„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc!
21:42
17. 1. 2025
Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.
Tusk si pochvaloval vztahy mezi Polskem a Británii, které označil za blízké a dobré, a hovořil o důvěře mezi zeměmi v „těžkých časech geopolitické nejistoty, radikálních změn a války“ u polských hranic. Ruská válka proti Ukrajině je stále hlavním tématem rozhovorů mezi politickými vůdci, uvedl Tusk. V otázce podpory napadené země bude Varšava s Londýnem podle polského premiéra úzce spolupracovat.
21:15
17. 1. 2025
Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
„Kluci, jste hrdinové! Jsme na vás hrdí, jste nejlepší lidé Ruska!“ volali na odsouzené diváci, kterým se podařilo dostat do soudní síně pouze na vynesení rozsudku. „Co by se dalo říci, vše dopadlo podle očekávání,“ poznamenal k novinářům Lipcer. „Díky všem, kdo přišel,“ dodal Kobzev. Soud vyzval všechny přítomné k odchodu ze síně vzápětí poté, co kdosi vykřikl: „Hanba juntě!“, dodala Mediazona. Policie podle portálu zadržela čtyři novináře a jednoho diváka, které posléze propustila bez sepsání protokolů a bez vysvětlení. Nicméně si od nich vyžádala písemné objasnění, proč k soudu přijeli.
19:31
17. 1. 2025
Prezident Vladimír Putin a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali dohodu o partnerství mezi Ruskem a Íránem.Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, napsala agentura AP. Podle listu Kommersant úmluva, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně.
Podle agentury Interfax ve smlouvě stojí, že pokud bude jeden ze signatářů napaden, druhý nepomůže agresorovi, ale bude podporovat urovnání sporů na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Dále se ve smlouvě hovoří mimo jiné o spolupráci v oblasti energetiky včetně té jaderné. Moskva a Teherán také chtějí vytvořit platební systém nezávislý na třetích zemích.
18:29
17. 1. 2025
Putinova válečná ekonomika běží na výpary, tvrdí komentátor pro The Kyiv Independent. Krize se podle něj prohlubuje ve vícero směrech: inflace roste, vládne nedostatek pracovních sil, docházejí rezervy a zhoršují se technologické možnosti. „Do podzimu 2025 může dojít ke kritickému rozpočtovému schodku,“ uvádí.
18:24
17. 1. 2025
Bidenova administrativa tajně financovala ukrajinský průmysl dronů, uvádí prestižní americký server The New York Times a ukrajinský Kyiv Independent.Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odtajnila dříve nezveřejněné snahy o podporu ukrajinského průmyslu dronů, včetně finančních prostředků ve výši 1,5 miliardy dolarů zaslaných v září 2024, informoval 17. ledna The New York Times s odkazem na anonymní úředníky. Američtí zpravodajští důstojníci údajně pomáhali při zlepšování schopností ukrajinských dronů a pomáhali navrhovat novou generaci dronů určených k revoluci v moderní válce.
17:46
17. 1. 2025
Velvyslanectví Francie, Německa a Spojených států na Slovensku se ve společném prohlášení ohradili proti výrokům místopředsedy slovenské sněmovny Andreje Danka, že jejich země vytvářejí konflikty mezi středoevropskými státy.
Danko během nedávné návštěvy Moskvy v rozhovoru s ruskou státní tiskovou agenturou TASS tvrdil, že konflikty mezi Slováky, Čechy, Poláky a Maďary vytváří Západ: „Němci, Francouzi a Američané se radují, vydělávají na tom,“ uvedl.
„Komentáře pana Danka jsou nekorektní a nepravdivé a neodrážejí přátelské vztahy, které má Slovensko s ostatními členy EU a se svým americkým partnerem,“ napsali velvyslanci v prohlášení, které ambasády zveřejnily na sociální síti.
16:37
17. 1. 2025
Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka se dnes sešel v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým mimo jiné jednal o energetice. Šimečka to oznámil na sociální síti X a v tiskové zprávě PS. Uvedl také, že slovenský premiér Robert Fico je v Kyjevě vítán a může tam přijet vyjednávat. Reagoval tak na Zelenského dřívější výzvu adresovanou Ficovi, aby dnes přicestoval do Kyjeva jednat o pozastavených dodávkách plynu z Ruska přes ukrajinské území.
Zelenskyj na síti X diskuzi se Šimečkou označil za konstruktivní a uvedl, že Ukrajina je připravena se Slovenskem vést vzájemně výhodný dialog o energetice.
