„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.

Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.

„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.

Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.

Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.

Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.

Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.

„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.

Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.

„Mohu oznámit, že jsme k dnešnímu dni prostřednictvím české muniční iniciativy letos na Ukrajinu dodali již jeden milion kusů velkorážové munice,“ ohlásil po dnešním on-line jednání takzvané koalice ochotných premiér Petr Fiala (ODS). Loni pomohla česká muniční iniciativa Ukrajině, jež se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, dodat 1,5 milionu nábojů. Koalice ochotných je skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti agresi.

Český ministerský předseda při dnešní virtuální schůzce ocenil koordinaci postojů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil i viceprezident USA J. D. Vance (Republikánská strana).

Pokud Vladimir Putin po summitu na Aljašce nebude souhlasit s ukončením války na Ukrajině, bude to mít velmi vážné důsledky, řekl podle AP Donald Trump.

Německo uvedlo, že přispěje do mechanismu nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu. Se spojenci bude financovat balík v celkové hodnotě 500 milionů USD (10,4 mld. Kč).

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnešní rozhovor s Trumpem na síti X označil za skvělý. „Jsme jednotní v úsilí o ukončení této strašné války proti Ukrajině a o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Oceňuji vedení Donalda Trumpa a úzkou spolupráci se spojenci. Míč je nyní na Putinově straně,“ uvedl k virtuální schůzce šéf NATO.

Takzvaná koalice ochotných podporující Ukrajinu má před summitem Trump-Putin jednoznačnou shodu na dalším postupu, uvedl po jednání premiér ČR Petr Fiala.

Donald Trump dal při telefonátu s evropskými lídry podle Emmanuela Macrona jasně najevo, že chce při summitu s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině, uvádějí agentury.

Ruské úřady začnou omezovat volání přes aplikaci Telegram, kterou vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov, a aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta.

„V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,“ citoval Interfax vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Majitelé Telegramu i WhatsAppu podle regulátora ignorovali opakované žádosti o zavedení opatření, která by zabránila využívání jejich platforem k aktivitám jako je vydírání a terorismus.

Rusko se dlouho snaží o zavedení tzv. digitální suverenity podporou domácích služeb. Snaha nahradit zahraniční technologické platformy se stala naléhavější poté, co se některé západní společnosti po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stáhly z ruského trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v červnu podepsal zákon, který umožňuje vývoj státní komunikační aplikace propojené s vládními službami, jež se bude jmenovat MAX.

Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.

Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.

Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.

Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.

„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vojska dobyla obce Suvorove a Nykanorivka v Doněcké oblasti. Kyjev se k tomu bezprostředně nevyjádřil.

Před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se premiéři a prezidenti evropských zemí a zástupci institucí Evropské unie radí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společném postoji k dalšímu jednání o míru na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA. Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Videokonference s Trumpem je plánována na 15:00.

První z tří videokonferencí, které zorganizovalo Německo, se kromě německého kancléře Merze a ukrajinského prezidenta Zelenského účastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, polský premiér Donald Tusk, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb. Připojili se také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Cílem virtuální schůzky je sladit noty před jednáním s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem.

Putin a Trump budou v pátek hovořit o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích, uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Trump se s Putinem setká na odlehlé základně v Anchorage na Aljašce.

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti napsal, že bude brzy hovořit s evropskými lídry. Zároveň je označil za skvělé lidi, kteří chtějí, aby byla uzavřena dohoda. Oznámení přichází před chystanou páteční schůzkou Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Ruské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího označilo konzultace požadované evropskými zeměmi ohledně Ukrajiny před setkáním obou prezidentů za nepodstatné.

Ruská a běloruská vojska během zářijového cvičení Západ-2025 procvičí nasazení jaderných zbraní a raket Orešnik, řekl běloruský ministr podle Belta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Berlína, kde se po boku německého kancléře Friedricha Merze zúčastní videokonference s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými premiéry a prezidenty. Cílem jednání je Trumpa před páteční schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přesvědčit, aby neuzavřel dohodu s Moskvou o válce na Ukrajině bez ohledu na zájmy Ukrajinců a Evropanů. Videokonference, která má jednání s Trumpem zhodnotit, se zúčastní i český premiér Petr Fiala, sdělil ČTK Úřad vlády.

Ukrajinští vojáci z 57. motorizované brigády ovládá FPV dron na frontové linii v Charkovské oblasti na Ukrajině. Podívejte se na fotografie níže.

Estonsko vyhostí kvůli porušování sankcí a dalším protistátním trestným činům ruského diplomata, oznámilo dnes ministerstvo zahraničí této pobaltské země. Moskva vzápětí uvedla, že sáhne k odvetě, informují tiskové agentury.

Ruská vojska postoupila u tří obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zatímco ukrajinští obránci přiměli nepřítele k ústupu u jedné z obcí v sousední Záporožské oblasti. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na analytiky z projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na síti X uvedl, že během několika dnů proběhlo více než 30 rozhovorů s partnery a že na Rusko musí být vyvíjen tlak.

Kyjev potvrdil, že Ukrajina v noci zaútočila bezpilotními letadly na ropné zařízení v západním Rusku.

Zelenskyj říká, že ruské denní ztráty jsou třikrát vyšší než ukrajinské. „Například včerejší průměrná čísla: ruské ztráty za den byly asi 1 000, 500 mrtvých a 500 zraněných,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Toto jsou odhady ruských bojových ztrát k 13. srpnu.

Nejméně tři mrtvé – dvě ženy a jednoho muže – si vyžádaly ruské útoky v Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Rusko proti Ukrajině vyslalo během noci 49 dronů a dvě rakety Iskander-M/KN-23, zneškodnit se podařilo 32 dronů a obě rakety, oznámilo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram. Moskva informovala o zničení téměř padesátky ukrajinských dronů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve východoukrajinském Dnipru jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lykašukem. Prvních několik desítek minut jednali v protileteckém krytu kvůli vyhlášenému poplachu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Bild dorazí do Berlína. Připojí se k německému kancléři Friedrichu Merzovi na videokonferenci s evropskými politiky a prezidentem USA Donaldem Trumpem.

Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom dnes úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.

„Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie,“ uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. „Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin si v úterý telefonoval se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a informoval ho o plánovaných jednáních, která tento týden povede s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na Kreml.

Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Půjde o dvoustrannou schůzku.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.

„Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie,“ uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. „Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen,“ dodal.