„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války, informoval Kreml, ukrajinský prezident Zelenskyj označil oznámení za „pokus o manipulaci“ a dodal, že není důvod, proč čekat na příměří do 8. května. 

„Je tu další pokus o manipulaci,“ řekl večer ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně třídenního příměří. Podle něj si chce Putin jen zajistit klid na vojenskou přehlídku ke konci druhé světové války, která se uskuteční 9. května v Moskvě.

Na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že příměří by mělo být reálné a nejen pro vojenskou přehlídku připomínající v Rusku konec války. „Ukrajina je připravena podpořit trvalé, odolné a úplné příměří. Navrhujeme to neustále,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko Putinovo jednostranné příměří označil za manipulaci. „Proč ne plné a komplexní příměří? Cokoli, co není celkovým klidem zbraní, je ruskou manipulací pro informační a vojenské účely,“ uvedl Kovalenko podle serveru RBK-Ukrajina.

„Je politováníhodné, že Ukrajina blokuje dodávky zemního plynu,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na rozhodnutí Kyjeva, který po vypršení platností příslušné smlouvy s ruskou stranou přestal na začátku letošního roku přepravovat ruský plyn přes ukrajinské území.

Podle Orbána krok, kvůli kterému slovenský premiér Robert Fico dříve pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, jen stěží přiblíží tuto východoevropskou zemi k členství v EU.

„Oceňuji, že maďarská vláda a premiér jsou zastánci dodávek plynu přes Ukrajinu na západ, což je pro Slovensko a celou Evropu mimořádně důležité,“ řekl Fico, který s Orbánem po společném jednání v Bratislavě podepsal memorandum o přeshraničním rozvoji.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepíše s polským premiérem Donaldem Tuskem smlouvu o přátelství mezi oběma zeměmi 9. května ve východofrancouzském Nancy. Macron to uvedl pro týdeník Paris Match. „Přijmu polského premiéra 9. května v Nancy, abychom podepsali smlouvu o přátelství, která je historicky první mezi Polskem a Francií,“ podotkl Macron.

Spolu s návštěvou nového německého šéfa vlády Friedricha Merze v Paříži to podle Macrona „upevňuje strategickou pozici Evropy“.  „V příštích osmi až deseti dnech zvýšíme tlak na Rusko,“ uvedl také v rozhovoru podle agentury AFP Macron, podle kterého se podařilo přesvědčit Američany o hrozbě další eskalace a možnosti zavedení dalších sankcí.

Macron to zmínil v komentáři k sobotnímu setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. „Příštích čtrnáct dní bude klíčových pro pokus o realizaci příměří“, o které usilují Spojené státy a Ukrajina ho přijala.

Evropané podle Macrona příměří podporují, ale Rusko jej zatím nepřijalo. Macron týdeníku řekl, že s americkým prezidentem hovořil „ve středu večer, aby ho povzbudil k tomu, aby zaujal tvrdší postoj“ vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Uvedl také, že neměl naplánovanou schůzku s prezidentem Trumpem v římské bazilice svatého Petra, ale že si nakonec vyměnili několik slov.

„Znovu jsem mu řekl: ´Musíte být vůči Rusům mnohem tvrdší‘,“ sdělil francouzskému časopisu Macron. „Věřím, že díky tomuto setkání ve Vatikánu se nám podařilo opět vyvinout tlak na Rusko. To bylo cílem, protože nebylo spravedlivé, aby byl tlak vyvíjen pouze na Ukrajinu,“ dodal.

Novým předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) byl dnes zvolen francouzský soudce Mattias Guyomar, který ve funkci nahradí Slovince Marka Bosnjaka. Oznámil to soud v tiskové zprávě.

Guyomar je bývalým předsedou jedné z komor francouzské státní rady (Conseil d'État), která je obdobou nejvyššího správního soudu a také nejvyšším poradním orgánem vlády. Soudcem ECHR je Francouz od června 2020. Ve funkci předsedy vystřídá slovinského soudce Bosnjaka, kterému končí devítileté funkční období soudce a který instituci předsedá od července 2024. Guyomar nastoupí do čela ECHR 30. května.

Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Rusko bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu.

