„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek naše zpravodajství z války na Ukrajině končíme. Čerstvé zprávy opět přineseme v úterý ráno, dobrou noc.
21:47
3. 6. 2024
Od začátku války na Ukrajině bylo zničeno 15 tisíc ruských obrněných bojových vozidel, uvedlo na síti X ukrajinské ministerstvo obrany. Tvrzení o ztrátách nelze v současné době ověřit.
Number of the day! 15,000 russian armored combat vehicles have been destroyed since the beginning of the full-scale invasion. More to come! pic.twitter.com/7EddbCX3vr
V ruské televizi opět došlo k jaderným výhrůžkám. Tentokrát s nimi přišel takzvaný ruský vojenský expert Konstantiv Sivkov, vyhrožoval jaderným útokem a genocidou Polsku.
Russian expert Konstantin Sivkov on Russian state TV threatens with a nuclear strike on Poland and genocide of the Polish people.
Unfortunately, in Europe many politicians still support these people. And many countries still trade with the Russians who dream of European genocide pic.twitter.com/yteojdWlw8
Podívejte se na záběry z Novomykhailivky, kde se ukrajinskému letectvu podařilo zlikvidovat několik kusů ruské těžké techniky a vojáků.
West of Novomykhailiivka, the AFU repelled a Russian mechanized attack. The town is still a gray zone. Several pieces of heavy equipment and personnel were taken out. pic.twitter.com/YoB2TtZKop
Manželky mobilizovaných Rusů, které dnes klečely před ministerstvem obrany, protože žádaly schůzku s nedávno jmenovaným šéfem resortu Andrejem Belousovem, se ministra nedočkaly, napsal vpodvečer portál Astra. Podle jedné z účastnic akce, která se agentuře Reuters představila jako Paulina, policie žádnou z účastnic protestu nezadržela.
19:54
3. 6. 2024
Oleksandr Petrakovskij, ukrajinský novinář ze serveru Ukranews.com, je pohřešovaný. Stalo se tak poblíž města Časiv Jar v Doněcké oblasti po výbuchu minometného granátu v zákopu, kde se novinář ukrýval s ukrajinskými vojáky.
19:29
3. 6. 2024
Ruské ministerstvo financí zvedlo odhad letošního rozpočtového deficitu. Nově počítá se schodkem 2,12 bilionu rubů (asi 539 miliard Kč), tedy 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto dříve uváděných 0,9 procenta HDP. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozpočtových změn, které vláda dnes předložila parlamentu. Výdaje Moskvy rostou a příjmy z ropy a plynu klesají.
Rusko od zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně zvýšilo výdaje na obranu a bezpečnost. To vedlo ke dvěma po sobě jdoucím ročním schodkům přesahujícím tři biliony rublů, tedy asi dvě procenta HDP. Země je financovala vnitřními půjčkami a čerpala také ze svého národního fondu bohatství.
18:56
3. 6. 2024
Mírový summit, který se bude konat v půlce června ve Švýcarsku a který bude řešit osud Ukrajiny, bude za USA reprezentovat viceprezidentka Kamala Harrisová, oznámil dnes Bílý dům.
18:14
3. 6. 2024
V Polsku zatkli od prosince 18 lidí v souvislosti s činností ruských a běloruských tajných služeb. Podle deníku Gazeta Prawna to dnes uvedl polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak, podle něhož jde o podezření z plánování sabotáží nebo jiných nepřátelských akcí. Agentura AP poznamenala, že mezi zadrženými je i muž, jenž je podezřelý ze zapojení do plánů na atentát na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
17:58
3. 6. 2024
Rusko by časem mohlo znovu spustit Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou na jihovýchodě Ukrajiny obsadilo, ale sdílí názor mezinárodních pozorovatelů, že nyní by to mohlo být nebezpečné. Uvedl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Informují o tom agentury AP a Reuters.
