„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:32
24. 5. 2024
Bývalý šéf ukrajinské daňové služby Roman Nasirov byl propuštěn z vazby na kauci 55 milionů hřiven (asi 1,4 milionu USD), informoval protikorupční soud.
20:52
24. 5. 2024
Ukrajinské síly získaly „bojovou kontrolu“ nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc podnikly vpád do severních částí Charkovské oblasti, uvedl ve svém dnešním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters. Zelenskyj dnes centrum napadeného regionu a druhé největší ukrajinské město Charkov navštívil.
„Našim vojákům se nyní podařilo převzít bojovou kontrolu nad pohraniční oblastí, kterou vstoupili ruští okupanti,“ citovala agentura Zelenského slova.
20:36
24. 5. 2024
Spojené státy připravily pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci, jehož hodnota se odhaduje na 275 milionů dolarů (přes šest miliard korun), oznámilo dnes americké ministerstvo obrany. Veřejný seznam dodávaných položek tvoří především různé druhy munice, včetně střel do raketometů HIMARS nebo naváděné letecké munice.
20:17
24. 5. 2024
Ukrajinské ozbrojené síly obdržely od Německa další systém protivzdušné obrany IRIS-T, napsal Der Spiegel. To znamená, že Ukrajina má nyní čtyři systémy Iris-T středního dosahu a jeden systém Iris-T krátkého dosahu, uvedla publikace.
The Ukrainian Armed Forces have received another IRIS-T air defense system from Germany - Der Spiegel
This means that #Ukraine now has four medium-range Iris-T systems and one short-range Iris-T system, the publication said. pic.twitter.com/C9ovnQSKTk
Obrazem: Provozovna největší ukrajinské tiskárny zničená při čtvrtečním ruském raketovém útoku
19:12
24. 5. 2024
Ukrajina odmítla přijmout některé zastaralé bojové tanky Leopard 1A5 z Dánska a Německa kvůli četným závadám, uvedla dánská televizní stanice DR s odvoláním na dokumenty dánského ministerstva obrany.
Od září loňského roku bylo dodáno pouze 20 tanků, uvádí DR. Po jejich převzetí a kontrole Ukrajina zjistila, že 18 z 20 obdržených tanků má drobné závady nebo poruchy a dva mají „vážnější závady“, uvádí se v dokumentech.
18:36
24. 5. 2024
Ruské síly zaútočily 24. května na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a zranily tři lidi, informoval gubernátor Serhij Lysak.
18:27
24. 5. 2024
Neformální setkání ministrů Severoatlantické aliance je v Praze na programu ve čtvrtek a v pátek. Ministr zahraničí USA Antony Blinken bude v Evropě od úterka, přičemž nejdříve má v plánu návštěvu Moldavska. Kdy přesně přicestuje do Česka, nebylo z oznámení americké diplomacie jasné.
Blinkenův náměstek James O'Brien podle agentury Reuters sdělil novinářům, že na ministerské radě budou pokračovat přípravy na summit NATO, který se v červenci uskuteční ve Washingtonu. Dodal, že USA neočekávají, že by spojenci na summitu přizvali Ukrajinu do aliance, očekávat ovšem lze nové projevy podpory zemi bránící se třetím rokem ruské agresi.
18:17
24. 5. 2024
Podle estonských představitelů Rusové ve čtvrtek časně ráno z řeky odstranili 24 z 50 plovoucích bójí, které mají zajistit, aby se lodě nedostaly do cizích vod na řece Narvě.
„Pohraniční incident je součástí provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch na námořní a pozemní hranici v pobaltské oblasti,“ uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Takové akce jsou nepřijatelné,“ dodal.
17:46
24. 5. 2024
Americký ministr zahraničí Antony Blinken příští týden navštíví Českou republiku, kde se zúčastní jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO. Také bude v Praze se svým českým protějškem Janem Lipavským a dalšími českými činiteli mluvit o podpoře Ukrajiny či o posílení energetické spolupráce, oznámila dnes podle agentury Reuters americká diplomacie.