Blízcí sedmnáctiletého Danyla Khudia, kterého i s jeho rodiči zavraždili Rusové 24. dubna, se dnes sešli na jeho pohřbu. Na fotografiích pláče šestnáctiletá přítelkyně Khudia u jeho rakve. 

Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem.

Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování EU a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.

„Jsme za okamžité ukončení války na Ukrajině. Odmítáme všechny válečné operace, jejichž cílem je prodlužovat tuto válku. Věříme, že mimořádná aktivita americké administrativy bude vést k dobrým výsledkům, že se budeme moci těšit z míru na Ukrajině,“ uvedl Fico.

Podle Orbána konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Spojené státy pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa tlačí obě strany k dohodě o ukončení bojů.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes podle Reuters v reakci na Putinovo krátkodobé příměří zopakovala, že americký prezident dal jasně najevo, že usiluje o trvalý klid zbraní. Šéf Bílého domu je stále více frustrován Putinem a Zelenským, kteří by měli zasednout k jednacímu stolu a válku ukončit, uvedla Leavittová.

Americká administrativa v poslední době začala dávat najevo, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Trump byl podle Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin neklame. V neděli šéf Bílého domu uvedl, že chce, aby jeho ruský protějšek zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu.

Společnost Orlen Unipetrol začala dnes ve své litvínovské rafinérii zpracovávat výhradně jen ropu dovezenou ze západu rozšířeným italským ropovodem TAL. Tamní rafinérie tak poprvé od roku 1965 nevyužívají ruskou ropu z ropovodu Družba. ČTK to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.

Rozšířený ropovod TAL je v provozu několik týdnů. Česko díky tomu může nově ze západních ropovodů IKL a TAL čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinérií v Česku.

Ministerstvo vnitra podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a dál automaticky odmítá žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie.

Podle Schorma je takový postoj v právním státě zcela nepřijatelný. O neprodlené nápravě chce jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala na webu.

Podle nedávného rozhodnutí NSS Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z rozhodnutí NSS. 

Pokud chce Rusko skutečně mír, musí zastavit palbu hned, proč čekat do 8. května, reagoval ukrajinský ministr zahraničí Sybiha na rozhodnutí Kremlu o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války. Jedná se o 8., 9. a 10. května. 

Policie se bude zabývat incidentem, který se stal minulý týden po akci SPD, Trikolory, Svobodných a strany PRO v Brně. Podporovatelé uskupení podle videa na sociálních sítích na akci napadli mladíka s ukrajinskou vlajkou. Napadený muž dnes incident ohlásil policii, sdělil mluvčí policie Pavel Šváb. Předseda SPD Tomio Okamura serveru iDnes.cz řekl, že Ukrajinec zaútočil jako první.

Akce se konala ve čtvrtek odpoledne. Na videu na soukromém účtu na X je vidět, jak někteří příznivci uskupení slovně útočili na skupinu lidí, z nichž jeden měl ukrajinskou vlajku. Vyzvali je, ať se vrátí na Ukrajinu. Mladému muži poté chtěli vlajku vzít. Při následné potyčce jej jiný muž povalil na zem, do incidentu se ale zapojilo více lidí. Není zřejmé, co potyčce předcházelo.

V současné geopolitické situaci by bylo vhodné více diskutovat o rozšíření Evropské unie o další země. Blok by se tím stal bezpečnějším i více konkurenceschopným, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). V Praze se sešel se slovinskou eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou, podle které je rozšiřování EU v nové fázi, protože nikdy předtím nemuselo čelit rušivým silám, které chtějí, aby Evropa neuspěla.

Kandidáty na členství v EU jsou Ukrajina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie, jejíž premiér Irakli Kobachidze ale dříve oznámil, že Tbilisi do konce roku 2028 nebude jednat s EU o vstupu. Proti jeho rozhodnutí se v Gruzii konaly demonstrace.

Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz.

V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.

Nejméně tři lidé zahynuli při ruském útoku na ukrajinskou ves Novoekonomične v Doněcké oblasti na východě země. S odvoláním na oblastní prokuraturu to dnes napsal server Ukrajinska pravda, podle kterého úřady typ útočící zbraně zjišťují. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o více než stovce ukrajinských dronů vyslaných na Rusko během noci a dalších několika bezpilotních strojích během dne.

