„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
21:39
21. 6. 2024
Ukrajinské síly zastavily ruský postup směrem k obci Borove v Charkovské oblasti, informoval dnes mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov.
⚡️ Ukrainian forces stall Russian advance in direction of Kharkiv Oblast's Borova, military says.
The Ukrainian military has stalled Russian advances in the direction of Borova in Kharkiv Oblast, Ukrainian military intelligence spokesperson Andrii Yusov reported on June 21.…
Ukrajina chce uspořádat druhý globální mírový summit do konce roku 2024, řekl dnes Ihor Žovkva, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře, v rozhovoru pro Interfax-Ukraine.
⚡Ukraine wants to hold another peace summit by end of year, official says.https://t.co/3MxCggbttE
Ukrajinští vojáci sledují fotbalový zápas mezi Ukrajinou a Slovenskem. Podívejte se na aktuální snímky.
17:46
21. 6. 2024
Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Pětačtyřicetiletý Vladyslav tráví většinu dní ve svém bytě, z jehož oken často dalekohledem vyhlíží na ulici, kde u vstupu do metra důstojníci zastavují kolemjdoucí muže a kontrolují, zda v souladu s novým zákonem aktualizovali své údaje na vládním webu. Jde o první krok před možným povoláním do armády, popisuje NYT.
„Bojím se, že nedostanu dostatečný výcvik, přesunou mě blíž k frontě a zemřu nesmyslně,“ popsal 28letý webdesignér Mykyta ze Lvova. Jeho strach sdílí někteří vojenští analytici, kteří uvádí, že ukrajinským jednotkám často chybí potřebný výcvik.
16:47
21. 6. 2024
Růst spotřeby alkoholu v Rusku dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 8 let, píše deník The Times. Podle analýzy státních statistik nakupovali v roce 2023 Rusové starší 14 let v průměru 8 litrů čistého alkoholu na hlavu. Takový růst je připisován „psychologickému napětí“ v důsledku války.
Alcohol consumption growth in Russia has reached the highest level in the last 8 years - The Times
According to the analysis of state statistics, in 2023, Russians over the age of 14 bought an average of 8 liters of pure alcohol per capita, which has not been observed since… pic.twitter.com/WezKZkerrM
Německo zadrželo trojici lidí, kterou podezřívá z toho, že pro cizí tajnou službu shromažďovala informace o jisté osobě z Ukrajiny. Dnes to oznámil úřad generálního spolkového státního zástupce, který upřesnil, že zadržení jsou občany Ruska, Arménie a Ukrajiny.
Trojici mužů zadržela policie ve středu ve Frankfurtu nad Mohanem, ve čtvrtek pak předstoupili před vyšetřujícího soudce Spolkového soudního dvora. Nyní jsou ve vazbě. „Obvinění jsou podezřelí z činnosti pro zahraniční tajnou službu,“ uvedl úřad generálního spolkového státního zástupce.
Zatykač uvádí, že muži přicestovali do Německa na žádost nejmenované cizí tajné služby, aby zde získávali informace o jisté osobě z Ukrajiny, která v zemi žije.
15:13
21. 6. 2024
Bývalý gubernátor ruské Kirovské oblasti Nikita Belych po odpykání trestu opustil vězení. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na právního zástupce. Někdejší pravicový politik a kritik Kremlu, jemuž dělal poradce zemřelý ruský opozičník Alexej Navalnyj, byl zatčen v roce 2016 za údajnou korupci.
Podnikatel Belych byl jedním z mála politiků z demokratického tábora, kteří po roce 2009 stáli v čele některé z ruských správních oblastí. V roce 2016 byl zatčen, když se údajně pokusil přijmout úplatek. Obvinění popřel, ale byl odsouzen k osmi letům vězení za korupci.
14:21
21. 6. 2024
„Miliony Ukrajinců, generace našich lidí, uskutečňují svůj evropský sen. Ukrajina se coby plnoprávný člen evropského společenství vrací do Evropy, kam po staletí patří,“ uvítal prezident Volodymyr Zelenskyj avizované zahájení přístupových jednání s EU. Zároveň pogratuloval Moldavsku k „významnému kroku k naší společné budoucnosti“. „Společně EU posílíme,“ napsal.
13:06
21. 6. 2024
„Podle Putina Rusko nezačne o míru jednat, dokud současná vláda a prezident Ukrajiny nerezignují a nedojde k předání moci. Další nesmyslná výmluva, proč neskončit tu šílenou agresi,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Podle Putina Rusko nezačne o míru jednat, dokud současná vláda a prezident Ukrajiny nerezignují a nedojde k předání moci. Další nesmyslná výmluva, proč neskončit tu šílenou agresi. Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.
— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) 21. června 2024
11:57
21. 6. 2024
Členské státy EU formálně schválily vyjednávací rámce pro přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference bude příští úterý.
11:39
21. 6. 2024
Polská prokuratura zabývající se bojem proti organizovanému zločinu podala tento týden k soudu v Krakově obžalobu na dva ruské občany, kteří údajně pracovali pro ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Hrozí jim deset let vězení, informuje dnes server onet.pl.