Neformální setkání ministrů Severoatlantické aliance je v Praze na programu ve čtvrtek a v pátek. Kdy přesně Blinken do Česka přicestuje, nebylo ihned jasné.
17:02
24. 5. 2024
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil dnes v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Slovy o legitimitě Zelenského narážel Putin už poněkolikáté na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.
16:21
24. 5. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Agentuře Reuters to sdělily čtyři ruské zdroje, podle kterých je šéf Kremlu zároveň připraven bojovat dál, pokud s takovým návrhem Kyjev a jeho západní spojenci nebudou souhlasit.
Ukrajina opakovaně uvádí, že přímo s Putinem vyjednávat nebude, a že její podmínkou pro příměří je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně Ruskem anektovaného Krymského poloostrova. Stovky kilometrů dlouhá frontová linie nyní protíná Ukrajinu od ústí Dněpru do Černého moře na jihu po část řeky Oskil na severovýchodě, u hranic s Ruskem. Jde zhruba o 18 procent ukrajinského území.
16:12
24. 5. 2024
Ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi a k usnadnění navigace. Tallinn i Evropská unie krok Ruska odsoudily, informoval dnes zpravodajský server BBC News.
Podle estonských představitelů Rusové ve čtvrtek časně ráno z řeky odstranili 24 z 50 plovoucích bójí, které mají zajistit, aby se lodě nedostaly do cizích vod. „Pohraniční incident je součástí provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch na námořní a pozemní hranici v pobaltské oblasti,“ uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Takové akce jsou nepřijatelné,“ dodal.
15:42
24. 5. 2024
Obrazem: Ministři zahraničí USA a Ukrajiny Antony Blinken a Dmytro Kuleba se poklonili památce padlých v Kyjevě.
15:36
24. 5. 2024
Kreml chystá návštěvu prezidenta Vladimira Putina v Severní Koreji, uvedla dnes agentura RIA Novosti. Přesný termín oznámí později. Vztahy obou zemí se od ruského útoku na Ukrajinu před více než dvěma lety výrazně utužily, Pchjongjang patří k největším podporovatelům Moskvy. Severokorejský vůdce Kim Čong-un Rusko navštívil loni.
„Prezident Putin obdržel pozvání k oficiální návštěvě Severní Koreje. Tato návštěva se v současné době připravuje. Termín této cesty včas oznámíme,“ citovala agentura AFP mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
15:21
24. 5. 2024
Kyjevský soud 24. května rozhodl, že oligarcha Ihor Kolomojskij musí zůstat ve vazbě do 22. července s alternativou kauce ve výši 1,96 miliardy hřiven (49 milionů USD), uvedla agentura Unian.
15:02
24. 5. 2024
Pražský magistrát dovolí pěti radnicím využít v letošním roce peníze, které nestihly utratit loni. Jedná se o finance, které byly určeny na pomoc ukrajinským uprchlíkům. V součtu jde o zhruba 10,89 milionů korun. Nejvyšší částku převede z loňského na letošní rok radnice Prahy 4. V noci na dnešek to schválili pražští zastupitelé. Peníze radnice využívají ve spolupráci s Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF).
O ponechání peněz v rozpočtu na letošek požádaly magistrát radnice. Nejvíc si nechá Praha 4, a to zhruba 5,85 milionu korun. Druhou nejvyšší částku převede do letoška Praha 13, v jejímž případě jde o 3,73 milionu. Ve zbylých městských částech se částka pohybuje ve statisících korun.
14:41
24. 5. 2024
Ukrajinské drony údajně v noci 19. května na letišti Kuščevskaja v Krasnodarském kraji poškodily ruské stíhačky. Podle leteckého experta Anatolije Chrapčinského, který snímky analyzoval na žádost Rádia Svobodná Evropa, družice Planet Labs zaznamenala poškození nejméně dvou stíhaček - Su-27 a Su-34. Ukazují také, že po úderech byla většina stíhaček z tohoto letiště odstraněna.
