„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Drazí čtenáři, online přenos k Ukrajině bude pokračovat zase od rána, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc.
22:03
2. 1. 2025
„Moskva nikterak neskrývá uspokojení z aktivit a slovníku Roberta Fica. Pokud udrží tempo, tak v květnu nejspíš od Putina obdrží nějaký řád...“ tweetuje politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. Slovenský premiér byl nedávno v Moskvě a vyostruje spor s Kyjevem kvůli zastavení tranzitu ruského plynu.
Moskva nikterak neskrývá uspokojení z aktivit a slovníku Roberta Fica. Pokud udrží tempo, tak v květnu nejspíš od Putina obdrží nějaký řád...https://t.co/9O6YzYS9CD
Mazut, který před časem unikl ze dvou ztroskotaných tankerů v Kerčském průlivu, se nadále šíří. Zaznamenali ho na dalších plážích Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Ruské úřady a dobrovolníci zorganizovali rozsáhlou operaci s cílem likvidovat následky, ale situace nadále vyvolává obavy.
„Odborníci stanovili objem ropných produktů, které skončily v moři, asi na 2400 tun. To je výrazně méně, než činil původní odhad uvedený na základě slov kapitánů tankerů,“ uvedlo dnes ruské ministerstvo dopravy.
Tanker Volgoněfť 212 se v Kerčském průlivu rozlomil 15. prosince, zatímco tanker Volgoněfť 239 najel na mělčinu 80 metrů od břehu poblíž přístavu Taman. Jeden ze členů posádky při tom zahynul. Více než 50 let stará plavidla podle úřadů převážela dohromady asi 9200 tun ropných produktů, podle dřívějších odhadů do moře uniklo na 3000 tun mazutu.
20:05
2. 1. 2025
„Ficovy výhrůžky jsou pro mě k smíchu. Takovým krokem by Slovensko poškodilo jen sebe, protože by přišlo o příjmy z exportu elektřiny na Ukrajinu. K tomu je Slovensko jako člen EU vázáno unijními pravidly a dohodami, nemůže tak smlouvy jednoduše porušovat,“ komentoval šéf ukrajinského Centra pro energetický výzkum Oleksandr Charčenko výhrůžky Roberta Fica. Slovenský premiér nevyloučil v odvetě za ukončení tranzitu ruského plynu pozastavit Kyjevu dodávky elektřiny.
Charčenko to řekl v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Podíl slovenského dovozu elektřiny na Ukrajinu označil Charčenko za relativně malý. „Pochází odtud mezi 15 a 19 procenty importu. To odpovídá asi 1,2 procenta celkové spotřeby elektřiny na Ukrajině. Toto množství lze snadno nahradit z jiných zemí, jako je Polsko nebo Rumunsko,“ uvedl.
19:02
2. 1. 2025
„Všechny průmyslové podniky jsou v nečinnosti, s výjimkou těch, které se věnují produkci potravin - tedy přímo zajišťují potravinovou bezpečnost Podněstří,“ řekl Sergej Obolonik, místopředseda vlády Podněstří - separatistického regionu Moldavska. Důvodem je přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Je podle něj předčasné soudit, jak se situace dále vyvine. „Problém je natolik rozsáhlý, že pokud zůstane nevyřešen dlouhou dobu, budeme mít nevratné změny: podniky ztratí schopnost se rozběhnout,“ dodal.
Podněstří podle Reuters od středy pociťuje bolestivě dopady přerušení dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Kyjev ve středu ukončil přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem.
18:17
2. 1. 2025
Slovenský premiér Fico pohrozil Ukrajině po ukončení tranzitu plynu kromě zastavení dodávek elektřiny i snížením podpory Ukrajincům na Slovensku.
18:05
2. 1. 2025
Finský provozovatel energetické sítě Fingrid podal u helsinského soudu žádost o zabavení ropného tankeru Eagle S. Firma se tímto krokem snaží zajistit pohledávku na náhradu škod spojených s poškozením podmořského energetického kabelu Estlink 2.
Podmořský kabel spojující Finsko a Estonsko byl poškozen 25. prosince. Následující den finská pohraniční stráž, která velí v Baltském moři, na palubu lodi vstoupila a odplula s ní do finských vod. Finské úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Mají podezření, že posádka lodi kabel poškodila záměrně, a to kotvou plavidla taženou po mořském dně. Finská policie z činu podezřívá sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru. Námořníci mají zákaz vycestovat.
