„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme opět sledovat od zítřejšího rána.

Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese a expanze Číny. Na síti X to dnes uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Washingtonu. Lipavského čekají i schůzky s dalšími kongresmany.

Lipavský se dnes také zúčastnil první konference o transatlantických vztazích pod hlavičkou Globsecu od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „USA potřebují spojence a Evropa je potřebuje také. Musíme být ale tvrdší. Česká vláda vydává na obranu dvě procenta HDP a my jsme připraveni dělat víc,“ řekl podle ministerstva zahraničí Lipavský v projevu.

Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.

O jmenování Mussagalejeva náměstkem ministra regionální a informační politiky informoval gubernátor Denis Pasler. Učinil tak v rámci programu Čas hrdinů. Ten je zaměřen na podporu účastníků války, kterou vede Rusko proti Ukrajině a která trvá už téměř tři roky. Válečná zkušenost se novému náměstkovi podle šéfa regionu bude hodit, protože má mít na starosti i koordinaci společenských organizací při podpoře válečných veteránů a jejich rodin.

 Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom sám francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda. Francouzské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Moskvu ke změně rozhodnutí a uvedlo, že pokud tak neučiní, bude následovat odpověď.

„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.

Americký prezident Donald Trump se podle nepotvrzených zpráv pokusí donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby v rámci mírového plánu souhlasil s příměřím s Ruskem do Velikonoc. Trump, který dlouhodobě tvrdí, že by byl schopen vyjednat ukončení brutální invaze na Ukrajinu během jediného dne, se prý snaží ukončit válku do 100 dnů, informuje britský web Daily Mail. 

O pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu jednali na Ukrajině zástupci ministerstva obrany s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Úřad to uvedl v tiskové zprávě. Tématem byly také nové společné projekty ČR a Ukrajiny na podporu ukrajinské armády. Jak už ve středu informoval Umerov, jde například o výrobu útočných pušek Bren 2, u které bude možné nově využít dánský model financování.

Keith Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, v rozhovoru pro Fox News 6. února odmítl možnost, že by Ukrajina znovu získala status jaderné mocnosti. „Šance, že získají zpět své jaderné zbraně, je někde mezi mizivou a nulovou,“ řekl Kellogg. „Buďme upřímní, oba víme, že se to nestane.“

Jeho poznámky navazují na nedávné komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naznačil, že pokud bude vstup Ukrajiny do NATO nadále blokován, měly by USA poskytnout alternativní bezpečnostní záruky, včetně jaderných zbraní. „Prezident řekl, že jsme vládou zdravého rozumu,“ dodal Kellogg. „Když to někdo navrhuje, zvažte výsledek nebo potenciál - použijte zdravý rozum."

V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.

Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně „parametrů realizace“ projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.

Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Novela nabyde účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Britská vláda si předvolala ruského velvyslance kvůli případu britského diplomata, kterému Rusko loni v listopadu odebralo akreditaci. Dnes o tom informovalo britské ministerstvo zahraničí. Moskva odebrání akreditace a následné diplomatovo vyhoštění zdůvodňovala obviněním ze špionáže.

Britská vláda označila předvolání za odpověď na listopadový incident, který označila za nevyprovokovaný a neopodstatněný. "Spojené království nepřipustí vydírání svých pracovníků tímto způsobem, proto přijímáme reciproční opatření," uvedlo ministerstvo zahraničí. Varovalo rovněž, že pokud Rusko podnikne další kroky, bude to považovat za eskalaci a odpovídajícím způsobem zareaguje.

Návratové centrum, které by mělo ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, by mohlo v Praze vzniknout do června letošního roku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který o vzniku centra minulý týden jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Cílem centra, které už vzniká i v Německu a v budoucnu by mohlo být například i v Polsku, je motivovat uprchlíky, aby se na Ukrajinu vrátili kvůli poválečné obnově.

V centru by podle Rakušana měli pracovat především sami Ukrajinci, ale také například pracovníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tzv. unity huby by měly uprchlíkům nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Ministr doplnil, že zatím není určené, kde se bude centrum nacházet, důležité ale podle něj je, aby šlo o dostupný a důstojný prostor.

Rusko vytváří speciální jednotky zaměřené na bezpilotní systémy. Do roku 2030 plánuje nabrat až 210 000 příslušníků tohoto nového útvaru, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.

Ukrajina i Rusko po celou dobu konfliktu intenzivně investovaly do dronových technologií, které výrazně mění taktiku moderního vedení války. „Jsme si vědomi plánů nepřítele, které předpokládají nábor 210 000 vojáků do 277 vojenských jednotek do roku 2030,“ řekl Syrskyj.

Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.

„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. „Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil,“ napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.

Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.

Kyjev už dříve získal letouny F-16. Ty se staly prvními stíhačkami západní konstrukce poskytnutými zemi, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi.

Za šest měsíců bojů v ruské Kurské oblasti dosáhly ruské ztráty téměř 40 000 osob, více než 16 000 ruských vojáků bylo zabito, informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly během operace údajně také zajaly 909 ruských vojáků.

„Kurská ofenzíva zůstává příkladem náhlých, asymetrických a úspěšných akcí ukrajinských obranných sil, které jim umožnily způsobit těžké ztráty přesile nepřítele a převzít iniciativu na bojišti,“ dodal generální štáb.

Obrazem: Ruští vojáci navrácení v rámci výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem

Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Novinářům to dnes řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz, detaily neuvedl. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.

O možnosti dovážet ruský plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream hovořil slovenský premiér Robert Fico při své lednové návštěvě Turecka. Později ale upozornil na stávající vytíženost této přepravní trasy. Slovensko má smlouvu s Gazpromem o dodávkách plynu do roku 2034. Kontrakt počítá s tím, že Rusko plyn dopraví na Slovensko. Ferencz řekl, že SPP tuto smlouvu nevypoví.

Ruské útoky v několika ukrajinských regionech zabily během uplynulého dne nejméně jednoho civilistu a zranlly 24 osob, informovaly regionální úřady.

Rusko přes noc vypustilo okolo 77 bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 56 dronů nad devíti oblastmi. 18 dalších bylo ztraceno, aniž by způsobily škody.

Ázerbájdžán dodá Ukrajině humanitární pomoc ve výši 1 milionu dolarů v podobě zařízení na podporu energetické sítě země, oznámila kancelář ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva.

Obrazem: Pohřeb obětí ruského útoku na obytnou budovu v Poltavě z 1. února

Ukrajinské drony útočily také v Rostovské a Astrachaňské oblasti, informovaly úřady v těchto regionech. Nikomu se podle nich nic nestalo. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila celkem 28 ukrajinských bezpilotních letounů.

Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Dnes o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že na letišti ruská armáda skladuje drony typu šáhed a vypouští je z něho k útokům proti ukrajinskému území. Využívá jej ale i pro údržbu letounů podílejících se na bojových operacích v ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Primorsko-Achtarsk leží na východním pobřeží Azovského moře.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Spojené státy musejí udělat první krok ke zlepšení vztahů s Ruskem poté, co mu roky nenaslouchaly a vedly chybnou politiku s cílem dosáhnout „strategické porážky“ Moskvy. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Založit zahraniční politiku na potřebě „dosáhnout s Bílým domem dohody za každou cenu“ by podle něho bylo chybou.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na nejhorší úrovni za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá bezmála tři roky. Reuters ale píše, že od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se ruský prezident Vladimir Putin o novém americkém prezidentovi vyjadřuje jako o chytrém a pragmatickém člověku. Řekl, že by se s Trumpem rád brzy sešel.