„Samozřejmě mají v úmyslu v určitém okamžiku obnovit provoz. Nechystají se tuto jadernou elektrárnu vyřadit z provozu. Takže to je to, co vyvolává potřebu vést diskusi,“ řekl Grossi na tiskové konferenci ve Vídni, kde zasedá rada guvernérů MAAE.
17:40
3. 6. 2024
Itálie pravděpodobně pošle Ukrajině druhý systém protivzdušné obrany SAMP/T v reakci na žádost Kyjeva o větší pomoc při odrážení ruských raketových útoků. S odvoláním na zasvěcené zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
Francouzsko-italský systém, známý také jako Mamba, je jediným systémem evropské výroby, který poskytuje ochranu proti balistickým střelám. S dosahem zhruba 100 kilometrů dokáže sledovat desítky cílů a až deset naráz jich zasáhnout.
17:14
3. 6. 2024
Do Litvy se snažil dostat vlak z Běloruska, na kterém bylo nakreslené písmeno Z, které používají ruští vojáci na Ukrajině. Země vstup tomuto vlaku zamítla, informuje kanál Nexta.
A train car with the letter Z was not allowed to enter Lithuania from Belarus
LTG Cargo employees, while inspecting the train that arrived at the Kene checkpoint from #Belarus, noticed the letter Z on one of the wagons.
K budově ruského ministerstva obrany dnes přišly manželky a matky mobilizovaných Rusů, žádají schůzku s novým šéfem resortu Andrejem Belousovem. Ženy na snímcích drží transparenty, na kterých mimo jiné požadují návrat svých blízkých.
Ostorožno, novosti napočítaly před budovou ministerstva obrany 12 žen, nejméně tři z nich dorazily i s dětmi. „Prosím, vraťte tátu domů,“ je vidět na jednom z transparentů. Na místě je podle záběrů také několik policistů a přistavený je minimálně jeden policejní anton. Akce má zatím pokojný průběh, informuje portál. Podle serveru Mediazona policisté vyzvali ženy, aby se rozešly, a začali jim kontrolovat doklady.
Později média informovala, že k ženám přišel pracovník ministerstva obrany v důstojnické uniformě. Ony si mu stěžovaly na zacházení s vojáky, problémy ve službě a na časově neomezenou povahu mobilizace. On jim řekl, že aby se muži mohli vrátit domů, je potřeba vyhláška, která v tuto chvíli neexistuje, píše Ostorožno, novosti. Pracovník ministerstva podle nich také prohlásil, že ženy přišly před ministerstvo speciálně proto, aby je natočily opoziční telegramové kanály a „rozkolébaly loďku“. Požádal je, aby se na ministerstvo obrátily předepsaným způsobem, ale nakonec začal hlášené problémy sepisovat. Podobné akce někdy policie vyhodnotí jako nepovolený protest a rázně zakročuje.
A group of women staged a rare protest outside the Russian Defense Ministry building in Moscow on Monday, demanding the return of their loved ones drafted to fight in Ukraine and a meeting with new Defense Minister Andrei Belousov.
Organizace Post Bellum vybírá 20 milionů korun na vybavení pro dvě polní nemocnice na Ukrajině. Lidé mohou do sbírky přispívat na portálu Donio.cz. Peníze budou určeny na nemocniční přístroje a nástroje, ale také třeba na sanitky, obrněné záchranářské vozidlo nebo pozemní dron pro přepravu raněných či materiálu v těžko přístupném terénu.
Obě nemocnice se nacházejí v Doněcké oblasti přibližně 15 až 20 kilometrů od linie bojů. Jedná se o menší polní nemocnice, které se tak často nestávají terčem útoků. Díky tomu mohou velmi rychle poskytnout nejnutnější odbornou první pomoc, a zachraňují tak podle organizátorů sbírky i desítky životů denně.
