„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
21:08
7. 4. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby chránily obce v ukrajinském pohraničí. O situaci na frontě a o bojích ukrajinských sil v pohraničí a na území nepřítele v Kurské a Belgorodské oblasti informoval hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Pokračujeme v aktivních operacích v pohraničních okresech na území nepřítele, a je to naprosto spravedlivé - válka se musí vracet tam, odkud přišla. Hlavní cíl je stejný jako dříve - maximálně ochránit naše území, naše obce v Sumské a Charkovské oblasti před ruskými okupanty,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu na sociálních sítích, ze kterého citovala ukrajinská i zahraniční média.
„Je důležité, že díky statečnosti a odolnosti našich vojáků bojujících v Kurské oblasti a díky celé operaci se podařilo zmenšit tlak na jiných úsecích fronty, zejména v Doněcké oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj a za absolutní prioritu označil i nadále ničení ruské techniky a veškeré logistiky ruských okupačních sil.
Today, Commander-in-Chief Oleksandr Syrskyi reported on the situation at the front, including our presence in the Kursk and Belgorod regions. We continue to carry out active operations in the border areas on enemy territory, and this is just—war must return to where it came from.… pic.twitter.com/RyasIfin8n
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 7. dubna 2025
20:34
7. 4. 2025
Norsko v letošním roce poskytne čtyři miliardy norských korun (8,4 miliardy Kč) Českem vedené iniciativě, která pro Ukrajinu zajišťuje dodávky dělostřelecké munice. V dnes zveřejněném prohlášení o tom informovala norská vláda. Oznámila zároveň, že vyčlení jednu miliardu norských korun (2,1 miliardy Kč) pro Evropský mírový nástroj (EPF), který Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině bránící se ruské invazi.
„Ukrajina potřebuje plynulé zásobování dělostřeleckými granáty, aby mohla pokračovat v boji za svobodu proti ruským invazním silám,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Podle něj je důležité, aby Norsko přispělo k doplňování zásob dělostřelecké munice. „Ukrajina nám jasně sdělila, že tento typ podpory je naléhavě potřebný,“ uvedl.
19:44
7. 4. 2025
Hněv a pobouření dnes ovládly Kryvyj Rih, rodné město ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kde se dnes konaly pohřby některých z dvou desítek obětí, včetně devíti dětí, které o pátečním večeru zabila ruská raketa.
„Nežádáme o soucit. Žádáme hněv světa,“ napsal šéf městské správy Oleksandr Vilkul na sociální síti Telegram.
Jako na „malá sluníčka ve třídě“ vzpomíná učitelka Iryna Cholodová (59) na sedmiletou Arinu a jejího vrstevníka Radyslava, zabité při pátečním útoku. Zavzpomínala, jak byl Radyslav pyšný na to, že se směl zúčastnit školní akce shromažďující krmení pro toulavá zvířata: „Držel tašku jako poklad, chtěl pomoci,“ řekla agentuře AP. Ale po pátku zůstanou „dvě lavice v mé třídě navždy prázdné“, řekla učitelka. „Jak mám říct rodičům, aby vrátili jejich učebnice? Jak mám bez nich učit?“ dodala.
18:59
7. 4. 2025
Ruská vojska dnes ostřelovala Konsťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zabila přinejmenším jednoho člověka a další dva zranila, informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další tři raněné si vyžádaly nálety ruských dronů na Dněpropetrovskou oblasti, oznámila ukrajinská prokuratura.
17:44
7. 4. 2025
Šéf městské vojenské správy města Kryvyj Rih Oleksandr Vilkul zveřejnil na platformě Telegram jména a snímky zabitých dětí, z nichž nejmladšímu byly tři roky, jakož i záběry z místní restaurace, kterou v pátek zasáhla ruská raketa Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že útok zabil až 85 vojáků a důstojníků ze zahraničí.
„Rusko lhalo, lže a bude lhát, dokud bude existovat v nynější podobě,“ napsal na facebooku mluvčí ukrajinského generálního štábu Dmytro Lychovij s odvoláním na záběry z restaurace RoseMarine v okamžiku, kdy ji zasáhla ruská raketa. Žádné vojáky NATO nezabila, jak tvrdí Moskva, ale ve vzdálenosti 70 až 100 metrů od restaurace zahynuly dvě desítky civilistů.
