„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
20:50
12. 10. 2024
Rusko zažilo v září nejkrvavější měsíc od začátku války s Ukrajinou. Ztráty na frontě dosáhly průměrně 1271 mužů denně, vyplývá ze statistik, na které upozornil britský Daily Mail. Rusko pokračuje v taktice „mlýnku na maso“, do bojů posílá obrovské množství lidské síly. Snaží se tím opotřebovat ukrajinské obranné pozice. Rusko v posledních měsících postupuje, ovšem za cenu obrovského množství obětí, na což analytici upozorňovali již dříve. Celý článek čtěte ZDE.
20:15
12. 10. 2024
Ruské jednotky podle webu Hromadske útočily v Doněcké oblasti. Útok zabil dva lidi a deset dalších zranil, informovala krajská prokuratura. Dron podle prokuratury zasáhl civilní auto a zabil 19letého řidiče. Ruská armáda navíc zaútočila na vesnici Kurachivka. Při útoku utrpěl smrtelná zranění 84letý senior.
19:48
12. 10. 2024
Írán poslal do Ruska dva satelity vyvinuté íránskou soukromou firmou, které má vynést na oběžnou dráhu ruská vesmírná loď. Na svých internetových stránkách o tom dnes informovala íránská polooficiální tisková agentura Tasnim.
Jeden ze satelitů je určen pro mapování a druhý pro komunikaci. Podle agentury Tasnim představuje vypuštění satelitů důležitý mezník v historii íránského vesmírného průmyslu, protože jde o první významný počin íránského soukromého sektoru v tomto odvětví.
19:25
12. 10. 2024
Ukrajina sestřelila ruský letoun SU-34. Podle informací, které se objevují u válečných blogerů, nepřátelské letadlo sestřelily stíhačky F-16. Ty Ukrajina dostala v posledních měsících.
18:34
12. 10. 2024
Rusko podle Kyiv Independent přemístilo stíhačky MiG-31 do Běloruska. Podle webu to vyvolává obavy ohledně posílení obrany a také směr možných nových úderů na Ukrajinu.
16:52
12. 10. 2024
Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel letos v únoru, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a válce na Ukrajině. Ukazují to úryvky z jeho pamětí, které vyjdou v angličtině pod názvem Patriot: a Memoir (Patriot: Paměti) 22. října a které v pátek a dnes zveřejnil časopis The New Yorker a list The Times.
"Strávím zbytek svých dnů ve vězení a zemřu tady," napsal si Navalnyj v ruském vězení do deníku v únoru 2022, dva roky před svou smrtí. "Nebude se s kým rozloučit. Všechny narozeniny se budou slavit beze mě. Nikdy neuvidím svá vnoučata. Nebudu součástí rodinné historie. Nebudu na žádné fotce," zapsal si o měsíc později.
VIDEO
Video se připravuje ...
15:35
12. 10. 2024
Republikánský kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump by se lépe než jeho soupeřka z Demokratické strany Kamala Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině i s konfliktem mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Myslí si to lidé v těch amerických státech, kde často bývají těsné volební výsledky. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ), a to na základě průzkumu, který si nechal udělat. Harrisová ale vede ve více těchto nerozhodnutých státech.
14:13
12. 10. 2024
Polský premiér plánuje kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl. Požádá Evropskou unii, aby opatření schválila.
13:16
12. 10. 2024
Bývalý prezident Donald Trump je po svém odchodu z Bílého domu v čilém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S šokujícími informacemi přišel ve své knize investigativní novinář Bob Woodward. Politici spolu podle knihy vedli až sedm telefonických hovorů, sahají až do doby po vpád Ruska na Ukrajinu. Podle knihy, která nese název „Válka“, také Trump pomohl Putinovi uprostřed pandemie covidu v roce 2020 poslat testovací sady. Celý článek čtěte ZDE.
12:21
12. 10. 2024
Tři zraněné včetně dvanáctileté dívky si vyžádal ruský útok na civilní dům v Záporoží. Rusové útočili i v Chersonu.
💔 Russia attacked Zaporizhzhia, private house and production premises of enterprises were damaged. 3 people were injured, including 12-year-old girl.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 24 z 28 ruských dronů, které okupanti vyslali v noci, uvedlo ukrajinské letectvo.
10:23
12. 10. 2024
Na území Ruské federace zaútočilo v noci na dnešek 47 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že všechny byly sestřeleny, píše na svém webu deník Ukrajinská pravda.
09:45
12. 10. 2024
Ukrajinské síly dnes zasáhly sklad pohonných hmot v Luhanské oblasti, která leží na východě země a kterou okupuje Rusko. Sklad měl mimo jiné pokrývat potřeby ruské armády. S odkazem na sdělení ukrajinské armády o tom informuje agentura Reuters.
„Tento objekt sloužil ke skladování ropy a ropných produktů, které byly dodávány mimo jiné pro potřeby ruské armády. Na území objektu byl zjištěn požár,“ uvedl ukrajinský generální štáb na komunikační platformě Telegram.
08:42
12. 10. 2024
Tohle jsou aktuální ruské ztráty podle ukrajinského ministerstva obrany. Přesnost čísel není možné ověřit.
"The smallest deed is better than the greatest intention." John Burroughs
Předseda americké sněmovny a lídr republikánské většiny Mike Johnson se nechal slyšet, že není nakloněn další pomoci Ukrajině. „Nemám chuť na další financování Ukrajiny a doufám, že to nebude nutné,“ uvedl.