17:25
2. 1. 2025
„Bojovníci GUR obdrželi 100 dronů od Artema Pyvovarova,“ děkuje na Twitteru Obranná rozvědka Ukrajiny jednomu z nejpopulárnějších zpěváků země. „Hudebník předal 100 FPV dronů pro vojáky jednotky @black.winter.group ze Speciálních sil Timur.“
🔥 Воїни ГУР отримали 100 FPV-дронів від Артема Пивоварова
🤝 Музикант Артем Пивоваров передав 100 FPV-дронів для воїнів підрозділу @black.winter.group зі складу “Спецпідрозділу Тимура” ГУР МО України.
— Defence intelligence of Ukraine (@DI_Ukraine) 2. ledna 2025
16:15
2. 1. 2025
Ukrajinská armáda dnes ohlásila zásah ruského vojenského velitelství v obci Marjino v ruské Kurské oblasti. Informovala o tom agentura Reuters.
„Tyto údery naruší možnosti Ruské federace páchat teroristické činy na nevinných ukrajinských civilistech,“ uvedla ukrajinská armáda na síti Telegram. Dodala, že útoky na ruské velitelské stanoviště byly provedeny vysoce přesnými zbraněmi.
15:49
2. 1. 2025
Ukrajina se chystá obnovit diplomatické vztahy se Sýrií, kde se na počátku prosince zhroutil režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Dnes to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Připravujeme se obnovit diplomatické vztahy se Sýrií a obnovit spolupráci v mezinárodních organizacích,“ řekl Zelenskyj.
14:55
2. 1. 2025
Slovensko zatím na českou nabídku na poskytnutí přepravních kapacit plynu neodpovědělo. V případě zájmu je tuzemská infrastruktura okamžitě připravená dodávat plyn na Slovensko bez nutnosti dalších úprav, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) na konci loňského roku prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové nabídl Slovensku tuzemské přepravní a zásobníkové kapacity plynu. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
14:37
2. 1. 2025
Největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP), aktivně využívá diverzifikační kontrakty na nákup plynu od doby jejich uzavření. ČTK to dnes sdělil SPP, detaily k dodávkám po zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu ale společnost neuvedla. Ukrajina ve středu ukončila přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost této dohody neprodloužil.
13:42
2. 1. 2025
O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území bude v pátek na svém mimořádném zasedání jednat pracovní skupina pro energetiku v rámci Rady EU, tedy experti z příslušných ministerstev zemí EU či ze Stálých zastoupení při Evropské unii. Jednání pracovní skupiny, která je přípravným orgánem Rady EU, se uskuteční prostřednictvím videokonference. Před drastickými dopady zastavení tranzitu plynu varoval zejména slovenský premiér Robert Fico. Podle zdrojů ČTK by se měla příští týden v úterý konat i schůzka zástupců Slovenska, Evropské komise a Ukrajiny.
12:02
2. 1. 2025
Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země. Prohlásil to dnes před novináři místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média.
Účinným zvládáním energetické krize by Kišiněv mohl získat sympatie obyvatel separatistického regionu na levém břehu řeky Dněstr, aby je „osvobodil od impéria strachu a nejistoty“, ve kterém je drží vůdci separatistů v Tiraspolu a Moskva, prohlásil Serebrjan podle serveru point.md.
11:18
2. 1. 2025
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes ráno stoupla až na 50,85 eura (1280 Kč) za megawatthodinu (MWh), nejvýše od října 2023. V úterý skončila desetiletá dohoda o dodávkách plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu a současně se ochladilo, což zvyšuje poptávku po plynu pro vytápění, uvedla agentura Reuters.
09:59
2. 1. 2025
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Jan. 2, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/4Hqcr8FZEj
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 2. ledna 2025
08:55
2. 1. 2025
Nejméně jednoho mrtvého si vyžádalo ruské bombardování vsi Stepnohirsk v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes regionální úřady.
Ve Stepnohirsku záchranáři po více než pětihodinovém pátrání vyprostili mrtvé tělo z trosek pětipodlažní budovy, které zasáhla ruská naváděná letecká bomba, napsal na sociální síti šéf záporožské oblastní správy Ivan Fedorov.
07:52
2. 1. 2025
Ukrajinské námořnictvo zničilo za minulý rok přes 37 tisíc ruských dronů, uvádí Kyiv Independent. "Ruské ztráty zahrnovaly 35 670 zničených FPV dronů a 1 140 úderných dronů, uvedlo námořnictvo. Ukrajinské jednotky zlikvidovaly také 192 taktických dronů a dalších 164 dronů Šáhed," uvádí web.
⚡️Ukraine's Navy says it destroyed over 37,000 Russian drones in 2024.
Russia's losses included 35,670 destroyed FPV drones and 1,140 strike drones, the Navy said. Ukrainian units also eliminated 192 tactical drones and another 164 Shahed drones.https://t.co/KS5tOyYeQD