„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
21:10
11. 10. 2025
Srbský prezident Aleksandar Vučić si postěžoval novinářům, že jej zklamala ruská nabídka: místo dlouholetého kontraktu na plyn Rusko navrhlo srbské straně jen smlouvu do konce letošního roku, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na Vučičova vyjádření podle serveru Informer.
„Nabídli nám smlouvu na plyn do Nového roku. Je to pro nás velkým zklamáním, chtěli jsme smlouvu alespoň do května,“ řekl prezident. Tvrdil, že Američané mu řekli, že by sankce proti NIS zrušili, pokud by jim ústně slíbil, že NIS znárodní. To však prý odmítl.
19:57
11. 10. 2025
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků z výcviku v Záporoží.
17:29
11. 10. 2025
Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.
Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.
17:06
11. 10. 2025
Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.
16:11
11. 10. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.
15:04
11. 10. 2025
Ukrajinské drony dlouhého doletu ráno zasáhly rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice ležící na jih od Uralu, uvedl nejmenovaný zdroj v SBU. Ufa platí za jedno z největších center petrochemického průmyslu v Rusku a zásobuje mimo jiné armádu, uvádí RBK Ukrajina. Po dnešním útoku podle předběžných informací vypukl požár v místě zařízení na zpracování surové ropy. Zdroj v SBU uvedl, že šlo o třetí útok ukrajinské rozvědky v Baškortské autonomní republice za poslední měsíc. Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v posledních měsících způsobily nedostatek pohonných hmot v některých ruských regionech a zdražování benzinu.
13:11
11. 10. 2025
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.
12:23
11. 10. 2025
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr, zvolen za Spolu) v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to dnes napsal na síti X.
„Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru,“ zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
12:15
11. 10. 2025
V Kramatorsku v Doněcké oblasti, městě ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.
09:41
11. 10. 2025
Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku utrpěl zranění jeden člověk.
O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem. Drony na vozidla podle něho útočily opakovaně, nejdříve na samotné techniky, pak v době, kdy jim na pomoc přijeli záchranáři.
Ruské drony v noci na dnešek útočily také na Oděsu, odkud se ozývaly výbuchy. Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že na město útočilo 15 až 18 bezpilotních letounů. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper vyzval obyvatele, aby šli do krytů. Dnes ráno pak na telegramu napsal, že nepřítel útočil na energetickou a civilní infrastrukturu v regionu. Jeden člověk utrpěl zranění. Ujistil, že jakmile to bezpečnostní situace umožnila, vyrazili záchranáři a opravárenské čety do práce, aby mohly být obnoveny dodávky elektrické energie.