„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána. Přejeme dobrou noc.

Volodymyr Zelenskyj podle BBC oznámil, že prvními zeměmi, na které Ukrajina uplatní pravidla o vícenásobném občanství, budou Německo, Polsko, Česká republika, Spojené státy a Kanada.

Během setkání se zástupci Světového ukrajinského kongresu prezident Ukrajiny uvedl, že vláda brzy přijme potřebné dokumenty. Nejvyšší rada schválila v červnu letošního roku zákon o vícenásobném občanství.

Zákon stanoví, že za určitých podmínek budou moci Ukrajinci současně vlastnit pasy dvou nebo více zemí (dříve se to považovalo za porušení zákona).

Od začátku rozsáhlé invaze Ruska v roce 2022 bylo zahájeno více než 250 000 trestních řízení kvůli neoprávněné nepřítomnosti vojáků (AWOL) a dezerci, uvedly 26. srpna online noviny Ukrainska Pravda s odvoláním na Úřad generálního prokurátora.

Podle údajů poskytnutých prokuraturou bylo v letech 2022 až 2025 zahájeno 202 997 trestních řízení za neoprávněné opuštění vojenské jednotky, známé také jako neoprávněné opuštění služby. Celkem bylo oficiálně obviněno 15 564 osob.

OBRAZEM: Čeští dobrovolníci z iniciativy Dárek pro Putina dnes zástupcům ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) předali americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který se složili ve sbírce na internetu čeští a slovenští občané. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Turecko, stejně jako Perský záliv nebo evropské země by mohly být možnými místy pro jednání s Ruskem.

Zelenskyj ve svém večerním projevu uvedl, že ukrajinští představitelé budou tento týden v kontaktu se státy, které by mohly taková jednání hostit.

„Tento týden proběhnou kontakty s Tureckem, budou probíhat kontakty se zeměmi Perského zálivu, s evropskými zeměmi, které mohou sloužit jako platforma pro rozhovory s Rusy,“ řekl Zelenskyj. „Z naší strany bude vše co nejvíc připraveno k ukončení války. Je důležité, aby to naši partneři potvrdili.“

Je to oficiální. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková  podle BBC oznámila, že vláda povolila mužům ve věku 18 až 22 let bez překážek cestovat do zahraničí.

„Mluvíme o všech občanech odpovídajícího věku,“ napsala a dodala, že rozhodnutí se týká i občanů, kteří se „z různých důvodů ocitli v zahraničí“.

Podle ní nový režim překračování hranic vstoupí v platnost příští týden, a to po zveřejnění příslušného vládního nařízení.

V rámci snahy o získání více vojáků Rusko verbuje HIV pozitivní vězně a civilisty. Informuje o tom list The Kyiv Independent.

Britské noviny Financial Times s odvoláním na své zdroje píší, že USA jsou připraveny pomoci evropské „koalici ochotných“ poskytnutím zpravodajských informací a letecké podpory.

Několik evropských zemí hovořilo o svém záměru vyslat po skončení války na Ukrajinu své mírové jednotky, ale Rusko opakovaně prohlásilo, že s tímto plánem nebude souhlasit.

Podle nejmenovaných evropských a ukrajinských představitelů, s nimiž hovořila agentura FT, USA poprvé souhlasily s poskytnutím zpravodajských informací a letadel pro možnou operaci na Ukrajině.

Nevládní organizace vyzývají Zelenského, aby vetoval návrh zákona omezující přístup k rejstříkům nemovitostí, píše The Kyiv Independent. Nevládní organizace ve společném prohlášení argumentují, že tato omezení budou představovat významnou překážku pro odhalování korupce a novinářská vyšetřování.

List New York Post informuje, že minulý týden byla na vlakovém nádraží ubodána k smrti ukrajinská uprchlice „bezdomovcem“. Policie uvedla, že dívka zemřela na následky bodných zranění na místě činu v pátek večer 22. srpna.

Je známo, že Irina Zarutská  (23) studovala na Rowan-Cabarrus Community College v letech 2023 až 2025. Po smrti dívky se na webu GoFundMe objevila sbírka ve výši 20 000 dolarů pro její tetu.

Čtyřiatřicetiletý DeCarlos Brown Jr. byl identifikován jako podezřelý a s neohrožujícími zraněními převezen do místní nemocnice. Následně byl zatčen a obviněn z vraždy.

Podle amerického tisku byl Brown od roku 2011 několikrát zatčen za krádež, loupež se zbraní a výhrůžky. Podle WSOC-TV je bezdomovec a za loupež si odpykal pět let vězení.

Stále není jasné, co přesně vedlo k vraždě Iriny Zarutské a zda znala Browna.

Krátce poté, co Deep State informoval o dvou nově obsazených osadách v Dněpropetrovské oblasti, se k situaci vyjádřil Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny a informaci popřel.

Ve svém příspěvku na facebooku uvedl, že ukrajinské jednotky „zastavily postup ruských útočníků a nadále kontrolují vesnici Záporoží, a to navzdory veškerému úsilí nepřítele, který se snaží tuto osadu dobýt“.

Generální štáb nepíše, že ukrajinské ozbrojené síly kontrolují vesnici Novogeorgievka, ale hlásí, že tam „naši vojáci způsobují nepříteli značné ztráty a denně ničí desítky okupantů“.