15:38
3. 6. 2024
„Chceme vyčlenit přes tři miliardy zlotých (přes 17 mld. Kč) na kyberštít, který bude garantovat bezpečnost Polska a Poláků. Bude provádět pravidelné bezpečnostní kontroly a budovat odolnost na úrovni kritické infrastruktury,“ ohlásil polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
Jde mj. o reakci na hybridní hrozby z Ruska. V pátek hackeři narušili web Polské tiskové agentury (PAP), na jejích stránkách se objevila lživá zpráva, že Polsko mobilizuje. „Systém se ubránil,“ dodal Gawkowski. „Díky novinářům a redakcím, že jednají zodpovědně a takové informace prověřují.“
Před dvěma týdny probíral zrovna takové hrozby na jednání ministrů EU o digitalizaci. „Bylo tam jasně řečeno, že dnes je Polsko v první linii kybernetické války s Ruskem. I když se takové útoky zaměřují na různé země, většina se jich odehrává v Polsku,“ uvedl vicepremiér.
14:39
3. 6. 2024
Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím troskotají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Informoval o tom list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Čína podle zdrojů požaduje cenu v blízkosti silně dotovaných cen plynu na ruském domácím trhu. Chce se navíc smluvně zavázat k nákupu objemu plynu odpovídajícího pouze zlomku celkové kapacity plynovodu, která má činit 50 miliard krychlových metrů ročně.
„Čína by mohla potřebovat ruský plyn ze strategických důvodů jakožto bezpečný zdroj dodávek nezávislý na námořních trasách, které by mohl ovlivnit námořní konflikt kolem Tchaj-wanu nebo Jihočínského moře,“ uvedl šéf organizace Carnegie Russia Eurasia Center Alexander Gabujev. „Aby se to však vyplatilo, potřebuje Čína opravdu velmi nízkou cenu (plynu) a flexibilní závazky,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že Rusko a Čína dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
14:05
3. 6. 2024
Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté zadrželi čtveřici na pražském letišti, uvedli dnes na sociální síti X. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.
Video incidentu, které natočil jeden z dobrovolníků se v neděli objevilo na X.
Russians attacked Ukrainian volunteers in the Czech Republic
This was reported by a representative of the volunteer organization "Prague Maidan". The incident took place on Staromestske Square in the center of Prague.
Webové stránky některých ruských vládních úřadů jsou dnes částečně nedostupné. Důvodem je porucha komunikační sítě, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na ruský úřad Roskomnadzor, který mimo jiné dohlíží na telekomunikace a informační technologie.
„Centrum pro monitoring a správu veřejné komunikační sítě eviduje částečnou nedostupnost některých vládních stránek. Předběžným důvodem je porucha na jednom z úseků páteřní komunikační sítě. Provádíme analýzu,“ uvádí se ve zprávě Roskomandzoru.
Rusko, které má od své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 špatné vztahy se Západem, čelilo v posledních týdnech obvinění z kyberútoků na evropské země včetně Česka či Německa. Moskva své zapojení odmítla.
13:14
3. 6. 2024
Za poslední den ztratil protivník 1270 lidí, 14 tanků, 22 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v pravidelném hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
12:39
3. 6. 2024
Jeden člověk zemřel a další dva utrpěli zranění, když ruská armáda v noci na dnešek několika raketami zaútočila v okolí obce Slobožanske jihovýchodně od Charkova. Podle Oleha Syněhubova, šéfa vojenské správy této oblasti u hranic s Ruskem, střely zasáhly rekreační areál.
Syněhubov na svém telegramovém účtu napsal, že Rusko na toto místo udeřilo nejméně pěti raketami. Zemřel jeden civilista, další muž a jedna žena utrpěli zranění. Domy v rekreačním areálu byly poničeny. Server Ukrajinska Pravda napsal, že Rusové zřejmě raketami S-300 zasáhli osadu Dačne a že o život přišel 45letý muž, který se tam kvůli válce přistěhoval z Doněcké oblasti.
