„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Podle ukrajinského koordinačního štábu pro válečné zajatce byla dnešní výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou jednou z nejrozsáhlejších – při té největší z letošního 3. ledna se na Ukrajinu vrátilo 230 lidí.

Dosud poslední rozsáhlá výměna zajatců mezi Kyjevem a Moskvou se uskutečnila v říjnu, kdy obě strany propustily po 95 zajatcích. I tuto výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty, které to předtím udělaly už vícekrát.

Na fotografiích jsou vidět ruští vojáci sedící v autobusu krátce po propuštění na blíže neurčeném místě v Bělorusku. 

Spolkové státní zastupitelství obžalovalo trojici osob s německým i ruským občanstvím z přípravy sabotáží v Německu a ze špionáže pro Moskvu. Informovala o tom dnes agentura DPA. V centru případu je muž, který byl spolu s dalším obžalovaným zadržen letos v dubnu v Bavorsku a od té doby je ve vazbě.

Podle obžaloby jednal muž o sabotážních akcích na německém území s agentem ruské tajné služby. Při této příležitosti uvedl, že je ochoten provést žhářské a jiné útoky na průmyslové objekty a na armádou využívanou infrastrukturu v Německu. Snažil se také narušit vojenskou pomoc, kterou Německo poskytuje Ruskem napadené Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin popřál k Vánocům a do nového roku některým světovým státníkům – z těch evropských maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi nebo srbskému prezidentovi Alexandrovi Vučičovi. Vyplývá to ze seznamu, který dnes zveřejnil Kreml.

Slovenský premiér Robert Fico, který s Putinem nedávno jednal v Moskvě, ve výčtu chybí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova však šéf Kremlu popřál i předsedovi slovenské vlády. „Ficovi také popřál,“ řekl Peskov ruské státní agentuře TASS, která upozornila, že slovenský premiér na seznamu zveřejněném Kremlem není.

Připomněla přitom Ficovu nedávnou návštěvu Moskvy, kam se šéf slovenské vlády vypravil jako teprve třetí evropský lídr od začátku rozsáhlé ruské vojenské agrese na Ukrajině v roce 2022. Většina západních států se postavila na stranu napadené země, proti Rusku zavedla sankce a s Moskvou omezila s diplomatické styky.

Ukrajina od 1. ledna zečtyřnásobí poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky, aby tak kompenzovala výpadek v příjmech způsobený vypršením dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.

Ukrajinský úřad pro regulaci energetického sektoru schválil zvýšení poplatků na zhruba 502 hřiven (téměř 300 Kč) za 1000 krychlových metrů plynu z dosavadních 124 hřiven.

„V roce 2024 pocházelo 85 procent našich příjmů z přepravy plynu pocházejícího z Ruské federace. To znamená, že podíl domácích zákazníků činil pouze 15 procent,“ uvedl šéf ukrajinského systému pro přepravu plynu Dmytro Lyppa. Upozornil, že zvýšení domácích poplatků výpadek příjmů z tranzitu nahradí pouze částečně.

Česká republika je připravená Slovensku poskytnout své přepravní a zásobníkové kapacity zemního plynu. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) to nabídl slovenské straně v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Nabídka platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČR dosud čerpala plyn z východu i západu.

Pomoc při zajištění nových stabilních dodávek plynu Vlček nabídl prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové.

Navázal tak na svého předchůdce na ministerstvu Jozefa Síkelu, který na začátku září upozornil komisařku pro energetiku Kadri Simsonovou na nutnost hledání alternativních řešení pro zajištění dodávek plynu v Evropě. Ve svém dopise tehdy Síkela zdůraznil dostatečnou kapacitu české přepravní soustavy, která by mohla významně přispět k nahrazení dodávek přes Ukrajinu.

Z ukrajinského zajetí se dnes do Ruska vrátilo 150 ruských vojáků. Stejný počet válečných zajatců předalo také Rusko Ukrajině, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oproti tomu informoval o 189 navrácených Ukrajincích.

Ruští zajatci se podle ruského ministerstva obrany nyní nacházejí v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři. Výměnu celkem 300 zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).

Během útočné ruské války na Ukrajině zahynul bývalý ruský fotbalový reprezentant Alexej Bugajev, jenž do armády narukoval na podzim z vězení. Úmrtí třiačtyřicetiletého někdejšího obránce potvrdil médiím jeho otec. „Bohužel je zpráva o Alexejově úmrtí pravdivá,“ uvedl v neděli Ivan Bugajev pro web Sports.ru.

Bugajev hrál profesionálně v prvním desetiletí tohoto století, oblékal dresy Lokomotivu Moskva či Krasnodaru. Za národní tým odehrál sedm zápasů včetně dvou na mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku.

V roce 2023 byl bývalý fotbalista zatčen za obchod s drogami a letos v září odsouzen na devět a půl roku do vězení. Po odsouzení využil možnosti nastoupit do armády, což je v Rusku v době invaze na Ukrajinu častá praxe.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou a rozpočtovou pomoc, tentokrát za 5,9 miliardy dolarů (více než 142 miliard Kč). Nejprve končící prezident Joe Biden dnes oznámil další bezpečnostní pomoc za téměř 2,5 miliardy dolarů, následně ministryně financí Janet Yellenová informovala o poskytnutí pomoci v objemu 3,4 miliardy dolarů. 

Ministryně financí Yellenová později oznámila, že Spojené státy poskytnou Ukrajině přímou rozpočtovou podporu za 3,4 miliardy dolarů. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že od února 2022 tak Spojené státy celkem poskytly Ukrajině rozpočtovou pomoc za více než 30 miliard dolarů. Peníze jsou určeny k udržení úřadů v chodu a na platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni, jak je prezentuje Ukrajina. 

