„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Podle informací webu Politico americká vláda aktuálně sestavuje pro Ukrajince mimořádně velký balík materiálu včetně obrněných vozidel. Ministerstvo obrany jej chce mít připravený brzy po očekávaném podpisu projednávaného zákona.

Podle mluvčího ukrajinských sil na východní Ukrajině Nazara Vološyna je situace u tohoto města složitá, ale je pod kontrolou. „Asi 20 000 až 25 000 ruských vojáků se snaží vzít útokem Časiv Jar a okrajové části obcí v jeho okolí,“ sdělil Vološyn. Doplnil, že Rusové zatím ve městě nejsou.

Běloruský soud odsoudil Ukrajince, který v březnu doplul do Běloruska na nafukovací matraci. Přeplul přitom řeku Dněpr. Šlo o jeden z nejvíce neobvyklých způsobů úniku z Ukrajiny, jejíž úřady zakázaly mužům do 60 let překračovat hranice, napsal server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Připomněl, že množství Ukrajinců se vyhnulo povolání do války s Ruskem tím, že přeplavali řeku Tisu, a tak utekli z vlasti do Rumunska.

Objevily se první záběry z místa pádu charkovské televizní věže, píše zpravodajství Nexta.

Spojené státy urychleně poskytnou Ukrajině významné balíky vojenské pomoci, jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle Bílého domu o tom dnes Joe Biden ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Bidenův úřad zároveň informoval, že americký prezident o podpoře Kyjeva hovořil také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Ruský soud uložil 38letému muži z Moskvy obecně prospěšné práce v délce pěti let za to, že se v pouliční anketě stanice Rádia Svobodná Evropa vyjádřil kriticky o válce na Ukrajině. Obžaloba pro něj žádala trest odnětí svobody v délce pět a půl let. Rádio Svobodná Evropa o tom dnes informovalo na svém webu.

Odsouzený zdravotní technik Jurij Kochovec se dostal do hledáčku ruských úřadů poté, co v červenci 2022 novinářům na ulici řekl, že válku proti Ukrajině rozpoutala ruská vláda a že je potřeba ji zastavit. Řekl také, že Rusko útočí na civilní cíle, jako jsou obchodní centra, a že v Buči u Kyjeva ruští „vojáci zcela bez příčiny stříleli civilisty“.

Ruské síly dnes odpoledne zničily v Charkově na východě Ukrajiny televizní věž. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Ruští vojáci dobyli ukrajinskou vesnici Novomychajlivka na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Obtížná situace nás čeká v blízké budoucnosti. Nebude to katastrofální, nenastane armagedon, jak mnozí říkají. Ale od poloviny května nastanou problémy,“ řekl Budanov v rozhovoru pro ukrajinský server BBC. Ruská armáda podle něj provádí složitou operaci.

Česká republika dnes na jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku prosazuje svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je po dvou letech ruské agrese načase. Debata se vedla i ohledně další podpory Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

„Pro mě bylo pozitivní slyšet, že asi deset států výslovně zmínilo Česko a naši muniční iniciativu,“ uvedl Lipavský. „Já jsem za Česko deklaroval, že pokračujeme v podpoře Ukrajiny, zároveň ale musíme mluvit i o širší strategii zadržení Ruska a ruského imperialismu,“ dodal. Ocenil také německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.

„Poslanci Andreji Babišovi v otázce migrace a migračního paktu křivdíme. Není to tak, že by se nezajímal,“ tweetuje Pavel Telička, který byl v letech 2014–19 europoslancem za ANO, než se s hnutím rozešel. „Naopak, před lety mě žádal, abych nastřelil koncepci kontrolované migrace, nabídl řešení regulovaného příjmu imigrace. Zejména vzdělanějších migrantů. On jen pod tíhou průzkumů veřejného mínění změnil názor. To se stává, je-li člověk populistou. Vyvinul se, dnes už ani nechce nějaká řešení, jen všechno smysluplné blokuje a ostatní kritizuje.“

Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. Píše to deník Financial Times (FT). Podle spojenců v EU a NATO nejsou tyto jihoevropské země přímo ohroženy, a tak by se mohly vzdát některých zařízení ve prospěch napadené země, která se brání sílícím ruským úderům ze vzduchu.

K předání moderních systémů protivzdušné obrany podle deníku vyzvali řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze ostatní premiéři a prezidenti členských zemích EU. Stalo se tak minulý týden v osobních rozhovorech na summitu v Bruselu, řekly listu nejmenované zdroje. „Jsou tu země, které, popravdě řečeno, bezprostředně nepotřebují své systémy protivzdušné ochrany,“ poznamenal podle FT jeden z evropských diplomatů.

