„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním vzkazu označil útok za „strašný, hloupý ruský teror". „V jejich úderech není žádná vojenská logika, pouze snaha připravit o život co nejvíce lidí," řekl Zelenskyj.

„Rusové znovu úmyslně udeřili tam, kde se vždy pohybuje hodně lidí - na nákupní centrum uprostřed města," uvedl  gubernátor Doněcké oblasti Vadym Filaškin na sociálních sítích. „Tentokrát pomocí 500kilogramové letecké pumy." Podle jeho předběžného odhadu bylo poškozeno asi 30 obchodních stánků a přes 300 bytů v okolních výškových obytných domech.

Ukrajinská záchranná služba podle agentury Reuters později uvedla, že zraněno bylo 27 lidí. Filaškin původně hovořil o 14 zraněných.

Na sociálních sítích kolují záběry s následky ruského útoku v Dobropilji.

🤬Russia struck the “Avrora” store in Dobropillia, Donetsk Oblast, with a glide bomb (KAB).

There is no official information yet. Reports indicate a large number of dead and injured. pic.twitter.com/l3cGlxhzJJ

— NEXTA (@nexta_tv) July 16, 2025

Dva lidé zahynuli a dalších 14 bylo zraněno po shození ruské letecké pumy na nákupní centrum v ukrajinské Dobropillji, oznámil šéf Doněcké oblasti.

Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům. Europol to dnes uvedl v tiskové zprávě. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na akci se podílely i české úřady.

„Při celodenním zásahu jsme 15. července zneškodnili infrastrukturu, která využívala stovky počítačových systémů po celém světě, a identifikovali jsme několik podezřelých, včetně hlavních strůjců sídlících v Ruské federaci,“ uvedly evropské agentury ve společném prohlášení. „Velká část centrální infrastruktury skupiny by měla být offline,“ doplnily.

V ruské Voroněžské oblasti podle tamního gubernátora Alexandra Guseva dnes podlehl těžkým zraněním hlavy muž, který po úterním ukrajinském dronovém útoku skončil v kómatu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později na telegramu uvedl, že při cíleném útoku ukrajinského dronu na osobní automobil ve Volokonovském okrese zahynul jeden muž a druhý skončil s mnohočetnými poraněními od střepin v nemocnici.

Slovensko chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude Bratislava žádat odklad hlasování o 18. balíku sankcí EU vůči Rusku. Vyplývá to z dnešního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica.

Slovensko blokuje přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádá záruky k jiné iniciativě EK, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které se má do konce roku 2027 postupně zastavit dovoz ruského plynu do unie.

Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při dnešním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením svých obav ohledně budoucích dodávek plynu. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie.

Výroky předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o zrušení muniční iniciativy jsou nebezpečné, rušit ji by byla obrovská chyba, řekl dnes na předvolební akci v Brně premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Babišův rozhovor pro agenturu Reuters, ve kterém šéf opozičního ANO řekl, že by vláda pod vedením hnutí v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila. Podobně na Babiše na síti X reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„To, co říká Andrej Babiš, je bohužel nebezpečné. Není to překvapivé, protože muniční iniciativu už několikrát kritizoval,“ řekl Fiala. „To jsou hrozně nebezpečné věci, jednak pro bezpečnost ČR, ale i pro prestiž ČR v zahraničí, protože na české iniciativě se aktivně podílí celá řada dalších zemí, které jsou našimi spojenci,“ dodal. Rušit ji by podle něj byla obrovská chyba.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.

Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.

Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.

Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.

Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno. 

„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná. 

„Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že by vláda pod vedením hnutí ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila.

„Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů,“ dodala ministryně.

Ukrajinský parlament dnes přijal demisi premiéra Denyse Šmyhala. Novou vládu, kterou povede dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenkové a ve které bude Šmyhal ministrem obrany, má schvalovat ve čtvrtek, uvedla ukrajinská média.

Pro přijetí Šmyhalovy demise hlasovalo 261 poslanců, nikdo nebyl proti. Čtyři poslanci se zdrželi a 55 zákonodárců nehlasovalo. Po hlasování následoval aplaus v jednacím sále. „Ministři jsou od nynějška úřadující. Zítra by měli jmenovat nového Šmyhala a dokončit toto manévrování,“ okomentoval jednání a hlasování parlamentu poslanec Jaroslav Železňak. K přijetí premiérovy demise bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů.

