„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině. Pokračovat budeme zítra v ranních hodinách.
22:04
24. 9. 2024
Rusko lze k míru jedině donutit, Putin se sám nezastaví, řekl podle agentury Reuters Volodymyr Zelenskyj na jednání Rady bezpečnosti OSN.
21:48
24. 9. 2024
Pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předloží plán týkající se ukončení ruské agrese vůči jeho zemi, bude třeba jej posoudit a udělat maximum pro naplnění ukrajinských cílů, ale ne za jakoukoli cenu. Novinářům to dnes v New Yorku řekl český prezident Petr Pavel s tím, že je potřeba zohlednit, co je reálně možné.
Český prezident tak dnes před novináři reagoval na rozhovor, který v pondělí poskytl americkému deníku The New York Times (NYT). V něm uvedl, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a případně přijmout, že část jejího území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou.
Článek podle Pavla odráží jeho dlouhodobý přístup. „Já jsem neřekl nic, co bych neříkal už dlouhou dobu. Už na loňské konferenci v Mnichově jsem varoval před tím, abychom vzbuzovali nerealistická očekávání," řekl Pavel.
21:15
24. 9. 2024
Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.
20:04
24. 9. 2024
Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a další tři desítky zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok uvedl, že je nutné zastavit to, co nazval ruským terorem.
„Další ruský útok na Charkov. Cílem ruských bomb byl bytový dům, pekárna, stadion. Jinými slovy, každodenní život obyčejných lidí. Rusko je terorista a každý den to svými činy dokazuje,“ napsal na síti X Zelenskyj, který je v současné době v USA, kde se v New Yorku zúčastní Valného shromáždění OSN. „Musíme teror zastavit. Zajistit bezpečnost. Abychom měli budoucnost,“ dodal.
19:00
24. 9. 2024
Během útoku na Charkov přišli o život nejméně tři lidé a 28 jich je zraněných, informoval The Kyiv Independent. Rusko se zaměřovalo na hustě obydlené čtvrti, sdělil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
Russia bombarded the city with guided aerial bombs, targeting densely populated districts, Kharkiv Mayor Ihor Terekhov reported.https://t.co/w5T9blqMZq
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 24. září 2024
18:15
24. 9. 2024
A tady jsou další nové snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.
17:30
24. 9. 2024
Ruské jednotky začaly útočit na východoukrajinské město Vuhledar, které odolává náporu invazních vojsk v podstatě od začátku války v roce 2022. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské válečné blogery a státní média. Rusové postupovali v srpnu na východě Ukrajiny podle několika veřejně dostupných map nejrychleji za poslední dva roky, píše Reuters.
„Ruské jednotky vstoupily do Vuhledaru - útok na město začal,“ uvedl Jurij Podoljaka, proruský válečný bloger, přičemž o zahájení útoku hovoří více jeho kolegů. Ministerstvo obrany v Moskvě dnes podle státní agentury TASS uvedlo, že jeho jednotky porazily ukrajinské obránce u několika obcí v regionu včetně Vuhledaru a zlepšily tam své taktické pozice. Podrobnosti k Vuhledaru resort neposkytl. Neověřené video v ruských státních médiích ukázalo Vuhledar pod těžkým dělostřeleckým a leteckým bombardováním, podotkl Reuters.
16:30
24. 9. 2024
Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.
16:30
24. 9. 2024
Toto jsou nové snímky z ruského útoku na Charkov.
15:59
24. 9. 2024
Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a dalších 15 zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami KAB, zaznamenány byly nejméně dva zásahy obytných budov.
15:23
24. 9. 2024
Konec války s Ruskem je blíže, než si mnozí myslí, uvedl v dnes zveřejněném rozhovoru s americkou stanicí ABC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval rovněž spojence, aby jeho zemi posílili dalšími dodávkami zbraní.
„Myslím, že jsme míru blíž, než si myslíme,“ řekl Zelenskyj. „Jsme blíže konci války. Jen musíme být velmi silní, velmi silní,“ dodal s tím, že posílení Ukrajiny je základem „plánu vítězství“, který chce při své nynější cestě po Spojených státech představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a dalším americkým činitelům.
13:50
24. 9. 2024
Muniční iniciativa nakupuje i starší munici, problémy se proto mohou objevovat, jsou ale ojedinělé. Novinářům to dnes v reakci na pondělní text německého listu Handelsblatt řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na dodanou munici si podle ní nestěžoval ani nový ukrajinský velvyslanec v ČR, se kterým se setkala minulý týden, ani donátoři, kteří nákupy platí. Podle deníku si Ukrajina stěžovala v Česku na kvalitu munice dopisem.
