„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
20:56
9. 1. 2025
Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 000 naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 000 loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.
Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.
Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici. Dokážou také ničit i dobře opevněné ukrajinské obranné pozice, píše agentura Reuters.
19:32
9. 1. 2025
Šestice poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) poletí do Moskvy v neděli. Kromě místopředsedů sněmovny Andreje Danka a Tibora Gašpara je v delegaci například i šéf zahraničního výboru Národní rady Marián Kéry (Směr). Informoval o tom dnes slovenský server Denník N.
18:42
9. 1. 2025
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Jan. 9, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/bcpQpmbOmh
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 9. ledna 2025
16:40
9. 1. 2025
Volodymyr Zelenskyj na schůzce se spojenci a partnery Ukrajiny na základně Ramstein v Německu. Slíbili mu další podporu.
15:48
9. 1. 2025
„Fico dosud lhal jen na Slovensku, ode dneška lže i v Bruselu. Jde jim o tlumočení Putinovy propagandy. Chtějí poštvat Evropskou unii vůči Ukrajině,“ reagoval předseda slovenské opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling na dnešní výroky premiéra Roberta Fica v Bruselu.
Podle SaS tranzit plynu přes Ukrajinu skončil proto, aby Rusko přišlo o peníze z prodeje suroviny, které používá na financování vojenské agrese vůči Kyjevu. „Ukrajina je ta země, která se brání agresorovi, Rusku. To je problém celé této situace. My bychom měli připravovat sankce vůči Rusku,“ uvedl Gröhling.
15:02
9. 1. 2025
Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách, které současná koalice Olafa Scholza nejspíš prohraje. Řekl to na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein; Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem po nástupu Donalda Trumpa.
14:07
9. 1. 2025
„Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
13:01
9. 1. 2025
Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.
Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.
Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.
12:59
9. 1. 2025
Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů, další balíčky pomoci slíbily podle něj Norsko či Dánsko.
12:50
9. 1. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny. Učinil tak na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein, která je poslední před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského by bylo pošetilé nepokračovat ve spolupráci v ramsteinské skupině. Spojence také vyzval, aby Ukrajině dodali slíbené systémy protivzdušné obrany.
Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než 50 spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského také mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Podle Zelenského by se měla nyní prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců mimo jiné při výrobě dronů. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal 13 obětí. Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.
12:05
9. 1. 2025
Situace v Kupjansku na východě Ukrajiny je extrémně složitá, ruská armáda je dva kilometry od města. Kurachove zřejmě padlo, Kyjev to ale nepotvrdil.
11:31
9. 1. 2025
Vladimir Putin podle svého mluvčího Dmitrije Peskova vítá zájem o kontakt ze strany nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, prozatím ale žádná taková žádost nepřišla, je třeba nejprve počkat na inauguraci.
10:26
9. 1. 2025
Překážky, plameny, ostnatý drát... Fotograf 65. mechanizované brigády takto zachytil výcvik na polygonu v Záporožské oblasti
09:31
9. 1. 2025
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 dronů, 46 z nich obrana sestřelila a zbývajících 24 byly návnady, takže nepředstavovaly hrozbu a do cíle nedoletěly. S odvoláním na velitelství vzdušných sil ukrajinské armády o tom informoval portál RBK-Ukrajina.
Ačkoli protivzdušná obrana zlikvidovala všechny drony, které představovaly hrozbu, i tak hlásí ukrajinské úřady škody. Padající trosky totiž poškodily několik domů.
Drony na Ukrajinu letěly od ruských měst Millerovo, Orel, Kursk, Brjansk a Primorsko-Achtarsk. Obrana pak bezpilotní letouny sestřelila v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Černihivské, Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti.
09:03
9. 1. 2025
„Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu a poškození slovenských národních a finančních zájmů byl důvod, proč jsem cestoval do Moskvy. Potřeboval jsem zabezpečit minimálně plyn pro domácí spotřebu Slovenska, což máme zabezpečené. Dokonce bez zvyšování cen plynu,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise. „Rovněž jsem chtěl dostat odpověď od ruského partnera, zda je Ruská federace připravena pokračovat v dodávkách plynu na tranzit přes Ukrajinu a Slovensko dále na západ. Odpověď byla kladná, ruská strana byla vždy spolehlivým dodavatelem energií,“ uvedl ve videu, které ve středu zveřejnil na Facebooku. „V Bruselu si kvůli Zelenskému nebudu dávat servítku před ústa,“ označil spot.
08:18
9. 1. 2025
Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal 13 mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Dnes ráno o tom podle webu RBK-Ukrajina informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
„Zemřelo 13 lidí. Zdravotní pomoc dostalo 113 lidí včetně 13letého dítěte. Aktuálně je v nemocnici 59, z nichž je deset ve vážném stavu,“ uvedl Fedorov. „To jsou následky včerejšího ruského útoku na Záporoží,“ dodal.
07:26
9. 1. 2025
Na americké letecké základně Ramstein na západě Německa se dnes uskuteční další jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. Zúčastní se ho mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Půjde pravděpodobně o poslední setkání v tomto formátu před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.