„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Během ruského útoku na Charkov zahynuli tři osoby. Podle tamních úřadů se jednalo o nejsilnější útok od začátku války. Během velmi krátkého časového úseku došlo k nejméně 40 explozím.
Mezi 21 zraněnými je podle úřadů nemluvně i 14letá dívka. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů.
20:55
7. 6. 2025
Dcera Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Meaghan Mobbsová se zastává ukrajinské strany a skrze sociální síť píše svému otci, že „Rusové nechtějí mír“. Dcera mírového vyjednavače pravidelně píše příspěvky podporující Ukrajinu.
„Hlučná noc v Kyjevě, tati,“ napsala Mobbsová na síti X. „Možná je to těmi výbuchy a střelbou uprostřed noci, ale mám takový zvláštní pocit, že Rusové o mír nestojí,“ dodala. Dále píše svému otci - a celému světu - že mise Pavučina byla reakcí Ukrajiny na přetrvávající násilí a jen se brání. Připomíná také, že právě Putin odmítá klid zbraní.
Putinův propagandista Vladimir Solovjov v ruské státní televizi prohlásil, že ukrajinská operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“. Vyzval také k zastřelení ruských vojáků, kteří následky nedělní operace natočili.
19:02
7. 6. 2025
Ruské úřady zveřejnily záběry od chladícího vezu, který převáží mrtvá těla Ukrajinců, které se mají brzy předat zpět do jejich vlasti.
18:14
7. 6. 2025
SBU zveřejnila další nové záběry z operace Pavučina. Video ukazuje dráhu dronu FPV až do okamžiku, kdy zasáhne ruský strategický bombardér Tu-22M3.
⚡️Ukrainian drone strikes Russian Tu-22 bomber: SBU releases new footage of Operation Spiderweb.
The video shows the path of an FPV drone from a rooftop to the moment it strikes a Russian Tu-22M3 strategic bomber at the Belaya airfield.https://t.co/Rg0fXRuNPK
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 7. června 2025
16:59
7. 6. 2025
V ukrajinském hlavním městě se dnes koná pochod za práva LGBT+ osob. Kyjevem současně s tím prochází i skupina odpůrců této komunity. Společně s pochodem uctívají lidé zesnulé vojáky a civilisty, kteří k LGBT+ komunitě patřili.
16:15
7. 6. 2025
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.
„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.
Pokud jde o repatriaci těl, podle štábu bylo dohody skutečně dosaženo, nikoliv však na konkrétním datu. „Ruská strana se uchýlila k jednostranným krokům, které nebyly v rámci společného procesu dohodnuty,“ uvádí prohlášení, které ruský postup označuje za „manipulace“, „špinavou hru“ a „zneužívání citlivých humanitárních otázek“ k propagandistickým účelům.
Štáb rovněž uvedl, že Ukrajina má zájem výměnu vězňů a těl padlých uskutečnit v dohodnutém rámci. Vyzval proto Rusko, aby svou část splnilo v „nejbližších dnech“.
14:57
7. 6. 2025
Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.
„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří.
14:07
7. 6. 2025
Ukrajinská strana označila za nepravdivé tvrzení Moskvy, že Kyjev odložil na neurčito výměnu zajatců a těl padlých. Věc se prý dál připravuje.
13:48
7. 6. 2025
Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců, uvedl dnes poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Kyjev se k záležitosti dosud nevyjádřil.
Na výměně zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, a předání těl padlých se v pondělí domluvily ruská a ukrajinská delegace při druhém kole jednání v Istanbulu.
13:12
7. 6. 2025
Americký Kongres se zdráhá přijmout obsáhlý sankční balíček proti Rusku kvůli nejistotě ohledně postoje Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Píše o tom agentura Bloomberg.
Balíček obsahuje velké kroky proti Rusku, ale i proti dalším státům. Kromě jiného snižuje dovoz ropy a plynu a zavádí 500% cla pro státy, které od Rusku přijímají ropu - včetně Číny a Indie.
O podobě sankcí má ale rozhodnout právě prezident a Kongres si není jistý tím, jaký postoj přesně Trump k balíčku má. Podle zdrojů z jeho blízkého okolí se zdráhá přijmout radikální opatření, aby tím nepopudil Vladimíra Putina a konflikt tak neeskaloval.
11:55
7. 6. 2025
Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„Dnes ráno, 7. června 2025, byla v Kurské oblasti při úspěšné operaci letectva sestřelena ruská stíhačka Su-35,“ uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu.
10:10
7. 6. 2025
Ruští řidiči kamionů, kteří přepravili platformy použité později pro rozsáhlý ukrajinský dronový útok na ruská strategická letadla, o nákladu nevěděli.Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
Podle ukrajinské hlavy státu pouze plnili svou práci a nevěděli, že mobilní domy a kontejnery jsou tajně vybaveny ukrajinskou vojenskou technikou. Zdůrzanil také, že byly použity pouze ukrajinské zbraně.
10:05
7. 6. 2025
Snímky z centra Charkova po ruském ostřelování.
09:05
7. 6. 2025
Počet zesnulých a raněných po ruském útoku na Charkov se zvýšil. Místní úředníci oznámili, že byla zabita třetí osoba a počet raněných se zvýšil na 19 osob.
07:03
7. 6. 2025
Dobré ráno, vážení a milí čtenáři,
bohužel, ani dnešní noc nebyla klidná a válka, kterou rozpoutalo Rusku vůči suverénní Ukrajině, přináší další a další oběti. Na Ukrajině po nočních útocích znovu umírali zejména civilisté.
Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku ruské války na Ukrajině zemřeli dva lidé. Dalších 17 lidí je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP.
Město utrpělo "nejsilnější útok od začátku války" v únoru 2022, oznámil dnes starosta. Upřesnil, že v krátkém časovém úseku došlo k "nejméně 40 explozím".
"Nepřítel útočí současně raketami, bezpilotními letouny Šáhid a řízenými leteckými bombami," uvedl Těrechov. Dodal, že Rusové nasadili nejméně 48 Šáhidů, dvě rakety a čtyři řízené bomby.