„Důležitá schůzka s prezidentem Zelenským. Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky. Je připravená jednat. Přesně k tomu nyní vyzývám Roberta Fica,“ napsal na sítí X Šimečka.
Friday. Expected one Slovak leader, but met another. I had a good meeting with Slovak parliamentarians, led by @MSimecka. Our discussion was very concrete and constructive.
Ukraine is grateful to the people of Slovakia for their support. We are ready for an open and mutually… pic.twitter.com/znm2w36jiD
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 17. ledna 2025
15:57
17. 1. 2025
Nejméně 12 Indů sloužících v ruské armádě bylo zabito, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí. Podle něj v ruské armádě nadále slouží 18 indických občanů, přičemž 16 z nich Rusko označilo za pohřešované.
15:37
17. 1. 2025
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a který zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.
15:36
17. 1. 2025
Rusko zaútočilo na Kryvyj Rih. Podívejte se na aktuální snímky.
13:27
17. 1. 2025
Německý kancléř Olaf Scholz neočekává, že by Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu zastavily vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes na tiskové konferenci po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem. Oba předsedové vlád zdůraznili, že jejich země budou Ukrajině pomáhat v obraně proti ruské agresi, jak dlouho to bude nutné.
13:15
17. 1. 2025
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský hostitel Vladimir Putin dnes v Kremlu zahájili společné jednání, při němž mají podepsat novou dohodu o strategickém partnerství, budící obavy na Západě. Pezeškján podle agentur na začátku schůzky označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a zdůraznil strategický význam vztahů Teheránu s Moskvou.
Vztahy Ruska s Íránem se utužily poté, co Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev a Západ obvinily Teherán, že poskytl Rusku stovky dronů přímo útočích na cíl, což Moskva a Teherán popíraly. V Rusku se mezitím rozběhla výroba dronů íránské konstrukce.
12:41
17. 1. 2025
Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Další lidé jsou zraněni, oznámil dnes na sociální síti Telegram Serhij Lysak, který stojí v čele správy Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny. Ruský útok poškodil vzdělávací zařízení a obytné domy, uvedl gubernátor, který zveřejnil záběry z místa zpustošeného výbuchem.
11:58
17. 1. 2025
Největší ruská banka Sberbank v loňském roce zvýšila čistý zisk o 4,6 procenta na rekordních 1,56 bilionu rublů (374 miliard Kč). Hospodaření banky podpořil růst firemních půjček a vysoké úrokové sazby, které na konci roku dosáhly 21 procent. Banka to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky jsou podle ruských účetních standardů.
11:17
17. 1. 2025
Nastal čas zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, uvedl dnes ve státním rozhlase maďarský premiér Viktor Orbán. EU se podle něj bude muset přizpůsobit nové éře, až se zvolený americký prezident Donald Trump vrátí do Bílého domu, a měla by si vytvořit vztahy s Ruskem nepošramocené sankcemi, prohlásil Orbán podle agentury Reuters. Od Trumpova prezidentství si šéf maďarské vlády, která má velmi komplikované vztahy s Bruselem, slibuje zlatou éru americko-maďarských vztahů, poznamenala agentura.
10:10
17. 1. 2025
Ukrajina i v noci na dnešek čelila náletům 50 ruských dronů, ruská vojska také odpálila dvě rakety Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad 11 oblastmi země 33 dronů, dalších devět dronů se zřítilo a jeden odletěl směrem do Rumunska, uvedlo ukrajinské letectvo podle médií.
09:04
17. 1. 2025
Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti dnes informoval nezávislý server Mediazona.
Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
07:57
17. 1. 2025
Rumunsko uvedlo, že jeho vzdušný prostor byl v noci na dnešek narušen při ruském dronovém útoku na Ukrajinu. Odstartovaly kvůli tomu dvě stíhačky. Pravděpodobná zóna dopadu dronu se nachází v blízkosti hranic mezi Rumunskem a Ukrajinou u města Tulcea, oznámilo podle agentur ministerstvo obrany v Bukurešti.
07:36
17. 1. 2025
07:22
17. 1. 2025
Ruský prezident Vladimir Putin svou politikou a invazí na Ukrajinu usiloval o obnovení Varšavské smlouvy. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Joe Biden v rozhovoru, který v noci na dnešek odvysílala stanice MSNBC. Podle Bidena Rusko zaznamenalo v bojích velké lidské ztráty, které končící americký prezident odhadl na více než 670 000 zraněných či mrtvých vojáků. Údaj nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.