K navýšení pomoci v oblasti protivzdušné ochrany vyzývají opakovaně ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který to zopakoval také ve videoposelství na posledním unijním summitu. Podle nich Ukrajina čelí rostoucím ruským úderům ze vzduchu. V posledních týdnech slíbilo navýšit svou pomoc ukrajinské protivzdušné obraně Německo.

Po sobotním odhlasování pomoci pro Ukrajinu dnes do Kyjeva dorazila delegace amerických kongresmanů z obou stran, hlásí „s potěšením“ americká ambasáda na Ukrajině. „Vaše návštěva je další připomínkou toho, že náš závazek vůči Ukrajině je neochvějný,“ dodává.

Ruští vojáci dobyli ukrajinskou vesnici Novomychajlivka na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, tamní generální štáb ale v ranním hlášení o situaci na bojišti uvedl, že síly Kyjeva nadále odrážejí ruské pokusy o postup u této vesnice.

Novomychajlivka leží asi 30 kilometrů jihozápadně od Doněcku a nedaleko Vuhledaru, města na rozhraní jižní a východní fronty, které se Rusko snaží dobýt už poslední dva roky, podotkla agentura AFP. „Invazní síly se v této oblasti pokusily prorazit ukrajinskou obranu 23krát,“ napsal generální štáb dnes ráno k situaci na frontě v okolí Novomychajlivky. O průlomu ruských jednotek se nezmiňuje.

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jeho jednotky dobyly obec Bohdanivka nedaleko Bachmutu. Ani toto tvrzení Kyjev nepotvrdil. Vyjádření stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

„V zásadě to situaci na bojišti nezmění,“ komentoval odhlasování americké pomoci Ukrajině mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ruské síly zapojené do speciální vojenské operace zlepšují své pozice. Dynamika na frontě je všem naprosto jasná. Zbraně, které budou za tyto peníze dodány, ke změně dynamiky nepovedou,“ dodal mluvčí.

„Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni,“ řekl prezident Andrzej Duda.

Rusko podle něj stále silněji militarizuje Kaliningradskou oblast, která je vklíněná mezi polským a litevským územím. Moskva také v poslední době přemístila svoje jaderné zbraně do Běloruska, připomněl polský prezident.

Nejde o hypotetické úvahy: Polsko už loni v létě zažádalo o zařazení do programu NATO umožňujícího sdílení jaderných zbraní. Americké atomové hlavice jsou nyní na základnách v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku.

„Spojené státy a jejich satelity v NATO jsou stále posedlé myšlenkou způsobit Rusku ‚strategickou porážku‘,“ horlí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Západ zároveň nebezpečně balancuje na hraně přímého vojenského střetu mezi jadernými mocnostmi, který by doprovázely katastrofické následky,“ uvedl šéf ruské diplomacie. 

Lavrov na moskevské konferenci o nešíření jaderných zbraní také obvinil trojici západních jaderných států (tedy USA, Británii a Francii), že jsou hlavními iniciátory „různých provokativních kroků“. O jaké kroky se jedná, ministr neuvedl.

Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí.

Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.

„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.

„Ani masivní ruská psychologická operace nedokázala pokračování pomoci USA Ukrajině zastavit. Američané nakonec zase udělali správnou věc,“ kvituje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, rozhodnutí americké Sněmovny reprezentantů přece jen uvolnit peníze pro Ukrajinu. Radiační situace Ukrajiny zůstává normální, dodává v ranním hlášení.

„Nebudeme trpět, aby názory a postoje ve straně byly na prodej,“ řekl prohlásil spolupředseda AfD Tino Chrupalla. Reagoval tak na otázku, jaké důsledky by strana vyvodila, pokud by se potvrdila podezření v případě možného uplácení spolkového poslance Petra Bystroně a europoslance Maximiliana Kraha ze strany ruské propagandy. Dosud nikdo podle něj nepředložil žádné důkazy, které by braní úplatků potvrzovaly.

„Musí se to vysvětlit, teprve pak můžeme vyvodit případné důsledky,“ uvedl. „Důsledky jsou jasné, taková osoba nemá ve straně místo,“ dodal Chrupalla. AfD má podle něj zájem na co nejrychlejším objasnění kauzy. O aféře kolem Bystroně a Kraha se dnes znovu bude radit stranické vedení. 

Za poslední den ztratil protivník 790 lidí, 7 tanků, 8 obrněných vozidel, 5 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila pět ze sedmi útočných dronů, které nad její území vyslalo Rusko. Dnes o tom podle ruskojazyčného servisu BBC informoval velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ukrajinci podle něho sestřelili také jeden ruský průzkumný bezpilotní letoun.

Útočné drony Šáhed mířily na Oděskou oblast a jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil uvedlo, že trosky jednoho sestřeleného stroje zasáhly zemědělský podnik a způsobil v něm škody. „Byla poškozena skladiště a zemědělská technika. Nikomu z lidí se nic nestalo,“ informovalo jižní velitelství.