Kirovohradské oblasti se očekává, že dodávka vody bude do konce dne plně obnovena. Dodávka elektřiny do kritické infrastruktury v hlavním městě již byla obnovena a probíhá rozsáhlá obnova. V Kyjevské, Poltavské, Charkovské a Sumské oblasti zůstávají v platnosti havarijní a mimořádné odstávky,“ napsala Svyrydenková na síti X.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo masivní úder na ukrajinský energetický sektor. Ruské ozbrojené síly zahájily masivní úder s použitím pozemních i vzdušných raket, včetně hypersonických raket Kinžal, a také útočných dronů, proti objektům energetické infrastruktury „podporujícím provoz podniků ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.

Vojenské ministerstvo označilo útok za reakci na ukrajinské „teroristické útoky“ na „civilní cíle na ruském území“. Prohlášení zakončilo tradiční formulací: „Cíle úderu byly dosaženy. Všechny určené cíle byly zasaženy.“

Tři pobaltské státy, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají krizové plány, které by se měly vypořádat s možností, že statisíce lidí uprchnou před nahromaděním ruských vojsk nebo útokem, píše agentura Reuters.

Estonsko, Lotyšsko a Litva již dlouho vyjadřují ostatním státům NATO obavy z možné ruské agrese a poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a vpády ruských stíhaček a dronů v posledních několika měsících.

Integrace ukrajinských žáků v českých školách se postupně zlepšuje. Zatímco bezprostředně po svém příchodu mluvili ve třídách zejména mezi sebou, po jednom celém školním roce se to změnilo. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI.

Situaci významně napomohlo prostředí škol, které většinou zdůrazňovalo nutnost sociální adaptace. Výsledky studie podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, uvedl dnes v tiskové zprávě Tomáš Lintner ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině více než 450 dronů a přes 30 raket a střel a zaměřilo se přitom na energetický sektor. Útok si vyžádal více než dvě desítky raněných a život dítěte, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. 

At many critical infrastructure sites, recovery efforts continue following Russia’s strike on the energy sector. It was a cynical and calculated attack, with more than 450 drones and over thirty missiles targeting everything that sustains normal life, everything the Russians want… pic.twitter.com/VoGrhhrVaW

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 10, 2025

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ruské drony zasáhly několik cílů, přičemž zranily tři lidi a způsobily nejméně jeden požár obydlí, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který informoval o dronovém útoku na toto město, později na Telegramu uvedl, že v nemocnici zemřel sedmiletý hoch, kterého zranil ruský noční útok.

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci ze čtvrtek na pátek čelilo ruskému vzdušnému útoku, informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klička. Ppodle něj Rusové zaútočili na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě, dodal server. Na místě jsou podle něj zranění.