„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
19:36
6. 11. 2025
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
17:39
6. 11. 2025
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU.
16:59
6. 11. 2025
Kvůli ruskému útoku se bez elektrického proudu ocitlo osm uhelných dolů v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, v podzemí tou dobou bylo 2595 horníků. Informovalo o tom dnes na telegramu ukrajinské ministerstvo energetiky, podle kterého pracovníci šachet a záchranáři zorganizovali evakuaci horníků, která stále pokračuje. Podle prvotních informací nebyl nikdo zraněn.
„Rusko pokračuje ve svém energetickém teroru. Další úder ohrozil životy tisíců horníků. Rusko nadále bojuje proti civilistům,“ uvedla ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. „Taktika Rusů je jasná - nechat Ukrajince v zimě bez světla a tepla,“ dodala.
16:02
6. 11. 2025
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Tyto informace potvrdilo polské ministerstvo energetiky. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
„Pracujeme s našimi partnery - Američany, Slováky, Ukrajinci - na možnostech dovážet americký plyn s cílem podpořit energetickou bezpečnost v regionu,“ uvedlo polské ministerstvo energetiky. Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
14:29
6. 11. 2025
Evropská unie dnes vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby, a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Informovala o tom agentura Reuters. Brusel se tak vyjádřil v době, kdy jaderné velmoci začínají zmiňovat možnost testů svých jaderných zbraní. „EU vyzývá Rusko, aby se zdrželo jaderných hrozeb, a všechny aktéry, aby se vystříhali kroků, které by mohly spustit nové závody ve zbrojení,“ cituje agentura vyjádření mluvčího Evropské komise.
14:06
6. 11. 2025
Několik politiků strany Alternativa pro Německo (AfD) se v nadcházejícím týdnu chystá na návštěvu Ruska. Cestu, jejíž součástí je mezinárodní konference uskupení rozvojových ekonomik BRICS v Soči, strana zdůvodňuje nezbytností zintenzivnit vztahy s Moskvou, informovala dnes agentura DPA. AfD, kterou německá kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou, je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Do Soči se chystají poslanci Spolkového sněmu Steffen Kotré a Rainer Rothfuss. Kotré byl v minulém volebním období předsedou parlamentní skupiny, která měla na starosti vztahy s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Na konferenci, která se bude věnovat vztahu BRICS a Evropy, vystoupí Rothfuss s přednáškou. Kromě nich podle agentury DPA pojede do Ruska také předseda saské organizace AfD Jörg Urban a pravděpodobně i europoslanec AfD Hans Neuhoff.
13:37
6. 11. 2025
Lotyšsko předalo Ukrajině dalších 21 kolových obrněných transportérů Patria 6x6. Vozidla převzal ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal při návštěvě lotyšské vojenské základny Ádaži, informovala dnes agentura DPA. Lotyšsko tak letos Ukrajině postupně předalo všech dohromady 42 slíbených obrněných transportérů. Podporuje tím ukrajinskou obranu proti ruské útočné válce.
„Předání Patrií demonstruje naše přátelství, partnerství a ochotu přispět co nejvíce,“ řekl lotyšský ministr obrany Andris Sprüds. Lotyšsko podle něj vždy z celého srdce podporovalo Ukrajinu a nadále v tom pokračuje. Šmyhal za dodávku obrněných vozidel poděkoval a zdůraznil, že navzdory dronům a dalším novým technologiím hrají konvenční zbraňové systémy i nadále klíčovou roli. Vozidla jsou podle něj efektivní součástí výzbroje a zachraňují životy vojáků.
13:36
6. 11. 2025
Americká herečka Angelina Jolie na Ukrajině navštívila regiony v blízkosti fronty. V Chersonské a Mykolajivské oblasti navštívila zdravotnický personál, rodiny a dobrovolníky, potvrdila dnes humanitární organizace Legacy of War Foundation.
Během své návštěvy se Jolie seznámila s tím, jak byly zdravotnické a vzdělávací instituce v jižních frontových oblastech Ukrajiny přesunuty do zpevněných podzemních prostor, aby mohly pokračovat ve své práci, uvedla organizace v tiskové zprávě.
10:51
6. 11. 2025
Nejméně osm raněných si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na město Kamjanske, oznámil šéf správy Dněpropetrovské oblasti Ukrajiny Vladyslav Hajvanenko. Po ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země byla hospitalizována zraněná 37letá žena, uvedli ukrajinští záchranáři.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 135 dronů, z nichž se podařilo 108 zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy 27 dronů na 13 místech. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zničení 75 ukrajinských dronů nad ruskými regiony a anektovaným Krymem. O případných škodách či celkovém počtu útočících bezpilotních letounů se nezmínilo.
10:16
6. 11. 2025
Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.
Bočarov informoval, že v noci na dnešek v regionu jednotky protivzdušné obrany odrážely rozsáhlý dronový útok. Zasažen byl 24podlažní dům ve Volgogradu, kde bylo poškozených několik balkonů a vyražena skla z oken okolních bytů. Úlomky zasáhly 48letého muže, který svým zraněním podlehl.
08:57
6. 11. 2025
Evropská unie se chystá dále zpřísnit vízová pravidla platná pro občany Ruska a pro většinu z nich ukončit vydávání víz pro opakovaný vstup do schengenského prostoru. Informuje o tom server Politico s odvoláním na nejmenované unijní činitele.
Brusel po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 Rusům ztížil možnost získávat schengenská víza, když zrušil dohodu o zjednodušení vízového režimu. Nově by měli získat povolení pouze pro jednorázový vstup. Výjimka by se podle Politica vztahovala na humanitární důvody a lidi, kteří mají i občanství některé ze zemí EU.
07:02
6. 11. 2025
V Pokrovsku, o které v posledních dnech svádí tvrdé boje ukrajinská armáda s ruskými invazními silami, zůstává asi 1200 civilistů a jejich evakuace je prakticky nemožná. Podle serveru RBK Ukrajina to dnes řekl Dmytro Petlin, zástupce správy východoukrajinské Doněcké oblasti, v níž město leží.
Průmyslový Pokrovsk, který býval také důležitým dopravním uzlem, měl před začátkem ruské invaze na Ukrajinu asi 60.000 obyvatel. „Podle údajů, které poskytly místní úřady, je nyní v širším okolí města 1800 lidí a v samotném Pokrovsku 1200 civilistů,“ řekl Petlin. Dodal, že odvážet lidi z města není skoro možné, protože situace tam je vážná.
