„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Autor: bhu - 
25. srpna 2025
05:00

Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.

„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“

Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.

Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.

Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.

„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.

Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.

Směnný obchod s jídlem mezi sousedy

Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.

„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.

Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.

Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).

Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).

Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.

„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.

Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.

Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.

„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.

„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.

 

Požár rafinérie ve ve Volgogradu Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet

Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.

Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.

Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.

Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“

V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.

Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.

Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.

„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.

Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.

Tlak na získání ruského občanství

Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.

„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.

Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.

„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.

Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.

„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.

Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.

Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.

Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.

„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“

Válka Rusko vs. Ukrajina
Filtr:
Vše Důležité Foto Video Sociální sítě
Refresh
Datum:
4. 9. 2025 3. 9. 2025 2. 9. 2025 1. 9. 2025 31. 8. 2025 30. 8. 2025 29. 8. 2025 28. 8. 2025 27. 8. 2025 26. 8. 2025 25. 8. 2025 24. 8. 2025 23. 8. 2025 22. 8. 2025 21. 8. 2025 20. 8. 2025 19. 8. 2025 18. 8. 2025 17. 8. 2025 16. 8. 2025 15. 8. 2025 14. 8. 2025 13. 8. 2025 12. 8. 2025 11. 8. 2025 10. 8. 2025 9. 8. 2025 8. 8. 2025 7. 8. 2025 6. 8. 2025 5. 8. 2025 4. 8. 2025 3. 8. 2025 2. 8. 2025 1. 8. 2025 31. 7. 2025 30. 7. 2025 29. 7. 2025 28. 7. 2025 27. 7. 2025 26. 7. 2025 25. 7. 2025 24. 7. 2025 23. 7. 