„Víme, že nekupujeme munici pouze novou, nakupujeme i starší, která může mít možné problémy,“ řekla při návštěvě pražské Ústřední vojenské nemocnice. Jedná se ale podle ní o ojedinělé případy. Podle deníku si ale Ukrajina v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v české muniční iniciativě vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku.
13:28
24. 9. 2024
Podívejte se na nové snímky z polní nemocnice v Doněcké oblasti, kde jsou zranění ukrajinští vojáci.
13:15
24. 9. 2024
Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že v Charkovské oblasti na východě země zadržela ruského agenta v řadách ukrajinské armády, který pomáhal navádět ruské údery na vlastní jednotku.
Pětačtyřicetiletý obyvatel Charkova mobilizovaný do ukrajinské armády byl podle SBU zverbován na dálku letos v srpnu. Ruské straně předával pomocí anonymního chatu na platformě Telegram geolokační údaje z aplikace Google Maps o rozmístění své brigády. Výměnou za to mu byl slíben bezpečný přechod frontových linií do Ruska.
„Shromažďoval a předával informace o následcích raketových úderů, o poloze personálu a vojenské techniky ukrajinské armády, o umístění vládních úřadů a orgánů vojenského velení,“ uvedla v prohlášení vojenská prokuratura.
12:45
24. 9. 2024
Mezinárodní šachová federace (FIDE) nadále neumožní startovat ruským a běloruským hráčům pod vlajkami jejich zemí. Rozhodlo o tom hlasování na kongresu FIDE v Budapešti, kde se minulé dva týdny konala šachová olympiáda.
Ruští a běloruští sportovci čelí sankcím od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Šachisté se mohou zúčastnit soutěží pod neutrálními vlajkami. Na tom se nic nezmění ani po posledním hlasování, kterého se zdržel ruský prezident FIDE Arkadij Dvorkovič. Návrh na zrušení postihu předložila kyrgyzská federace.
12:08
24. 9. 2024
Švýcarsko se dnes přidalo k zemím, které oficiálně označují hladomor vyvolaný ve 30. letech minulého století sovětským diktátorem Josifem Stalinem na Ukrajině za genocidu. Informuje o tom agentura DPA. Za genocidu událost známou na Ukrajině pod pojmem holodomor považuje i Česko.
11:50
24. 9. 2024
Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
„Zatímco 99,999 procenta uživatelů telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.
11:15
24. 9. 2024
Přibližně 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na ukrajinském bojišti se do Ruska dostalo z Číny. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk.
„Pokud vezmeme všechny obvyklé typy zbraní a spočítáme komponenty vyrobené v zahraničí, asi 60 procent z nich pochází z Číny. Vedli jsme o tom dlouhé diskuse s některými výrobci,“ řekl Vlasjuk s tím, že Čína v tomto ohledu „představuje největší problém“.
10:45
24. 9. 2024
Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent.
„Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to,“ řekla Ševčenková.
Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. „Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu,“ konstatovala Ševčenková.
10:13
24. 9. 2024
Do Česka na přelomu září a října dorazí spoluzakladatelka organizace Memorial Irina Ščerbakovová a další zástupkyně protirežimního proudu v Rusku Olga Misiková. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval odbor strategické komunikace státu při úřadu vlády. V Praze i Ostravě budou hovořit s politiky, veřejností i se studenty o stavu občanské společnosti v Rusku, jejích proměnách od invaze na Ukrajinu a o kremelských hrozbách pro střední Evropu.
09:17
24. 9. 2024
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu. Protivzdušná obrana 66 dronů sestřelila, uvedlo ukrajinské letectvo. Zásahy hlásí Záporoží a Poltava.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek jednu balistickou raketu Iskander-M, dvě řízené střely Ch-59/69, jednu blíže neurčenou raketu a 81 bojových dronů Šáhed.
„Bylo sestřeleno 66 nepřátelských útočných bezpilotních letounů v Kyjevské, Žytomyrské, Čerkaské, Vinnycké, Kirovohradské, Poltavské, Sumské a Mykolajivské oblasti. Dalších 13 nepřátelských dronů se ztratilo v několika oblastech Ukrajiny v důsledku aktivní protiakce obranných sil,“ uvedlo letectvo.
09:14
24. 9. 2024
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Sept. 24, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/BEhyAwjl29
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 24. září 2024
08:28
24. 9. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera promluvil na Summitu budoucnosti na Valném shromáždění OSN. Dříve na stejném summitu promluvil i český prezident Petr Pavel, který je nyní rovněž v New Yorku.
05:59
24. 9. 2024
V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.
Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.
Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ).
05:42
24. 9. 2024
Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.
Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.
05:40
24. 9. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.