„Informace o obsazení obou těchto osad Rusy neodpovídají skutečnosti,“ uvádí generální štáb.

Ukrajinský analytický portál Deep State informoval, že ruské jednotky poprvé obsadily dvě osady v Dněpropetrovské oblasti, a to v oblastech nacházejících se poblíž administrativní hranice s Doněckou oblastí. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny uvedl, že informace o okupaci nejsou pravdivé, ale potvrdil, že v Dněpropetrovské oblasti probíhají boje.

Podle analytiků hnutí Deep State se malé vesnice Záporoží a Novogeorgievka dostaly pod kontrolu ruské armády. První z nich se nachází prakticky na administrativní hranici s Doněckou oblastí a druhá je od ní vzdálená přibližně 4 km.

Zpráva portálu uvádí , že ruští vojáci neustále vyvíjejí tlak na oblast a zároveň „prakticky nepoužívají techniku ​​a provádějí útočné operace s podporou dronů a dalších prostředků palebné podpory“.

Ukrajina podle listu The Kyiv Independent od 26. srpna uvolní pravidla pro překračování hranic pro muže ve věku 18–22 let.

Ukrajinským mužům ve věku 18 až 60 let je od začátku ruské invaze v roce 2022 zakázáno opouštět zemi, s několika výjimkami. Muži ve věku 25 až 60 let mohou být odvedeni do ozbrojených sil.

Německo a Belgie se staví skepticky k tomu, aby Evropská unie ve prospěch Ukrajiny použila zmrazený majetek ruské centrální banky. Dnes se na tom shodl německý kancléř Friedrich Merz s belgickým premiérem Bartem De Weverem.

Peníze zmrazené v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii by tam podle De Wevera měly zůstat do doby, než Ukrajina s Ruskem zahájí nějaká mírová jednání. „Vím, že jsou vlády, které by tyto peníze chtěly zabavit. Ale chtěl bych varovat, že z právního hlediska to není tak jednoduché,“ řekl belgický premiér. Merz varoval před negativními následky pro kapitálové trhy, protože své peníze by mohly stáhnout i jiné země.

Kvůli ruské útočné válce proti Ukrajině je v Evropské unii podle údajů Evropské komise zmrazených okolo 210 miliard eur (5,15 bilionu korun) patřících ruské centrální bance. Výnosy z úroků už sedmadvacítka používá k financování nákupů zbraní a munice pro Ukrajinu. Návrhy, podle kterých by Rusku měly být peníze zabaveny, ale vzbuzují kontroverze, podotýká DPA.

Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to dnes řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Spojuje je mimo jiné zájem na oslabování mezinárodního řádu, míní hlava státu.

Ruská armáda dnes ostřelovala uhelný důl u města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Další teroristický útok nepřítele na ukrajinský energetický sektor. Nepřítel zabil našeho kolegu. Další tři byli zraněni,“ oznámila ukrajinská energetická společnost DTEK, které důl patří. Dodala, že útok poškodil budovy a zařízení společnosti a také způsobil výpadek proudu.

V době úderu bylo pod zemí 148 horníků, ale všechny se podařilo dostat na povrch, napsal na facebooku ukrajinský poslanec a šéf hornických odborů Mychajlo Volynec. Podle společnosti DTEK v šachtě během ruského útoku uvázlo 146 havířů.

V Estonsku se zřítil nejspíše ukrajinský dron, který vlivem rušení ruskou obranou do pobaltské země zabloudil při útoku na cíle v Rusku. V Tallinnu to dnes uvedl ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson. V Estonsku jde o první incident svého druhu.

„Nic neukazuje na to, že by to mohl být ruský dron,“ prohlásil serveru Delfi. Zatím není jasné, zda přiletěl z Ruska, anebo přes Lotyšsko. O troskách v poli poblíž města Tartu vyrozuměl úřady na tísňové lince místní farmář. Při obhledání místa nálezu se ukázalo, že dron se nejspíše zřítil ještě v neděli ráno a explodoval. Nikdo nebyl zraněn.

Česko plánuje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti darovat 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Jde o techniku, kterou ministerstvo vnitra pořídilo mezi lety 2015 a 2018 a kterou s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.

Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.

Projekt podle ministerstva zaštiťuje kraj Vysočina. Ředitel tamního krajského úřadu Zdeněk Kadlec je podle vnitra zároveň předsedou dobročinného fondu ViZa, který naplňuje partnerství mezi krajem a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny. Fond podle ministerstva zajistí přepravu daru na Ukrajinu, státu tak nevniknou žádné náklady.

Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy. 

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.

Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.

Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.

Ukrajinská Záporožská oblast čelila za poslední den 480 ruským útokům, uvedla dnes ráno ukrajinská tisková agentura Ukrinform. Agentura TASS zase napsala, že ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země.

Ukrinform napsal, že v Záporožské oblasti utrpěl zranění jeden člověk a lidé hlásí škody na 81 domech, bytech či farmách a garážích. Podle místních úřadů čelila oblast mimo jiné útokům 303 dronů a 162 dělostřeleckým úderům.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil se svými evropskými protějšky včetně ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy a šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové, aby s nimi projednal diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí.

Ministři "se shodli, že budou nadále spolupracovat na diplomatickém úsilí o ukončení rusko-ukrajinské války prostřednictvím vyjednaného trvalého urovnání", uvedlo americké ministerstvo ve zprávě na svém webu.