„Úspěšná mezinárodní akce Policie ČR (NCTEKK) a BIS. Speciální tým včera zadržel na Ukrajině mladíka podezřelého z loňských výhružných e-mailů stovkám škol v ČR,“ hlásí Bezpečnostní informační služba. „Podle prvotních informací ČR nebyla jediným jeho cílem a útočil v řadě států Evropy. Aktivity zadrženého s největší pravděpodobností financoval aktér z Ruska.“

Na začátku minulého školního roku opakovaně dostaly výhrůžný e-mail stovky škol v Česku i na Slovensku. Autor výhrůžek tvrdil, že jsou ve školních budovách bomby. Policisté tehdy závažnost hrozby označovali za velmi nízkou, žádali také veřejnost, aby sdílením na sociálních sítích výhrůžky nešířila. Slovenská policie sdělila, že případ vyšetřuje jako teroristický útok, za který viníkovi hrozí až doživotí.

Slovenská policie ráno informovala o raziích na různých místech v ukrajinském městě Dnipro s cílem zajistit výpočetní a telekomunikační techniku. K příspěvku také zveřejnila fotografii, na které byl kromě jiných také příslušník Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě české policie (NCTEKK).

Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.

Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.

Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.

Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.

Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.

Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení.

Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.

Přinejmenším sedm zraněných si vyžádal rozsáhlý útok ruských dronů na oblastní město Vinnycja na střední Ukrajině, oznámila zástupkyně šéfa oblastní správy Natalja Zabolotná s tím, že dva zranění jsou ve vážném stavu. Záchranáři upřesnili, že zranění utrpělo osm lidí a že drony zasáhly dva civilní průmyslové objekty a čtyři obytné domy. Ruské drony zasáhly továrnu polské skupiny Barlinek, na kterou zaútočily ze tří stran, uvedl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski s odvoláním na šéfa podniku specializujícího se na výrobu dřevěných podlah. „Zločinná válka Putina se přibližuje k našim hranicím,“ napsal ministr.

Americký prezident Donald Trump dostal od novinářů dotaz, zda za změnu jeho postoje k Ukrajině a Rusku může skutečně první dáma Melania. „Ona je velmi chytrá. Je svým způsobem velice neutrální. Je jakoby jako já. Ráda by, aby přestali umírat lidé,“ odvětil prezident s tím, že on sám není ani na jedné straně, respektive je na straně „toho, aby lidé přestali umírat“. A připomněl smrtelné bombardování měst – aniž označil viníka.

Rusko proti Ukrajině vyslalo 401 dronů, z nichž protivzdušná obrana 198 sestřelila a dalších 145 zneškodnila prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Hlavními terči ruských náletů byla města Kryvyj Rih, Charkov, Vinnycja a Kryvyj Rih. Letectvo připustilo, že 12 blíže neupřesněných lokalit utrpělo zásahy od 57 dronů a jedné balistické rakety.

Při největším útoku na Kryvyj Rih od začátku války, při kterém Rusové použili balistickou raketu a 28 dronů, nebyl nikdo zabit, ale sedmnáctiletý chlapec utrpěl zranění břicha. Lékaři nyní bojují o jeho život, napsal na sociální síti náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul. Při útoku byl podle něj zničen průmyslový podnik, jehož zaměstnanci unikli smrti a zraněním, protože se během poplachu nacházeli v krytech. Ve městě vypuklo několik požárů a jsou škody na infrastruktuře. Do rána hasiči všechny požáry uhasili, až na výjimky byla obnovena i dodávka elektřiny a vody. Škody se podle Vilkula upřesňují během odstraňování následků útoku.

Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 3 tanky, 2 obrněné transportéry, 284 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Policejní tým ČR, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince při vyšetřování bombových výhrůžek školám, uvedla policie SR.

„8 lidí bylo zraněno a hospitalizováno kvůli útoku ruských bezpilotních letounů ve Vinnycké oblasti,“ hlásí ukrajinská služba pro mimořádné situace. „Útok zasáhl dva objekty civilního průmyslu, kde vznikly rozsáhlé požáry, z nichž jeden již byl uhašen. V oblasti byly také poškozeny čtyři obytné domy.“

Při ruských dronových a raketových úderech na Ukrajinu zahynuli u Kupjansku nejméně dva lidé, podle agentury Reuters oznámily místní úřady. Terčem útoků byly mimo jiné i Charkov či Kyjev.

U Kupjansku, který čelí ruským útokům po několik měsíců, zabíjely drony. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov řekl, že během 20minutového dronového úderu otřáslo Charkovem nejméně 17 explozí, zraněni byli tři lidé.

Dobré ráno. Americké zbraně jsou již na cestě na Ukrajinu. V úterý večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to podle agentury Reuters prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Řekl také, že za všechny americké zbraně zaplatí Severoatlantická aliance a že USA na Ukrajinu nevyšlou žádné vojáky. 

Trump podle Reuters řekl, že na Ukrajinu už míří některé střely pro systémy protivzdušné obrany Patriot. „Přicházejí z Německa,“ řekl. V pondělí uvedl, že evropské země budou moci nově nakoupenými zbraněmi nahradit ve svých skladech ty, které pošlou na pomoc Ukrajině.