„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podívejte se na nové snímky Vladimira Putina z návštěvy Ázerbájdžánu.

Rusko poskytne pomoc cizincům, kteří souzní s tradičními ruskými duchovními a morálními hodnotami a naopak odmítají „neoliberální“ postoje vlastní země. Výnos, který takovým občanům jiných zemí pomůže s přesídlením do Ruska, podle agentury TASS potvrdil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu od února 2022, kdy vyslal invazní vojska na Ukrajinu, zintenzivnil boj proti tomu, co nazývá západními hodnotami.

Výnos, dnes zveřejněný v on-line věstníku, umožňuje ve výjimečných případech udělit cizincům a osobám bez státní příslušnosti povolení k dočasnému pobytu, a to bez dokladu potvrzujícího znalost ruštiny, historie nebo základů ruské legislativy. Dekret to označuje za „humanitární pomoc“.

Ukrajinské síly pokračují ve své operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, prohlásil dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v projevu před ukrajinskými velvyslanci.

Kdyby západní partneři dovolili Kyjevu použít střely dalekého dosahu proti Rusku, nebyla by operace v Kurské oblasti nutná, citovala prezidenta agentura Reuters. Zelenskyj také vyzval západní partnery, aby dovolili Ukrajině použít zbraně dlouhého dosahu k zastavení ruského postupu na východě Ukrajiny. „Ukrajina může zastavit postup ruské armády jediným rozhodnutím, které očekáváme od našich partnerů,“ prohlásil podle agentury AFP.

Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.

Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy. „Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí organizaci nadaci amerického herce George Clooneyho a jeho manželky Amal, Clooney Foundation for Justice (Nadace Clooneyových pro spravedlnost), a tím de facto zakázala její činnost v Rusku. Za spolupráci s „nežádoucí organizací“ hrozí v Rusku vězení. Nadace manželů Clooneyových pomáhá obětem porušování lidských práv a vyšetřuje válečné zločiny spáchané na Ukrajině, napsal server Forbes.ru.

„Nadace s hollywoodským rozmachem vede práci zaměřenou na diskreditaci Ruska. Aktivně podporuje falešné vlastence, kteří opustili zemi, členy zakázaných extremistických sdružení a teroristických organizací. Pod pláštíkem humanitárních idejí ‚bojovníci za spravedlnost‘ z Madison Avenue podporují trestní stíhání nejvyššího vedení Ruska a veřejně šíří pseudoodborné posudky na ruské zákony o zahraničních agentech a nevládních organizacích,“ uvedla prokuratura na sociální síti.

Německá vláda dnes odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.

Rusové zintenzivnili útoky v Doněcké oblasti, proto se její obyvatelé museli dnes evakuovat. Podívejte se na nové snímky.

Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Ázerbájdžánu jednal o zemním plynu, uvedl dnes po setkání s šéfem Kremlu jeho hostitel Ilham Alijev. Putin podle ruských médií také vyjádřil zájem Ruska podílet se na urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu.

„V oblasti energetiky jsme podrobně analyzovali situaci, jak v oblasti ropy a plynu, tak elektrické energie. Aktivně spolupracujeme a jsem přesvědčen, že budeme dále koordinovat naši činnost,“ řekl ázerbájdžánský prezident podle agentury TASS.

Ropný sklad v Proletarsku v Rostovské oblasti hoří už druhý den. Zasažen byl v sobotu ráno. Kouř je vidět ze vzdálenosti několik kilometrů. Úřady požádaly obyvatele města, aby omezili venkovní aktivity.

Obyvatelé východoukrajinského města Pokrovsk mají týden, nanejvýš dva, na evakuaci. Napsala to dnes ukrajinská verze Rádia Svoboda s odvoláním na šéfa tamní městské správy Serhije Dobrjaka. K městu se tlačí ruská invazní vojska, která byla minulý týden podle místních úřadů už asi jen deset kilometrů od něj. Z Pokrovsku kvůli tomu odchází stále více lidí, v poslední době ho podle Dobrjaka denně opouští 500 až 600 obyvatel. Úřady dnes vyhlásily povinnou evakuaci dětí a jejich příbuzných z města i okolí.

„K dnešku vše v Pokrovsku funguje, všechny služby... Tedy voda, elektřina, plyn, veřejná doprava, obchody, trhy, banky, soud... Zatím vše funguje. Ale chápeme, že během týdne se (služby) postupně utlumí,“ řekl Dobrjak. Úřady zároveň vyzývaly obyvatele, aby odešli do bezpečnějších míst Ukrajiny, dokud to jde ještě relativně v klidu.

Německo v rámci vojenské pomoci Ukrajině dodalo nový raketový systém protivzdušné obrany IRIS-T SLS, 14 000 kusů munice ráže 155 mm, 10 námořních dronů a další vybavení.

Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, uvedl dnes mluvčí britského ministerského předsedy Keira Starmera v reakci na víkendová slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že podpora ze strany Londýna oslabuje. Informuje o tom agentura Reuters.

Zelenskyj o víkendu poznamenal, že i když britské vedení od začátku války s Ruskem zachránilo tisíce životů, podpora v poslední době „zpomalila“. „Premiér zůstává naprosto rozhodný ve své podpoře Ukrajině,“ reagoval na to Starmerův mluvčí. „Pokud jde o naši podporu, znovu, je neochvějná,“ podotkl také.

Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně čtyři lidi a zranily nejméně 17, včetně dítěte, uvedly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 11 bezpilotních letounů typu Šáhid vypuštěných přes noc ze směrů Kursk a Primorsko-Akhtarsk v Rusku, informovalo letectvo.

V Torecku přišla o život jednasedmdesátiletá penzistka, v Zarične zahynuli tři civilisté ve věku od 61 do 72 let. Šlo o jednoho muže a manželský pár.

S žádostí o milost kvůli službě v cizích ozbrojených silách se zatím na českého prezidenta obrátili čtyři lidé, kteří se po ruské invazi zapojili do bojů na Ukrajině. Dvě z žádostí řešil Petr Pavel, dvě jeho předchůdce Miloš Zeman. Tři případy skončily odložením věci ze strany policie, čtvrtý Pavel předal ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to uvedl odbor komunikace Hradu.

Trestný čin nazvaný „služba v cizích ozbrojených silách“ spáchá podle trestního zákoníku český občan, který „v rozporu s jiným právním předpisem“ – tedy bez souhlasu prezidenta republiky – koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. Hrozí mu za to až pětileté vězení. Dobrovolníci, kteří po únoru 2022 odjeli bez předchozího prezidentského souhlasu bojovat na Ukrajinu, mohou svou situaci řešit následnou žádostí o milost.

Polská společnost Orlen je připravena odmítnout veškerou ropu z Ruska. Stane se to, až se rozšíří potrubní infrastruktura v Česku, řekl šéf Orlenu.

Akcie německých zbrojařských firem dnes dopoledne oslabovaly. Rheinmetall ztrácel tři procenta a vykazoval největší ztrátu v indexu frankfurtské burzy DAX. Akcie výrobců zbraní reagují na sobotní zprávu německého týdeníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS), že ministerstvo financí kvůli rozpočtovým omezením neschválí další žádosti o vojenskou pomoc Ukrajině. Německá vláda dnes vysvětlovala, že zprávy o snížení pomoci jsou nepravdivé.

Ukrajina plní své cíle, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně bojů v ruské Kurské oblasti. Moskva hlásí dobytí další vsi na východě Ukrajiny.

Ukrajinská armáda zničila v ruské Kurské oblasti třetí most přes řeku Sejm, uvádí ruští vojenští blogeři podle serveru Meduza. Ruský vyšetřovací výbor podle propagandisty Vladimira Solovjova potvrdil poškození třetího mostu v regionu. Ukrajinské úřady se zatím nevyjádřily.

Třetí zničený most přes řeku Sejm v Gluškovském okrese se podle Meduzy nachází u vsi Karyž, která leží nedaleko obcí Zvannoje a Gluškovo. Právě u těchto tří míst se nachází jediné tři mosty přes Sejm v tomto okrese, podotkla Meduza. Mosty u Gluškova a Zvanného ukrajinská armáda podle dostupných informací zničila už v předchozích dnech.

Česká společnost NET4GAS, která je v tuzemsku provozovatelem sítě plynovodů, podala kasační stížnost k nejvyššímu soudu Ruské federace proti zákazu pokračovat v řízení s ruskou plynárenskou společností Gazprom Export v zahraničí. S odkazem na arbitrážní spis o tom dnes informovala agentura TASS. Český podnik už dříve uvedl, že se zákazem řídit nehodlá, protože rozhodnutí ruských soudů je podle firmy v rozporu s mezinárodním právem.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Rusko si formálně stěžovalo Německu kvůli vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream. V Moskvě podle vyjádření zástupce ruského ministerstva zahraničí panují obavy, že Berlín vyšetřování uzavře, aniž by identifikoval zadavatele útoku na podmořské plynovody z roku 2022. Informoval o tom dnes server RBK, němečtí představitelé zatím na ruskou stížnost nereagovali.

Oleg Ťapkin z ruského ministerstva zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko v této otázce usiluje o jednání s Německem. Podle jeho vyjádření je totiž možné, že Berlín uzavře vyšetřování jako dříve Dánsko a Švédsko.

Čínský premiér Li Čchiang odcestuje tento týden na návštěvu Ruska a Běloruska, informovalo dnes čínské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Reuters cesta začne v úterý a potrvá do pátku. Na programu má Li mimo jiné schůzku s předsedou ruské vlády Michailem Mišustinem.