11:24
3. 6. 2024
Ruská reakce na ukrajinské útoky na vojenské objekty v Rusku, hlavně radary včasné výstrahy, může být asymetrická, varuje náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Není to poprvé, co se režim v Kyjevě pokusil narušit normální fungování důležitých částí naší vojenské infrastruktury, včetně těch, které se týkají strategické sféry. Tyto pokusy zastavíme,“ řekl Rjabkov. Obvinil Spojené státy, že Ukrajinu „neustále pobízí k takovým provokativním akcím“.
V uplynulých týdnech se podle ukrajinských médií terčem útoků dronů ukrajinské tajné služby staly radarové stanice v Orsku v Orenburské oblasti a předtím v Krasnodarském kraji. Ruská média o významnějších škodách neinformovala. Minulý týden Moskva uvedla, že její protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské drony poblíž města Armavir, kde se nachází významná radarová stanice. Všechna tato zařízení jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket.
11:00
3. 6. 2024
Rusko v květnu zvýšilo vývoz plynu potrubím do Evropy meziročně o 39 procent, uvedl Reuters. Gazprom tak už letos dodal 13 miliard metrů krychlových.
10:31
3. 6. 2024
Německo nevylučuje, že Ukrajina nad ruským územím nasadí jím dodané systémy Patriot k ničení letounů nesoucích rakety. V televizi ARD to v neděli řekl Christian Freuding, šéf pracovní skupiny pro koordinaci pomoci pro Ukrajinu na německém ministerstvu obrany.
Německo před několika dny povolilo Ukrajině, aby zbraně, které jí dodává, používala proti cílům na území Ruska. Toto dlouho očekávané rozhodnutí přišlo krátce poté, co podobné povolení zaznělo i ze Spojených států. Washington Kyjevu povolil používat zbraně dodané z USA k ochraně Charkovské oblasti.
09:54
3. 6. 2024
„Nad Českem probíhala fakt mimořádná letecká operace, různé taktické úkoly, hodně letadel, hodně vojáků, z toho třetina ze zahraničí,“ shrnul květnové letecké cvičení v Čáslavi Lion Effort náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Mj. piloti a další trénovali bojovou činnost během elektronického boje. „Představte si, že jste pilot a někdo vám ruší radiolokátor, radiovou komunikaci i navigaci GPS. S tím vším se naši letci už dneska setkávají na východním křídle aliance,“ popsal na X v prvním vydání svého „tak trochu punkového“ brífinku pro vojáky i veřejnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil na Filipíny, kde jej přijal prezident Ferdinand Romualdez Marcos mladší, známý také jako Bongbong Marcos.
„Jsem Filipínám vděčný za podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, za jasný postoj k ruské agresi proti naší zemi a za podporu důležitých rezolucí OSN. Ukrajina hodlá v letošním roce otevřít v Manile velvyslanectví s cílem posílit dvoustrannou spolupráci,“ tweetuje Zelenskyj a připomíná také zemědělský vývoz na asijské souostroví.
I arrived in the Philippines and met with President @BongBongMarcos for the first time in the history of our bilateral relations.
I am grateful to the Philippines for supporting Ukraine's sovereignty and territorial integrity, for its clear position on Russia's aggression… pic.twitter.com/1MRxTYYfWi
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 3. června 2024
08:22
3. 6. 2024
„Na Staroměstském náměstí skupina Rusů napadla ukrajinské dobrovolníky, kteří prodávali suvenýry a sbírali tak peníze na podporu své válkou sužované země. Někteří Rusové si snad pořád myslí, že jim to tu patří,“tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
06:30
3. 6. 2024
Nedávno byl zatčen vysoce postavený ruský velitel Ivan Popov, který byl údajně u svých vojáků velmi oblíbený. V minulosti kritizoval ruskou armádu, podobně jako například již zesnulý vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin. V Popovově „odstranění“ a určitých zvěstech někteří komentátoři dění na Ukrajině a v Rusku spatřují hrozbu převratu. Celý článek čtěte ZDE.