„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Americký viceprezident J. D. Vance v reakci na plány Evropanů na mírovou vojenskou misi na Ukrajině zpochybnil význam vojáků ze států, které 30 či 40 let nebojovaly. Vysloužil si za to ostrou kritiku. Výrok se dotknul mimo jiné Britů, jejichž média na dnešních titulních stránkách označila viceprezidenta za klauna či blbce. Britský premiér Keir Starmer dnes v parlamentu v očividné narážce na amerického prezidenta řekl podle deníku The Guardian, že v Iráku a Afghánistánu padlo 643 Britů. Kritika zazněla také z Francie nebo Estonska. Vance mezitím uvedl, že jeho slova se netýkala Británie a Francie.

Ruský soud dnes uložil trest 19 let vězení britskému občanovi, který bojoval na straně ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti, částečně kontrolované ukrajinskými jednotkami. Dvaadvacetiletého Jamese Andersona vojenský soud shledal vinným z terorismu a žoldnéřství, informovala agentura AFP s odvoláním na tiskovou službu soudů v Kurské oblasti.

Lotyšská vláda se rozhodla předat Ukrajině dalších 31 automobilů, které byly zabaveny opilým řidičům. Vozidla jsou nyní majetkem státu, a tak je lze bezplatně předat Ukrajině. Uvedl to dnes lotyšský server LSM, ze kterého citovala i ukrajinská média.

Lidé se v Bruselu shromáždili na podporu Ukrajiny. Podívejte se na nové snímky.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.

Bílý dům přehodnocuje pozastavení financování pro Ukrajinu, řekla jeho mluvčí. Rozhovory mezi USA a Ukrajinou o nerostných surovinách pokračují.

Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu byl podle amerikanisty a rektora Ostravské univerzity Petra Kopeckého dost jednostranně adresován Trumpovým příznivcům, o svých oponentech se prezident vyjadřoval hanlivě. Politolog to dnes sdělil ČTK. Překvapil ho prostor, který Trump věnoval chvále miliardáře Elona Muska a jeho kroků. V jednacím sále podle něj byla vidět nebývale vyhrocená atmosféra mezi republikány a demokraty.

Kopecký od projevu očekával poselství, jehož cílem by byla snaha o sjednocení rozdělené americké společnosti. „Ve skutečnosti byl projev dost jednostranně adresován Trumpovým příznivcům. O svých oponentech se vyjadřoval hanlivě,“ podotkl expert. Překvapilo ho, kolik prostoru věnoval prezident chvále kroků Elona Muska, kterého Trump pověřil hledáním finančních úspor a zvýšením efektivity vládních úřadů. „Ty totiž nejsou příliš populární. Obliba Elona Muska je také nízká a stále klesá,“ dodal.

Slovensko ještě nikdy nezablokovalo zásadní rozhodnutí na úrovni Evropské rady, které se týkalo pomoci Ukrajině či protiruských sankcí. Apel premiéra Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) na Kyjev na obnovu tranzitu plynu ale hájí národní zájmy a je legitimní, řekl po dnešním jednání zemí slavkovského formátu v ČR slovenský prezident Peter Pellegrini. Fico v pondělí pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině v případě, že státníci nepodpoří požadavek Bratislavy, aby Unie vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu. Novinářům to dnes sdělil činitel EU, na něhož se odvolává agentura AFP.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak dnes uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů. Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že vývoj jde pozitivním směrem.

„Diskutovali jsme o dalších krocích na cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Vyměnili jsme si rovněž názory na bezpečnostní otázky a sbližování postojů v rámci dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy,“ napsal Jermak. „Naplánovali jsme setkání našich týmů v blízké budoucnosti, abychom v této důležité práci pokračovali,“ dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) věří tomu, že se podaří vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy narovnat. Zároveň platí, že je potřeba pracovat na evropské bezpečnosti a obraně. Řekl to dnes novinářům před odletem do Albánie a Černé Hory, kde chce také jednat o otázce bezpečnosti celé Evropy v aktuálním geopolitickém kontextu.

