„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, to je z našeho dnešního zpravodajství z války na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme v úterý ráno, dobrou noc.
21:09
2. 9. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Záporožské oblasti společně s nizozemským premiérem Dickem Schoofem setkal s válečnými veterány. „Diskutovali jsme o zásadních tématech týkajících se obrany našeho státu a o tom, jak může Nizozemsko pomoci Ukrajině v našem boji. Děkuji našim veteránům za vše, co pro Ukrajinu udělali a za to, že památka těch, kteří položili své životy kvůli nepříteli, není zapomenuta. Je nezbytné, abychom tuto památku i naši zemi plně bránili,“ napsal Zelenskyj na síti X.
In Zaporizhzhia, together with the Prime Minister of the Netherlands @MinPres, we met with veterans of the Russian-Ukrainian war—warriors who have defended Ukraine both since 2014 and 2022.
We discussed crucial topics related to the defense of our state and how the Netherlands… pic.twitter.com/TziiokEbjA
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 2, 2024
19:52
2. 9. 2024
Rusko možná staví odpalovací zařízení pro mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik severně od Moskvy. Pravděpodobné místo podle agentury Reuters identifikovali dva američtí výzkumníci na základě satelitních snímků z konce letošního července.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Burevestnik (Buřňák), v kódu NATO nazývaný SSC-X-9 Skyfall, za neporazitelný. Dříve uvedl, že zbraň má téměř neomezený dolet a dokáže se vyhnout americké protiraketové obraně. Někteří západní odborníci ale tato tvrzení a strategickou hodnotu střely zpochybňují.
19:31
2. 9. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.
V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
19:03
2. 9. 2024
Ruský plynárenský gigant Gazprom dodával v srpnu do Evropy o dvě procenta méně plynu než v červenci. Meziročně průměrné denní dodávky klesly o 2,3 procenta, vypočetla agentura Reuters.
Agentura se při výpočtu opírala o údaje o množství plynu z evropské plynárenské přepravní skupiny Entsog a o denní zprávy Gazpromu o tranzitu plynu přes Ukrajinu. Ty ukázaly, že průměrný denní vývoz plynovody se minulý měsíc snížil na 89,6 milionu metrů krychlových z 91,5 milionu metrů krychlových v červenci letošního roku a z 91,7 milionu metrů krychlových v srpnu 2023.
17:51
2. 9. 2024
Osmasedmdesátiletá žena přišla o život při ruském ostřelování Kupjanska na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Při ostřelování samotného Charkova utrpělo zranění 13 lidí, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
Ve válečných podmínkách nelze informace bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakuje, že ruská vojska neútočí na civilisty a civilní objekty, jakkoli fakta hovoří o opaku; OSN prověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 přišly o život tisíce civilistů.
16:46
2. 9. 2024
Zatčený ruský generál Valerij Mumindžanov dříve působil jako šéf jednoho z odborů ruského ministerstva obrany. V této funkci zodpovídal za uzavírání kontraktů s komerčními firmami na dodávky stejnokrojů, a to včetně uniforem pro jednotky nasazené ve válce proti Ukrajině, a to v celkové hodnotě 1,5 miliardy rublů (asi 380 milionů Kč). Vyšetřovatelé tvrdí, že kromě úplatků zjistili, že generál a jeho rodina vlastní množství nemovitostí v Moskvě a Voroněži za více než 120 milionů rublů (asi 30 milionů Kč). Nyní prověřují, zda tyto nemovitosti generál a jeho příbuzní získali v souladu se zákonem.
16:10
2. 9. 2024
„Během dnešního setkání s nizozemským premiérem jsme se zaměřili na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, včetně nových systémů protivzdušné obrany a raket pro ně. Hovořili jsme také o stíhačkách F-16 pro Ukrajinu a všech potřebných zbraních pro naši obranu proti ruským okupantům, včetně nábojů pro naše vojáky, základního vybavení a ochrany naší energetické infrastruktury,“ informoval na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today, during our meeting with Dutch Prime Minister, we focused our discussion on strengthening Ukraine’s air defense, including new air defense systems and the missiles for them. We also talked about F-16s for Ukraine and all the necessary weapons for our defense against the… pic.twitter.com/IYaUdV3aQY
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 2, 2024
14:59
2. 9. 2024
Rusko začalo stíhat dalšího vysoce postaveného generála. Informuje o tom běloruský kanál Nexta. Generálmajor Valerij Mumindžanov, zástupce velitele Leningradského vojenského okruhu pro logistiku, měl přijmout úplatek.