2025 22. 7. 2025 21. 7. 2025 20. 7. 2025 19. 7. 2025 18. 7. 2025 17. 7. 2025 16. 7. 2025 15. 7. 2025 14. 7. 2025 13. 7. 2025 12. 7. 2025 11. 7. 2025 10. 7. 2025 9. 7. 2025 8. 7. 2025 7. 7. 2025 6. 7. 2025 5. 7. 2025 4. 7. 2025 3. 7. 2025 2. 7. 2025 1. 7. 2025 30. 6. 2025 29. 6. 2025 28. 6. 2025 27. 6. 2025 26. 6. 2025 25. 6. 2025 24. 6. 2025 23. 6. 2025 22. 6. 2025 21. 6. 2025 20. 6. 2025 19. 6. 2025 18. 6. 2025 17. 6. 2025 16. 6. 2025 15. 6. 2025 14. 6. 2025 13. 6. 2025 12. 6. 2025 11. 6. 2025 10. 6. 2025 9. 6. 2025 8. 6. 2025 7. 6. 2025 6. 6. 2025 5. 6. 2025 4. 6. 2025 3. 6. 2025 2. 6. 2025 1. 6. 2025 31. 5. 2025 30. 5. 2025 29. 5. 2025 28. 5. 2025 27. 5. 2025 26. 5. 2025 25. 5. 2025 24. 5. 2025 23. 5. 2025 22. 5. 2025 21. 5. 2025 20. 5. 2025 19. 5. 2025 18. 5. 2025 17. 5. 2025 16. 5. 2025 15. 5. 2025 14. 5. 2025 13. 5. 2025 12. 5. 2025 11. 5. 2025 10. 5. 2025 9. 5. 2025 8. 5. 2025 7. 5. 2025 6. 5. 2025 5. 5. 2025 4. 5. 2025 3. 5. 2025 2. 5. 2025 1. 5. 2025 30. 4. 2025 29. 4. 2025 28. 4. 2025 27. 4. 2025 26. 4. 2025 25. 4. 2025 24. 4. 2025 23. 4. 2025 22. 4. 2025 21. 4. 2025 20. 4. 2025 19. 4. 2025 18. 4. 2025 17. 4. 2025 16. 4. 2025 15. 4. 2025 14. 4. 2025 13. 4. 2025 12. 4. 2025 11. 4. 2025 10. 4. 2025 9. 4. 2025 8. 4. 2025 7. 4. 2025 6. 4. 2025 5. 4. 2025 4. 4. 2025 3. 4. 2025 2. 4. 2025 1. 4. 2025 31. 3. 2025 30. 3. 2025 29. 3. 2025 28. 3. 2025 27. 3. 2025 26. 3. 2025 25. 3. 2025 24. 3. 2025 23. 3. 2025 22. 3. 2025 21. 3. 2025 20. 3. 2025 19. 3. 2025 18. 3. 2025 17. 3. 2025 16. 3. 2025 15. 3. 2025 14. 3. 2025 13. 3. 2025 12. 3. 2025 11. 3. 2025 10. 3. 2025 9. 3. 2025 8. 3. 2025 7. 3. 2025 6. 3. 2025 5. 3. 2025 4. 3. 2025 3. 3. 2025 2. 3. 2025 1. 3. 2025 28. 2. 2025 27. 2. 2025 26. 2. 2025 25. 2. 2025 24. 2. 2025 23. 2. 2025 22. 2. 2025 21. 2. 2025 20. 2. 2025 19. 2. 2025 18. 2. 2025 17. 2. 2025 16. 2. 2025 15. 2. 2025 14. 2. 2025 13. 2. 2025 12. 2. 2025 11. 2. 2025 10. 2. 2025 9. 2. 2025 8. 2. 2025 7. 2. 2025 6. 2. 2025 5. 2. 2025 4. 2. 2025 3. 2. 2025 2. 2. 2025 1. 2. 2025 31. 1. 2025 30. 1. 2025 29. 1. 2025 28. 1. 2025 27. 1. 2025 26. 1. 2025 25. 1. 2025 24. 1. 2025 23. 1. 2025 22. 1. 2025 21. 1. 2025 20. 1. 2025 19. 1. 2025 18. 1. 2025 17. 1. 2025 16. 1. 2025 15. 1. 2025 14. 1. 2025 13. 1. 2025 12. 1. 2025 11. 1. 2025 10. 1. 2025 9. 1. 2025 8. 1. 2025 7. 1. 2025 6. 1. 2025 5. 1. 2025 4. 1. 2025 3. 1. 2025 2. 1. 2025 1. 1. 2025 31. 12. 2024 30. 12. 2024 29. 12. 2024 28. 12. 2024 27. 12. 2024 26. 12. 2024 25. 12. 2024 24. 12. 2024 23. 12. 2024 22. 12. 2024 21. 12. 2024 20. 12. 2024 19. 12. 2024 18. 12. 2024 17. 12. 2024 16. 12. 2024 15. 12. 2024 14. 12. 2024 13. 12. 2024 12. 12. 2024 11. 12. 2024 10. 12. 2024 9. 12. 2024 8. 12. 2024 7. 12. 2024 6. 12. 2024 5. 12. 2024 4. 12. 2024 3. 12. 2024 2. 12. 2024 1. 12. 2024 30. 11. 2024 29. 11. 2024 28. 11. 2024 27. 11. 2024 26. 11. 2024 25. 11. 2024 24. 11. 2024 23. 11. 2024 22. 11. 2024 21. 11. 2024 20. 11. 2024 19. 11. 2024 18. 11. 