„V důsledku masivního dronového útoku ukrajinských ozbrojených sil byl zabit civilista a další člověk byl zraněn,“ napsal v noci na dnešek gubernátor ruské Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na platformě telegram. Později uvedl, že protivzdušná obrana nad tímto regionem sestřelila 102 bezpilotních letounů.

Rusko čeká na signál z Ukrajiny ohledně obnovení přímých jednání s Moskvou, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prezident Vladimir Putin, na jehož příkaz ruská armáda zahájila v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, v pátek uvedl, že Moskva je připravena jednat s Kyjevem bez předběžných podmínek.

„Kyjev musí přinejmenším podniknout nějaké kroky. Mají na to zákonný zákaz (vyjednávat s nynějším šéfem Kremlu – pozn. ČTK). Ale zatím jsme žádné kroky neviděli,“ reagoval Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS na otázku, od koho Rusko očekává signál k vyjednávání: zda z Washingtonu, nebo z Kyjeva. Ukrajina v roce 2022 zakázala vést jednání s Putinem a z Moskvy opakovaně zaznělo, že rozhovory s Kyjevem jsou kvůli tomuto zákazu nemožné, připomněla stanice BBC.

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války, informují ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.

Bývalý prokremelský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl v nepřítomnosti odsouzen k dalším 15 letům vězení za podněcování k dezerci a organizování nelegálního překročení hranic. S odvoláním na dnešní prohlášení úřadu vrchního státního žalobce o tom informoval list The Kyiv Independent.

Janukovyč, který po hromadných protirežimních protestech v roce 2014 uprchl do Ruska, byl na Ukrajině v roce 2019 v nepřítomnosti odsouzen k 13 letům vězení za velezradu. Tento případ byl spojený s dopisem, který 1. března 2014 poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ve kterém šéfa Kremlu žádal, aby k obnovení pořádku na Ukrajině použil ruské armádní a policejní síly.

Ústavní soud (ÚS) musí zvážit, zda zpřísněné podmínky pro ruské žadatele o české občanství neodporují ústavnímu pořádku. Obdržel návrh 17 senátorů na zrušení části zákona označovaného jako lex Ukrajina VII, který stanovil, že Rusové nemohou získat české občanství, pokud nepředloží doklad o pozbytí ruského občanství. Senátoři se domnívají, že opatření paušálně diskriminuje všechny Rusy bez ohledu na jejich postoje nebo loajalitu k tamnímu režimu, který v roce 2022 zahájil válku proti Ukrajině. Návrh je dostupný na webu soudu.

Podívejte se na aktuální fotografie z Doněcké oblasti, kde dnes zaútočili Rusové.

Minulá americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách, vyplývá podle serveru Ukrajinska pravda nebo agentury Reuters z vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po jeho návštěvě Spojených států. Ukrajinský ministerský předseda v USA minulý týden jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.

„Na dokumentu pracují právní týmy. Učinili jsme dobrý pokrok. Hlavní je, že jsme jasně definovali červené linie, dohoda musí být v souladu s evropskými závazky a nesmí být v rozporu s ústavou a legislativou Ukrajiny. Musí ji ratifikovat parlament,“ uvedl na platformě telegram Šmyhal. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ dodal ukrajinský premiér.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Putin podle Kremlu prohlásil, že severokorejské jednotky se bojů v Kurské oblasti účastnily „v plném souladu s mezinárodním právem“ a v duchu dohody mezi Moskvou a Pchjongjangem o strategickém partnerství uzavřené loni v červnu. „(Severo)korejští přátelé jednali z pocitu solidarity, spravedlnosti a opravdového přátelství,“ uvedl Putin v prohlášení, kde dále vyjádřil vděčnost severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi a „lidu KLDR“.

Globální vojenské výdaje se loni zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší nárůst od konce studené války, píše SIPRI.

Podle jihokorejského ministerstva obrany je dnešní vyjádření KLDR o vyslání vojáků do Ruska „přiznáním zločinu“. Soul odsoudil svého severního souseda za „nelidské a nemorální“ rozhodnutí vyslat mladé lidi do boje s vidinou získání podpory pro vlastní režim.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym.

Severní Korea dnes poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak významně přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na severokorejská státní média. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část tohoto ruského regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.