17:04
7. 4. 2025
Ukrajina žádá na úterý o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli pátečnímu ruskému útoku na Kryvyj Rih s 20 zabitými civilisty, uvedl ministr zahraničí Andrij Sybiha.
16:13
7. 4. 2025
Podívejte se na nové snímky z Ukrajiny.
14:43
7. 4. 2025
Ceny ropy jsou velmi důležitým ukazatelem finančního zdraví Ruska a ekonomické úřady pozorně sledují situaci kolem nižších cen. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Situaci globální ekonomiky přitom označil za velmi napjatou, uvedla agentura Reuters. Cena ropy se v pátek propadla o sedm procent a v poklesu pokračuje i dnes. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) poprvé po čtyřech letech spadl pod 60 dolarů.
14:07
7. 4. 2025
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ruský prezident Vladimir Putin podporuje úmysl dojednat příměří, ale než se tak stane, musí se vyřešit řada sporných bodů. „Tyto otázky nyní visí ve vzduchu, a nikdo na ně zatím neodpověděl,“ uvedl Peskov, který kritizoval údajnou nepředvídatelnost ukrajinské vlády. Podle něj ukrajinská vláda není schopná kontrolovat blíže neupřesněné „extremistické skupiny“.
13:18
7. 4. 2025
Ukrajinská delegace bude tento týden jednat ve Spojených státech o smlouvě o nerostech mezi těmito dvěma zeměmi. Uvedla to na sociální sítí X ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Uzavření smlouvy inicioval americký prezident Donald Trump, který ji vnímá jako protislužbu za pomoc, kterou Spojené státy poskytují napadené zemi.
12:09
7. 4. 2025
Na ruské otázky ohledně příměří s Ukrajinou zatím nikdo neodpověděl. Podle agentur Reuters a TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezi spornými body zmínil „militarizaci Ukrajiny“. Podle něj by měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale nebylo dosud dohodnuto.
11:28
7. 4. 2025
Po pátečním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih je v nemocnici ve vážném stavu stále 18 lidí, mezi kterými jsou i dvě děti. Napsala to ukrajinská média s odvoláním na prohlášení úřadů z dnešního dopoledne. Útok zabil 20 lidí včetně devíti dětí.
„V současnosti zůstává v nemocnici 33 lidí, včetně čtyř dětí, kteří byli zraněni při útoku z (pátku) 4. dubna,“ uvedl náčelník městského vojenského obvodu Oleksandr Vilkul. Ve vážném stavu je 18 raněných. V nemocnici je i dalších 20 lidí, které zranily předchozí ruské údery.
10:50
7. 4. 2025
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of April 7, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/lVKFO1OuKJ
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 7. dubna 2025
09:04
7. 4. 2025
Postup ruských invazních sil na Ukrajině od loňského listopadu měsíc od měsíce zpomaluje. Ve své aktuální zprávě o vývoji déle než tři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině o tom píše americký Institut pro výzkum války (ISW).
Američtí analytici se odvolávají na údaje zveřejňované britským ministerstvem obrany. Zatímco loni v listopadu ruská armáda na Ukrajině nově ovládla 730 kilometrů čtverečných, za březen to bylo 143 kilometrů čtverečných. Americký institut uvádí, že i když britský rezort obrany zřejmě používá jinou metodiku, stejnou tendenci sledují i jeho analytici.
06:32
7. 4. 2025
S piraňami, proslulými dravými rybami, se člověk může setkat v řekách v Brazílii, ale také například ve východoukrajinském Kramatorsku pouhých několik kilometrů od míst bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami. Navzdory válce, která decimuje východní Ukrajinu, Roman Dubinin a Iryna Arťomovová udržují a financují akvárium asi s 200 rybami, napsala agentura AFP.
„Tady válka není,“ řekl Dubinin, 47letý nadšenec, jemuž lásku k exotickým rybám předal strýc. Teplé světlo, tlumená hudba a barevné ryby ostře kontrastují se zarostlými vojáky, vojenskými vozidly a rozbitými okny, které se staly běžným jevem ve městě ležícím pouhých 20 kilometrů od frontové linie.