2024 17. 11. 2024 16. 11. 2024 15. 11. 2024 14. 11. 2024 13. 11. 2024 12. 11. 2024 11. 11. 2024 10. 11. 2024 9. 11. 2024 8. 11. 2024 7. 11. 2024 6. 11. 2024 5. 11. 2024 4. 11. 2024 3. 11. 2024 2. 11. 2024 1. 11. 2024 31. 10. 2024 30. 10. 2024 29. 10. 2024 28. 10. 2024 27. 10. 2024 26. 10. 2024 25. 10. 2024 24. 10. 2024 23. 10. 2024 22. 10. 2024 21. 10. 2024 20. 10. 2024 19. 10. 2024 18. 10. 2024 17. 10. 2024 16. 10. 2024 15. 10. 2024 14. 10. 2024 13. 10. 2024 12. 10. 2024 11. 10. 2024 10. 10. 2024 9. 10. 2024 8. 10. 2024 7. 10. 2024 6. 10. 2024 5. 10. 2024 4. 10. 2024 3. 10. 2024 2. 10. 2024 1. 10. 2024 30. 9. 2024 29. 9. 2024 28. 9. 2024 27. 9. 2024 26. 9. 2024 25. 9. 2024 24. 9. 2024 23. 9. 2024 22. 9. 2024 21. 9. 2024 20. 9. 2024 19. 9. 2024 18. 9. 2024 17. 9. 2024 16. 9. 2024 15. 9. 2024 14. 9. 2024 13. 9. 2024 12. 9. 2024 11. 9. 2024 10. 9. 2024 9. 9. 2024 8. 9. 2024 7. 9. 2024 6. 9. 2024 5. 9. 2024 4. 9. 2024 3. 9. 2024 2. 9. 2024 1. 9. 2024 31. 8. 2024 30. 8. 2024 29. 8. 2024 28. 8. 2024 27. 8. 2024 26. 8. 2024 25. 8. 2024 24. 8. 2024 23. 8. 2024 22. 8. 2024 21. 8. 2024 20. 8. 2024 19. 8. 2024 18. 8. 2024 17. 8. 2024 16. 8. 2024 15. 8. 2024 14. 8. 2024 13. 8. 2024 12. 8. 2024 11. 8. 2024 10. 8. 2024 9. 8. 2024 8. 8. 2024 7. 8. 2024 6. 8. 2024 5. 8. 2024 4. 8. 2024 3. 8. 2024 2. 8. 2024 1. 8. 2024 31. 7. 2024 30. 7. 2024 29. 7. 2024 28. 7. 2024 27. 7. 2024 26. 7. 2024 25. 7. 2024 24. 7. 2024 23. 7. 2024 22. 7. 2024 21. 7. 2024 20. 7. 2024 19. 7. 2024 18. 7. 2024 17. 7. 2024 16. 7. 2024 15. 7. 2024 14. 7. 2024 13. 7. 2024 12. 7. 2024 11. 7. 2024 10. 7. 2024 9. 7. 2024 8. 7. 2024 7. 7. 2024 6. 7. 2024 5. 7. 2024 4. 7. 2024 3. 7. 2024 2. 7. 2024 1. 7. 2024 30. 6. 2024 29. 6. 2024 28. 6. 2024 27. 6. 2024 26. 6. 2024 25. 6. 2024 24. 6. 2024 23. 6. 2024 22. 6. 2024 21. 6. 2024 20. 6. 2024 19. 6. 2024 18. 6. 2024 17. 6. 2024 16. 6. 2024 15. 6. 2024 14. 6. 2024 13. 6. 2024 12. 6. 2024 11. 6. 2024 10. 6. 2024 9. 6. 2024 8. 6. 2024 7. 6. 2024 6. 6. 2024 5. 6. 2024 4. 6. 2024 3. 6. 2024 2. 6. 2024 1. 6. 2024 31. 5. 2024 30. 5. 2024 29. 5. 2024 28. 5. 2024 27. 5. 2024 26. 5. 2024 25. 5. 2024 24. 5. 2024 23. 5. 2024 22. 5. 2024 21. 5. 2024 20. 5. 2024 19. 5. 2024 18. 5. 2024 17. 5. 2024 16. 5. 2024 15. 5. 2024 14. 5. 2024 13. 5. 2024 12. 5. 2024 11. 5. 2024 10. 5. 2024 9. 5. 2024 8. 5. 2024 7. 5. 2024 6. 5. 2024 5. 5. 2024 4. 5. 2024 3. 5. 2024 2. 5. 2024 1. 5. 2024 30. 4. 2024 29. 4. 2024 28. 4. 2024 27. 4. 2024 26. 4. 2024 25. 4. 2024 24. 4. 2024 23. 4. 2024 22. 4. 2024 21. 4. 2024 20. 4. 2024 19. 4. 2024 18. 4. 2024 17. 4. 2024 16. 4. 2024 15. 4. 2024 14. 4. 2024 13. 4. 2024 12. 4. 2024 11. 4. 2024 10. 4. 2024 9. 4. 2024 8. 4. 2024 7. 4. 2024 6. 4. 2024 5. 4. 2024 4. 4. 2024 3. 4. 2024 2. 4. 2024 1. 4. 2024 31. 3. 2024 30. 3. 2024 29. 3. 2024 28. 3. 2024 27. 3. 2024 26. 3. 2024 25. 3. 2024 24. 3. 2024 23. 3. 2024 22. 3. 2024 21. 3. 2024 20. 3. 2024 22. 2. 2024 3. 1. 2024
Zobrazit další dny
 
