„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vladimir Putin se cestou z Číny zastavil v dálněvýchodním přístavu Vladivostok. Sešel se s kadety a prohlédl si oslavnou expozici tamní 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty zvané Kurské.
11:56
4. 9. 2025
V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
11:16
4. 9. 2025
Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.
10:41
4. 9. 2025
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.
Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.
10:29
4. 9. 2025
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že přes noc bylo nad třemi ruskými regiony a Černým mořem sestřeleno 46 ukrajinských dronů. Podle prohlášení ministerstva byla více než polovina bezpilotních letounů sestřelena nad Rostovskou oblastí, zbytek nad Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem a nad Černým mořem.
Ruské úřady v noci uzavřely letiště ve Volgogradu a v Soči. Šéf Rostovské oblasti ráno oznámil, že protivzdušná obrany v noci odrazila masivní útok ukrajinských dronů.
09:58
4. 9. 2025
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 84 z nich. Zbývajících 28 bezpilotních letounů udeřilo na 17 místech, na dalších pět lokalit dopadly trosky sestřelených dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Oběti na životech dosud nebyly hlášeny.
V Čugujevském okrese v Charkovské oblasti zasáhl ruský dron obytnou oblast, informovala ruskojazyčná služba BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Při incidentu vyhořel obytný dům a několik automobilů, pět lidí bylo zraněno. V Oděské oblasti způsobil útok ruských dronů požár skladiště, podle předběžných informací nejsou na místě žádné oběti.
09:04
4. 9. 2025
Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky, píše s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.
Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji – myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.
08:44
4. 9. 2025
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.
Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.
08:07
4. 9. 2025
„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.
Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států.
07:21
4. 9. 2025
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Především o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bránící se ruské agresi budou dnes v Paříži jednat evropští lídři z takzvané koalice ochotných zemí, jejíž součástí je i Česko. Spojenci Kyjeva budou na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hovořit o tom, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě podpisu mírové dohody s Ruskem.
Schůzky se mimo jiné zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Paříži je podle médií i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Na dálku z Prahy se společně s českým premiérem Petrem Fialou připojí také generální tajemník NATO Mark Rutte.
