„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
20:51
25. 1. 2025
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost pozastavilo řadu programů, které umožňovaly přistěhovalcům dočasně se usadit v zemi, včetně iniciativy pro Ukrajince, uvedl deník New York Times (NYT).
20:03
25. 1. 2025
Obrazem: Do Kyjeva přicestovala moldavská prezidentka Maia Sanduová
18:43
25. 1. 2025
Anastasia Radina, šéfka protikorupčního výboru ukrajinského parlamentu, vyzvala ministra obrany Rustema Umerova, aby odstoupil poté, co propustil předsedkyni Agentury pro obranné zakázky (DPA) Marynu Bezrukovou. DPA a Bezruková uvedly, že Umerovovo rozhodnutí je neplatné a ona zůstává legitimní šéfkou agentury. Protikorupční aktivisté Umerova pranýřují za to, že se podle nich snaží zničit nezávislost DPA a ohrozit západní vojenskou pomoc.
18:05
25. 1. 2025
Polsko se v loňském roce stalo terčem 4220 kybernetických útoků. Jde o pětinásobný nárůst oproti předchozím letům, řekl novinářům polský generál Karol Molenda, který se specializuje na boj s kybernetickými hrozbami.
Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu i fakt, že Polsko funguje jako hlavní logistický uzel pro dodávky západní pomoci Kyjevu. Ze stejného důvodu je Varšava stále častěji terčem útoků i nejrůznějších dezinformačních kampaní, ve kterých se ruská média či s nimi spřátelené kanály často snaží Polsko prezentovat jako agresora, válečného štváče a provokatéra, který má neustálé spory se svými partnery v Evropské unii.
17:38
25. 1. 2025
Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině
17:29
25. 1. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho moldavský protějšek Maia Sanduová po jednání v Kyjevě prohlásili, že jsou připraveni pokrýt energetické potřeby Podněstří. Dodávky ruského zemního plynu do Podněstří byly 1. ledna zastaveny kvůli rozhodnutí Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu.
16:33
25. 1. 2025
Ruské síly 25. ledna zasáhly pomocí bezpilotních letounů město Charkov, informovaly místní úřady. Rusko se zaměřilo na Ševčenkovský, Kyjevský a Cholodnohirský okres, informoval charkovský starosta Ihor Těrechov.
V Cholodnohirském okrese utrpěly dvě ženy a jeden muž akutní reakci na stres. Zdravotníci je ošetřili na místě. Jeden ze zásahů byl proveden dronem Molnija v Ševčenkovském okrese. Podle předběžných údajů zásah způsobil požár. Ruské útoky na město také narušily dodávky vody a elektřiny v několika čtvrtích.
15:13
25. 1. 2025
Páteční kybernetický útok na největší zdravotní pojišťovnu na Slovensku VšZP se podařilo odrazit, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok útok označil za součást snah o destabilizaci země. Premiér Robert Fico už v pátek, před mohutnými protivládními demonstracemi, z útoku obviňoval Ukrajinu a spojoval ho s představiteli slovenské opozice, nevládních organizací či s protivládními médii.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna má silný systém ochrany, který naštěstí zajistil, že útok byl odražen a nyní je situace stabilizovaná,“ uvedl Šaško. Pojišťovna, kterou ovládá stát, už v pátek informovala, že údaje pojištěnců jsou v bezpečí a k žádnému úniku informací nedošlo.
14:41
25. 1. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyjádřil přání, aby Spojené státy i evropské země byly zapojeny do případných jednání o ukončení války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podle něj může konflikt urovnat, ovšem jedině když do rozhovorů zapojí Ukrajinu. Vyjádření přišla při setkání Zelenského s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, informovala agentura Reuters.
„Co se týče toho, jaký bude formát jednání... Opravdu doufám, že tam bude Ukrajina, Amerika, Evropa a Rusové,“ řekl ukrajinský prezident. Později upřesnil, že žádný formát zatím dojednán není.
14:16
25. 1. 2025
Americká vláda zvažuje nákup amerických zbraní pro Ukrajinu za peníze získané ze zmrazených ruských aktiv, řekl v rozhovoru pro Fox News Keith Kellogg, mírový vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko.
„Mluvili jsme o tom opakovaně - o využití ruských zmrazených aktiv k tomuto účelu, k nákupu amerických zbraní,“ řekl. „Je to jeden z dílků skládačky, který je třeba prodiskutovat.“
13:27
25. 1. 2025
Kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivní podle slovenského premiéra Roberta Fica Evropskou unii, která je podle něj na vedlejší koleji už několik let a musí se vzpamatovat. Fico to řekl v dnešní rozhlasové diskusi. Opět tvrdil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, se nechala zneužít na válečný konflikt s cílem oslabit Rusko.
