„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Evropské akcie dnes zaznamenaly nejvýraznější nárůst za více než dva týdny, přispěly k tomu naděje na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Investoři rovněž posuzovali čtvrtletní firemní výsledky a nová americká cla. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,92 procenta a uzavřel na týdenním maximu 546,05 bodu.

K růstu evropského akciového trhu velkou měrou přispěl finanční sektor. Index sledující akcie bank vzrostl o dvě procenta a dostal se nejvýše od roku 2010, zatímco index sledující akcie pojišťoven si připsal 1,6 procenta a vyšplhal se na rekordní maximum, napsala agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.

Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.

Ceny ropy smazaly zisky z počátku obchodování a klesají. Reagují tak na oznámení Kremlu, že se ruský prezident Vladimir Putin v nejbližších dnech setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Trh tento vývoj vnímá jako možný náznak snahy o diplomatické řešení války na Ukrajině, která už více než tři roky ovlivňuje globální trhy s energiemi. Kolem 18:50 SELČ cena ropy Brent klesala o 0,2 procenta na 66,74 USD za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela 0,3 procenta a prodávala se za 64,19 USD za barel.

Euro se dnes díky nadějím na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyšplhalo až na týdenní maximum vůči dolaru, později však kleslo. Dolar podpořila zpráva agentury Bloomberg, že favoritem na příštího šéfa americké centrální banky (Fed) se jeví současný člen její rady guvernérů Christopher Waller. Britská libra dnes posiluje po zprávě, že pro snížení úrokových sazeb v Británii hlasovalo méně členů měnové rady britské centrální banky, než se předpokládalo.

„V rámci iniciativy prezidenta Zelenského „Bring Kids Back UA“ byla z dočasně okupovaného Krymu zachráněna velká ukrajinská rodina – matka a jejích pět dětí. Během okupace byla žena vystavena tlaku a výhrůžkám ze strany ruských úřadů. V jednom případě jí ruská policie vyhrožovala trestním stíháním poté, co zjistila, že má ve svém telefonu předplacené ukrajinské zpravodajské kanály,“ informoval na síti X šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. 

As part of President Zelenskyy’s Bring Kids Back UA initiative, a large Ukrainian family — a mother and her five children — has been rescued from temporarily occupied Crimea.

While under occupation, the woman faced pressure and threats from the Russian authorities. At one point,…

— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 7, 2025

Rusko si předvolalo italského chargé d'affaires, aby mu předalo protest kvůli údajné protiruské kampani v italských médiích v souvislosti s nedávným zrušením vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. O úterním předvolání diplomata dnes podle tiskových agentur informovalo ruské ministerstvo zahraničí.

Česko deseti miliony korun podpořilo projekt, který vyhodnotil ekologické a zdravotní dopady zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Na webu o tom dnes informovalo ministerstvo zahraničí. Přehradu okupovali Rusové hned na počátku invaze svých vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Vyhození přehrady do povětří předloni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i škody na životním prostředí. Desetitisíce lidí se ocitly bez pitné vody.

Projekt, který Česko podpořilo ve spolupráci s mezinárodním Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), se zaměřil na analýzu kontaminace sedimentů a vody v oblasti bývalé přehrady. Provedly se odběry a analýza vzorků, vyhodnotila úroveň kontaminace a rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Dodatečnou finanční podporu poskytly též Japonsko a Spojené státy.

„Na základě těchto zjištění byl vytvořen koncepční model lokality, který slouží jako podklad pro cílená nápravná opatření a dlouhodobé strategie zmírňování dopadů a programů monitorování životního prostředí,“ uvedl úřad. Součástí projektu bylo i školení ukrajinských odborníků ve spolupráci s českými experty, zapojení místních komunit a veřejné konzultace.

Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.

Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.

„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.

Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.

Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.

Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 112 bezpilotními letouny, z nichž 89 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana napadené země, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že na 11 místech eviduje zásahy 23 dronů. 

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly.

„Připravujeme důležité bezpečnostní komunikace s našimi partnery,“ avizuje na sociální síti X Andrij Jermak z prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského.

OBRAZEM: Příslušníci 3. brigády „Spartan“ Ukrajinské národní gardy ovládají dron Penguin nedaleko fronty u Pokrovska. 

Pražský městský soud se dnes začne zabývat kauzou pěti lidí spojených s polovojenským uskupením Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obžaloba viní proruskou skupinu a některé její členy mimo jiné z toho, že vyslali bývalého vojáka na Donbas s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Obžalovaní vinu odmítají. Lze předpokládat, že k soudu je doprovodí řada jejich příznivců.

Někdejší voják Miloš Ouřecký se do bojů na straně proruských separatistů na Donbase zapojil podle obžaloby v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. Na lavici obžalovaných vedle něj usednou šéf domobraneckého spolku Ivan Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler. Budou se zodpovídat z trestných činů účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, financování terorismu či nedovoleného ozbrojování a Kratochvíl rovněž z nakládání s dětskou pornografií.

Spojené státy a Jižní Korea v srpnu uskuteční společné armádní cvičení, které v minulosti kritizovala KLDR. Oznámila to dnes podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Cvičení bude simulovat mimo jiné vypálení raket ze Severní Koreje.

Letošní cvičení prověří reakci obou armád na rostoucí jadernou hrozbu ze strany KLDR a také na nasazení moderních vojenských technologií. Armády do cvičení zapracují poznatky z válek na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni jihokorejská armáda zapojila do cvičení 19.000 svých vojáků, Spojené státy počet neuvedly.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Americké úřady ve středu zadržely vojáka podezřelého z pokusu o špionáž ve prospěch Ruska. Píší to agentury. Podle úřadů se voják snažil předat tajné informace agentovi ruské rozvědky o americkém tanku M1A2 Abrams. Výměnou za to měl dostat ruské občanství.

Podle prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti se dvaadvacetiletý voják sloužící na základně Fort Bliss v Texasu pokusil „předat utajované vojenské informace o slabinách amerického tanku“.