„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pátek ráno. Dobrou noc.
21:33
3. 10. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět vyzval k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. „To, co funguje na obloze nad Blízkým východem a pomáhá bránit Izrael, může fungovat i v naší části Evropy, na Ukrajině, a pomáhat zachraňovat životy,“ míní Zelenskyj.
It is crucial, especially ahead of winter, to strengthen Ukraine’s air defense and make real progress in jointly intercepting Russian missiles and drones. We see that one of the main reasons for the security deficit in Ukraine’s skies—particularly near NATO’s borders and our… pic.twitter.com/JWorlym3Ke
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 3, 2024
20:41
3. 10. 2024
Rus, odsouzený za spálení koránu, půjde znovu před soud. Dvacetiletý Nikita Žuravel je nyní obviněn z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant. Obviněnému podle prokuratury hrozí až 20 let za mřížemi. Odsouzen však může být až na doživotí, napsal server Meduza. Žuravelův případ se stal všeobecně známým především poté, co jej po předání do Čečenska ve věznici brutálně zbil patnáctiletý syn místního vládce Ramzana Kadyrova, který byl vzápětí vyznamenán. Vězně se ruské úřady nezastaly, Kreml se odmítl vyjádřit.
20:17
3. 10. 2024
Předsedové regionálních vlád ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Braniborsko a šéf durynské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve společném článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyslovili pro větší diplomatické úsilí Německa o ukončení ruské války proti Ukrajině a pro jednání s Moskvou. Zemští premiéři Michael Kretschmer (CDU) a sociální demokrat (SPD) Dietmar Woidke a Mario Voigt, který o úřad zemského premiéra usiluje v Durynsku, budou po zářijových zemských volbách při vytváření nových vlád odkázáni na podporu levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové. Ta přitom patří k hlasitým zastánkyním jednání s Ruskem o míru, což dnes zopakovala i na velké protiválečné demonstraci v Berlíně.
19:33
3. 10. 2024
Legie, která měla být tvořena Ukrajinci žijícími v Polsku, nevznikne, nenašlo se dost zájemců, kteří by do ní chtěli vstoupit. Ve středu to podle serveru Business Insider připustil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
To, že ukrajinští dobrovolníci žijící v Polsku budou moci vstoupit do zvláštně utvořené formace, oznámili v červenci polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Počet Ukrajinců, kteří mají zájem o vstup do ukrajinské legie, je příliš malý,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Projekt se proto podle něj „zastavil“.
19:00
3. 10. 2024
Na Ukrajinu dorazil další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, s jehož předáním souhlasilo Rumunsko. Příslušné rozhodnutí rumunské úřady definitivně schválily minulý měsíc, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření mluvčího rumunského ministerstva obrany. Již o den dříve Bukurešti poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Děkuji každé zemi, která nám pomáhá s protivzdušnou obranou. Zvláštní poděkování patří Rumunsku za systémy Patriot. Společně můžeme dosáhnout ještě větší efektivity a můžeme skoncovat s ruským terorem tím, že společně sestřelíme drony Šáhed a rakety,“ napsal Zelenskyj na sociální síti poté, co ruské drony opět zaútočily na civilní infrastrukturu Oděské oblasti, především na dunajský přístav Izmajil u hranic s Rumunskem, přes který Ukrajina vyváží obilí.
17:52
3. 10. 2024
Několik tisíc lidí se dnes sešlo v centru Berlína na demonstraci, kterou svolala iniciativa vyzývající k ukončení válek na Ukrajině a na Blízkém východě a k jednání o míru. Řečníci, mezi nimiž byli i přední němečtí politici včetně předsedkyně nové levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové, vyzývali k diplomatickému řešení válek a kritizovali údajně proválečnou politiku německé vlády a její dodávky zbraní Ukrajině a Izraeli. Účastníci demonstrace, mezi nimiž převažovali starší lidé, mávali vlajkami s holubicí míru, ale i vlajkami ruskými a palestinskými. Poblíž se sešlo několik stovek lidí s ukrajinskými vlajkami na protidemonstraci.
16:30
3. 10. 2024
Tři mrtvé, včetně dítěte, a čtyři raněné, včetně dvou dětí, si v Černihivské oblati vyžádal nálet ruského dronu, který v pohraniční vsi zaútočil na vůz rozvážející plyn do domácností; kamion následně explodoval, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. „Rusové úmyslně zaútočili dronem na auto, přivážející lidem zkapalněný plyn,“ napsal šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus, podle kterého je mezi třemi oběťmi šestiletá dívka a mezi čtyřmi raněnými čtyřletý chlapec a třináctiletá dívka. Jejich stav označil za vážný.
14:35
3. 10. 2024
Agentura Reuters a server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje v ukrajinských zpravodajských službách píší, že ukrajinské drony zaútočily na ruské vojenské letiště Borisoglebsk a sklady s leteckými pumami či palivem ve Voroněžské oblasti.