Řekl rovněž, že již nemá zájem o jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým chtěl dříve jednat o přepravě plynu přes její území. Kyjev na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončil poté, co vypršela platnost příslušné smlouvy s Ruskem.
13:10
25. 1. 2025
Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni. V diskusní relaci televize STVR Fico také odmítl výzvu organizátorů uvedených občanských manifestací, aby v zájmu budoucnosti země odstoupil z funkce ministerského předsedy.
Podle Fica vláda neplánuje vystoupení země z EU. Tuto možnost do budoucna minulý týden připustil Ficův stranický kolega a místopředseda sněmovny Tibor Gašpar. Demonstrace za potvrzení proevropského směřování země začali občanští aktivisté svolávat po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu.
12:50
25. 1. 2025
Ruské údery proti Ukrajině zranily za poslední den 10 civilistů, informovaly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila dvě rakety a 46 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.
12:10
25. 1. 2025
Volodymyr Zelenskj podpořil Slováky nespokojené s vládou Roberta Fica. „Bratislava není Moskva. Slovensko je Evropa,“ napsal v příspěvku na sociální síti X. Přesdílel zároveň příspěvek Juraje Rizmana, partnera slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 24. ledna 2025
11:08
25. 1. 2025
Ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení dvou řízených střel Ch-59/69 a také 46 bezpilotních letounů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na dnešek. Dalších 15 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. Celkem Rusové vyslali na Ukrajinu 61 dronů a dvě naváděné střely, stojí v hlášení. Moskva informovala o sestřelení jednoho dronu v noci a dalších 11 během dne.
10:54
25. 1. 2025
Moldavská prezidentka Maia Sanduová přijela na oficiální návštěvu Kyjeva. Návštěva Sanduové přichází v době pokračující energetické krize v Ruskem okupovaném Podněstří. Dodávky ruského plynu do Podněstří byly 1. ledna přerušeny kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ruského plynu.
10:18
25. 1. 2025
Ruský bezpilotní letoun včera v Kyjevské oblasti poškodil devítipatrovou obytnou budovu, informovala regionální vojenská správa. Následkem útoku byly zničené balkony od osmého do čtvrtého patra a rozbitá okna. Žádné oběti na životech nebyly hlášeny. V jiné oblasti způsobily trosky ze sestřeleného dronu požár v průmyslovém objektu.
09:45
25. 1. 2025
Ministerstvo zahraničí Ukrajiny popřelo tvrzení slovenského premiéra Roberta Fica, že Ukrajina je spojena s kybernetickým útokem na slovenskou VZP. „Znovu vyzýváme Roberta Fica, aby přestal hledat imaginární nepřátele na Ukrajině, která je přátelská vůči Slovensku a slovenskému lidu,“ uvádí se v prohlášení.
09:07
25. 1. 2025
SBU zmařila ruský raketový útok na ukrajinský vojenský institut, zatkla kadeta spolupracujícího s FSB. Osmnáctiletá vojenská kadetka byla obviněna z vlastizrady za údajnou pomoc ruským speciálním službám, informovala Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU).
SBU odhalila, že kadetka plánovala poskytnout FSB geolokační údaje o oficiálních univerzitních budovách, v nichž se zdržovali další kadeti, včetně jejích spolužáků.
06:56
25. 1. 2025
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě.
Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat, nic ale nenasvědčuje tomu, že by podobná výjimka umožnila i vojenskou pomoc Ukrajině. Na případné budoucí dodávky zbraní na Ukrajinu stále zbývají asi 3,85 miliardy USD schválené Kongresem. Nyní je na Trumpovi, zda je utratí či nikoli.
06:46
25. 1. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři. Opět se hlásíme s online reportáží z vývoje války Ruska na Ukrajině. Na tom, jak se bude vyvíjet, zavisí také dění v USA, zejména změny v zahraniční politice poté, co se moci chopil 47. prezident Donald Trump.
V noci na dnešek (SEČ) se těsným hlasováním Senátu ministrem obrany stal kontroverzní kandidát Pete Hegseth, bývalý válečný veterán, který je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA.
Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli údajně nedostatečným manažerským zkušenostem a podezřením z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.
Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování a obecně podpora Ukrajiny, nebylo dosud známo.