Ukrainian drones damaged Russian fighter jets
Russian SU-type jets were at the Kushchevskaya airfield in Russia's Krasnodar region on the night of May 19 when Ukraine struck them with drones.
The Planet Labs satellite recorded damage to at least two fighters - Su-27 and Su-34,… pic.twitter.com/FVSeLpjZ7D
Ukrajinské síly zastavily ruské jednotky v oblasti Charkova a vedou protiútoky, uvedl na briefingu v Kyjevě zástupce Hlavního operačního ředitelství ukrajinského generálního štábu Ihor Prochorenko.
13:49
24. 5. 2024
Pro Česko je důležité, aby se mezivládní konference s Ukrajinou a Moldavskem, která formálně zahájí jednání o přistoupení k EU, uskutečnila do konce června. Jak vyplývá z informací zdrojů ČTK, konference by se mohla uskutečnit buď v úterý 25. června, nebo ve středu 26. června v Lucemburku. Belgické předsednictví ale na jejím uspořádání stále ještě pracuje.
Začít přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem doporučila Evropská komise už loni v říjnu. Následně to schválil prosincový summit EU. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí jednomyslně schválit znovu celá sedmadvacítka. A je na zemi, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy nyní na Belgii, aby pak svolala mezivládní konferenci.
13:18
24. 5. 2024
Setkává se Vladimir Putin v Bělorusku vedle Alexandra Lukašenka také se svým někdejším ukrajinským spojencem, prezidentem Janukovyčem? „Letadlo Viktora Janukovyče přiletělo do Běloruska. Ve 12:50 jeho letadlo Dassault Falcon 900C (RA-09617) přistálo na letišti Homel. Naposledy byl Janukovyč v Bělorusku v březnu 2022,“ hlásí běloruský disidentský projekt Hajun. Janukovyč v čele Ukrajiny skončil v únoru 2014 v souvislosti s událostmi majdanu.
Putina uvítal Lukašenko včera večer.
Viktor Yanukovych’s plane arrived in Belarus. At 12:50, his plane Dassault Falcon 900C (RA-09617) landed at Homiel airport. The last time Yanukovych was in Belarus in March 2022. pic.twitter.com/TWQHm0NTNz
Ruské ministerstvo obrany podle ruských blogerů odvolalo velitele 20. armády generálporučíka Suchraba Achmedova, upozornili analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Zprávu o Achmedovovi ruským médiím potvrdil Vladimir Rogov z ruských okupačních úřadů na Ukrajině a také list RBK, který se odvolává na nejmenovaný zdroj. Achmedov měl podle ruských blogerů pověst „řezníka“, který nehledí na vlastní ztráty, což se projevilo například v bojích o Vuhledar. Rogov dal jeho odvolání do souvislosti se slibem nového ministra obrany, že bude šetřit životy ruských vojáků.
Podle ISW je 20. armáda nyní zapojena do útočných operací ve směru na město Lyman, které se nachází na severu východoukrajinské Doněcké oblasti. Dříve neuspěla při ruské ofenzívě v Charkovské a Luhanské oblasti.
12:01
24. 5. 2024
„Ruská armáda vede vážnou a obtížnou válku s Ukrajinci. Kdyby byli Rusové dost silní na to, aby porazili Ukrajince na jeden zátah, už by to udělali,“ prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán v pravidelném rozhlasovém vystoupení.
„Nepovažuji za logické, že Rusko, které nedokáže porazit ani Ukrajinu, by najednou přišlo a spolklo celý západní svět,“ řekl Orbán. „Šance na to je extrémně malá.“ Premiér rovněž uvedl, že zmínky o ruské hrozbě považuje za předehru pro hlubší zapojení Západu do války na Ukrajině. „Pravděpodobnost, že by někdo - nejen Rusko, ale kdokoliv - se nyní rozhodl napadnout země NATO, je mimořádně malá, a proto odkazy na 'ruskou hrozbu' vykládám spíše jako manévr Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války,“ prohlásil Orbán podle ruského serveru Lenta.ru.