Rusové používají toto letiště k bombardování ukrajinských území naváděnými bombami, píše Ukrajinska pravda. Podle jejího zdroje ukrajinské drony zaútočily také na místa, kde bývají odstaveny letouny Su-35 a Su-34.
14:14
3. 10. 2024
Podívejte se na nové snímky z návštěvy nového šéfa NATO Marka Rutteho na Ukrajině, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Zelenským.
14:11
3. 10. 2024
Slovenský premiér Robert Fico chce po skončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, obnovit standardní vztahy s Ruskem. Fico, jenž dlouhodobě kritizuje protiruské sankce a západní vojenskou pomoc Ukrajině, to dnes řekl novinářům. Vyslovil se rovněž pro zachování tranzitu ruských surovin do Evropy přes Ukrajinu. V proslovu bez bližších podrobností také tvrdil, že postoj k válce na Ukrajině už změnil český prezident Petr Pavel.
„Pokud skončí válka během mandátu této vlády, udělám všechno pro obnovení hospodářských a standardních vztahů s Ruskou federací. Evropská unie potřebuje Ruskou federaci, Ruská federace potřebuje Evropskou unii. Bude nám velmi záležet na přátelských vztazích s Ukrajinou,“ uvedl Fico, jehož nynější vládě skončí mandát v řádném termínu v roce 2027. Dodal, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení.
13:16
3. 10. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance. Informovaly o tom světové tiskové agentury.
13:15
3. 10. 2024
Podle agentury Reuters ukrajinské úřady informují o škodách v energetické infrastruktuře v několika regionech kvůli ruským útokům v posledních 24 hodinách. A hlásí škody také na obytných budovách. Úřady v Charkově mezitím zvýšily na 12 počet lidí, kteří utrpěli zranění při středečním nočním ruském úderu leteckou pumou na toto druhé největší ukrajinské město. Bomba podle nich poničila pětipatrový obytný dům ve čtvrti Saltivka, původní informace hovořily o osmi zraněných.
10:52
3. 10. 2024
Toto je aktuální situace v Charkově po útoku Rusů.
10:37
3. 10. 2024
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zadržela dva agenty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, kteří se pokusili nelegálně překročit hranici mezi Litvou a ruskou Kaliningradskou oblastí. Viní je ze špionáže na rusko-litevské části hranice. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS, podle níž FSB dvojici obvinila také z pokusu o únos nezletilého Rusa, který je synem pracovníka HUR. Ověřit tvrzení Moskvy nebylo možné, podotkla stanice BBC. Kyjev se zatím nevyjádřil.
Ukrajinská vojenská rozvědka chtěla zjistit informace o zabezpečení rusko-litevské části hranice pro možné následné pronikání na území Ruska, tvrdí FSB. „Během vyšetřování bylo zjištěno, že doprovodným účelem operace byl únos a nelegální přesun přes státní hranici Ruské federace nezletilého občana Ruska, jehož otec je zaměstnanec HUR,“ uvedla tisková služba FSB v prohlášení.
08:01
3. 10. 2024
Ukrajina i Rusko informují o sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím během noci na dnešek. Zatímco ukrajinské letectvo oznámilo likvidaci 78 z celkových 105 ruských bezpilotních strojů, ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 113 ukrajinských dronů. Moskva neuvádí, kolik bezpilotních strojů podle ní Ukrajinci na ruské území vyslali celkem.
„Systémy protivzdušné obrany zachytily a zničily 113 ukrajinských bezpilotních vzdušných prostředků: 73 dronů nad Belgorodskou oblastí, 25 nad Voroněžskou oblastí, 14 nad Kurskou oblastí a jeden nad Brjanskou oblastí,“ píše na telegramu ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností, jako jsou škody nebo případné oběti úderu.
06:51
3. 10. 2024
Ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč doufá, že na summitu Severoatlantické aliance (NATO) příští rok v Haagu Ukrajina obdrží formální pozvánku do aliance. Řekl to v rozhovoru ČTK. Summit ve Washingtonu, který se uskutečnil letos v červenci, podle něj Ukrajinu přiblížil tomuto cíli. Země se zároveň chce příští rok výrazně posunout směrem k členství v Evropské unii.
Lídři zemí NATO v červenci na třídenním summitu slíbili Kyjevu nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. „Doufám, že na příštím summitu NATO dosáhneme tohoto cíle (formální pozvánky). Je to v zájmu NATO i Ukrajiny. Jsem si jistý, že s Ukrajinou se aliance stane silnější spíše než slabší a euroatlantický prostor bude bezpečnější,“ řekl Zvaryč.
05:35
3. 10. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně osm lidí utrpělo zranění poté, co ruská naváděná bomba zasáhla obytný dům ve východoukrajinském Charkově. Útok zasáhl třetí a čtvrté patro pětiposchoďové budovy a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Druhé největší ukrajinské město, které leží tři desítky kilometrů od ruské hranice, je terčem ruských útoků poměrně často. Při ataku podle starosty Ihora Terechova naváděné bomby dopadly do dvou čtvrtí města.