Oba Rusy zadržela polská kontrarozvědka loni v srpnu kvůli tomu, že ve Varšavě a Krakově rozšiřovali materiály propagující wagnerovce. Andrej G. a Alex T. se podle obžaloby podíleli na činnosti cizí zpravodajské služby a byli členy mezinárodní ozbrojené organizace, jejímž cílem je páchat teroristické činy.
„Obžalovaní rekrutovali polské občany a cizince žijící v Polsku k žoldnéřské službě zakázané mezinárodním právem,“ uvedla prokuratura. V souvislosti s tím vylepili několik nálepek, prostřednictvím kterých se zájemci mohli bezprostředně zkontaktovat s dalšími lidmi odpovídajícími za nábor nových členů do Wagnerovy skupiny. Podle polských vyšetřovatelů tito dva Rusové také pracovali ve prospěch ruských tajných služeb, protože se podíleli na hybridní válce. To spočívalo v propagandistických aktivitách „s cílem destabilizovat politickou situaci a uškodit Polsku“, uvedla prokuratura.
10:52
21. 6. 2024
Ukrajinská armáda v noci na dnešek zaútočila na čtyři ruské ropné rafinerie, radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky v Brjanské oblasti a na okupovaném Krymu, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.
Terčem ukrajinských útoků se staly tři rafinerie v Krasnodarském kraji a jedna v Astrachaňské oblasti. Ukrajinská armáda podle generálního štábu prý úspěšně udeřila i na místa v Krasnodarském kraji, kde ruská armáda skladuje útočné drony typu Šáhed a kde je připravuje k nasazení. Cílem se staly také výcvikové budovy a komunikační body pro bezpilotní letouny. „V důsledku bojových operací byla zaznamenána řada explozí a požárů s následnou detonací,“ uvedl generální štáb a dodal, že zjišťuje informace o následcích útoků.
09:47
21. 6. 2024
Největší ruská banka Sberbank otevře příští týden 46 poboček v ukrajinských regionech, které Moskva v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem anektovala. Hlavním akcionářem banky je stát.
Ruský prezident Vladimir Putin anektoval ukrajinské regiony – Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast – v září 2022 po referendech, která Ukrajina označila za zfalšovaná. Řada zemí tento krok považuje za nezákonný.
09:15
21. 6. 2024
„Rusové zaútočili na Charkovskou oblast pomocí salvových raketometů MLRS, dělostřelectva, minometů a bezpilotních letounů, zraněn byl civilista,“ informuje Národní policie Ukrajiny o včerejších a dnešních útocích. „Vyšetřovatelé dokumentují následky válečných zločinů.“
09:01
21. 6. 2024
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.
Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Belgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.
08:25
21. 6. 2024
Jihokorejské ministerstvo zahraničí si na dnešek předvolalo ruského velvyslance, aby tak vyjádřilo protest proti podpisu bezpečnostní dohody mezi Ruskem a Severní Korejí. Náměstek šéfa jihokorejské diplomacie Kim Hong-kjon ruskému velvyslanci Georgiji Zinovjevovi sdělil, že podle Soulu vojenská spolupráce s KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a má negativní dopad na vztahy mezi Ruskem a Jižní Korejí. Podle Jonhap Kim ruského diplomata také zřejmě informoval o dalších krocích jihokorejské vlády.
07:33
21. 6. 2024
Vladimir Putin věnoval během návštěvy KLDR diktátorovi Kim Čong-unovi luxusní ruský vůz Aurus. Společně se vystřídali i při jeho řízení, jak ukazují zveřejněné fotky z návštěvy ruského prezidenta v Severní Koreji, ke které došlo po dlouhých 24 letech.
07:24
21. 6. 2024
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí.
07:05
21. 6. 2024
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk informoval, že Rusové na Ukrajinu vyslali v noci na dnešek čtyři řízené střely Ch-59/Ch-69. „Všechny sestřelila protivzdušná obrana v Kirovohradské a Chersonské oblasti,“ uvedl Oleščuk na Telegramu.
06:58
21. 6. 2024
Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali. Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od místních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC, podle níž se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.
Krasnodarský kraj se nachází na jihozápadě Ruska u Azovského a Černého moře, nedaleko ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.
Později hlásil odrážení ukrajinského útoku pomocí dronů také Rusy dosazený gubernátor Sevastopolu na Krymu Michail Razvožajev. „Podle předběžných informací byly sestřeleny už čtyři drony,“ uvedl podle TASS a dodal, že nikdo nebyl zraněn.
06:48
21. 6. 2024
Rusko v noci na dnešek hlásilo masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. Informovala o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle ruské státní agentury TASS utrpělo zranění celkem šest lidí. Dva z nich při tom, co ruské úřady označily jako pád ukrajinského dronu na území Ilské ropné rafinerie u Krasnodaru. Později ruské úřady hlásily odrážení vzdušných útoků u Sevastopolu na anektovaném Krymu.
„Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy uvedl, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli podle něj zraněni v rafinerii, kde vypukl požár. Ten už byl uhašen, píše ruská agentura.