Moskvu neuspokojují návrhy zaznívající z týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s agenturou TASS, jehož text dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ukrajina se již 34 měsíců brání ruské agresi, a to i díky rozsáhlé západní, především americké pomoci.

Moskva dosud nedostala žádné oficiální návrhy, navíc až do Trumpovy inaugurace 20. ledna veškerou politiku určuje stávající prezident Joe Biden, a tak pouze jeho vláda má pravomoci s Ruskem jménem Spojených států vyjednávat. Fakticky se však žádná jednání o Ukrajině nevedou, upozornil Lavrov.

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud mu letos v říjnu prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Popelka podal proti verdiktu stížnost k Městskému soudu v Praze. 

Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky loni v březnu na protivládní demonstraci na Václavském náměstí v Praze. Soudy mu za podněcování původně uložily čtyřměsíční podmíněný trest a zákaz pobytu na území hlavního města na rok a půl. Popelka ale porušil stanovená pravidla, a soud mu tak trest zpřísnil na nepodmíněný. V říjnu pak obvodní soud trest vězení prodloužil o čtyři měsíce.

Faktický vládce Sýrie Ahmad Šara se dnes v Damašku setkal s ukrajinskou delegací v čele s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Nově jmenovaný syrský ministr zahraničí Asaad Hasan Šíbání při jednání se svým ukrajinským protějškem řekl, že Sýrie doufá ve „strategické partnerství“ s Ukrajinou. 

„Mezi námi a Ukrajinou budou strategická partnerství na politické, ekonomické, společenské a vědecké úrovni,“ řekl podle Ruters Šíbání svému ukrajinskému protějšku. S patrným odkazem na ruskou agresi proti Ukrajině syrský ministr také poznamenal, že „syrský a ukrajinský lid má stejnou zkušenost“ a Ukrajinci prožívají stejné utrpení, jako zažívali 14 let Syřané.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další bezpečnostní pomoc v hodnotě skoro 2,5 miliardy dolarů (60,3 miliardy Kč). V prohlášení to dnes oznámil končící americký prezident Joe Biden. Toho po čtyřleté pauze v Bílém domě 20. ledna vystřídá zvolený prezident Donald Trump.

„Na můj pokyn budou Spojené státy po zbytek mého působení v úřadu nadále neúnavně pracovat na posílení pozice Ukrajiny v této válce,“ uvedl Biden v prohlášení s odkazem na americkou pomoc Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské invazi od února 2022.

Soud v běloruské metropoli Minsku odsoudil v nepřítomnosti komika Vjačeslava Komissarenka, který žertoval na účet prezidenta Alexandra Lukašenka. Za urážku a pomlouvání hlavy státu a za vyvolávání nenávisti si má odpykat šest let za mřížemi, informovaly dnes tiskové agentury.

Komissarenko se podle médií přidal v létě 2020 k protestům proti výsledku prezidentských voleb, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka a které běloruská opozice označuje za zfalšované. Když byly protesty potlačeny, komik nejprve uprchl do Ruska a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se z Ruska přemístil na Západ.

Drtivá většina plynu dovezeného do Česka v závěru letošního roku přitekla z východu, především z Ruska. Zatímco po převážnou část roku byla většina dodávek do ČR ze západu, od začátku listopadu prudce vzrostly dodávky ze Slovenska, které v posledních dvou měsících tvořily kolem 95 procent. Odtud přitom podle odborníků proudí zejména ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Ruská vojska dobyla ves Novoolenivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsalo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. O postupu ruských sil u této vsi, ležící poblíž města Pokrovsk, informovali analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, již 10. prosince.

Zúčastnil se několika zahraničních misí v bývalé Jugoslávii a v Iráku. V roce 2007 se pak Luděk Kolesa stal nejvýše postaveným českým vojákem v rámci NATO, když nastoupil jako vrchní praporčík na Velitelství Severoatlantické aliance pro transformaci v americkém Norfolku. Byl přitom tehdy vůbec prvním neamerickým vojákem v této pozici. V posledních třech letech působil Kolesa opět v NATO tentokrát v jeho centrále v Bruselu, pracoval v programu Defence Education Enhancement Programme (DEEP), který se zabývá vzděláváním vojenského personálu v partnerských zemích aliance. Program například úspěšně pomáhá na Ukrajině.

„Díky našemu programu Ukrajinci urychlili změny v armádě. Zjistili, že to musí dělat jinak a i díky reformám byli schopní se bránit tak, že to neproběhlo podle ruského plánu, aby Ukrajina padla za tři dny,“ řekl Kolesa v rozhovoru s ČTK.

Jednoho mrtvého a čtyři raněné si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování obcí v Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci sestřelila 21 ze 43 ruských dronů, dalších 22 dronů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo o jednom ukrajinském dronu, sestřeleném nad pohraniční Belgorodskou oblastí, a úřady v Kurské oblasti, kam počátkem srpna vpadly ukrajinské jednotky, hlásí jednu sestřelenou ukrajinskou raketu.

Ukrajina jmenuje zcela prvního vojenského ombudsmana. V neděli večer to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že jméno kandidáta odhalí dnes.

Z aktuální situace vyplývá, že Ukrajina se bude muset vzdát části svého území. Řekl to o víkendu v rozhovoru se zpravodajskou televizí TA3 slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Ve slovenském zájmu je, aby válka v sousední zemi okamžitě skončila, byla zahájena mírová jednání a nastalo příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, zdůraznil ministr.