„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, čerstvé zpravodajství z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno. Dobrou noc.
21:41
1. 4. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.
21:20
1. 4. 2024
Devět lidí utrpělo zranění při ostřelování Belgorodu, ruského oblastního města, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou. Město dnes opakovaně ostřelovali ukrajinští vojáci z raketometu RM-70 Vampire české výroby, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podobná tvrzení účastníků rusko-ukrajinského konfliktu nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
20:38
1. 4. 2024
Redaktor České televize na sociální síti X zmínil, že Polsko chce podle informací RMF FM vyjednávat se spojenci v NATO o změně obranné taktiky ve vztahu k raketám, které směřují k aliančnímu území.
„Varšava chce debatovat o možnosti je sestřelit - třeba už nad ukrajinským územím. Takovou možnost chce koordinovat s Kyjevem a najít jednotný postup, protože předpokladem je, že trosky (které mnohdy umí napáchat mnohem větší škody) by dopadly na ukrajinské území,“ uvádí.
🇵🇱❗️Podle zpravodajky RMF FM @Sz_Borginon by nejrůznější zvažované koncepce toho, jak by ono "sestřelování raket" mohlo probíhat, mohli už ve středu a čtvrtek řešit ministři zahraničí zemí NATO v Bruselu. Jejich jednání by podle média mělo sloužit jako podklad pro červencový… https://t.co/yXXS0lneUM
„Dnes jsem uspořádal zvláštní setkání, na kterém jsem diskutoval o práci Ukrajiny s NATO na interoperabilitě a perspektivách letošního roku. Přítomen byl celý náš zahraničněpolitický tým, ministr obrany a celý tým mezinárodní spolupráce,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.
„Letošní rok vyvolává několik zásadních otázek ohledně vztahů mezi Ukrajinou a NATO. To se týká jak washingtonského summitu, tak mnoha dalších aspektů spolupráce. Skutečnou bezpečnost v Evropě lze zaručit pouze s Ukrajinou v NATO,“ dodal.
Today, I held a special meeting to discuss Ukraine’s work with NATO on interoperability and this year's perspectives.
All of our foreign policy team, as well as the Defense Minister and the entire ministry's international cooperation team, were present.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 1. dubna 2024
19:43
1. 4. 2024
Odstraňování nebezpečné munice v Charkově.
18:52
1. 4. 2024
Moskevský soud dnes poslal do vazby desátého podezřelého v případu teroristického útoku na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Jde o tádžického občana Jakubdžoniho Jusufzodu, uvedly tiskové agentury. Jusufzoda podle vyšetřovatelů několik dní před útokem ze své bankovní karty poslal peníze svému společníkovi, aby zajistil ubytování teroristů. Už po zločinu poslal část peněz jednomu z předpokládaných pachatelů. Je obviněn z teroristického činu a hrozí mu doživotí, napsala ruská státní tisková agentura TASS.
K útoku v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí ruské metropole, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a více než 550 raněných, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Moskva se nicméně střelbu snaží spojovat s Ukrajinou, kterou Rusko před více než dvěma roky napadlo, důkazy pro to ovšem nepředložila. Ukrajina zapojení do teroristického útoku odmítla.
17:57
1. 4. 2024
V Kyjevě vznikla pietní zeď k uctění padlých vojáků.
16:37
1. 4. 2024
V okupovaném Starobilsku na východě Ukrajiny dnes vyletěl do povětří automobil i s místním hodnostářem Valerijem Čajkou, jehož Kyjev označil za kolaboranta. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Zprávu potvrdil Vladimir Černěv, Rusy dosazený starosta ukrajinského města, které leží asi 85 kilometrů od Luhanska a které mělo před válkou přibližně 17.000 obyvatel.
Auto vybuchlo asi půldruhé hodiny po poledni poblíž místní pobočky luhanské univerzity. Na místo se dostavili vyšetřovatelé, kriminalisté, záchranáři a příslušníci Ruské gardy, uvedla ruská média.
Záběry z místa činu na sociální síti zveřejnil mluvčí ukrajinské dobrovolnické armády Jih Sergej Bratčuk, uvedl server RBK-Ukrajina.