22:01
3. 9. 2025

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

21:52
3. 9. 2025

Obrana Ukrajiny na svém účtě na sociální sítí X zveřejnila video, jak BVP Bradley ničí nepřátelské pozice na linii lesa.

21:34
3. 9. 2025

Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Při dnešním zahájení Pražského obranného summitu na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Severoatlantická aliance (NATO) byla podle Lipavského velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.

 
20:49
3. 9. 2025

Evropané jsou připraveni zajistit Ukrajině bezpečnostní záruky v den, kdy bude podepsána mírová dohoda. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v Paříži přijal prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Ten dorazil do Elysejského paláce před čtvrtečním summitem takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí podporujících Ukrajinu, jež se již čtvrtým rokem brání ruské agresi. Zelenskyj řekl, že zatím neviděl žádné známky ruské ochoty ukončit válku, napsala agentura AFP.

19:38
3. 9. 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil jednání s Trumpem o posílení sankcí proti Rusku.

18:46
3. 9. 2025

USA jsou připravené navýšit počet amerických vojáků v Polsku, řekl Trump.

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.

18:00
3. 9. 2025

„Velké díky Austrálii za milé přijetí,“ tweetuje Julija Navalná, jež po zabití svého muže Alexeje Navalného pokračuje v jeho poslání. „Jsem vděčná že tomu rozumíte: Rusko není Putin. A že jste připraveni vést otevřený dialog s jeho oponenty,“ poděkovala jmenovitě premiérovi Albanesemu a ministryni zahraničí Wongové.

17:20
3. 9. 2025

„Máme pevný základ v podobě bilaterálních dohod zejména s Dánskem, a sdílíme názor, že budoucí bezpečnost Ukrajiny vyžaduje ustanovení typu článku 5,“ řekl v severské zemi Volodymyr Zelenskyj s odkazem na pátý článek smlouvy Severoatlantické alianci (NATO), který považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.

Návštěvu Dánska zahájil Zelenskyj setkáním s jeho premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko je mezi lídry v podpoře Ukrajiny, uvedl Zelenskyj na sociální síti X a poděkoval za neochvějnou podporu i dánským obyvatelům.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dodávky systémů protivzdušné obrany jsou pro Ukrajinu před zimou absolutně strategické, protože Rusko své letecké údery zaměřuje na energetickou infrastrukturu.

16:50
3. 9. 2025

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána, a vyzval jej, ať přijede do Moskvy, že se s ním sejde. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.

Po své návštěvě Číny Putin prohlásil, že ruská armáda podniká na Ukrajině úspěšnou ofenzivu a postupuje na všech frontách. Ukrajina podle něho nemá síly na vlastní rozsáhlou ofenzivu a pouze se snaží zacelovat díry v obraně, nemá však takové vojenské rezervy jako Rusko. Pokud převládne zdravý rozum, je Rusko ochotné dohodnout se na přijatelném ukončení konfliktu, v opačném případě jej vyřeší vojensky, tvrdí ruský lídr.

15:20
3. 9. 2025

Velitel jedné z ukrajinských jednotek bojujících u Kupjanska Jurij Fedorenko řekl, že zpráva o průniku Rusů do centra města je ruskou informační operací. Rusové se podle něj snaží do města infiltrovat v civilním oblečení, aby si pořídili snímek s ruskou vlajkou. Několik desítek jich podle něj bylo takto zajato. „Situace v Kupjansku je maximálně pod kontrolou. Okupanti jsou blokováni na severozápadním okraji,“ řekl stanici Suspilne.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes uvedl, že ukrajinská vojska ruské útoky u Kupjansku odrazila.

13:54
3. 9. 2025

Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.

13:25
3. 9. 2025

Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.

Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty.

13:24
3. 9. 2025

V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.

V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30.000 domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.

12:56
3. 9. 2025

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření.

„Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájili trestní stíhání šesti fyzických a jedné právnické osoby pro trestný čin porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil deníku k případu mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od podmínek a vysokých peněžitých trestů až po osm let vězení.

Podle serveru policisté u výrobce důlní techniky a jeho vedení zasahovali opakovaně a loni celníci zastavili vývoz i jednoho důlního stroje. Podle policie měla firma dodat do Ruska přes třetí země v roce 2023 a 2024 sedm zařízení, na které se vztahuje zákaz vývozu do této země.

12:46
3. 9. 2025

Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to dnes běloruská média poté, co šéf slovenské vlády v Pekingu pohovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu.

„Premiér Slovenska požádal o stanovení termínu návštěvy Běloruska, aby projednal možné varianty spolupráce,“ napsal telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři. Ta rozhovor s Ficem zatím jen zmínila ve výčtu neformálních setkání prezidenta s řadou přítomných lídrů.

Připojené fotografie zachycují Fica v rozhovoru s běloruským vůdcem na oslavách konce druhé světové války v Pekingu.

11:56
3. 9. 2025

Ruská vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti, tvrdí ministerstvo obrany v Moskvě.

11:35
3. 9. 2025

Fiala bude ve čtvrtek v Praze jednat se šéfem NATO Ruttem o obranné spolupráci a Ukrajině. Online se oba zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.

11:07
3. 9. 2025

„Putin demonstruje svou beztrestnost. A to rozhodně vyžaduje reakci světa. Jen kvůli nedostatečnému tlaku, především na válečnou ekonomiku, Rusko pokračuje v této agresi,“ napsal Volodymyr Zelenskyj na telegramu s tím, že právě o mezinárodním tlaku na Rusko bude dnes jednat v Kodani na summitu se severskými a pobaltskými zeměmi.

10:38
3. 9. 2025

Po více než dvou hodinách dnes v Pekingu skončila dvoustranná schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Putin pozval Kima na návštěvu Ruska, napsala agentura Reuters.

Oba vůdci spolu podle agentury hovořili zhruba 2,5 hodiny. Kim už na začátku setkání řekl, že je ochoten pomoci, jak jen bude moci. Putin mu naopak poděkoval za vyslání Severokorejců do Ruska, kde se v Kurské oblasti zapojili do bojů proti ukrajinským silám.

10:21
3. 9. 2025

Ve městě Znamjanka, které je významným železničním uzlem v Kirovohradské oblasti, ruský dronový útok zranil pět lidí, uvedl šéf tamní vojenské správy Andrij Rajkovyč. Poškozeno bylo podle něj 28 obytných domů, přičemž jeden byl zcela zničen.

Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že při ruském útoku na železniční infrastrukturu byli zraněni čtyři drážní pracovníci. Řada vlaků musela být odkloněna na objízdné trasy a spoje nabírají mnohahodinová zpoždění.

09:48
3. 9. 2025

Rusko v noci provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo přes 502 dronů a 24 střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo.

09:01
3. 9. 2025

KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. „Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech,“ řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky, která následovala po rozsáhlé vojenské přehlídce zorganizované Čínou k 80. výročí konce druhé světové války.

Severokorejský vůdce svými slovy odkazoval na dohodu o strategickém partnerství, kterou s Putinem podepsali v loňském roce. Zavázali se v ní k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi.

„Jak je známo, z vaší iniciativy se vaše speciální jednotky podílely na osvobození Kurské oblasti (od ukrajinských sil). Vaši vojáci bojovali odvážně a hrdinně. Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti,“ prohlásil ruský prezident.

08:15
3. 9. 2025

Americký prezident Donald Trump se nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska. „Nemám z toho vůbec obavu,“ reagoval v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse na otázku. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužili vojsko,“ je přesvědčen Trump.

07:58
3. 9. 2025

Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.

05:21
3. 9. 2025

Vláda dnes projedná nákup tanků Leopard 2A8, schválení kabinetem je nezbytné pro podpis smlouvy. Česko chce v první fázi pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s přizpůsobením tanků potřebám české armády vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

Ministři také rozhodnou o pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v příštích pěti letech. 

05:00
3. 9. 2025

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Video se připravuje ...
Další videa