10:55
24. 5. 2024
Za poslední den ztratil protivník 1240 lidí a k tomu mj. 13 tanků, 27 obrněných vozidel, 42 dělostřeleckých systémů či 56 cisteren, náklaďáků a dalších podpůrných vozidel, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
10:20
24. 5. 2024
Soud ve Vladivostoku dnes zamítl odvolání proti vazbě amerického vojáka, kterého na začátku měsíce zadržely ruské úřady kvůli obvinění z krádeže. Ve vazbě tak poddůstojník Gordon Black zůstane nejméně do 2. července, informovala agentura Interfax.
„Rozhodnutí vladivostockého okresního soudu z 3. května týkající se Gordona Blacka zůstane beze změny,“ uvedl soudce. Black u odvolacího soudu ujišťoval, že nemíní z Ruska uprchnout a že chce v zemi nadále žít se svou družkou, která je současně poškozenou v případu krádeže. Voják prohlásil, že k vycestování ani nemá peníze. Black se už dříve podle ruských médií k činu doznal a spolupracuje s vyšetřovateli.
Policie čtyřiačtyřicetiletého Američana zadržela ve Vladivostoku 2. května pro podezření z okradení ženy, s níž navázal milostný vztah. Do Ruska přicestoval s jednorázovým vízem. Americká média uvedla, že Black dříve sloužil v Jižní Koreji a po ukončení turnusu bez povolení nadřízených odcestoval do Ruské federace.
09:21
24. 5. 2024
První skupina ukrajinských pilotů absolvovala výcvik na amerických letounech F-16, řekla Erin Hanniganová, mluvčí arizonské Národní gardy, na jejíž základně v Tucsonu se cvičili. Teď míří do Evropy ve výcviku pokračovat, uvedla pro Politico. Víc detailů, ani třeba počet pilotů, nepřiblížila.
08:34
24. 5. 2024
Vladimir Putin včera večer přiletěl do Minsku, hned na letišti ho uvítal běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
08:04
24. 5. 2024
Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) podle energetické společnosti ČEZ zakázal ruskému Gazpromu pokračovat v soudním řízení proti české firmě v Rusku. Důvodem je to, že spor firem má výhradně řešit mezinárodní arbitráž. ČTK to dnes večer sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Ruská plynárenská společnost letos v dubnu požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české společnosti pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
„Společnost ČEZ požádala Tribunál ICC o vydání předběžného opatření, které by zakázalo Gazpromu pokračovat v tomto ruském soudním řízení. Tribunál naší žádosti vyhověl, a tím potvrdil, že spory mezi uvedenými společnostmi se mají řešit v arbitráži u ICC, nikoli před ruskými soudy,“ řekl Kříž.
07:23
24. 5. 2024
Dvě osoby zabil v noci na dnešek ukrajinský raketový útok na Ruskem okupovaný poloostrov Krym. Informoval o tom Sergej Aksjonov, šéf ruské okupační správy, kterého citovala agentura Reuters. K útoku došlo nedaleko Simferopolu, hlavního správního střediska Krymu.
Aksjonov na síti Telegram dodal, že další ukrajinská střela zasáhla prázdnou budovu nedaleko města Alušta na černomořském pobřeží Krymu.
06:15
24. 5. 2024
Dobré ráno, šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Maljuk uvedl, že Ukrajinci vybavili námořní drony Sea Baby raketomety Grad. SBU podle něj takto vybavená bezposádková plavidla použila poprvé loni v prosinci. Informovala o tom agentura Interfax-Ukrajina nebo server Ukrajinska pravda, který zveřejnil fotografii zbraně.