Cílem vpádu ukrajinských vojsk do ruské Kurské oblasti je vytvořit tam nárazníkovou zónu, aby ruské síly nemohly přes hranici útočit na Ukrajinu. Ve svém večerním projevu to včera uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP tak poprvé jasně stanovil cíl operace, kterou ukrajinské síly zahájily 6. srpna.

Hlavní úkol ukrajinských sil podle Zelenského nyní spočívá ve zničení co největší části ruského potenciálu napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. Až dosud ukrajinský prezident o vpádu vojsk do Ruska říkal, že cílem operace je ochránit pohraniční obce v Sumské oblasti, které čelily ustavičnému ruskému ostřelování, připomíná AP.

Indický premiér Naréndra Módí se v brzké době chystá na návštěvu Ukrajiny, oznámilo dnes indické ministerstvo zahraničí. Bude to první cesta předsedy indické vlády na Ukrajinu od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko vpádem do sousední země v únoru 2022. V červenci Módí navštívil Moskvu, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle indické diplomacie budou podrobnosti týkající se Módího návštěvy „v Polsku a na Ukrajině“ zveřejněny během dnešního dne. Indická média uvedla, že cesta se s největší pravděpodobností uskuteční do konce měsíce.

Soud v ruském Vladivostoku zamítl odvolání amerického vojáka Gordona Blacka. Ten byl letos v červnu odsouzen téměř na čtyři roky v trestanecké kolonii poté, co byl shledán vinným, že své přítelkyni ukradl 113 dolarů (asi 2500 korun) a vyhrožoval jí smrtí. Dnes o tom informoval soud, který citovala agentura Reuters.

Čtyřiatřicetiletý americký rotmistr byl zadržen 2. května ve Vladivostoku na ruském Dálném východě po hádce se svou přítelkyní Alexandrou Vaščukovou, se kterou se seznámil během pobytu v Jižní Koreji. U soudu odmítl, že by Vaščukové vyhrožoval smrtí, ale přiznal, že je částečně vinen tím, že jí „z nutnosti“ vzal peníze.

Ukrajina i Rusko opět hlásí noční vzdušné údery na své území a sestřely nepřátelských dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala všech 11 ruských dronů, oznámil dnes ráno velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram. Ruské ministerstvo obrany zmínilo sestřelení čtyř ukrajinských bezpilotních letounů. Moskva v těchto hlášeních obvykle neinformuje o dronech, které její protivzdušná obrana nezachytila.

„Protivzdušná obrana zničila čtyři ukrajinské bezpilotní letouny nad územím Belgorodské a Kurské oblasti,“ sdělilo ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS s odkazem na noční vzdušný útok. Gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov ovšem podle stanice BBC hlásil také sestřelení dronu nad jím spravovaným regionem. Zatím nejsou žádné zprávy o případných škodách kvůli padajícím troskám.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze již o více než 600 000 vojáků.

Mezinárodní organizace zabývající se problematikou migrace nyní řeší mimo jiné dlouhodobé hledisko pomoci ukrajinským uprchlíkům a Ruskem napadené zemi jako takové. Až konflikt skončí, bude potřeba do obnovy země zapojit co největší množství lidí. Je tedy potřeba u nich udržovat vazbu na Ukrajinu nebo například na jazyk. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Václav Bálek, vedoucí Stálé mise ČR při Úřadovně OSN v Ženevě.

Válka na Ukrajině je absolutní prioritou z pohledu humanitárních zásahů. Pomoc ale nemůže být na úkor ostatních krizových oblastí, jako je Sýrie, Jemen či Afrika. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí.

Po ruské invazi v únoru 2022 začalo Česko prakticky ihned posílat humanitární pomoc. „Rok 2022 byl trošku ad hoc, kdy jsme i od vlády museli žádat peníze navíc v našem rozpočtu,“ řekl Gandalovič. Od roku 2023 už Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno 500 milionů korun.

Česko kombinuje v humanitární pomoci Ukrajině regionální a sektorový přístup. Zvýšený důraz klade na spolupráci s Dněpropetrovskou oblastí na východě země v blízkosti okupovaných či válkou bezprostředně zasažených oblastí. Sektorově se zaměřuje na energetiku, zdravotnictví, sociální péči či vodohospodářství. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech.

Rusko kvůli nedostatku vojáků v pozemních silách stáhlo vojáky ze Vzdušných a vesmírných sil po celé zemi, včetně radarových stanic včasné výstrahy před jaderným útokem či ze základen strategických bombardérů. Vytvořilo z nich dočasný motostřelecký pluk a ten nasadilo do obrany Kurské oblasti před ukrajinským útokem. Takzvaná hvězdná pěchota už v bojích s Ukrajinci utrpěla první ztráty, napsal investigativní server Važnyje istoriji. Odvolává se na anonymní zdroje i na údaje z otevřených zdrojů.