13:24
2. 9. 2024
Polsko má právo sestřelit ruské rakety nad Ukrajinou kvůli národní bezpečnosti, říká polský ministr zahraničí. Polsko a země sousedící s Ukrajinou jsou „odpovědné za ochranu vlastního vzdušného prostoru“, navzdory odporu NATO, řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
⚡️ Poland has right to shoot down Russian missiles over Ukraine for national security, Polish FM says.
Poland and countries neighboring Ukraine are "responsible for protecting their own airspace," despite NATO's opposition, Polish Foreign Minister Radoslaw Sikorski said.…
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 2. září 2024
13:18
2. 9. 2024
Finská vláda by mohla zakázat ruským občanům nákup nemovitostí v zemi
Finsko by mohlo Rusům zakázat nákup nemovitostí v zemi, uvedl dnes finský ministr obrany Antti Häkkänen. Informuje o tom agentura Reuters s tím, že příslušný návrh zákona jeho ministerstvo připravilo v letních měsících.
12:32
2. 9. 2024
Ukrajinské děti se začátkem roku učí i na táborech, jak překonávat útrapy války, ale i minové pole.
11:57
2. 9. 2024
Ruské síly dobyly vesnici Skučne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Ruský prezident Vladimir Putin zase dnes poznamenal, že ani ukrajinský vpád do Kurské oblasti nedokázal zpomalit postup ruských jednotek na východě Ukrajiny. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Kyjev znovu své partnery vyzval, aby mu umožnili zasahovat i cíle hlouběji na území Ruska.
Skučne je jedna z vesnic v okolí města Pokrovsk, které je v oblasti pro ukrajinskou obranu klíčové. Jak podotýká Reuters, Rusům se v posledních týdnech daří v tomto regionu zrychlovat svůj postup, a to navzdory tomu, že ho měl zpomalit překvapivý ukrajinský vpád do příhraniční Kurské oblasti.
Běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva, byla o víkendu nalezena mrtvá u norských břehů. S odvoláním na neziskovou organizaci, která velrybu sledovala, o tom dnes informovala agentura Reuters.
10:53
2. 9. 2024
Poškozená je podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička kotelna kyjevské vodárny a vchod do jedné ze stanic metra. Stanice ale nadále funguje. Fragmenty sestřelených raket dopadly mimo jiné ve Svjatošynské čtvrti, kde zapálily čtyři automobily a dvoupatrovou budovu, ve které nejsou byty.
V zasažené čtvrti je univerzitní areál a několik škol. Záchranáři vyjížděli také k dopadům úlomků raket v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, kde je velké vlakové nádraží.
10:05
2. 9. 2024
Český ministr Jan Lipavský se opět vyslovil pro omezení pohybu ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Prohlásil to v aktuálním rozhovoru s německou veřejnoprávní stanicí pro vysílání do zahraničí Deutsche Welle (DW). Stanice mimo jiné vysvětlila, že Češi už nyní neumožňují cestovat do země Rusům, kteří nemají biometrické pasy. Lipavského vystoupení si povšimnul magazín Focus, který materiál od DW dnes převzal.
09:49
2. 9. 2024
Následky ruského útoku na Kyjev.
08:20
2. 9. 2024
Fragmenty sestřelených raket dopadly ve Svjatošynské čtvrti, kde zapálily čtyři automobily a dvoupatrovou budovu, ve které nejsou byty.
V zasažené čtvrti je univerzitní areál a několik škol. Záchranáři vyjížděli také k dopadům úlomků raket v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, kde je velké vlakové nádraží, píše Reuters.
08:00
2. 9. 2024
Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci na dnešek čelilo ruskému vzdušnému útoku, který zranil nejméně dva lidi. Protivzdušná obrana zlikvidovala asi 20 řízených střel a balistických raket, uvedla vojenská správa. Poškozená je podle starosty Vitalije Klička kotelna kyjevské vodárny a vchod do jedné ze stanic metra, píše agentura Reuters.
06:31
2. 9. 2024
Ukrajina začala ve válce proti Rusku využívat také robotické psy, píše americký deník The New York Post. V současnosti fungují jako průzkumníci, nicméně v budoucnu by je Ukrajina chtěla začít využívat ke „kamikadze" útokům. Celý článek čtěte ZDE.