15:55
1. 4. 2024
Ukrajinská metropole Kyjev od začátku roku čelila náletům více než 180 ruských raket a dronů, uvedla dnes v přehledu zveřejněném na platformě Telegram kyjevská vojenská správa. Ruské síly přitom nasadily i novou hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon). V Charkově na východě Ukrajiny už ruské ostřelování poničilo prakticky veškerou kritickou energetickou infrastrukturu, sdělil ukrajinskému portálu Liga.net v dnes zveřejněném rozhovoru starosta města Ihor Terechov.
Kyjev je v poslední době opět terčem rozsáhlejších náletů. Rusko na město od začátku roku vyslalo 116 řízených střel, 48 dronů a nejméně 12 balistických raket Kinžal a Iskander, vypočítala kyjevská vojenská správa. V pěti případech podle ní na metropoli Rusové útočili nadzvukovými střelami Cirkon.
15:19
1. 4. 2024
Ruský plynárenský gigant Gazprom v březnu zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 4,5 procenta oproti předchozímu měsíci. V meziročním srovnání tyto dodávky vzrostly dokonce o zhruba 26 procent. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své výpočty založené na zprávách Gazpromu o tranzitu přes Ukrajinu a na údajích evropské skupiny pro přepravu plynu Entsog.
Dodávky podle těchto údajů v březnu činily v průměru 88,7 milionu krychlových metrů denně, zatímco v únoru to bylo 84,9 milionu a v loňském březnu 70,3 milionu metrů denně. Celkově Gazprom v letošním prvním čtvrtletí vyvezl do Evropy zhruba 7,74 miliardy krychlových metrů plynu, napsala agentura Reuters.
14:37
1. 4. 2024
Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek.
„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X.
Dnes to jdou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné.
Ukrajina obdržela od Japonska finanční pomoc ve výši 118 milionů dolarů, informuje na sociální síti X The Ukrainian Review. Pomoc je poskytována v rámci projektů Světové banky. „Posílení systému zdravotní péče a záchrana života“ (HEAL Ukraine) a „Oprava bydlení pro obnovu práv a příležitostí lidí“ (HOPE).
🇯🇵🤝🇺🇦 Ukraine received $118 million in financial aid from Japan.
👀 The assistance is provided within the framework of the World Bank projects “Strengthening the Health Care System and Preservation of Life„ (HEAL Ukraine) and “Housing Repair for the Restoration of People's… pic.twitter.com/6TrB8oGOGA
Čtyři osoby zadržené v neděli v ruském Dagestánu se podílely na financování útoku v koncertní hale u Moskvy a dodaly teroristům zbraně, uvedl TASS.
12:15
1. 4. 2024
Výstava vojenské techniky v Kyjevě
11:19
1. 4. 2024
Čína by měla Rusku adresovat „velmi jasné vzkazy“ ohledně války na Ukrajině. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v Pekingu na společné tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wangem I. Ministři rovněž hovořili o potřebě silných ekonomických vztahů mezi Čínou a Francií.
„Očekáváme, že Čína vyšle do Ruska velmi jasné vzkazy,“ řekl Séjourné, když se zároveň vyslovil pro „rovnováhu sil příznivou pro Ukrajinu“. Dodal, že Čína „zjevně hraje klíčovou roli v nezávislosti a respektování mezinárodního práva, což zahrnuje i suverenitu Ukrajiny“.
10:02
1. 4. 2024
V budově kavárny v ruské Voroněži zazněl výbuch, uvedla agentura TASS s tím, že na místo se vydali vyšetřovatelé. O případných obětech neinformovala.
08:36
1. 4. 2024
Ruská armáda podle amerického Institutu pro studium války chystá novou ofenzivu. Zřejmě ji ale spustí jen na jedné frontě kvůli problémům s plánováním a dalším omezením, míní analytici.
08:04
1. 4. 2024
Rusko nahromadilo rakety Kalibr, podle šéfa ukrajinské tajné služby Kyrylo Budanova je může brzy použít proti Ukrajině.
07:15
1. 4. 2024
Dobré ráno, generální štáb ukrajinských obranných sil v pondělí ráno informoval, že ruské raketové útoky si za poslední den vyžádaly několik mrtvých civilistů. Další lidé byli zraněni. Útoky mířily na civilní infrastrukturu v Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Během 768. dne invaze došlo i k 53 střetům pozemních jednotek na frontě.