Čtyři pětiny těl Ukrajinců repatriovaných z ruských věznic mají na sobě příznaky mučení, napsal dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření expertů a představitelů úřadů, která zazněla ve filmu zveřejněném ukrajinským ministerstvem vnitra.

„Na 80 procentech těl, které nám (Rusové) vrátili z vazebních věznic, vězeňských táborů a podobných zařízení, nalézáme stopy mučení. Mučení je použití fyzického násilí, použití určitých nástrojů, které například vedou elektrický proud, ale jde také dokonce o to, že připraví člověka o životně nezbytné potřeby, jako je potrava či lékařská pomoc,“ uvedla Inna Padejová, které má na starosti pitvy mrtvých těl.

Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil dnes premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Prezidenti Česka, Slovenska a Rakouska dnes ve Slavkově u Brna jednali o vývoji války na Ukrajině, možnostech mírového jednání, vztazích mezi Evropou a Spojenými státy či situaci v Evropské unii. Na tiskové konferenci po jednání s Peterem Pellegrinim a Alexanderem Van der Bellenem to řekl český prezident Petr Pavel.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde byl pohřben ukrajinský voják.

Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha je opět v Rusku, kde se setkal s šéfem zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonidem Sluckým. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS, podle níž slovenský politik vyjádřil vděčnost za příležitost přijet do země a tvrdil, že Evropa ztrácí partnery, zatímco Rusko získává nové přátele.

„Západ prohrává, Rusko vítězí. A Evropa ztratila všechny své partnery, včetně Spojených států. A Rusko neustále získává nové a nové přátele a partnery: Čínu, Brazílii, země Afriky a Asie,“ cituje TASS Blahu v odkaze na rozsáhlou ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala před třemi roky.

Pokud někdo odstřihne Ukrajinu od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může to mít podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedozírné následky. V reakci na oznámení, že Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, to ministryně před dnešním jednáním vlády řekla novinářům.

Rusko podle prezidenta Vladimira Putina téměř dokončilo vydávání pasů obyvatelům okupovaných území Ukrajiny, informovala dnes agentura AFP. Kyjev i Západ to označují za nezákonné porušení ukrajinské suverenity.

Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.

Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve,“ uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na „významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině“.

Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery „podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru“.

Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.

Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.

USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.

Z Oděské a také Chersonské oblasti jsou po nočních úderech a ostřelování hlášeni dva zabití civilisté. Sedmasedmdesátiletý muž podle úřadů zahynul ve vsi nedaleko Oděsy a pětapadesátiletý muž v Chersonu. Další lidé jsou zranění.

Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS dnes ohlásilo mimo jiné údery na ukrajinská vojenská letiště, ropné sklady, výrobní místa a kontrolní stanoviště pro drony nebo základnu člunů. Konkrétní místa neuvedlo. Informovalo také o dobytí obce Pryvilne v ukrajinské Doněcké oblasti.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, píše, že se ukrajinským vojákům podařilo zatlačit Rusy u vesnice Zapadne v Charkovské oblasti a také u vsi Uspenivka v Doněcké oblasti.

Běloruský prezident Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. 

„Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským,“ řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. „Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete,“ dodal běloruský vůdce, který je u moci už od roku 1994 a letos v lednu znovu vyhrál prezidentské volby. Ty ale podle opozice i EU opět nebyly svobodné. V zemi jsou zakázána nezávislá média a řada opozičních politiků je buď ve vězení, nebo v exilu.

Prezident Petr Pavel přivítal dnes na zámku ve Slavkově u Brna slovenského prezidenta Petera Pellegriniho a rakouského prezidenta Alexandera van der Bellena. Jednat mají o politické situaci ve světě i vzájemné přeshraniční spolupráci.

Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se bude týkat posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.

Ministr zahraničí Jan Lipavský bude kandidovat na podzim 2025 do Sněmovny za ODS na pražské kandidátce Spolu. Svou kandidaturu vysvětlil i převratnými událostmi v mezinárodním prostředí v posledních letech a měsících. Zmínil v té souvislosti válku na Ukrajině, ruskou informační válku a sabotáže namířené proti ČR i Evropě. Oslabuje mezinárodní řád a do určité míry i transatlantická vazba, míní.

„Bude proto záležet, zda ve Sněmovně převáží síly, které chtějí jednotnou, bezpečnou a prosperující Evropu, nebo síly, které rizika spojená s Ruskem zesměšňují,“ míní.

Dostal Trump dopis od Zelenského, nebo ne? Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'.“

Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.

Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. Moskvě ovšem není jasné, s kým usednout ke stolu, poznamenal Dmitrij Peskov a připomněl Zelenského výnos z roku 2022 zakazující vyjednávání s ruskou stranou.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody.

O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Moskva zesílila vzdušné útoky na Ukrajinu, přestože ve Washingtonu a Moskvě sílí rétorika o potenciálních rozhovorech ohledně zastavení bojů, upozornila agentura AFP.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský deník Daily Mail.

Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová dnes uvedla, že Paříž pracuje na obnovení vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou s cílem dosáhnout „trvalého a pevného míru“. „Navrhli jsme příměří ... Francie a Evropa se snaží obnovit spojení mezi Spojenými státy a Ukrajinou,“ řekla Primasová francouzské televizi LCI.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) uvedli, že změní kvůli výdajům na obranu ústavní opatření známé jako dluhová brzda a vytvoří zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč)

Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko chválil v rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči Ukrajině. Napsala to dnes agentura Reuters. Lukašenko se k Trumpovi pochvalně vyjadřoval po páteční roztržce v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Lukašenko, který patří k nejbližším spojencům Moskvy, označil Trumpovu zahraniční politiku za vynikající. „Jen kvůli jeho (Trumpově) administrativě se otázka konce války (na Ukrajině) stala tak naléhavou,“ řekl Lukašenko v rozhovoru, který poskytl internetovému komentátorovi Mariovi Nawfalovi.

Lukašenko mluvil po páteční hádce v přímém přenosu mezi Trumpem a Zelenským. „Je pro nás přínosné, že ukázal Zelenskému jeho místo,“ řekl Lukašenko, který se přitom ještě nedávno vyjadřoval kriticky ke krokům americké diplomacie. Před dvěma týdny označil jednání mezi americkou a ruskou delegací v Rijádu za snahu Spojených států vrazit klín mezi Rusko a Čínu.

Prezident USA Trump prohlásil, že „neúnavně“ pracuje na ukončení brutálního konfliktu. Zelenskyj podle Trumpa napsal: „Opravdu si vážíme toho, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit“.

Trump dnes ve svém projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska.

Dobré ráno. Prezident USA Donald Trump má za sebou hodinu a půl dlouhý projev v Kongresu. V jeho průběhu se dostal i k míru na Ukrajině, ve který doufá. „Podpořili jsme obranu Ukrajiny mnoha, mnoha miliardami dolarů bez jakékoliv záruky. Chcete, aby ta válka pokračovala dalších pět let? Pocahontas by řekla ano,“ uvedl k válce na Ukrajině Trump. Podle něj si Ukrajinci vzali peníze „jako sladkost“.

„Dva tisíce lidí je zabito každý týden, ještě víc, mladí lidé, kteří jsou Rusové, mladí lidé, kteří jsou Ukrajinci, a já chci, aby to skončilo,“ říkal Trump.

„Je čas zastavit tuto šílenost, toto zabíjení, je čas ukončit tuto válku. Pokud chcete ukončit válku, musíte hovořit s oběmi stranami,“ apeloval Trump.